znásilnění

Naguale, nesmíš si toho Carlose Castanedu tak brát. Vždyť to nemyslí vážně a baví se tím, kdo mu skočí na špek, tak jako skočils ty. Uvidíš, že až dospěješ, ještě se Castanedovi i sám sobě zasměješ.

Nagual se nějak spletl - to sem nepatří a mělo by být vymazáno!

Nagualu,Ty si naozajstný KOKOT!

Prevence je nejlepší cesta, jak znásilnění předejít. A to již u dětí.VELKÁ HRA RYTÍŘŮ NAGUALUSvět je takový, jaký je. Je to svět nekonečných variant. Náš život je ale takový, jaký si jej vytvoříme. Sílu na to máme v sobě.Jaroslav PolákSíla člověka je v jeho dětech. Chce, aby se měly lépe, byly zdravé, vzdělané, šťastné a měly ve svém životě dobré cíle a motivace.K tomu, aby byly vzdělané, jsou školy. K tomu, aby byly zdravé, je zdravotnictví. K tomu, aby byly šťastné, jsou životní cíle. Ani jedno z toho není dnes plně funkční.Ale těžko lze něco vytýkat školství, zdravotnictví, či životu samotnému. Při pevné vůli se dnes, alespoň v rámci Střední Evropy, můžete naučit čemukoli chcete, žít naprosto zdravě a vést takový život, jaký si zvolíte. Tak v čem je problém ?Současné děti a teenageři postrádají motivaci. Motivaci se učit, dbát o své zdraví a usilovat o své štěstí. Na slova

Dievcata prv nez sa vyberiete za kineziologom alebo si vyberiete inu alternativnu " liecbu" skuste si o tom nieco precitat , mozno vas to zaujme http://www.sekty.cz/texty/netradicni_nabozenstvi/index.html

Nějaké opravdu fundované rady pro oběti zneužití tu nenacházím. Na západ od nás již jsou. Mimo jiné se radí navázat kontakt se svým vnitřním dítětem, tak se snažím a trochu mi to pomáhá. Taky se tam hodně věnují arteterapii, protože mnoho lidí nemůže ani souvisle sdělit, co je mučí, ale nakreslit to jde snáz a to napětí, aspoň trochu ze sebe dostanou. K tomu je ale zase dobře mít vedle sebe ješte školeného arteterapeuta, v cizině jsou to většinou ti, kteří si sami prošli tím peklem. Rozumějí tedy zraněné duši druhého. Zde jsem opravdu fundovanou pomoc zatím nenašla. Jsou to všechno pochybné rady pochybných existencí. Nejhorší je, když nám nevěřili a nevěří ani ti nejbliží doma. Nebo řeknou - je to dávno, nech to plavat, už na to nemysli. A není pravda, že se to časem zapomíná. Možná může regresní terapie pomoct, ale od skutečného odborníka a ne od samozvaných pseudoléčitelů.

zuza-někdy jr lepší svěřit se úplně cizí osobě..opět doporučuji zkusit kineziologii.Myslím,že ty vzpomínky tě nepřestanou zlobit,dokud to nějak v sobě nezpracuješ.Samotné ti to nejde,takže zkus vyhledat pomoc.

Jo taky bych řekla, že by se mi udělalo pškně špatně a měla bych nutkání mu něco doopravdy provést.. Se mnou by to bylo určitě ještě horší a horší, ostatní bych taky chtěla jenom mlátit. Mě vůbec dělá problémy, dívat se na kluky jako na normální lidi. Čím jsem starší (21) tím je to horší a vzpomínky na ten zážitek z dětství se začíná čím dál tím víc škrábat na povrch, začínám mít pocit, že nemyslím na nic jiného, nemůžu se na nic pořádně soustředit. Jsem až taková apatická vůči ostatním záležitostem a to mi hrozně na mě vadí! Navíc jsem ještě neměla takvou "pořádnou známost" (nejdelší trvala 2 měsíce), bojím se že čím později tím to bude pro mě těžší.. svěřit se a tak. Ráda bych to řekla aspoň kamarádkám, ale taky se bojím, aby na mě nekoukaly jako na chudáka trpitelku, to bych nesnesla. Co mám dělat? Nechci vypadat jako zoufalec, ale ono to k tomu spěje.

No,teda já nevím,asi by to na mě nepůsobilo. Někdy mám chuť nějakýho chlapa praštit,ale tohle by mi nepomohlo, navíc to pro toho chlapa tam není trest,ale jeho to vzrušuje, asi bych ho spíš chtěla vidět vykastrovanýho...

Slyšela jsem o případu, kdy zneužité dívce psycholožka poradila, aby šla na určitou dobu působit jako Domina - tj. mlátit muže, kteří si to vybrali a ještě za to platí. Prý jí to pomohlo. Domníváte se, že je to možné a že je to případně vhodná terapie? Někdy?

Petre asi do niceho netlacit, nenutit, byt trpelivy, pripadne pomalu se snazit vest jinym smerem...ukazat, ze to muze byt krasne...ale nenasilne...tak, aby na to dotycna prisla sama...ze ma v tobe oporu, ze se nemusi stydet sma pred sebou ani pred tebou ... a ze co prozila, je minulost a ted to muze byt o necem jinem, krasnem, neznem...

Petře, většinou je s tím ta holka plus - mínus smířená,bere to jako uzavřenou kapitolu, takže od tebe vlastně ani mnoho nežádá. Stačí když budeš mít v některých situacích větší pochopení, trpělivost... nebo co já vím, co je zrovna konkrétně u vás potřeba. D.

Mě by zajímalo, co vlastně chcete od chlapa, když ví, že máte takový trauma z dětství. Co byste opravdu od nějakého trvalejšího vztahu očekávaly? Dlouho jsem přemýšlel, jak bych se vůči své přítelkyni, zachoval, kdyby mi potvrdila moji tezi - asi by neměla zájem o nějaké projevy lítosti, si myslím. Ale zase je to hodně o podpoře a o tom, že se můžete bez zábran bavit s někým, kdo je vám podporou. Nevím. Shrňte do několika málo bodů, jak se dá pomoci člověku, který něco takového prožil. Dík za odpovědi.

já mám tuhle zkušenost taky a dost dlouho trvalo než jsem se vůbec dokázala dotknout chlapa... nejhorší ale bylo když jsem se svěřila svému (bývalému) příteli, který mi řekl že nemám přehánět, že se takový věci prostě občas stávaj.. to jsem měla chuť se rovnou zabítbohužel se mi stalo i to, že mne v opilosti znásilnil můj vlastní přítel, pak se sice strašně omlouval, ale to už se odpustit nedá..dnes mám těžké psychické problémy a myslím, že je toto jedním z výrazných faktorů, které k tomu přispěly i přesto že se to stalo už dost dlouho zpět

Těžko říct - co jednomu pomůže, druhý může považovat za šarlatána a naopak. Nezbývá, než správného psychologa hledat a zkoušet. Jak? Osobně se domnívám, že mezi absolventy filozofické fakulty některé z univerzit je větší naděje, než u samouků. A pokud je ochoten podrobně popsat svou metodu tak, že jí budeš důvěřovat, pak je skoro vyhráno.

Kdo umí německy, ať se podívá v google - pod "missbrauch" je spousta informací a většina je na takové úrpvni, že, bohužel, jsem to nikde zde nenalezla. Jistě to bude i v angličtině, anglicky sama ale natolik neumím. Skutečně odborná pomoc u těch, co přežili násilí na sobě /je mi odporné nazývat je i sebe obětmi/ je potřebná. Kde ji však najít, když zde nacházím jen spoustu polopravd a rad šarlatánů! Každý "guru" a pseudoterapeut-rychlokvaška si tu hned hraje na neomylného a to pak víc ublíží než pomůže. Žádným Milým Dotekům nevěřte! Kdo má zkušenost se solidní poradnou, nechť se, prosím, ozve.

Jo,být znásilněn hezkou holkou je jako nechat se svést.Ale nesmí se to zaměňovat s tím,když vás holka za pomoci jiných lidí,žen i mužů svlékne a pak ho vyhoní nebo i provedou soulož.To už je jednoznačně znásilnění a je jedno, jestli při tom muž dosáhl orgasmu nebo ne,vzrušení nezabrání a ejakulaci taky ne.U znásilnění muže mužem,pokud ten není homosexuál,tak to je jednoznačné,u znásilnění ženou se to prokazuje těžko,ale i takové případy už u nás byly.Pro chlapa je ale dost problém tohle přiznat,určitě těžší než pro ženu...Aspoň to je můj názor Jirka

Ahoj Petře! Nechci tu zaplňovat místo nějakejma řečma o tom,jak se asi cejtí,jestli je tvoje domněnka správná. O tom si můžeš v týhle sekci přečíst dost. Ptal ses,jestli se zeptat nebo radši ne. Asi tak..jestli má občas chuť,se ti s tim svěřit, určitě je pro ni snažší na kývnout na tvoji otázku než začít mluvit sama. Doufám, že jsem ti poskytla informaci,kterou sis přál vědět. Ahoj

Ahojte. Je mi 20 a už asi rok znám jednu slečnu (18), mám ji moc rád a poslední dobou jsem s ní navázal hlubší citový vztah (tím myslím jen kamarádství - o sobě mi hodně pověděla a jen jednou jsem ji v autě políbíl). Celou dobu mám ale strašně intenzivní pocit, že utrpěla v děství nějaké trauma, je uzavřená, nemá ráda vlastní rodinu, i když mi připadá jako fajn a obětavá holka, doma dělá spoustu prací - nevím proč ale k smrti nesnáší otce, u matky to není o nic lepší a bratra ignoruje. Dokonce jednu dobu uvažovala o tom, že se od rodičů odstěhuje, což jsem jí pracně rozmluvil - musela by seknout s maturou a začít si na sebe vydělávat. Tak nějak se z ní snažím dostat, o co vlastně jde, ale ona má neustále deprese a i když už ve mě získala důvěru a mnoho mi o sobě řekla, stále víc mi leží na mysli jedna otázka, o které řeč ještě nebyla - asi víte která. Tak nějak mi to projelo hlavou, když jsem přemýšlel nad tím, jaká vlastně ve skutečnosti je. Nemá ráda chlapy, to na prvním místě. Prý nikdy už žádnýho nechce, což je samo o sobě dost divný. Trpí depresemi, často mění nálady. Má migrény a občas zvrací z přemíry jídla. Sama sebe vidí dost zkreslenýma očima - považuje se za škaredou, ale je to podle mě nejhezčí holka široko daleko. Neustále se z něčeho obviňuje a partneři - tam je to velmi proměnlivé - s posledním klukem, chodila půl rok a žádný intimní styk tam prý nebyl (i o tom jsme se už bavili). Ale přes to všechno já k ní mám velmi blízký vztah, její proměnlivý nálady respektuju (asi protože pocházím taky z rozvrácené rodiny) a už mnohokrát jsem jí vytáhl z depky. Právě řeším obrovský dilema. Opravdu by mě zajímalo, jestli jí nějakej chlap předtím ublížil nebo ne. Vím, že je to strašně těžký, pokud byla opravdu někdy znásilněna. Mám se jí na to zeptat nebo ne? Vlastně ani nevím, jestli bych unesl pravdu, pokud by řekla, že ano.

Myslím si,že to u kluka nemůže být zase až tak jiné. Teda,když ho znásilní chlap a nastříká mu to do análu,musí to být hrozné,asi jako u holky,ale i když mu ho vyhoní proti jeho vůli...a navíc,pětkrát za sebou,to bys měl chlapečku erotomanská co dělat.Myslím,že bys nesténal slastí,ale bolestí...