Svazování partnera(ky)
Provaz je sice nejdostupnější ale já mám radši kov. Ani ne klasická pouta, spíš širší okovy.
Já to mám ráda,být svázaná a s roubíkem.Takjle se dívat na televizi,nebo do kozelce
Ahoj, nechceš to zkusit? Musí v tom být t vzájemná důvěra. P
Ahoj jsem pro.Odkud pak si
Pro Terku. Ahoj, pokud ta odpověď patří mě, tak jsem z Kladna. Pokud chceš komunikovat, tak prosí mailem [email protected]
Pro Terku. Ahoj, pokud ta odpověď patří mě, tak jsem z Kladna. Pokud chceš komunikovat, tak prosí mailem [email protected]
Také to mám ráda. Nejlepší je když koukám na televizi s přítelem v latexu, ruce spoutané za zády a zalepená pusa páskou nebo roubík.
Já bych dala roubík a ještě ho utáhla páskou
Mam rada kdyz jsem v latexu a poradne svazana
Latex bohužel nemám ale já ráda když můžu být svázaná
Pokud nemáš latex a někdy bude třeba cenově dostupná alternativa, docela dobré jsou pláštěnky a gumáky. Když jsem byla v pubertě v 14-15 letech, toužila jsem po latexu ale nepřicházel v té době v úvahu. Tak jsem doma když rodiče byli pryč, chodila doma v pláštěnce a gumákách. Takhle nejlepší to bylo, když rodiče v létě odjeli na dovolenou a já si mohla pláštěnku užívat celé dny. To jsem kapuci téměř nesundavala. To bylo nejvíce příjemné.
Tak to tě můžu svázat.
Hurááá. Konečně někdo další kdo má rád latex.
A ta čínská tuším soutěž....jste připoutáni k tyči a kolem Vás se odvíjí rule barevné fólie...při špatné odpovědi se vždy několikrát otočí...až je z Vás úplná mumie...a musí hrát další člen týmu...
Mimochodem...v pevnosti Boyard za zavíralo do kopky tuším....koho to postihlo na začátku soutěže...tak si tam pobyl docela dlouho...:-D
Na to jsem koukal hrozně rád. A bylo fajn, že tam soutěžící občas museli překousnout i dost nepříjemné věci.
Jak se ta soutěž jmenuje?
Pevnost Boyard. Mám dojem, že to běží pořád ale dřív to bylo trošičku jiné. Takové drsnější.
Pěkný den, už nějaký čas sleduji tuto diskuzi a různé příspěvky, které zde přibývají. Když budu upřímný, netušil jsem (nevěřil), že to takhle může v některých domácnostech fungovat. Každopádně je to pěkné, pokud tomu tak je a určitě je důležité, aby to naplňovalo obě strany.
Jelikož jsem "zabloudil" na tuto diskuzi, také nejsem tzv. úplně normální. Ono se těžko určuje, co je vlastně normální, ale dle mého názoru normální je to, co dělá většina lidí. Pokud by se tedy lidé běžně svazovali, nebo nosili na veřejnosti obojky (či dokonce roubíky), pak by nebyl normální ten, kdo by obojek nenosil apod. Realita je ale jiná….
Sám patřím do skupiny submisivních jedinců, jenže mé touhy jsou bohužel neuspokojeny, jelikož jsem již více jak 15 let (mně je 33) na vozíku a partnerka se z mé pozice hledá těžko, zvláště když nejsou ochrnuté pouze dolní končetiny ale částečně i ruce (nehýbu prsty a nemám funkční tricepsy). Kdyby se na mě přece jenom usmálo štěstí, myslím, že aby případná partnerka měla pochopení pro mé odlišnosti (úchylky), rovnalo by se to téměř zázraku, čemuž se nedivím. Přece jenom je dost pravděpodobné, že by mi potenciální přítelkyně mohla říci: takovým lidem jako jsi ty, by se přece mělo pomáhat a ne ještě více ubližovat…. Určitě by měla z části pravdu, ale pokud by se díky tomu partner cítil lépe – naplňovalo ho to, myslím, že i taková anomálie by se dala pochopit. Mně by určitě stačilo ke štěstí občasné spoutání, delší nasazení roubíku (ze začátku asi max 2-3 hodiny), samozřejmě obojek, který by mohl být i na nějaký den uzamčen (např. víkend) a v případě většího prohřešku samozřejmě výprask. Ten by ale musel být realizován přes ramena a lopatky, jelikož níže už zachovanou citlivost nemám. Časem by se možná vymyslelo i něco jiného, ale vše je opravdu jen v oblasti teorie, protože realita je v současnosti hodně vzdálena….
Toť tedy jen ve zkratce trošku jiný příspěvek, abyste také věděli, co vše je možné či nemožné. Každopádně vám všem častějším přispěvatelům přeji, ať si své životy v rámci možnosti i nadále co nejvíce zpříjemňujete podobnými příběhy, které se zde dočítám….
Naprosto s tebou souhlasím. Normální je to co dělá většina. Bohužel. Takže když bude většina chodit po rukou a odstrkovat se přitom jazykem, nebudeme normální my co chodíme po nohou. A ne vždycky je ta "normálnost" ku prospěchu.
A bezvýhradně souhlasím s tím, že to musí naplňovat obě strany. Byť třeba ne úplně stejně ale musí aspoň trochu. V tom úplně nejhorším případě to musí ten druhý aspoň tolerovat a nesmí mu to být "proti srsti".
Najít někoho podobně zaměřeného je bohužel nadlidský úkol. Právě kvůli té "normálnosti" to každý tají. Nezbývá tak než doufat, že člověk najde aspoň tolerantní protějšek a doufat, že v tom časem najde ten druhý aspoň maličko zalíbení. Bohužel aktuální doba hledání jakéhokoliv protějšku absolutně nepřeje, spousta lidí se bojí vůbec někam jit atd. a ten zbytek zas nikam nesmí. Pak je nějaké seznamování prakticky nemožné. Bohužel spousta lidí nosí ty pitomé náhubky i venku a pak není vidět jestli se třeba pousměje atd.
Jen doufám, že se časem situace zlepší a nebude ještě pozdě.
Reklama
Ahoj, je tu hodně milovníků latexu. je tu někdo koho baví provazové svazování, šátkové roubíky? Prostě věci ze života - spoutat, unést v poutech pomilovat v poutech (hra na znásilnění). Věznit doma někoho spoutaného? Ahoj P.
- Odpovědět
Pošli odkaz