Svazování partnera(ky)

strešku znám , po třech hodinách to začíná být slušný trest....A pro zavolání jsme měli zvonecky

Napiš na [email protected]

dejte si do google : Masivni-Vysoky-Obojek nebo BDSM límec na krk , výběr je široký .

Pokud budeš psát pořád to samé a narušovat tuto diskuzi, smažu Tvoji přístupovou IP adresu. Rozumíme si. Dobřany?

Přišla jsem na nový způsob jak uspokojit touhu. Po svázání a partner není doma. Já osobně jsem pořád v tom jednom latexu. Od malička miluju gumu a pláštěnky a gumáky. A jednoho dne byl přítel na vykend pryč. A já selfbondage neumím. Tak jsem sla do skříně na latex a vzala jsem. Toho co nejvíce. Začala jsem latexovym catsuitem kuklou latexovyma puncochacema toto jsem si oblékla už v tom momentu mě dostal. Ten hřejivý pocit zabalení. Pak jsem si vzala latexové. Šaty. Pořád mi to bylo málo. Tak jsem si ještě vzala roubík kuličku. Dala do úst a zapnula řemínek. Ještě pak jsem si přes to vše vzala latexovou pláštěnku a gumáky . A byl to krásný pocit. Řekla jsem. Si že to je tak na půl
. Dne nakonec jsem takhle byla celý den. Nosíte i vy někdy doma pláštěnku a gumáky?

Tak mě nikdo pěkně vytočil,že jsem se musela doma sáhnout po věcech, Svazala jsem si nohy a je otočila izolepou.Udělala jsem si pěkně velkou kuličku z potravinářské fólie,dala do pusy a utáhla šátkem.A ještě jsem si svázala ruce ale pěkně.Nadhera

Tak jsem si svázala nohy,dala si pěkně utažený roubík a svazala ruce,teď vtom teple jsem přikryta dekou.Nádherný pocit
Jen ty ruce by chtělo od někoho svázat,tak dobře si to neumím udělat.

pletená kuklička nebyla ?

Teda jak čtu příběhy,tak jsme vlhká,hned bych do toho šla , kdybych měla možnost

Nedávno jsem dostal chuť svázat se někde venku, ale zároveň se nedostat do kontaktu s lidmi, aby na mě nějaká vystrašená "vanilka" nezavolala policii, takže rozhodnutí padlo na jednu trochu boční cyklostezku v poli, s časem realizace kolem půlnoci.

Plán byl jednoduchý, spoutat se v místě startu, být nucen dojít do místa cíle (cca 45min chůze, necelé 3km), tam se uvolnit a dojít k autu (cca 1km daleko)
V místě cíle je odpočinkový dřevěný přístřešek s lavičkou, kde se křižuje několik cyklostezek a počítal jsem, že toto bude místo s největší pravděpodobností někoho potkat, proto jsem zde přijel raději už o půl desáté abych viděl, jak moc (a jestli vůbec) je cyklostezka využívaná takhle pozdě večer... další hodinu ani živáčka (čas 22:30), takže jsem usoudil, že je na čase začít. Došel jsem tedy na místo startu, cestou jsem se ujistil, že je všude alespoň trochu vidět a není kde zabloudit.

Vytáhl jsem z igelitové tašky vše potřebné a tašku složil do kapsy. Kolem pasu jsem si nasadil již předem odměřený řetěz se zámky na správných místech, abych nic nemusel odměřovat po tmě. Na hlavu nasadil kuličkový roubík s postrojem (bez postroje jsem schopný roubík z pusy vysunout, postroj zajistí, že kulička zůstane, kde má). Postroj je uzamykatelný, ale zámek jsem nepoužil právě pro případ neplánovaného kontaktu s někým, kdo mě bude chtít zachránít, aby jej mohl sundat a já mu vše vysvětlit.
Nejzásadnější roli hrály svorky na bradavky, ke kterým byl připevněný klíč k poutům i zámku držícím pouta k řetězu. Jediný způsob, jak se dostat z pout bylo strhnout si svorky z obou bradavek. K tomu měla sloužit lavička v místě cíle. Navíc jsem měl na sobě tři úplá trička, která měla moji snahu o vysvobození ještě ztížit. (pokud by toto nezafungovalo, měl jsem u auta schovnané náhradní klíče, ale jít takto spoutaný na osvětlené parkoviště, jsem opravdu nechtěl riskovat)
S rukama za zády jsem si nasadil pouta a zajistil připraveným zámkem k řetězu, který vedl rozkrokem dopředu a kolem pasu. To zajistilo, že nebudu schopný rukama ani minimálně pohnout (což perfektně zafungovalo). Bylo na čase vyrazit.

Cesta do cíle utekla jako voda. Je zajímavé, že když je člověk spoutaný, neschopný se ani minimálně bránit, začne mozek najednou všechny ty strašidelné noční zvuky v přírodě tak nějak ignorovat. Najednou mi bylo i jedno, jestli cestou někoho potkám nebo ne, stejně s tím už nic nenadělám.
Dorazil jsem do cíle a bylo zapotřebí se dostat ke klíčkům od pout. To znamenalo začít si třít bradavky o hranu dřevěné lávky a snažit se svorky z bradavek pomalu strhávat. "Bohužel" to šlo snadněji, než jsem čekal. I přes dostatek času se zakousnout, navíc se třemi přidanými gumičkami (kvůli silnějšímu stisku), cca 5 pokusů a byly obě svorky volné. Trochu komplikace pak způsobilo moje zpocené tělo a úplá trička, díky čemuž nechtěly volné svorky spadnout na zem. Ale i tato překážka později odpadla a klíčky byly dostupné.
Po uvolnění z pout jsem zjistil, že klíček k zámku, který držel řetěz vedený rozkrokem a kolem pasu, jsem nechal v autě. Naštěstí byl ale řetěz v rozkroku dost zařezaný a na první pohled tak né úplně patrný. Zhruba po půl hodině od uvolnění jsem seděl zpátky v autě a začal přemýšlet, čím si to příště více "okořenit" :-)

Také si někdy doma když jste sami z nudy dáte roubík? Já to dělám. Také mě na nudí jak jsem psala předtím pořádně se do toho neprodysneho materiálu nabalit co nejvíc vrstev.