Reklama

Kdy jste se naposledy pokakali

Hovnoúchyl (Pá, 25. 1. 2008 - 19:01)

Ty vole, Susy, to je přímo vědecká expertíza! Není nad to, když se všechno vědecky vodúvodní. Mrknul jsem na ty slovačský hovna a jsou to dobrý kousky. Škoda jenom, že od holek toho moc není. Je sice jedno, jestli je hovno vod chlapa nebo vod ženský jsou pěkny všecky ale me zajímá hlavně kadění holek, páč sem heterouš.

Susy (Pá, 25. 1. 2008 - 15:01)

Příroda naprogramovala člověka tak, že musí vylučovat stolici. Dnešní civilizaci to moc nevoní. O hovnech se nemluví. Až na malé vyjímky. Existuje zřejmě dost úchylů, kteří mají z kakání evidentní radost, viz téma Kakání partnerky, které čítá už přes 600 příspěvků. Najde se i dost lidí, kteří svou stolici vystavují i na net, viz www.hovno.sk, kam přispívají i čeští exhibicionisti. Mohu si o tom myslet, co chci, ale část lidí se o hovna zajímá, s tím se nehne. Moc jich ale není, aspoň já nikoho takového neznám osobně. Za to odpůrců hoven jsou hromady. Tváří se, že hovna neexistují, že jsou odporná, páchnou a pak se diví, že svým negativistickým postojem si přivodí zácpu. Jelikož v tzv. civilizovaných zemích cca 55% obyvatel chodí na velkou méně než jednou denně, svědčí to o podstatě problému. Ty anonyme jako nesereš nebo co? Lidi, co mají problémy s nepravidelným vylučováním stolice, trpí asi osmkrát častěji rakovinou střev než lidi, co chodí dvakrát denně. Takže hovno je docela důležité, pokud ti to ušlo. Ještě před 200 lety se lidi vysrali, kde je to napadlo. Stud při kadění byl minimální. Dneska je sex na každém rohu, ale s hovnem se dělá obří tajnůstkaření.
Takže se občas stane, že někdo hovno nedonese, tam kam chce. Kdyby to šlo kdekoliv, nestávalo by se to.
Líbí se mi motto slovenské hovnogalerie:
Hovno je priate?om človeka od dávnych čias. Hovno je produktom každého z nás. Každé hovno je jedinečné a nenahradite?né. Táto stránka je venovaná pocte hovna, pocte produktu, ktorý nám dáva zmysel života. Takže vyserte sa na predsudky, vezmite foťák do ruky a

Návštěvník (Pá, 25. 1. 2008 - 12:01)

Jak oduševnělé téma, jak důležité pro život, vaše starosti bych chtěl mít, pitomci, myslel jsem, že se už nic stupidního vymyslet nedá, ale vy stále překvapujete.

ewa (Pá, 25. 1. 2008 - 12:01)

hmmm tohle se mi taky jednou málem stalo cestou do školy, mám pocit že se mi začo chtít když jsem si zapálila od tý doby ráno cigárko raději neriskuji

Sandra1 (Pá, 25. 1. 2008 - 10:01)

já málem dnes cestou do školy bylo to o fous uff

jana (Čt, 24. 1. 2008 - 10:01)

no těbůh Terko a co známí??? měli pochopení že je to lidské?? nebo Tě měli za čuně??

Terka (St, 23. 1. 2008 - 10:01)

Stalo se mi to letos v létě jela jsem ke známejm na chatu a už se mi chtělo moc na velkou v autobuse a myslela jsem si že jak vysoupím někde si odskočím ale nebylo kde a než jsem přišla na chatu tak už jsem to prostě nemohla vydržet a pustila jsem to do džín no tam jsem doťapala s brkem a musela s pravdou ven stejně to bylo poznat strašně jsem smrděla a navíc to bylo i viditelné

Ja (Po, 2. 11. 2020 - 21:11)

Proste jstejse pokakala,too se stava

jmenabez (Út, 22. 1. 2008 - 08:01)

Tak mě se to stane asi dneska v zubařském křesle, jsem doslava posera:-((

Wenca (Po, 21. 1. 2008 - 23:01)

Plně souhlasím,že pokadění na veřejnosti není nic příjemného.Stalo se to mé manželce.Byly jsme ve městě na úřadech a vracely se domů autobusem MHD.Manželka mě z ničeho nic oznámila,že se jí strašně bolí břicho a že musí na velkou.Nejdřív jsem jí odbyl tím,že budeme za chvilku na konečné a doma.Ale když mě oznámila se slzama v očích,že to asi udělá do kalhot,tak mě bylo jasný,že bude asi trapas??Nastěstí to ještě vydržela na další zastávku.Tam jsme rychle vystoupily.Kousek odsud byl park,ale tam už to nezvládla.no to by jste viděli jak na nás lidi čuměli a každej se tvářil no hrůza.Musel jsem zavolat sestře ,aby pro nás dojela a odvezla nás domů autem. Bylo mě jí opravdu moc líto.Probrečela celou cestu domů. I sestra se tvářila opovržlivě

Linda (Po, 21. 1. 2008 - 21:01)

no právě to si řekne každej je to ostuda ale je to lidský, ale až se vám to stane skutečně a lidi na vás zírají a jsou pohoršení, kde je ta lidskost?

Mary (Po, 21. 1. 2008 - 21:01)

jjo, je to lidský, ale v tu chvíli ten děs a ostuda :-))

Ariesek (Po, 21. 1. 2008 - 20:01)

Já nechápu proč s toho děláte takovou aféru v životě se to snad stalo každému pokud příjde průjem tak už je to nožičky nožičky utíkejte nebo vás poseru,ale to jistě zažil každý.

Linda (Po, 21. 1. 2008 - 20:01)

já jsem se pokakala loní v létě na dovolené dostala jsem nějakej průjem a než jsem doběhla do hotelu tak jsem to pustila do kalhot ten den jsem raději nevycházela ani ven

veronika (Po, 21. 1. 2008 - 18:01)

noo já se pokakala v první třídě na výletě:-)

Milan (Čt, 17. 1. 2008 - 23:01)

no to je teda práce k posrání;-))))

Milča (Čt, 17. 1. 2008 - 10:01)

Romano a co na to Ti spolupracovníci zastal se Tě někdo?? tohle je ohrožování základních práv a svobod, to je přímo na žalobu bych řekla

Irena (St, 16. 1. 2008 - 10:01)

Tak to je teda drsný Romano, to se nedivím že máš hrůzu z práce u pásu

Romana (Út, 15. 1. 2008 - 12:01)

Hele Simono, to by mě taky ani ve snu nenapadlo že bych se mohla v práci pokadit, ale s politováním musím přiznat stalo se mi to taky, nastoupila jsem v jednom nejmenovaném podniku do pásové výroby, kdo dělal u pásu tak ví že se od tud nedá jen tak odejít no a pauza po třech hodinách pro mě byla jaksi nedostačující na čůrání, natož pak když se jednoho dne dostavilo nutkání na velkou které sílelo každou minutou a do další přestávky bylo 45 minut domnívala jsem se že to vydržím, ale to byla jen planá naděje, když už jsem to vážně nemohla vydržet volala jsem na mistra ať zastaví linku že musím rychle na WC, to už jsem to měla vážně na krajíčku a na práci už jsem se nemohla ani soustředit řek mi že nepřipadá v úvahu že přestávka je za deset minut, jenže já jsem musela tak jsem se normálně sebrala a utíkala na ten záchod sice jsem slyšela nadávky že si to odskáču a že budu patit zmetky, ale přece se kvůli tomu nepo..., ježe když člověk spěchá tak vždy nastane nějaký problém dveře ven z dílny byli na čipovou kartu a tu já zapoměla v té nervozitě u linky...zpět k lince jsem udělala asi tři kroky a stalo se neštěstí už jsem to nevydržela... hrozný pocit ponížení a ostudy navíc na mě celou dobu řval mistr a čuměli na mě všechny spolupracovnice z linky s brekem jsem sebrala kartičku a šla na to WC tohle je asi můj nejhorší zážitek jaký jsem v životě zažila, okamžitě jsem tam dala výpověď a teda řeknu vám pocuchalo mi to s nervama řádně, a mám pocit že kvůli této hrozné zkušenosti už nebudu asi nikdy schopná dělat v pásové výrobě jen pomyšlení na to že bych zase dělala u pásu mi nahání uplnou hrůzu.

Návštěvník (Út, 15. 1. 2008 - 01:01)

Treba se podelali stestim z dobry prace a skvelyho platu.

Reklama

Přidat komentář