marihuana detox - psychika a fyzika

Proč nezkusíte cbd ? Prodávají se různě silné koncentrace a není to nic návykového ;)

Hulím 35 let několikrát denně.Jednou loni jsem vysadil na 3 měsíce a bylo to peklo.Skouším úplně přestat.Držte mi palce.

Dám si a ylehnu si to teď

Zdravim,

drzim palce vsetky ktorym sa rozhodli prestat hulit. Ja som po 20 rokoch hulenia (z toho 10 rokov intezivne) musel prestat, ak som nechel zosaliet.... zacina moj piaty rok bez hulenia....ak mate zaujem o moj pribeh nech sa paci:

https://www.martinus.sk/?uItem=831049

Zdravim,

ak mate zaujem o rozne pribehy prehulencov nech sa paci:

https://www.reddit.com/r/leaves/

Tato skupina ma uz vyse 200 000 clenov

zdravím,

jak to zde čtu, tak přidám také příbeh od sebe..

Trávu jsem poprvé zkusil v 18letech na střední..
Stav hrozný, úzkost a stav , jak bych byl ve snu:D..
Po pár dnech jsem byl okey.. každopádně jsem si řekl, tráva nene..

No nicméně jsem to zkusil zas po roce asi..
Stav bezvadný, takže jsem zlehka začal , ale dával jsem maximálně sklo denně a nechápal jsem , jak někdo dokáže vykouřit třeba gram denně.

Po střední to přišlo a dával jsem ten gram denně, stavy super ,vše jsem si užíval pohoda..

Takhle to šlo dalších cca 10 let:D.. podotýkám, že žádné psychické problémy v rodině nemám a sám jsem nikdy neměl..

posledních asi půl rok začal kamarád vyrábět fenixovy slzy , obsah thc cca 90%

kouřil jsem to a jedl jsem to asi týden, dal jsem kapku ,zkouřil se a jel se projet autem.. No a dostal jsem parádní úzkost ,,no masakr.. Jedna úzkost a řekl jsem si , že s tím nadobro končím..

No představte si hulit 10let v kuse + měsíc takový silný výtažek a ,když to tělu vezmete ze dne na den, co se asi bude dít.. Každopádně jsem byl odhodlaný..

Fyzické abst.příznaky masakr. (nespavost ,nevolnosti, bolesti hlavy, byl jsem často nemocný) každopádně ty fyzické příznaky přišly asi cca 1-2 měsíce po nehulení.
Musel jsem mít v těle tolik THC , že se to fakt drželo dlouho hlavně v tukových buňkách a mozku..

Psychické příznaky přišly až cca po 4 měsících.. úzkost mezi lidma, deprese, sebevražedné myšlenky.. prostě psychika v prdeli.. začal jsem dávat večerní čaje(meduňka, kozlik atd) sauna ,co 2 dny..

rodičům jsem se svěřil a na chvíli přestěhoval k nim.. nechápali, co může na trávě vzniknout.. každopádně mi moc pomohli to překonat.

cca až po roce a půl odezněly úzkosti, strach ,deprese.

Doporučuji začít s nějakou činnosti a zaměřit se na ní ,ikdyž Vás nebaví, protože si vytvoříte návyk a začne Vás bavit. U mě to byly procházky + cvičení v posilovně+četba knihy atd.. potřebujete zabavit mozek a nepřemýšlet nad tím, že budete navždy v háji atd..

Ještě podotknu, že jsem nikdy nechtěl nahradit trávu Antidepresivy.. Ale rozhodl jsem se navštívit psyhologa. Ten mi jasně řekl, "to co vám tráva dává , nebo dala , Vám 3x potom veme zpět".. uklidnil mě tím, že mozek je tak jedinečný , že se prostě po nějaké době dá zpět do kupy, ale sám Vám nikdo neřekne za jak dlouho, prostě je třeba zakousnout se a ku*va to překonat..když u mě to bylo rok a půl , u Vás to bude max půl roku.

další rok a půl začal být pro mě báječný.. Našel jsem si super přítelkyni, založil dnes docela úspěšnou firmu , pořídil psa atd..

nicméně blbec jsem začal uživat CBD kapy ,co vyráběl známy.. obsah thc cca 0,5%
Bral jsem to jen tak na spaní třeba někdy atd.. nicméně jsem po 2měsích místo 10kapek začal dávat třeba pul lahvičky ,protože mě to prostě sjelo a ja se cítil opět bombasticky ,jako kdysi..

poslední dávku jsem si dal půl lahvicčky a kure*sky to přehnal.,prostě jsem se tím sjel, šel jsem spát ,ale začala mi úzkost jako prase, bušení srdce, pocení, moták..

ráno jsem se vzbudil a bylo něco špatně,divná nálada.. po 2-3 dnech takové jiné vnímání, deprese,nervozita..

Je to cca 10dní , je mi trochu lépe ,ale depka se mě nějak drží, samozřejmě jsem nikomu nic neřekl.. protloukám se sám, vím, že to nejhorší jsem měl 1,5 roku zpět, takže vím, že tohle zmáknu..

TAKŽE to shrnu. HULIL JSEM 10-11 LET V KUSE.. poslední měsíc až 2 výtažky 90%thc, takže si nemyslím, že by to měl někdo těžší. ujištuji Vás , že mozek se prostě srovná , ale musíte se zabavit a soustředit se na nějakou činnost, ikdyž Vás nebaví!

Můj kamarád v tom jede doteĎ a chtěl přestat semnou , ale nedal ani jeden den. Ten už nepřestane nikdy.. Taky je možné, že jsem si hodně vsugeroval, protože jsem četl jen negativní komenty :(, jak uvidíte negativní příspěvek, nečtěte ho!

Ještě dodám, že se Vám trochu změní vnímaní reality, mě se třeba zostřil zrak, začal jsem mluvit na úrovní, nezasekával se, pamět se zlepšila a vše je prostě jiné, ale to tak prostě je, když hulíte půlku svého života. Musíte si na to zvyknout

NEZOUFEJTE , pijte bylinky, nebo si kupte PERSEN FORTE, tam jsou všechny bylinky obsaženy..

Držím všem palce, aby to zmákli!! pokud bude chtít někdo s něčím poradit, tak mi klidně napiště zde "[email protected]" - email už ze střední , tak se nesmějte:D

M

Tráva je zkrátka mocná bytost, pro někoho tudíž může být spásou a pro někoho prokletím. Ani ty bys s ní býval neměl problém, kdybys k ní nezačal přistupovat jako k úniku od psychický bolesti a hlavně od problémů. Jak říkáš, truhličku, do který jsi svoje problémy zavíral. Musel jsi vědět, že to není dobrej nápad. Tráva by podle mě měla sloužit opačným způsobem: měla by člověka otevírat. Podle toho, jak se používá, slouží k duševnímu vývoji nebo k zakrnění. Chápu, že jsi ji původně s úspěchem používal k uvolnění. Ale chce to rovnováhu. Když se příliš uvolníš, tak spadneš na hubu. Tráva shazuje strnulost, dává pružnost, ale nesmí se to zaměňovat s bezvládností. Což myslím, že je problém většiny lidí, co do toho spadnou. Že ji špatně pochopí. A může se to dříve nebo později snadno stát každýmu. Při jejím používání je potřeba být pořád ve střehu. Takhle mě to ona sama učí. ________________ Nedokážu pochopit, jak můžou lidi hulit jako o život, a být "nevěřící Tomáši". To je prostě mrhání duchovním potenciálem té zelené Paní. Pak tě musí probrat k citovýmu životu sny nebo dokonce střízlivost. ... Dva roky v prdeli? To není tak strašný, někdo je v prdeli dvacet let nebo celej život. V jednom tě musim ubezpečit: bez marihuany se opravdu lze v životě snadno obejít :) Jakkoli si ji cením, není to nic, co by komukoli mělo v životě chybět.

Hele daval sem to sem na pocest svych tri ja. Za kazdeho neco. Jak si to napsal, tak to je. Jako neresitko to pomohlo dokonale. Fungovalo to. Na alkohol moc nejsem, tak sem to resil takto. Mit v p..cismus jsem dovedl k dokonalosti. Usmev sem tam taky soupnul a cas si tak hezky kracel kolem. Priznam, ze mi to dlouho trvalo, nez sem to pochopil, ze je to zly. Chtel sem uz driv, ale nenasel sem v sobe dost sily zmenit se. Trava mi dost chutna, byla to vasen...dokonce i pestitelska. Navic moje schopnost resit neco zivotniho...no nebyl sem pripraveny. Prijmul sem, ze sem takovy, ac sem se za to nesnasel. Nebyt toho snu, sve nynejsi ponocovani bych trosku nazelenil.. asi by to prislo casem stejnak k reseni. Bud kvuli zdravi, nebo spolecenskemu upadku, vsak ono by me to asi cvaklo. Snad...Ale na rovinu, ted je mi skoro 40 a rikam si, ze dyz sem prozrel az ted, myslim, ze me to slusne zabrzdilo...ten pribeh sem hodne orezal...ono tech prohulenejch let bylo hrozne moc. A tech fopacek...no kamaradku (byvalou) travku jsem duverne poznal a jeji hezke stranky taky , i tu jeji osklivejsi tvar. Neco malo mi to dalo, nerikam ze ne, ale vetsina daru smrdela Herodesem. Jsem tam kde jsem kvuli ni. Zatim jeste nevim, jestli je to dobre kde a co jsem, ale verim, ze se to nak casem srovna. Svadim to na osud .Snazim se byt lepsi a trochu to dohnat. Posledni dny sem udelal hodne zmen a budou dalsi. Brzo to bude tyden od posledniho brcka. Neverim, jsem rad, 'obdivuju se'...i kdyz mi pomohla ta holka ze snu. Namet jsem od ni dostal a scenar pisu zatim sam. Jeste uvidim, jak ta cela veselohra dopadne. Treba je herec porad vysus a skonci to dramatem :D no, sranda mi zustala, tak snad to nak pujde :) (uprimne ale ty 2 roky, co sem se uplne vymazal me hodne stvou. Nepochopim to. Skoda jich!!! Tohle samotne uz je padny duvod s tim skoncovat nadobro. Rada pro ty co chteji prestat: je potreba chtit, ne to okecavat a minimalizovat a ruzne zakecavat. Jako s cigama, chci prestat, musim chtit opravdu, ze srdce. Jinak to napul nejde udelat. Casem se to dycky rozvine a Proste drogy byt jen lehke, vsak zaludne jsou. Je potreba odnaucit se, cos naucil se,,,jak rika mr. Y. bud to udelej, nebo nic nedelej. Pokusy neexistuji. A chce to motivaci. Pro me ty dva roky. Koukam porad a koukat budu. Jak sem mohl zapomenout na svou holku a vubec, co sem delal loni v lete??? Tohle mi spolehlive vypestovalo jakousi zelenou nenavist. Je to tak. Super je to, ze kazdy den rano skoro slavim a tesim se, jak mi bude jeste lepe, celkove. Vsimnul sem si, ze uz nevstavam rozsekany. Ono dycky pulnocni brcko, super noc aj ten sexik sometime, ale rano sova. Hodinku, nez kava a zas brcko. Mam po tech par dnech pocit navalu energie a paradoxne si obcas prijdu trochu jako v jine dimenzi, coz se mi libi. Ono po tolika letech mimo jsem zapomnel, jaky ten svet vlastne je z normalniho pohledu. Prijde mi to vzrusujici :D normalne cumim jenom tak a proste, takove barevnejsi, ty zvuky, projizdejici auta, lidi .tohle zatim nevim jak popsat. Ale nejak jinak na to koukam. Sic obcas jeste vzpomenu si na coudy, kdyz je opravdu libive misto, nebo treba kdyz neco delam, varim, hraju, ale citim, ze moje vule je ted nejsilnesi, co sem kdy mel. Diky 'ni'. Diky, diky S. Kdyby tak ona vedela ze je pro me andel............opravdu ji tak vidim. Co se mi stalo v tom snu, co pro me udelala.......nevim, opravdu ten svet je zvlastni a v mnohem nepochopitelny. Kdyz sem byl maly kluk, moje mama byla tezce nemocna. Byla vic v nemocnici nez doma a pamatuji si, jak kdyz sla na operaci s mozkem, nebylo vteriny, abych na ni intenzivne nemyslel. Ani sem nespal. A kdyz se mi pak vratila, povidala mi pribeh o tom, jak byla na nejakem zcesti a chtela odejit a slysela me volat a sla za mym hlasem a ten boj vyhrala. Tehda to bylo nepochopitelne. Nechapali sme to oba. Nejak sem ji nemohl vysvetlit, jak moc sem na ni myslel, tomu by ani neverila...ale dostal sem se ji do hlavy...nejak to ovlivnil. Sice si myslim, ze po dvou letech si na me ta holka ani nevzpomene, ma sve, , ale neco zrejme pomohlo, aby tam byla. Aby mi vlezla do snu. Pro me to bude vzdycky ona. Asi se povznezla mezitim :D ja jsem trochu neverici Tomas, na ruzne ezoteriky, ale tohle byl nadpozemsky zazitek. Ja ji vzdycky videl, jako tu nejsrdecnejsi divku, bez postrannich umyslu a vona si takhle andelkuje...jj, to kdybych vedel driv co je zac, nikdy bych ji z hlavy nevykuroval. Nebo snad jo? Ta trava je svinstvo. Neda se na to spolehnout, natoz pak na sebe.

Ahoj lidi. Chtel bych vam taky napsat 'kratky' pribeh o tom, jak mi trava znicila zivot. Tk nejak mam chut se vyzpovidat ze sve blbosti, doufam' ze to treba pomuze tem, co si mysli ze to maji under control. Je to svinstvo a ne ze ne! Zacal sem travnit jako mladik v 17. Nemel sem moc kamaradu, byl jsem dosti uzavreny, intelektualni, poctivy, verici...no zapadnout nekam nebylo easy, zvlast dyz vsichni kolem byli odvazani a free a ja suchar, co vsechno promysli, nez neco rekne a udela.Tehda sem mel jakousi cistotu vnitrni, byl sem dobry clovek, ambiciozni, vsechno sem promyslel. Taknejak sem videl kolem sebe, jak jsou lidi fajn dyz huli, nebo pijou. To sem ani nekouril v te dobe...chtel sem byt free jako oni. Vedome sem citil, ze je potreba se trochu odvazat. Brzy na to sem se ocitl v kolecku svych kamaradu na rec a podali mi brko. Stacil jeden prask a nevedel sem o sobe. Mel sem halucinace, totalni stav. Na zastavce autobusu jsem sviral petikorunu a vdalce ho sledoval. Jenom sem mrknul byl u me a cekalo se az nastoupim.ani nevim jak...cesta autobusem domu, mi prisla jako sto let. Vim ze jsem tam kricel kam to jedou, odesel sem z prace v pantoflich bez bot, no byl to zazitek co uz sem nechtel zazit, lec zazil a bylo toho pak vic..Kamaradi byli stejni, jejich smysl zivota byl vecny. Vsude trava. Tehda sem se hodne drzel na uzde. Neprehanel sem to, jen se do toho postupne nechal vtahovat az mi to pak pres ten smrad zachutnalo. To byly ale doby, kdy sem si prozil intenzivni stav a pak si treba 3 mesice ani nevzpomnel, ze bych si brko dal. Byli to ale prulomove zacatky...do tech 25 sem to vubec neprehanel, sportoval, cvicil, dobre sem jedl. Spolecnsky zivot docela sel Trava mela pro me spis pozitivni ucinek, uklidnovala po fitku, inspirovala k tvorbe versu, hudby. Zjistil sem ze nejlip mi je, kdyz si zakourim sam, hezky se proberu v halve, pobavim se sam se sebou, zazpivam si, zahraju, do neceho se zazeru, skouknu filmek trochu z jine perspektivy. Vypestoval sem si svuj ritual a obcas v tydnu sem brcko dal..porad ale mi to nejak nezasahovalo do zivota. Pak sem poznal lasku a odstehoval sem se 400km daleko za ni a bydlelu sme u jejich rodicu. Nechal sem za sebou vsechny ty hulice, radoby kamarady. To uz sem vedel, ze to jsou ztracene existence, ale nejak sem tehda nemohl ovlivnit spolecnost, v ktere se nachazim, spis se adaptovat. Byl sem rad, ze jsem z toho ven. Opustil sem je. Dokonce i rodinu, sestry vsechny. Oddal sem se vidinam hezcich zitrku s novou pritelkyni. Dejchal sem plnymi dousky jiny svet a chtel zit jenom pro ni. Par let to bylo nadherne. Nasel sem si praci, planovali jsme budoucnost, deti, dodelaval sem si dalkove skolu, abychom se meli v budoucnu lepe. Ona byla ale hroznej zivel. Sama parba kazdy weekend, tisice kamaradu a za cas mi ukazala i svou pravou tvar. Byl sem pekelne zamilovanej, obcas dal cigo, nekdy i jointika na pohodu a moje myslenky byli jenom pro ni a tesil sem se na spolecne chvilky. Bylo hodne prace, oba sme dreli ale ten weekend nas dycky rozdelil. Ona mela sve zvolnovaci metody, ja zas svoje. Nikdy sem nebyl na vymetani baru. Byl sem spis domaci typ. Diskarny me uz nebrali. Chtel sem jistotu v lasce, nic vic. Veril sem ji. Asi sem mel ale zatemnelou mysl. Ani sem si nevsimnul, ze mezi nami to nejak neklape. Snasel sem dost ponizovani z jeji strany. jakej sem nespolecensky, ze vydelavam mene nez ona. Kdyz me nekam pozvala mezi pratele a pak to platila, vzdycky to komentovala. Citil sem se trapne, neuzitecny, k nicemu. Obcas sem se musel uklidnit brckem. Veril sem, ze to bude vsechno dobre. Porad bych pro ni dychal. Az jednou si nasla frajera na jedne party. Lhala mi. Chodil sem z prace, z nocni a ona se zrovna vracela od nej. Bylo to casto. Chtel sem utyct, byl sem znicenej s nozem v zadech. Nebolo ale zrovna kam jit. Chtel sem to ukoncit, zmizet od ni, i kdyz sem ji furt miloval. Uziral sem se, hulil, kouril, tak nejak uteklo par mesicu a odpustili sme si. Spolecne sme pak zabijeli cas hulenim, meli sme smysl zivota. Tak nejak sme do toho oba spadly. Docela nas to zas sblizilo. To sem si jeste nevsimnul, ze vsechnu tu bolest jsem kamsi zavrel v hlave do skrinky a prehulil to az me to netrapilo. Zil sme jak loutky vedle sebe. Citove otupely az casem sem potkal divku snu, ktera mi otevrela jiny svet. Byla normalni, nezkazena, chtela se mnou budoucnost. Ja se vsak vracel do minulosti, kouril travu jeste vice a smyslenkami zmatenymi. Moje ex mi ale klidu nedala. Stale sem mel pocit, ze ji neco dluzim. Pripominala se, volala, psala, mela citove vylevy...obcas sem ji navstivil na brcko. Tak nehak sme si i rozumeli, mel sem pocit volnosti. Po desetiletem vztahu, kdy sem byl loutka, byla prave tahle chvile svobody jako druhej dech. Obcas sem zasel tam, obcas tam, jinak sem ve svem byte hulil prvni ligu. Delal sem boj.umeni, jezdil na turnaje, kondice se znacne zhorsila. Dostaval sem na drzku. Zaostaval sem nad ostatnimy. Zacal sem vaporizovat. Vaporizoval sem doma, v praci, venku....kourit cigarety zase prestal. Rikal sem si, ze jenom blbci to kouri a ze je lepsi si dat jointa, ze z toho aspon neco je. Tak sem si sam ospravedlnil moji zavislost a hulil to misto cigaret. Ta moje nova holka se mi vzdalovala, az sme si moc nepsali. Ja ji hrozne obdivoval, skrz jeji nezkazenost, chtel sem ji, ale taknak sem ji nedokazal nabidnout, co by si zaslouzila. Troska s nedoresenou minulosti, holdujici drogam...no, ona mela deti a tohle nebyl pro ne priklad...navic sem pekl se svoji ex, teda jenom jointove.moje depky se ale zvetsovali. Vsechno sem to zabil hulenim. Byl sem schopnej prehulit i rodinny pohreb, proste sem se zhulil, zachoulil do sveho kokonu a vsechno prebolelo. To uz sem byl dva roky sam ve sve kupolce a pak prisla korona. Nechodil sem do prace, pobiral plat od statu a nedelal nic jineho, nez hulil a vapikoval od rana do vecera. Zajmy postupne upadaly, karate, hudba. vsechno ostatni bylo super, jen dyz sem byl zhulenej. V te dobe s moji ex pod kuzi jsme si zahrali na citovou notu a najednou jsme zase spolu. Nak sme na sebe zbyli, dva zhulenci. To uz sem si davno uvedomoval, ze muj zivot se toci kolem travy, ale nebylo jak z toho ven. Tak sem to prijmul za svuj zivotni styl. Ranni probuzeni, sbidane, brko a pak sem teprve fungoval. Nic me netrapilo. V prubehu dne vic brcek,,,wlastne pri kazde prilezitosti, po obede, pred obedem, u filmu, u hry, proste mrte. Prohuloval sem 5000 mesicne. Moje zavislost uz byla zrejma. Nebylo dne kdy bych nekouril. Chtel sem zazit rano jinak, ale i kdybych travu nemel, preplaval bych la manche, abych se mohl zhulit. Tk nak to vychazelo. Na svou perspektivni divku, ktera me okouzlila svou nevinnosti, krasou, dobrosrdecnosti, jsem uplne zapomnel. Zapomnel sem na vsechny. Uz mi ani nikdo nepsal, protoze sem neodepisoval.Nakou dobu uz sem pracoval jako herec jednom kabaretu. Bavil sem lidi, hral jim, zpival...ale po koronavirovych orgiich sem zjisti, ze sem vypatlany. Ja, vyrecny, si vsimnul obcasne vady reci. Jakesi zadrhavani. Nove songy sem se naucil, ale stare zapomnel. Vygumovalo to vsechno dobre, vcetne duse. Tu sem zaprodal dablu. Uz sem nebyl ani schopnej pokecat si uvnitr hlavy sam se sebou. Dat si veci do kupy. Vecny chaos. Zjistil sem, ze jich je tam vic, tech Jorku uvnitr hlavy... Ale me stare ja bylo pryc. Jen samej jreten tam zustal.Nebylo mi pomoci. Kazdy to o me vedel, uz sem tak zacal i vypadat. Kdyz na brko nebylo, sehnala stara, sehnali rodice, kamaradi. Porad me podporovali. Andele uz se se mnou bavit prestali. Vedel sem ze tohle nemuze skoncit dobre. Neco co mi pomohlo od problemu me ale nicilo. Moje holka na me zacala tlacit, ze biologicke hodiny, ze 12 let pryc a dite nikde.. I kdyz sme se leta snazili, skoncili sme na klinice umele reprodukce. A ne na jedne. Hodne prostredku to stalo ale me pomale spermie asi nebyly schopne. Z jeji strany taky nic. Pred 14 dny zjistila, ze ma predcasny prechod. Tak jsme spolu, cumime, atmosfera husta, ze by se dala krajet. Intimni zivot v hajzlu, zijeme jen diky kompromisum. Na psi knizku, nejspis bez lasky. Jako budiz....uz sem prehulil dost, tohle taky pujde..chce to jen existovat..az jednoho vecera prisel zlomovy okamzik. Mivam spani jak dudek, ale tuhle se mi ve snu zjevila ta nevinna holka a bylo to tak neskutecne zive, ja ji hladil ve vlasech, nezne libal. Probudil sem se v 5 rano zpocenej a slzy mi tryskali z oci. Bylo to jako vcera...do prdele kde je, sem si rikal? Nechapal sem. Proc to vlastne mezi nama skoncilo? Proc sem tady a resim sracky. Ona byla nadeji, na muj lepsi zivot a ja na ni zapomnel pres vsechnu tu lasku, ktera otupela vlivem ganjy. Vlastne sem zjistil, ze me zajimala jenom trava. Celej muj vesmir byla trava. Tenhle sen mi doslova rozpulil srdce. Byl sem z toho celej den uplne mimo. Myslel sem na jeji oci, hlas...mel sem pocit, ze to skoncilo nedavno mezi nami. Vytahovali se mi ale z hlavy ony zapomenute skrinky a zacli vylezat demoni. Brutalni nervovy kolaps...nevim jak to popsat, ale tohle me zabolelo az do morku kosti. Uz ani ta trava nepomahala....ten sen se mi vracel cely tyden. Nikdy sem se nebudil v pet, ale tohle me vzdycky vytahlo z postele. Ta holka me strasila. pod tihou vycitek a vseho co sem posral sem nemohl uz ani zit normalne. Tahle situace mi nedala klidu. Nestale sem nechapal, kde se ztratily dva roky meho zivota? Bojoval sem za svobodu, za lasku a kde to je? Kde jsou vsichni? Proste se to na me sesypalo. Je to 4 dny, co jsem si vytahnul hlavu z prdele a uvedomil sem si, ze uz nemuzu hulit. Uz sem se sam sobe protivil. Ani nevim jake to je, byt normalni. Ztratil sem vechno, dustojnost, cest, lasku, zdravi, kamarady, schopnost realneho uvazovani a rozhodnovani. A to vedomi, ze jsem prosral uplne zbytecne 2 roky zivota a zapomnel na andelskou dusi, ktere sem ublizil to me bude bolet naporad. Kezbych dostal nekdy sanci, abych to vsechno napravil. Sanci na lepsi zivot. Ukazal svetu, ze za neco stojim a ze jsem charakter. Uz nemuzu hulit..vystrasilo me to jak maleho kluka. Trava mi znicila zivot. Nebavi me. Myslim casto na sebevrazdu. Chci se obesit. Porad se mi v hlave honi sracky. Jsem v prdeli, nemuzu spat, klepu se, mam studena kolena, nohy, je mi ve dne zima a na slunicku mam dve mikiny, potim se v noci, a kazde rano vstavam o kilo lehci i kdyz se snazim jist. nemam nikoho kdo by mi dal lasku a porozumeni a jsem jen kulisa chlapa. Ja uprimne nevim jestli to dam. Jsem nervama uplne v haji. Pracuju porad jako herec a ty moje pretvarky me nici. Lidi me vybijeji. Jedine co me drzi pozitivne je, ze sem dokazal 4 dny nehulit, temer po 15 letech. Aspon na neco sem pysny!!! , jinak stojim za hovno. Vy co si myslite, ze je trava takova legrace, berete to mrte na lehkou vahu. Kdyz se to sejde, ani se nenadejete a litate v tom. Nejste to vy. Jestli chcete, aby vas zivot odzilo neco, co nevudete vy, pak budiz. Ale spatne zivotni rozhodnuti uz nevratite, ani ty ztracene roky. Serte na to!!!! Rekreacne budiz, ale i tak he to balanc na tenkym lede.Jinak co sem tady cetl, hodne lidi si ani neumi predstavit, co to je kourit 12 jointu dene. A vlastne to nechtit delat. Je toho vic, co bych vam povidal. Zacal sem verit v nakou vyssi silu...to co se mi stalo asi nebude nahoda. Anebyt te holky, asi bych jel v tom dal. Mmj, kdyz sem ji pak po dvou letech na psal, ze k ni porad neco citim a ze me to mrzi...psal sem ji, ze se mi o ni zdalo...vim ze sem nemel, byl sem za blbce, zvlast dyz nekoho ma, ale nedalo mi to. Ip pres tu trapnost. Jsem ji vdecny do konce zivota. Mrzi me, ze uz nedostanu prilezitost ji to vysvetlit, polibit ji jako ve snu. Ze se mi o ni muze jenom zdat. Mam v sobe krater jak swina, a jeste par neotevrenech truhlicek...to se mam na co tesit. Nejhorsi na te zakernosti je, ze si ani nevsimate, jak vam to ten zivot nici. Jak clovek otupi city, empatii. Jak po dvou letech breci nad tim co se stalo a pred tim ani slza neukapla...no to stejne nepochopim co se stalo. Dik jestli ste to precetli az sem. Je mi lepe se vam vyzpovidat. Neco uz sem si tady precetl, trochu se vtil, tak mi to nedalo to sem hodit taky, aspon v kostce.Snad to pomohlo i vam, se trosku zamyslet a byt na sebe opatrny. Slunce v dusi :)

Ahoj lidi. Chtel bych vam taky napsat 'kratky' pribeh o tom, jak mi trava znicila zivot. Tk nejak mam chut se vyzpovidat ze sve blbosti, doufam' ze to treba pomuze tem, co si mysli ze to maji under control. Je to svinstvo a ne ze ne! Zacal sem travnit jako mladik v 17. Nemel sem moc kamaradu, byl jsem dosti uzavreny, intelektualni, poctivy, verici...no zapadnout nekam nebylo easy, zvlast dyz vsichni kolem byli odvazani a free a ja suchar, co vsechno promysli, nez neco rekne a udela.Tehda sem mel jakousi cistotu vnitrni, byl sem dobry clovek, ambiciozni, vsechno sem promyslel. Taknejak sem videl kolem sebe, jak jsou lidi fajn dyz huli, nebo pijou. To sem ani nekouril v te dobe...chtel sem byt free jako oni. Vedome sem citil, ze je potreba se trochu odvazat. Brzy na to sem se ocitl v kolecku svych kamaradu na rec a podali mi brko. Stacil jeden prask a nevedel sem o sobe. Mel sem halucinace, totalni stav. Na zastavce autobusu jsem sviral petikorunu a vdalce ho sledoval. Jenom sem mrknul byl u me a cekalo se az nastoupim.ani nevim jak...cesta autobusem domu, mi prisla jako sto let. Vim ze jsem tam kricel kam to jedou, odesel sem z prace v pantoflich bez bot, no byl to zazitek co uz sem nechtel zazit, lec zazil a bylo toho pak vic..Kamaradi byli stejni, jejich smysl zivota byl vecny. Vsude trava. Tehda sem se hodne drzel na uzde. Neprehanel sem to, jen se do toho postupne nechal vtahovat az mi to pak pres ten smrad zachutnalo. To byly ale doby, kdy sem si prozil intenzivni stav a pak si treba 3 mesice ani nevzpomnel, ze bych si brko dal. Byli to ale prulomove zacatky...do tech 25 sem to vubec neprehanel, sportoval, cvicil, dobre sem jedl. Spolecnsky zivot docela sel Trava mela pro me spis pozitivni ucinek, uklidnovala po fitku, inspirovala k tvorbe versu, hudby. Zjistil sem ze nejlip mi je, kdyz si zakourim sam, hezky se proberu v halve, pobavim se sam se sebou, zazpivam si, zahraju, do neceho se zazeru, skouknu filmek trochu z jine perspektivy. Vypestoval sem si svuj ritual a obcas v tydnu sem brcko dal..porad ale mi to nejak nezasahovalo do zivota. Pak sem poznal lasku a odstehoval sem se 400km daleko za ni a bydlelu sme u jejich rodicu. Nechal sem za sebou vsechny ty hulice, radoby kamarady. To uz sem vedel, ze to jsou ztracene existence, ale nejak sem tehda nemohl ovlivnit spolecnost, v ktere se nachazim, spis se adaptovat. Byl sem rad, ze jsem z toho ven. Opustil sem je. Dokonce i rodinu, sestry vsechny. Oddal sem se vidinam hezcich zitrku s novou pritelkyni. Dejchal sem plnymi dousky jiny svet a chtel zit jenom pro ni. Par let to bylo nadherne. Nasel sem si praci, planovali jsme budoucnost, deti, dodelaval sem si dalkove skolu, abychom se meli v budoucnu lepe. Ona byla ale hroznej zivel. Sama parba kazdy weekend, tisice kamaradu a za cas mi ukazala i svou pravou tvar. Byl sem pekelne zamilovanej, obcas dal cigo, nekdy i jointika na pohodu a moje myslenky byli jenom pro ni a tesil sem se na spolecne chvilky. Bylo hodne prace, oba sme dreli ale ten weekend nas dycky rozdelil. Ona mela sve zvolnovaci metody, ja zas svoje. Nikdy sem nebyl na vymetani baru. Byl sem spis domaci typ. Diskarny me uz nebrali. Chtel sem jistotu v lasce, nic vic. Veril sem ji. Asi sem mel ale zatemnelou mysl. Ani sem si nevsimnul, ze mezi nami to nejak neklape. Snasel sem dost ponizovani z jeji strany. jakej sem nespolecensky, ze vydelavam mene nez ona. Kdyz me nekam pozvala mezi pratele a pak to platila, vzdycky to komentovala. Citil sem se trapne, neuzitecny, k nicemu. Obcas sem se musel uklidnit brckem. Veril sem, ze to bude vsechno dobre. Porad bych pro ni dychal. Az jednou si nasla frajera na jedne party. Lhala mi. Chodil sem z prace, z nocni a ona se zrovna vracela od nej. Bylo to casto. Chtel sem utyct, byl sem znicenej s nozem v zadech. Nebolo ale zrovna kam jit. Chtel sem to ukoncit, zmizet od ni, i kdyz sem ji furt miloval. Uziral sem se, hulil, kouril, tak nejak uteklo par mesicu a odpustili sme si. Spolecne sme pak zabijeli cas hulenim, meli sme smysl zivota. Tak nejak sme do toho oba spadly. Docela nas to zas sblizilo. To sem si jeste nevsimnul, ze vsechnu tu bolest jsem kamsi zavrel v hlave do skrinky a prehulil to az me to netrapilo. Zil sme jak loutky vedle sebe. Citove otupely az casem sem potkal divku snu, ktera mi otevrela jiny svet. Byla normalni, nezkazena, chtela se mnou budoucnost. Ja se vsak vracel do minulosti, kouril travu jeste vice a smyslenkami zmatenymi. Moje ex mi ale klidu nedala. Stale sem mel pocit, ze ji neco dluzim. Pripominala se, volala, psala, mela citove vylevy...obcas sem ji navstivil na brcko. Tak nehak sme si i rozumeli, mel sem pocit volnosti. Po desetiletem vztahu, kdy sem byl loutka, byla prave tahle chvile svobody jako druhej dech. Obcas sem zasel tam, obcas tam, jinak sem ve svem byte hulil prvni ligu. Delal sem boj.umeni, jezdil na turnaje, kondice se znacne zhorsila. Dostaval sem na drzku. Zaostaval sem nad ostatnimy. Zacal sem vaporizovat. Vaporizoval sem doma, v praci, venku....kourit cigarety zase prestal. Rikal sem si, ze jenom blbci to kouri a ze je lepsi si dat jointa, ze z toho aspon neco je. Tak sem si sam ospravedlnil moji zavislost a hulil to misto cigaret. Ta moje nova holka se mi vzdalovala, az sme si moc nepsali. Ja ji hrozne obdivoval, skrz jeji nezkazenost, chtel sem ji, ale taknak sem ji nedokazal nabidnout, co by si zaslouzila. Troska s nedoresenou minulosti, holdujici drogam...no, ona mela deti a tohle nebyl pro ne priklad...navic sem pekl se svoji ex, teda jenom jointove.moje depky se ale zvetsovali. Vsechno sem to zabil hulenim. Byl sem schopnej prehulit i rodinny pohreb, proste sem se zhulil, zachoulil do sveho kokonu a vsechno prebolelo. To uz sem byl dva roky sam ve sve kupolce a pak prisla korona. Nechodil sem do prace, pobiral plat od statu a nedelal nic jineho, nez hulil a vapikoval od rana do vecera. Zajmy postupne upadaly, karate, hudba. vsechno ostatni bylo super, jen dyz sem byl zhulenej. V te dobe s moji ex pod kuzi jsme si zahrali na citovou notu a najednou jsme zase spolu. Nak sme na sebe zbyli, dva zhulenci. To uz sem si davno uvedomoval, ze muj zivot se toci kolem travy, ale nebylo jak z toho ven. Tak sem to prijmul za svuj zivotni styl. Ranni probuzeni, sbidane, brko a pak sem teprve fungoval. Nic me netrapilo. V prubehu dne vic brcek,,,wlastne pri kazde prilezitosti, po obede, pred obedem, u filmu, u hry, proste mrte. Prohuloval sem 5000 mesicne. Moje zavislost uz byla zrejma. Nebylo dne kdy bych nekouril. Chtel sem zazit rano jinak, ale i kdybych travu nemel, preplaval bych la manche, abych se mohl zhulit. Tk nak to vychazelo. Na svou perspektivni divku, ktera me okouzlila svou nevinnosti, krasou, dobrosrdecnosti, jsem uplne zapomnel. Zapomnel sem na vsechny. Uz mi ani nikdo nepsal, protoze sem neodepisoval.Nakou dobu uz sem pracoval jako herec jednom kabaretu. Bavil sem lidi, hral jim, zpival...ale po koronavirovych orgiich sem zjisti, ze sem vypatlany. Ja, vyrecny, si vsimnul obcasne vady reci. Jakesi zadrhavani. Nove songy sem se naucil, ale stare zapomnel. Vygumovalo to vsechno dobre, vcetne duse. Tu sem zaprodal dablu. Uz sem nebyl ani schopnej pokecat si uvnitr hlavy sam se sebou. Dat si veci do kupy. Vecny chaos. Zjistil sem, ze jich je tam vic, tech Jorku uvnitr hlavy... Ale me stare ja bylo pryc. Jen samej jreten tam zustal.Nebylo mi pomoci. Kazdy to o me vedel, uz sem tak zacal i vypadat. Kdyz na brko nebylo, sehnala stara, sehnali rodice, kamaradi. Porad me podporovali. Andele uz se se mnou bavit prestali. Vedel sem ze tohle nemuze skoncit dobre. Neco co mi pomohlo od problemu me ale nicilo. Moje holka na me zacala tlacit, ze biologicke hodiny, ze 12 let pryc a dite nikde.. I kdyz sme se leta snazili, skoncili sme na klinice umele reprodukce. A ne na jedne. Hodne prostredku to stalo ale me pomale spermie asi nebyly schopne. Z jeji strany taky nic. Pred 14 dny zjistila, ze ma predcasny prechod. Tak jsme spolu, cumime, atmosfera husta, ze by se dala krajet. Intimni zivot v hajzlu, zijeme jen diky kompromisum. Na psi knizku, nejspis bez lasky. Jako budiz....uz sem prehulil dost, tohle taky pujde..chce to jen existovat..az jednoho vecera prisel zlomovy okamzik. Mivam spani jak dudek, ale tuhle se mi ve snu zjevila ta nevinna holka a bylo to tak neskutecne zive, ja ji hladil ve vlasech, nezne libal. Probudil sem se v 5 rano zpocenej a slzy mi tryskali z oci. Bylo to jako vcera...do prdele kde je, sem si rikal? Nechapal sem. Proc to vlastne mezi nama skoncilo? Proc sem tady a resim sracky. Ona byla nadeji, na muj lepsi zivot a ja na ni zapomnel pres vsechnu tu lasku, ktera otupela vlivem ganjy. Vlastne sem zjistil, ze me zajimala jenom trava. Celej muj vesmir byla trava. Tenhle sen mi doslova rozpulil srdce. Byl sem z toho celej den uplne mimo. Myslel sem na jeji oci, hlas...mel sem pocit, ze to skoncilo nedavno mezi nami. Vytahovali se mi ale z hlavy ony zapomenute skrinky a zacli vylezat demoni. Brutalni nervovy kolaps...nevim jak to popsat, ale tohle me zabolelo az do morku kosti. Uz ani ta trava nepomahala....ten sen se mi vracel cely tyden. Nikdy sem se nebudil v pet, ale tohle me vzdycky vytahlo z postele. Ta holka me strasila. pod tihou vycitek a vseho co sem posral sem nemohl uz ani zit normalne. Tahle situace mi nedala klidu. Nestale sem nechapal, kde se ztratily dva roky meho zivota? Bojoval sem za svobodu, za lasku a kde to je? Kde jsou vsichni? Proste se to na me sesypalo. Je to 4 dny, co jsem si vytahnul hlavu z prdele a uvedomil sem si, ze uz nemuzu hulit. Uz sem se sam sobe protivil. Ani nevim jake to je, byt normalni. Ztratil sem vechno, dustojnost, cest, lasku, zdravi, kamarady, schopnost realneho uvazovani a rozhodnovani. A to vedomi, ze jsem prosral uplne zbytecne 2 roky zivota a zapomnel na andelskou dusi, ktere sem ublizil to me bude bolet naporad. Kezbych dostal nekdy sanci, abych to vsechno napravil. Sanci na lepsi zivot. Ukazal svetu, ze za neco stojim a ze jsem charakter. Uz nemuzu hulit..vystrasilo me to jak maleho kluka. Trava mi znicila zivot. Nebavi me. Myslim casto na sebevrazdu. Chci se obesit. Porad se mi v hlave honi sracky. Jsem v prdeli, nemuzu spat, klepu se, mam studena kolena, nohy, je mi ve dne zima a na slunicku mam dve mikiny, potim se v noci, a kazde rano vstavam o kilo lehci i kdyz se snazim jist. nemam nikoho kdo by mi dal lasku a porozumeni a jsem jen kulisa chlapa. Ja uprimne nevim jestli to dam. Jsem nervama uplne v haji. Pracuju porad jako herec a ty moje pretvarky me nici. Lidi me vybijeji. Jedine co me drzi pozitivne je, ze sem dokazal 4 dny nehulit, temer po 15 letech. Aspon na neco sem pysny!!! , jinak stojim za hovno. Vy co si myslite, ze je trava takova legrace, berete to mrte na lehkou vahu. Kdyz se to sejde, ani se nenadejete a litate v tom. Nejste to vy. Jestli chcete, aby vas zivot odzilo neco, co nevudete vy, pak budiz. Ale spatne zivotni rozhodnuti uz nevratite, ani ty ztracene roky. Serte na to!!!! Rekreacne budiz, ale i tak he to balanc na tenkym lede.Jinak co sem tady cetl, hodne lidi si ani neumi predstavit, co to je kourit 12 jointu dene. A vlastne to nechtit delat. Je toho vic, co bych vam povidal. Zacal sem verit v nakou vyssi silu...to co se mi stalo asi nebude nahoda. Anebyt te holky, asi bych jel v tom dal. Mmj, kdyz sem ji pak po dvou letech na psal, ze k ni porad neco citim a ze me to mrzi...psal sem ji, ze se mi o ni zdalo...vim ze sem nemel, byl sem za blbce, zvlast dyz nekoho ma, ale nedalo mi to. Ip pres tu trapnost. Jsem ji vdecny do konce zivota. Mrzi me, ze uz nedostanu prilezitost ji to vysvetlit, polibit ji jako ve snu. Ze se mi o ni muze jenom zdat. Mam v sobe krater jak swina, a jeste par neotevrenech truhlicek...to se mam na co tesit. Nejhorsi na te zakernosti je, ze si ani nevsimate, jak vam to ten zivot nici. Jak clovek otupi city, empatii. Jak po dvou letech breci nad tim co se stalo a pred tim ani slza neukapla...no to stejne nepochopim co se stalo. Dik jestli ste to precetli az sem. Je mi lepe se vam vyzpovidat. Neco uz sem si tady precetl, trochu se vtil, tak mi to nedalo to sem hodit taky, aspon v kostce.Snad to pomohlo i vam, se trosku zamyslet a byt na sebe opatrny. Slunce v dusi :)

Když chcete marihuanu kouřit pro léčebné účely, tak samozřejmě ne ze šlukovky nebo jointa..dnes už existují i velmi kvalitní vaporizéry, které tolik nepoškozují plíce...co se týká občasného kouření z bongu- https://www.kurackyraj.cz/bongy/ , kdy prochází kouř přes vodu, tak to taky není nic hrozného

v roce 2015 jsem začal s užíváním marihuany ze začátku to byla jen zábava a nějaký druh revolty když jsme si dali prda o volné hodině ve škole atd. Po jednom roce už jsem si nedokázal představit pustit si film/seriál nezhulenej nebo zahrát si ps4 nezhulenej a už vůbec néééé jít spát nezhulenej. Po dvou letech jsem už hulil jen tkzvn.Kýbl prostřednictvím petlahvý s kotlem ve vršku a stalo se to nejhorší co se huliči může stát a to je že mě prakticky vůbec nezajímalo být zhulenej zajímal mě jen ten okamžik užití a zakašlání po pěti minutách jsem si mohl dát další protože jsem nechtěl být jen zhulenej chtěl jsem si to dát a zakašlat se a kdykoliv jsem měl slabou trávu která mě nezakašlala nebral jsme jí ani jako trávu . Hulení ze skla ani jointa mě nijak neuspokojovalo chtěl jsem jen kopačku do plic a několika vteřinový kašel . když už mě jen tak nějaká tráva nezakašlala začal jsme kouřit hašiš a tam přišel ten zlom zjistil jsem že jsem jen chodící otrok thc bez emocí bez pocitů jedna chodící schizofrenie . Zahulit si a zakašlat si bylo fajn ale neuplinula ani minuta kdy bych nebyl nervózní i když jsme hulil prakticky 24/7 nikdy mě to neuvolňovalo naopak mě to přivádělo do depresí a nechuti k ničemu kromě jídla a hulení. Největší zlom když jsme si uvědomil že musím přestat přišel když jsme se dostal do kolektivu inteligentních a cílevědomých lidí a já si uvědomil že moje hlava mi nedovolí být jako oni nic se mi nechtělo nic mě nebavilo a tak po několika dnech kdy jsem jen hulil a koukal na youtube třeba 12hodin deně v kuse jsme si řekl DOST chci být normálním člověkem !!!! Tak jsme vše vyhodil všechnu trávu haš všechny kotle flašky zapalovače a kousl jsem se že už s tím nezačnu . To co následovalo jsem ještě nikdy nezažil 24 hodin deně jsem jen přemíšlel nad trávou i když jsme nechtěl nešlo se toho zbavit po dobu neméně 3týdnu nespaní a nechuti k jídlu jsem nemyslel na nic jiného než jestli mi to stojí za to a že si to znovu seženu a nebýt mého zájmu o sporty taky bych se k tomu znovu vrátil . Jen díky sportu a míím novím kamarádům abstinuji a po měsíci utrpení je teď každý den lepší než ten minulej mám znovu chuť žít řešit složité věci brát na sebe zodpovědnost a změnit celí svůj život do smrti nepřestanu litovat že jsem nejlepší léta života 15-20let prožil pod vlivej nějakého hnusu . A jestli předemnou někdo řekne že není na trávě závislí a že může přestat kdy chce tak ho lituji vůbec neví co se stane až opravdu přestane . TRÁVA JE TĚŽKÉ ZLO !!