Nosíte rádi korkové dřeváky?
Rapide, to je marný, sraz jsem tady připomínal už dvakrát. Jednou to zapadlo, podruhé jsem byl okřiknut. Teď je navíc omezení kvůli pandemii: mohlo by nás být maximálně patnáct (= směrnice vlády pro svatby a pohřby).
............ proč nemít pěkné přestavy!!!!!!!!!!!!!!!
Některé jsem dal do povídek, některé jsem si splnil, na splnění některých pracuji, jiné jsem vzdal. Ten korkáčový mejdan by ale nemusel být jen v představách.
Zvláštní. Jak je to dlouho, co sis tady stěžoval, že partnerka je nosila, ale už je odložila a teď se chlubíš, jak v tom jede? Zapamatoval jsem si to proto, že jsem sám byl ve stejné situaci. Takže, kecal jsi předtím, nebo teď?
To mě zase nebere chlap převlečený za doktorku co se fotí s análním kolíkem. Ale když to máš rád...
Rapid napsal povídku, já realitu nejen dnešního rána. Jdu do pokoje moje bílé korkáče na vlhkých nohou ze sprchy pleskají a lehám si na pohovku. Silně se zapírám prsty ven posouvám, korkáče si přitáhnu a nožky hodně roztáhnu. Svými prsty pohybuji a neskutečné slasti pochvíli přitom dosahuji. Ješte chvilku si to užívám, korkáče zpět si posouvám a se silným pleskáním do kuchyně snídani všem dělat odcházím. Pořád cítím vzrušení s korkáče jsou tím důvodem. Tak to nechám na vás.
Dělám úplně to stejné, jen pohybuji rukou, prsty venku jsou nutností a myslím, že i u muže lze dosáhnou stejné slasti s korkáči na nohou jako u ženy. A krásné pleskání s mokrýma nohama je snad nejvýraznější a nejlepší.
Hm, proti Rapidovi celkem nuda.
Hm, neřekl bych; mně se to líbí, je to ze života. On totiž tady z mnoha příspěvků vyplývá jeden společný poznatek takříkajíc fyziologický: role nebo funkce chodidel coby erotického prvku. Konečně se zřetelně potvrdilo, co my chlapi dávno víme, ale bylo příjemné dovědět se, že takzvaně "holky to mají také". Běžně to popíraly, zesměšňovaly a označovaly nás za podivíny a úchyláky. Až teprve zdejší diskuse způsobila, že se dívky/ženy osmělily rozpovídat o tom, že je používání korkáčů vzrušuje - dotekem, pohledem, i tím milým pleskáním. Některé psaly zpočátku ostýchavě, náznakem, opisem, jiné už zcela otevřeně (Danča, Kačka, Jolana). S nadhledem to pak shrnula (jak jinak) naše paní vedoucí Jana (6. listopadu).
OK, tak když je povídka vlastně nuda, tak už další dávat nebudu
Ahoj, nuda to neni, jen se to jaksi nehodí do této příliš zvrhlé společnosti. Pro nás jsou už ty korkáče prvořadě na tu praktickou erotiku a neskutečné sebeuspokojení. Taky, ale zkouším haluxáčky na své vybočené palce, ale to je pro mě v tuto chvíli druhořadé.
Tak dej ze života.
Tak abyste věděli Greg toho tady ještě nenapsal, ráda bych o něm věděla více ale posledni příspěvek mě přinutil v sobotním odpoledni použít své prsty a krásně se udělat. Ta souhra všeho co napsal se právě naplnila a funkce chodil naplno erotocky zapracovala. Přítel když viděl, jak si užívám se také připojil a je z toho zcela neočekávané a ne plánované krásné odpoledne. Korkáčníci, tak se taky odvažte a pěkně odpoledne.
Rapide, dobrý!! Díky, že ses rozhodl to zveřejnit. Měl bych velký zájem o další, ale dám ti soukromý mail, kdybys to nechtěl psát sem; mám tam i povídky jiných pisatelů. ---- Budu zvědavý na reakce ostatních.
Já jsem se teda rozhodl jednu takovou volnou fantazii zveřejnit. Čtenářku, které jsem ji jako takovou fikci věnoval, se moc nelíbila. Třeba ale tady najde své čtenáře.
„Jdu ven,“ oznámila Iva doma. „Teple se obleč,“ slyšela z kuchyně matku. „Ano mami,“ vyhrkla a do batůžku vložila dvoje korkáčky. Zavřely se za ní dveře a dívčí nožky v zimních botách zanechaly před domem stopy v čerstvě napadaném sněhu.
Proběhla pár ulic, až dorazila na kraj lesa. Podívala se kolem, nikde nikdo. Opatrnost považovala za správnou, protože co se chystala udělat, bylo na zimní měsíce nezvyklé a leckdo by nad tím nechápavě vrtěl hlavou. Zimní botky zula, z nožky šly dolů i ponožky a z batůžku vytáhla korkáčky. Ani v zimě si nechtěla odepřít rozkoš z chůze venku v milovaných korkáčcích. Byly čisté, drážky v bílé podrážce vykreslily ve sněhu vzorek, ostře lemovaný sněhem. V kypré sněhové pokrývce byl jasně vymezený obraz jejich malých korkáčků. Bosá noha vklouzla za pásek, spokojeně se zavrtěla v dolíku pro kloub palečku a dívka špičkami prstů cítila chlad sněhu. Vydala se na procházku. Pleskající korkáčky dopadaly na lesní cestu a vířily sněhové vločky. Poletující sníh dopadal na její nožky a zmáčel je. Bylo chladno, nožky ji měly ozábat, ale nebylo tomu tak. Sníh chladil, ale dotek stélky ji rozpaloval. Necítila chlad, ale rostoucí vzrušení. Spolu s ním rostla touha po vlastním uspokojení. „Nenesu je přeci zbytečně,“ řekla si ve chvíli, kdy znovu brala do ruky batůžek. Vytáhla z něj bílé domácí korkáčky. Přivoněla k nim a neodolala, věnovala jim polibek. Rychle se podívala kolem, nikde nikdo. Z blízké lavičky ometla sníh a položila na lavičku prázdný batůžek. rozepla kalhoty, sjely na kolena a vzápětí je následovaly kalhotky. Přerovnala bundu, aby neseděla na studeném a posadila se. O chvíli později již korkáček hladil mušličku nahoru a dolů. Korkáčky na nohou začaly jezdit po zemi a vyryly ve sněhu stopu až po povrch cesty. Kuriózní souhra vzrušení, vycházejícího z doteku nohou s korkáčky, doteku korkáčku, přecházejícího přes jeskyňku až po knoflíček lásky, chladu, ale i rizik, že se v podvečerním šeru někdo objeví, urychlila nástup extáze. Nohy v korkáčcích sebou škubly a z mušličky vyrazil silný proud. Roztříštil se o korkáček, což bylo vlastně štěstí, protože jinak by zmáčel kalhotky a kalhoty.
V dozvucích orgasmu vzala korkáček a veškerou vláhu z něj slízla. S odcházejícím vzrušením se znovu probudila ostražitost. O kus dál se objevil stín na cestě. Bleskově si natáhla kalhotky a kalhoty a v korkáčcích zmizela o kus dál mezi stromy. Tiše čekala, až večerní chodec přejde. Pak se vrátila zpět k lavičce. Stála nad ní a hleděla na své bosé prstíky, na stopu, kterou nechaly její posouvající se korkáčky při erotických hrátkách i na místo, kde gejzír z jejího klínu vykreslil černé místo ve sněhové pokrývce. C9tila, jak se jí zase zmocňuje touha. Ne, už ne, poručila si. Zula korkáčky a v zimních botkách chvátala domů. Proběhla do pokoje a položila korkáčky na topení. „Osušte se hezky, holky moje, ještě vás budu dnes potřebovat,“ zašeptala a šla zkontrolovat zbytek rodiny.
Na chvilku jsem psaní přerušila a několikrát se to necelé uložilo v jednom okamžiku. Píšu tu poprvé,ale ne naposledy, tak se omlovám.
Před časem tady manžel Mára psal, že nám tedy sobě a mě koupil korkáče. Tak píšu Márová pro lepší pochopení. Fakt je oba máme poprvé v životě a první moje reakce byla, že se zbláznil. Já i on jsme z nich však naprosto nadčeni. Ukázal mi taky tyto stránky a jsem v údivu co s nimi provozujete, ale nedivím se. Zvědavost a touha to zkusit v korkáčích zvítězila a bylo to úžasné. Asi mě zabije, ale byla jsem první. Asi??
Je super, že se vám v nich dobře chodí, tímto lidí v korkáčích přibývá a snad přibývat bude. Tak ať se v nich dál dobře chodí, prvotní zahoření nepomine a ještě nějaké přibudou. Mára má palec nahoru za nápad a především odvahu.
Před časem tady manžel Mára psal, že nám tedy sobě a mě koupil korkáče. Tak píšu Márová pro lepší pochopení. Fakt je oba máme poprvé v životě. Já i on jsme z nich 1naprosto nadčeni. Ukázal mi taky tyto stránky. M
Reklama
Chystá se nějaký hromadný korkáčový mejdan?
- Odpovědět
Pošli odkaz