Výprask před diváky

Ok

OK

Tak si nad tím třeba vyhoň ty zvrácený úchyle

Ja byl jednou nepřímým svědkem výprasku mé tehdejší přítelkyně. Bylo to při zkouškovým ve druháku na vejšce, chodili jsme spolu krátce. Byl jsem u ní doma, bydlela ještě u rodičů. Měli jsme jít pryč, ale volala jí mamka, ať na ní počká. Od té doby byla Týna hodně nervózní, bála se, říkala, že na ní bude mamka křičet, protože neudělala zkoušky s bude muset opakovat. Já jí utěšoval, že v pohodě, že mi to nevadí, že to zvládneme. Pak přišla její mamka a Týna řekla, ať počkám v pokoji, zavřela za sebou dveře a šla dolů. Mě to nedalo, pootevřel jsem dveře a všechno jsem slyšel. Mamka se Týny ptala na zkoušky, ta nesměle přiznala výsledky, pak přišly na řadu mamčiny výčitky, hubování, Týna se jen potichu omlouvala a slibovala, že to vše napraví atd. A pak to přišlo, mamka řekla Týně jen "Připrav si zadek" a odešla do kuchyně, bylo slyšet jak z šuplíku bere vařečku. Vrátila se, Týna jen potichu zaprosila, ale mamka jí řekla, ať okamžitě stáhne ty legíny a vystrčí zadek nebo že mi řekne, ať jí pomůžu. Pak bylo jen slyšet "Pořádně jí nastav" a pak už bylo slyšet pleskání vařečky a Týny sténání a vyjekávání a prosby o menší rány. Mamka jí jen řekla, že aspoň 25 vydrží. Pak bylo slyšet, že výprask skončil, já se zase zavřel v pokoji a čekal jsem na Týnu. Ta přišla po nějaké době, bylo vidět, že jí je trapně a měla ubulené oči. Tak jsem jí obejmul a ona se rozplakala. Hladil jsem jí zadeček a ptal se jí jestli to bolelo, na což jen pokývala hlavou. Rukou jsem jí zajel i pod legíny a hladil jí holé půlky, které byly krásně teplounké. Nakonec jsem jí i legíny stáhnul pod zadeček a pořád jsem jí prdelku prohmatával a hladil. Zezhora jsem viděl, jak jí má hezky červenou. Ale Týna si pak legíny natáhla, že to je dobrý a pak jsme šli. Někdy později jsem jí za něco zkusil říct, že jí naplacám jak její mamka, ale to jí naštvalo a rezolutně řekla, že to ať ani nezkouším. Tak škoda no, zadeček měla k výpraskům jak dělaný, hezky kulaťoučký, užil bych si to :)

Já bijí moje děti ( 6 dětí). 3 kluci (10,13,15) a 3 holky (8,14,17).Dostávají preventivní výprask. Biji je 16 krát za měsíc. Vždy na holou, všichni najednou 100 ran rákosku. Potom ještě nazí hodinu na místě bití. Hrozně je to bolí, ale pokud bych nedával 16 výprasků za měsíc chování by bylo horší.

Já jsem dostal v 4letech od dědy. Bylo to tehdy když jsem míčem rozbil okno a trefil dědu do hlavy. Děda přiběhl š rákoskou a začal mě vyplácet. Na ten den už nechci vzpomínat. Byla to strašná bolest.

V dětství jsme kamarádem dostali veřejný výprask před celou vesnicí. Bylo nám deset let a zapálili jsme stoh, kouřili jsme tam. Bylo to v šedesátých letech. Rodiče museli zaplatit škodu a na tom výprasku se dohodli dospělí, neorganizoval to Národní výbor… Odehrálo se to v podvečer na návsi. Mě a kamaráda před tím zavřeli už po obědě do Hasičské zbrojnice. Navečer pro nás přišel jeden pán a odvedl nás za ruku na náves. Tam už stála skoro celá ves, včetně dětí. Uprostřed návsi stála úzká, dřevěná lavice. Tam nás pán zavedl, stále nás držel, zastavil se kus od lavice. Na lavici byla lískovka a provazy. Předstoupil takový vybraný lidový mluvčí, který chvíli řečnil o to, co jsme provedli a jak musíme být pořádně potrestáni a že budeme hodně biti. První šel na řadu můj kamarád Vašek. Pán ho za ruku dovedl lavici. Pokynem zavolal čtyři vybrané chlapce. Dva mě uchopili za ruce drželi mě, abych neutekl. Dva si stoupli k lavici. Pán pak řekl Vaškovi svleč se donaha! A tak si Vašík zul tenisky, sundal ponožky, pak stáhl kraťasy a pak i trenky. Nakonec si sundal košilku krátkým rukávem. Stál tam přede všemi nahatý, klepal se strachy. Malého pindíka měl strachem scvrklého, že byl úplně maličký. Zakrýval si ho rukama a červenal se. Lidé se smáli. Pak si musel lehnout na břicho na lavici a natáhnout ruce dopředu. Ti dva kluci mu připoutali ruce a nohy provazy k lavici. Pak ten menší kluk, mohlo mu být taky tak deset, vzal do ruky lískovku a začal Vašíka bít přes holý zadek. Vysázel mu deset silných ran, zbil ho i přes stehna. Vašík to chvíli snášel, po páté ráně už začal křičet, au, au, po té desáté se rozplakal. Pak ho začal bít ten vetší kluk, tomu bylo tak dvanáct let. Vašek dostal dalších deset ran. Brečel a naříkal bolestí. Posledních deset ran mu vysázel ten chlapík, to už Vašík řval jáááááůůůůůů!!! A slzy mu stříkaly z očí… Po bití měl rudý zadek i stehna. Když jsem to pozoroval, třásl jsem se už předem strachy a uronil jsem pár slziček. Ale ten jeden kluk, který mi držel ruku, mě tajně pohladil zezadu po hlavě a špitl mi, neboj, to přežiješ… Vašíka ti další kluci odvazovali a pomáhali mu slézt dolů. Hladil si zadeček a naříkal. Pomalu se oblékal, musel tam pak zůstat a dívat se, jak já dostanu. Přišoural jsem se k lavici. Pomalu jsem se tam vyzul do bosa, stáhl jsem si tepláky a pak i trenky. A nakonec šlo dolů tričko. Ten chlapík mi říkal, no dělej, dělej, šup! Položil jsem se na lavici a za chvíli mě kluci přivazovali. Lískovka dopadla na můj zadek, a znovu, znovu, zabrat dostávala i stehna. Tiše jsem plakal a kousal se do rtů, abych nekřičel. Pak začaly rány dopadat silněji, to už mě bil ten větší kluk. Chvíli mě švihal přes stehna těsně pod zadkem a to byla hrozná bolest, začal j sem řvát jááááůůůů!!! A brečel jsem naplno, trochu jsem se i počůral. Zpotil jsem se, teklo ze mě. Pak mě ještě zbil ten chlapík, to už jsem řval jako tur a moč mi tekla až na zem. Po bití mě odvázali a stáhli mě z lavice na zem. Tam jsem schoulený plakal, než jsem se trochu sebral a oblékl se.

Jednou jsem byla u kamarádky a v pokoji jsme si zkoušeli plavky.

Před třídou jsem nedostal ale ,když jsem si vybral místo poznámky výprask tak jsme šli po vyučování do kabinetu ,kde se vše odehrálo ,byl jsem bit jako obyčejně doma jenom bez dalších zákazů. Pružnou rákoskou to bolelo stejně jako řemenem.

Já mohu říci, že na základní škole náš třídní žádné poznámky nepsal. Je to sice již skoro 50 let, ale pokud někdo něco provedl, hlavně vyrušoval, tak doslat facku rukou přes celou tvář, že ji měl červenou, ale nikdo si nestěžoval, protože pokud by si stěžoval, tak dostal ještě doma. Horší byly některé učitelky, které psaly poznámky do žákovské knížky, tak to následoval výprask doma, někdy i na holou. Ale měli jsme jednu starší paní učitelku ( poznámka za nás se muselo říkat soudružka učitelka), ta také nepsala poznámky, ale muselo se stát na hanbě v koutě, za dveřmi nebo klečet na stupínku vedle katedry s rucemi za zády. To nebrala rozdíl, zda je to kluk nebo holka a holky klidně nechala klečet i když měly bílé punčocháče, tak to bylo znát, že měly špinavá kolena. Vždy to bylo lepší než ta poznámka nebo zůstat po škole, což také některé učitelky dělávaly.

Píšou tu hlavně muži. Taky několik žen (podle jména). Ano něco jsou možná reálné zážitky. Drtivá většina jsou úchylné představy a fantazie. Jen by mě zajímalo zda se ženy stydí přiznat že dostaly třeba ve škole před kamarády výprask nebo tyhle praktiky dělali učitele jen klukům. Ano ikdyž jsou fyzické tresty zakázané mnoho let snad 150 let přesto vím, že se 70-90 létech do revoluce takové věci děly. I já několik krát viděl facky, kudlení,pohlavky, ránu učebnicí po hlavě,letící klíče od učitele ano i par ran ukazovátkem přes zadek. Jen rád bych věděl zda to na sobě zažily i ženy a dostaly třeba před tabulí ukazovátkem