Líbí se Vám jak holka / kluk / čůrá ??
Já se s tím nemůžu srovnat. Mám taky dětí v podobným věku. Strašně mě to dostalo i když je to příběh. Ale asi jeto tak sugestivní, že je to podle skutečnosti, která se stala a není to vymyšleno zcela. A výborný styl psaní.
Jo tohle beru. Nekončí to. Klára jede!
Rozdýchávám to. Hustý jako prase. Bude dobře. Já to vím. Klárko dobrou a hlavně klidnou noc.
Bylo to nechutné, od těch včerejších "pseudoochránců" dětí. Snad se vše zase vrátí do starých kolejí.
Libore,děkuji . Já věděla,že to nemůže takto skončit. A knihu si ráda pohlidám. Moc hezký večer. Já cítím,že jsi to vůbec dnes neměl lehké. Krásně jsi navázal.
Klárko, dej si šest budvarů a bude zase dobře. Budvar je lék na všechno. Jeno hlavně, ať se zase neposereš, jako posledně. Ale možná, že to bylo po těch hamburgerech z LIDLU.
Znáte obchod, kde by se daly koupit černé legíny ve velikosti 146?
Děkuji !!!
Bylo to předlouhé a ošklivé. Já nevím proč se to stalo, ale stalo se ale až nyní jsem schopna teprve napsat. Všem se omlouvám, že to nešlo dřív. Nebyla jsem schopna. Ten prožitek byl zoufale těžce nepřekonatelný . Paralyzoval mne na většinu dne a stále jsem měla před očima ten děj , tu zprávu, to oznámení Libora, který ji vyvěsil jako oznámení všem o mém konci. Nebyla jsem schopna pohybu, nebyla jsem schopna myslet a jen zoufale těžce jsem nacházela střípky sil k tomu, abych se mohla nadechnout a zbavit se toho prokletí. Toho snu, co mne odepsal a učinil mrtvou. To už neuvidíš mamču, ani čápy a Niku, která ti dává všechno a ty všechno dáváš jí. A Libora a chaloupku a Ťufíka a,...... Libor žalostně plakal a já nebyla schopna mu říci, ty můj milý, nejmilejší, jsem tady, jsem a zůstanu zde s tebou , navždy...Nekonečná bolest a bezmoc, zmar v jehlicích pohledů závistivých očí a rej mozků, co válcují závist jak v přímém přenosy, by zatratili vše, co vyčnívá.. Nebyla jsem schopna mluvit , ani se pohnout, pomočená a bezmocná v touze se vzchopit sčítala jsem okvětní lístky příčin a ztrát , ve vězení svých radostí, ve vězení svých úsměvů, ve vězení svých slz a bezmoci vykřičet TAM svou malost a zánik. Venku svítí Slunce a NIkola stojící opodál jak křehká svíce, co ve větru ztratila svůj oheň. Pohnula jsem se, nadechla, ponížená, nahá ve své duši a v nulitě ega.....Jsem jen chtěla vykřičet všem...JSEM TADY....MILUJI VÁS......jen mi dejte prosím chviličku, bych srovnala svá polámaná křídla a načerpala sílu jak motýl ze Slunce ve svém zrození.......Vaše Klára
Klárko, já jsem ráda moc ráda že jsi a odpočiň si a bude zítra líp. Mám tě moc ráda a plakala jsem že jsi umřela ale už jsem pochopila že to bylo ve spánku a jen ošklivý sen. Já měla dnes velký smutno a nemohla jsem nic skoro dělat a myslela jsem na tebe.
OK Klárko, bude dobře.
Motýlku, čerpej sílu. Jsi úžasná.
Klárko, panenko. Já jsem zraněná víc než ty. Musíš načerpat sílu. Odpočívej. Mně stačí k radosti, že jsi! Já se modlila, ať to není konec. Šetři se. Jsem u tebe celým srdcem. Nic zlého se neděje. Bude zase dobře. Neboj.
Jo, jo, jo!!!!! Jo !!!!!!!! Ty vole Klárko pojď. Pojď. Já tě vnímám, jo! To snad není pravda.
Ano. Cokoliv od tebe beru. K.
A Klára zůstane Klárou. Děkuji. Je to pro tebe ok?
tu Kláru tady pozvednu. Nenechám ji odejít. Po svém, ale pozvednu. Jedině Libor pokud si to nebude přát ,tak toho poslechnu.
máš-li tu odvahu, máš moje svolení s jednou podmínkou, že nick zůstane stejný a já mohu vstupovat do komunikace jako nick Bobřík.
Ale vždyť se nic nestalo, Klára zemřela na tomhle vlákně a objeví se na jiném, psal Libor. Tady to skončilo.
Reklama
Všem dobrý večer.
- Odpovědět
Pošli odkaz