znásilnění

ám traumatizující zážitky z dětství a dospívání. Vše se stalo před mnoha lety. Čas od času se to vrací, pak mne honí běsi a démoni a mám sebedestruktivní sklony. Dá se ještě po mnoha letech v tom pomoct? Dochází i u některých z vás k takovým stavům? Díky za odpověď.

Většina mužů přinejmenším tuší, o co jde. Možná proto, že kousek násilníka je v každém z nich, chápou o co jde. Muži rovněž reagují velmi emocionálně, pokud něco podobného jejich blízkou ženu a nemusí to být rovnou partnerka. Dokonce bych řekla, že vše prožívají dramatičtěji, než samotná postižená.

Mě znásilnil v parku před pěti lety nějakej úchylák.Tenkrát sem měla 23 a považovala sem to za moji vlastní chybu a styděla se sama za sebe.Ale muj tehdejší kluk kdyš to zjistil se omě staral a asi chápal co se mě stalo po psichycké stránce.Uvjedomoval jsi moc dobře co prožívám a ted jsou znás manželé.

obavam se,ze vetsina muzu nemuze pochopit,o co na techto strankach kraci

Karel2 sorry, ale inak si zdravi?

Myslím si, že karel2 je naprostej sobec, kterej si myslí, že chlapy jsou páni tvorstva a ženský si za všechno můžou sami. Nemám pravdu? Velmi bych ti přála zažít ten pocit, když k tobě někdo příjde a vezme si bez tvého souhlasu vše co chce, většinou brutální silou! Jseš zakomplexovanej ubožák, kterej nemá ponětí o co na těchto stránkách kráčí.

Také si myslím, že když se některé znásilnění líbí, tak to ale vlastně "znásilnění" ani tak úplně není. To slovo má komplexní význam, však se také používá i v jiných oblastech než je ta sexuální. A opravdu si, Karle2, radši pozorně přečti na co reaguješ.

Těm co se to líbý tak ti nebyly znásilněni.Vtom případě to byl nějaký nebježný sex jako je svazování a tak.Znásilnění je to v případě že je něco z donucení a ne že jde o hru na donucení k něčemu nechtěnému.A co je ti do mého pravopisu kdyš omně nic nevýš.A psicholok mě pomoch tím spusobem že sem mu řekla věci co musely ven a třeba mámě sem je nemohla říc.

Karle2, ty, co se jim "to líbilo", sem nemají potřebu psát, neutrpěly až takové trauma, ale souhlasím, že takové mohou být.Možná by sis měl všímat obsahu a ne formy psaných příspěvků, i když mám dojem, že nemáš příliš schopnost empatie. Lucka taky nikomu nic z těch 5 "hrdinů" neudělala a přesto jim dělalo zvrhlé potěšení, že ji do rozkroku se smíchem mlátili. Hodnotím s povděkem, že byli potrestáni. Dokonce ani ten její psycholog není žádný čaroděj, jinak by neměla dodnes děsivé sny a měla strach z mužů. Připadá mi, že trpíš komplexem..., Tobě někdy nějaký psycholog nějak něčím přímo či nepřímo ublížil?

A nevím, proč by mě nějaká měla praštit do rozkroku, já jsem nikomu nic neudělal, tak se vzpamatuj.

Podívej Leono, jsem o tom přesvědčený, že jsou mezi Vámi i takové, kterým se znásilnění líbilo. A to mi nevymluvíš. Tobě ne, tak se Tě to netýká. Doufám, že si to také nějaká, které se to líbilo přečte.

Doufám, že Tě někdy nějaká ženská pořádně praští do rozkroku ...... pak nám napiš, jak se Ti to líbilo :-)

Divím se, že sem ještě nenapsala žádná, které se znásilnění líbilo, jsou i takové. Záleží, jak se na to která dívá.

Všichni píšete o těch psychodoktorech jako kdyby to byli nějací čarodějové.Mávnutím kouzelného proutku vše zmizí.Vždyť to jsou také jenom lidé, kteří mají také svoje problémy.

Čeština je krásná řeč. Nevím proč tady téměř všichni píšete bez háčků a čárek a o pravopise vůbec nemluvím - samá hrubka. Určitě bych chtěl takovou ženskou.

Kdyš mě bylo 16 tak sem chodila 2 týdny s jedním klukem ,byl fajn a měla sem ho ráda.Bylo mu tenkrát 23 a byl velmy hodný.Ale jednou kdyš sem se sním měla sejít uněj doma tak se stalo něco co dodnes nechápu.On tam čekal s čtyřma kámošema a bez váhání mě chytly zatáhly dovnitř a strhyly země šaty.Znásilnily mě ale to nebylo samo osobě tak hrozné ikdyš sem byla pana a tak sem to zrovna nechtěla.Nechápala sem jak mě to muže dělat kdyš byl tak hodnej.Nejen že mě znásilnily ale oni mě taky dusily a bouchaly mě do rozkroku.Velmy se smály a měly stoho děsnou zábavu.Dnes sou uš všichni ve vězení musela sem se svěřit ,inu kdyš sem celé dny brečela tak si nešlo nevšimnout.Sou to uš 4 roky a já mám pořát sny kde je slyším se smát.Chodím za psichologem ale stejně vždy jančím kdyš se mě někdo dotkne a kluku se boljím a ktělu si je moc nepouštím.Po procesu a kdy se to uš všichni dozvěděly mě bylo tak že sem se sesypala a byla pus roku v léčebně.Ted uš sem dávno doma ale nevým zda budu mýt ještě nekdy normální život.

Ahoj,i ja jsem zakusila co spousta holek jak se tím tak pročítám.Bylo mi kolem 10ti let a byl to bratr.Do dneška bydlím v tom hrozným baraku, kde se vse odehrálo.Jak uz to v detství byvá,jako obranou reakcí,jsem na to zapomněla.V 15ti jsem chodila s klukem-neco pres rok a on potom chtel po vztahu něco víc,byla jsem mlada a blbá,ale zastavila me vzpominka na to.Do dneška mám nocní můry a nemužu se jich zbavit.Uz 2 roky chodím na psychoterapii-snad trochu se to začíná lepšit.je mi 21 let a nechci s zadnym muzem nic mít.Zjistila jsem ze pokud mam pratele,nepotrebuji mít partnera.Ztratila jsem mit potrebu sexu-vlastně jsem ji ani nikdy nemněla.Taky nenávidím své telo.To s tím tvým stravováním má s tím souvislost.Studuji psychiatrii,tak vím ze by si si s tím nemněla zahrávat.Zkus nějaké krizové centrum oni te už nasměrují.Pokud ne,davám ti svuj e-mail":MATOSKOVAS"SEZNAM.CZ Pokud budes potrebovat,napis,dam ti dalsi informace. Holky jsme na tom vsichni podobně mame stejnou zkušenost,ale nemá cenu to vzdavat.Život je boj,ale stojí za to bojovat!!!!!!!!!!!!Ja se ted raduji uplně ze vsech blbosti,pokud jsou mimo domov. Zkuste si říkat až vam bude treba úzko: Někdy nezbyvá nic jiného než se smát!. Tak vzhůru do toho!!!!!!!!!!!!

Wol. odsoudil me asi proto, ze byl sobecky...on nepochopil, ze se clovek proste mohl nekdo nekomu libit a on pak pouzil hrube sily, aby te dostal, kdyz nemohl jinak...ja v sobe zadny alkohol nemela, mela jsem tehda jen svuj sport a chlapy me v tu dobu ani nezajimali - myslim sexualne...jako kamaradi ano, protoze jsem s nimi trenovala...A nevis, jake je to zit tolik let s tim pocitem a pokazde si to uvedomit, kdyz po me urcite veci chtel a nechapal, ze proste nemohu...Cely muj tento zivot byla chyba a jsem rada, ze jsem narazila na net a mozna se mi to, nez pujdu do duchodu :)), podari odstranit - myslim ten blok...nevis, jake to je s tou hruzou zit cca 20 let ... jak to cloveku ovlivnilo sexualni a partnersky zivot, nahled na muze a tak...jinak dekuji za prani stesti - ted bych ho potrebovala jako nikdy predtim...preji krasny den - tedy ted vecer

Ivo,tomu moc nerozumim, proc Te Tvuj partner odsoudil... Mne v "neodsouzeni" pomohlo to, ze jsem videl, ze si je moje partnerka vedoma toho, co ji k te znasilnujici situaci dovedlo a jak se ji vyvarovat do budoucna (taky v tom byl nejaky alkohol, hmmm).. ale bylo mi ji predevsim uplne nesnesitelne lito. A jsem ted moc rad, ze to nemusi se mnou "resit" nebo to mit jako nejake zasute tajemstvi, ktere by nas treba neprimo ovlivnovalo treba prave pri milovani.. Preju ti hodne stestiW

Wol - to jsi dobry, ja byla odsouzena a pritom jsem za to nemohla ... jiny chlap, jiny nahled...do dneska se s tim trapim a pri milovani urcite veci z te doby delat nemohu (zveda se mi zaludek jen pri pomysleni a predstave) ... a jak to ma clovek vysvetlit, ze nemuze, aby nebyl znovu odsouzen...