Kdy jste se naposledy počůrali? :-)

Co vám dává sem psát takové blbosti?

Já dnes

Já se tedy taky odhodlám a napíšu tady co se mi stalo. Byla jsem prostě úplně normální holka která se nepočůravala, do té doby než přišel ten osudný den moje sestra měla svatbu a já na sobě měla svatební šaty které mi ale nešly sundat samotné a musela mi s tím pomáhat máma. Takže svatba začla normálně trochu jsem potřebovala ale nebrala jsem na to ohled ale pak při obřadu už jsem potřebovala víc až to nešlo vydržet ale styděla jsem se odejít tak jsem tam seděla jenže pak už jsem to nevydržela a začlo to že mě téct, ale nikdo si toho nevšiml protože přes šaty to nebylo vidět ale kalhotky a punčocháče jsem měla úplně mokré. Ale zvládla jsem to, no byla jsem v tom ještě tak půl hodiny ale pak průšvih všichni se začli převlékat do normálního oblečení já se zprvu vymlouvala ale máma řekla ať toho nechám a jdu tak jsem tedy potupně došla do převlékárny no a tam mi máma začla pomáhat se svlékat, pak ale přišel ten moment jak my sundavala ty šaty sáhla mi na ty punčocháče a už ji bylo jasné co se stalo, a byla opravdu naštvaná že jsem ji to neřekla jenže největší ostuda no tom byla že jsem musela přejít celý sál abych se dostala do sprch a v tu chvíli mi přišlo že se na mě všichni dívají. Po tomto zážitku jsem tak týden nemohla usnout jak jsem brečela. Jenže od té doby vždycky když někde začnu potřebovat tak si vzpomenu na tuhle nehodu hrozně se vystresuju a pak se neudržím a cvrknu si. Ale největší trauma mám z toho že potom mě máma začla kontrolovat kalhotky že prostě chce abych se před ní svlékla a já se vždycky bojím že tam budu mít flek i když tam většinou není. Ale ten nejvíce traumatický zážitek teprve přijde protože jednou to bylo asi měsíc po té svatbě jsem měla jít s kamarády a kámoškami ven a naposlední chvíli mi máma řekla že němužu že přijede teta se sestřenicí tak ať tu zůstanu, takže jsem samozřejmě měla špatnou náladu a nemluvila jsem a teta se mě ptala co mi je tak jsem jen tak pipla že nic a v tu chvíli mámu napadlo že jsem se počůrala a zeptala se mě na to já s toho samozřejmě byla překvapená tak jsem jen tak potichu řekla že né a ona řekla ať s ní jdu do koupelny a tam mě nechala se vysvléknout aby se přesvědčila že nejsem počůraná když zjistila že nejsem tak se mi omluvila ale ta ostuda hrůza. No a proto mám problém s pocuravanim a taky mám trauma z toho být jen ve spodním prádle protože si to vždy spojím s tím že bude kontrola, takže když jsem byla s přítelem na horách a on otevřel dveře do pokoje tak jsem zkřížila nohy a zakrila si rozkrok a on říkal co si mi stalo jestli jsem se počůrala? Tak jsem mu musela vyprávět celý svůj příběh ale bylo mi líp jako když to píšu teď sem. A i když už od té svatby utekli 4 roky furt z toho mám trauma jak kdyby se to stalo včera:(. Doufám že se tu setkám s pochopením a někdo mi poradí jak se zbavit toho traumatu.

smažky čuráji v rytmu techno:-) tuc tuc cury cury tuc tuc. čururu.

Já se počůrám každý den, než ho najdu a vyndám z kalhot, tak to většinou teče a mám mokrou nohavici. Když to stihnu, tak si raději stáhnu kalhoty a sednu si jako ženy.

Konečne sa mi splnila ďalšia túžba, pocikať sa na návšteve. Stalo sa mi to u tej Poľky, ktorú som tu už spomínala, ktorá keď bola u nás na chate, tak sa mi zdôverila, že jej syn sa pocikáva a ja som jej zas prezradila, že som sa tiež do dvanástich pomočovala. Bol to naozaj veľmi zvláštny pocit, obrovská hanba a aj výčitky svedomia, no vzrušená som bola do krajnosti, keď som musela s pravdou von a oznamovala som jej, že som sa im počúrala do postele. Kamoška ma objala, že to sa predsa môže stať komukoľvek, a že sa vlastne nič nestalo. Išli sme do izby, aby sme dali posteľ do poriadku. Bola som zvedavá na jej reakciu, keď uvidí úplne pocikaný matrac a mala som z toho fakt husinu, bolo to pre mňa neuveriteľne vzrušujúce. Je to veľmi empatická baba, takže jej reakcia bola úžasná a to upratovanie postele som si fakt užila. Bol to nádherný zážitok. Vyzliekli sme posteľ, stiahli poťah matraca a dali prať. Potom sme si sadli k raňajkám, po raňajkách sme si dali kávu a ona mi začala rozprávať, či si pamätám ako sa u nás na chate pocikal jej syn. Povedala som, že áno, že si veľmi dobre pamätám ako mi to povedala, ale že to je iné, lebo mal deväť rokov. Ona na to, že jemu sa to stáva dodnes a pokračovala, že nech si tipnem od koho to zdedil. Nečakala na odpoveď a povedala, odo mňa. Bolo vidieť, že aj napriek tomu, že tentokrát som sa pocikala ja u nich, sa jej to nehovorí ľahko. Bola smutná a rozprávala, ako celý život túži po suchých nociach, no dodnes je to jej nenaplnená túžba, lebo jeden až trikrát mesačne sa jej to stále stáva, napriek tomu, že každý večer si dáva liek. Zaskočilo ma to, nevedela som ako reagovať, tak som jej pripomenula, že ona zas vie, že do dvanástich sa mi to stávalo takmer denne a ako vidí, tiež nie som v úplnom poriadku. Čo je vlastne pravda, veď nie je normálne, že sa mi to už stalo aj po polke liečiku na spanie a raz aj po troch dvojkách vína. Bola som rada, že som sa rozhodla, že u tejto kamošky si dám liečik a nalejem sa čajom, a že osud to zariadil tak, že sa mi stala nehoda. Bez toho by som totiž nespoznala tajomstvo mojej senzačnej kolegyne. Mám dojem, že sa jej uľavilo, keďže sa s tým mohla niekomu zdôveriť, keďže sa mi mohla vyrozprávať a hlavne mávame služobky kde musíme chodiť vo dvojiciach a jej sa také služobky už dlho kopili, a tak sme sa hneď dohodli, že o týždeň ideme na služobku spolu. Už teraz sa na to teším a plánujem si tam nejakú hanbu užiť.

smažky čuráji v rytmu techno:-) tuc tuc cury cury tuc tuc. čururu.

Já ne

holky která z vás se pochlubí jakou měla ranní potřebu

dneska na smíchovském nádraží