Proč lidem vadí nevěra jejich partnera?

No Veni, já čumím jak blázen, já z Tvých příspěvků měla docela dobrý dojem, ale ten o tom vymýšlení si psychické nespokojenosti mě dostal. Už se tady objevilo, odsuzovat jiné za jejich názory je směšné. Přece každý vyrůstá v jiném prostředí a má v sobě vypěstované různé názory a taky na ně má právo. To si každý myslí, že jen on má pravdu a nerespektuje názor ostatních. Husy nechte na dvorku v pokoji... Taky jsem se vdávala a bláhově si myslela, že je jen MŮJ. Omyl, podváděl, ale byla to i má chyba. Při třech dětech jsem na něho měla málo času. Po X letech docházím k tomu, že s mín chci být i přes jeho nevěry. Jen mi na tom drobet /občas i víc / vadí, že jeho "známé" o něm vědí víc než já. Vím, že mu nemůžu dát to, co se mu líbí, ale jsme tu opravdu jen na chvilku, proč bych měla někoho omezovat....když bych to měla říct jinak, je to jeho problém. Já si můžu vybrat...stejně jako program v televizi. Můžu nadávat, nebo přepnout v klidu na jiný kanál. A ještě něco, pokud se potýkáte s nevěrou dnes, může se stát, že Vám to vydrží na celý život. Promarněný výčitkami.

Pavlínko, možná jsem husa, ale potrefená opravdu ne:-) (Je fak o ničem, argumentovat na něčí názor tím, že závidí, je sám potrefený tím, co nemá rád, je ve skrytu duše nešťstný, ap. - proto jsem na probera a Peru reagovala). A už vůbec si proboha nemyslím, že věrnost přichází s manželstvím či partnerstvím sama, resp. tím, že z někoho udělám svého partnera, mám nárok na jeho věrnost. Sklony k věrnosti v člověku buď jsou, nebo ne. Už v jednotlivci. Nevím, jak je časté a jestli vůbec, aby se člověk pro kt. je nevěra běžná, změnil ve věrného, pokud třeba potká výjmečného partnera nebo podobně.

Veni, ja bych s tebou az tak uplne nesouhlasila. Ono se ne nadarmo rika cosi o postizene huse :-) Tam asi Petra a Prober mirily. Taky bych se nedovolila generalizovat to, ze nikdo by nebyl věrný, kdyby to tak nechtěl. Lidi neziji vzdycky zivot tak, jak by chteli. Jsou tu predsudky a tlaky ze strany rodicu, pratel, spolecnosti ... To ze si spousta lidi mysli, ze vernost prichazi s manzelstvim ci partnerstvim automaticky (tj. jsi muj manzel / partner a tedy mi musis byt za kazdou cenu verny) je bohuzel fakt, ktery bych rozhodne nehodnotila jako klad dane osoby, ale spis jako zapor. Kolik takovych jedincu prispelo sem to teto diskuse je samozrejme otazka.

Porobere, Peto, otázka zněla, proč lidem vadí nevěra partnera, tak je pochopitelné, že se budou vyjadřovat i ti, co jim vadí. Jinak ty vaše konstrukce jsou holý nesmysl:-) Vymýšlíte si teorie o psychické nespokojenosti věrných ap. a prezentujete to jako fakt, přitom jejich o pocitech nemůžete nic vědět. Kdybyste měli tu moc určovat, kdo se má jít léčit na psychiatrii proto, že v sobě něco potlačuje ap., drtili byste tam bezdůvodně spoustu lidí. V tom jsou ty vaše teorie ještě nebezpečnější, než nějaká nadávka. Navíc je to stejně trapná reakce, jako když se někdo o někom vyjádří, že se mu nelíbí a ostatní mu cpou, že je pro proto, že mu závidí. Nikdo by nebyl věrný, kdyby to tak nechtěl resp. necítil a nebyl by tak spokojený. To, že je věrnost objektivné hodnota, je fakt, rozdíl je jen, že má pro kažného různý význam. Mě třeba imponuje. Jinak nikoho nenapadám a samozřejmě je to kažného věc. Pokud se oba na volném vztahu dohodnou a nepodvádí druhého, který žije v domění, že je mu partner věrný, tak je to v pořádku.

Prober: mas zajimavy postreh, ohledne asymetrie te diskuze. Jen ten duvod mozna (jen mozna) je trochu jinde: mam dojem, ze jejich predstava vernosti spociva v "povinne" vernosti - partner mi bude verny ne proto, ze to tak citi, ne proto, ze by tim, ze je se mnou, tak prestane touzit po komkoli jinem, ale proto, ze je to jeho povinnost (byt verny), ze mi to slibil, kdyz ne, tak me nemiluje. Tohle zase citim z te jejich argumentace ja. Skryte nasili. Touha priblizit se jakemusi idealu i kdyz to treba jde proti vnitrnim pocitum a proti realite. (Vrele doporucuji clanek na Britskych listech o dennicich z Ruska z obdobi 1905-1940, je to zajimava paralela).A soucasti toho nasili je logika "kdyby nemel moznost, tim spis by mi byl verny". A taky mozna obava: "ja zastavam vernost, ale co ten muj, nehlasa nekde bokem (treba na doktorce) taky volnost?". Taky mam dojem, ze jejich agresivni vystupovani souvisi s vnitrnim vedomim zavislosti a zranitelnosti. Hezky je to videt v pribezich tech, kteri na predstave vernosti postavili svuj zivot, nekdy i sebeobetovani a pak je realita (nevera partnera) srazila na kolena...(Pokud ty uvahy byly prilis skratkovite a ztraci se mezi nimi souvislosti, omlouvam se.)Mimochodem: gratulace k Tvemu vztahu.

já s ním taky souhlasím. Každý by si měl zařídit svůj partnerský život podle toho, jak jim to vyhovuje. Pozoruhodné na celé diskuzi je to, že ti co jsou proti "nevěře" protistraně spílají, zatímco příznivci otevřených vztahů páry, co si vyberou věrnost nenapadají. To podle mě o něčem vypovídá.Pokud pár hlásající a dodržující ideál věrnosti rozlítí představa, že v jiném páru si užívají podle libosti a nadávají jim za to, musí to znamenat, že ti svatoušci jsou ve skutečnosti ve své "čistotě" nespokojení a v hloubi duše po sexu s jinou/jiným touží. To, že jiní si to tak zařídí je proto irituje a závist je donutí k nadávkám a odsudkům. To ale neznamená, že nemůže existovat šťastný a celoživotně si věrný pár. Moc jich ale asi nebude. Jarko: já "otevřený vztah" praktikuju už přes 13 let a klape nám to - tolik k námitkám o křehkosti takových vztahů. Naopak - tím, že se mi můj partner nikdy nepřejí, svůj vztah posiluju.

Zajímalo by mě, jestli má Natural stejný názor jako přede dvěma lety. Já s ním souhlasím.

Máš pravdu. Napadlo mě, že tohle někdo namítne:-) Tady šlo o to, že jsem se s tím prvním již chtěla rozejít. Ten vztah byl už u konce, hádky ap. a já už to v sobě měla vyřešené (on přesto rozchod nečekal a nesl ho dost těžce). A v těchto chvílích mě pozval na kafe ten druhý (ostatně, byla to navíc schůzka na slepo, znali jsme se jen po telefonu:) Za "normálních" okolností bych také na žádnou schůzku s jiným nešla. Ale přesto jsem cítila, že se s ním nemůžu třeba líbat, jen pusu na rozloučenou, jaká se dává rodičům ap. No a od té schůzky, jsem se už ale nelíbala ani s prvním a co nejdříve jsem se s ním rozešla. Byla to taková křížící doba, trvala asi 14 dní, ve které jsem ale ani s jedním neprožívala to, co je pro vztah muž-žena charakteristické.

Veni, to jako myslis vazne, ze mas uctu k partnerovi, kdyz se za jeho zady schazis s jinym? A davas si s nim pusy? Mas dost pokroucene hodnoty..Nevera neni jenom o tom roztahnout nekomu nohy.

Teda blbější otázku jsem už dlouho neslyšel. Pak tedy nejseš partnerka ale k...a.

No věrnost prostě představuje určitou hodnotu. Je například i v oblasti obchodní, podobně jako loajalita, ap. Nelze říci, že je to jedno, že je to jen najaký subjektivní pocit, je to skutečnost, která je pro někoho důležitá ke štěstí. Já si na tyto vlastnosti dost potrpím, stejně jako například na schopnost udržet tatemství, které mi někdo svěří a nevyžvanit ho. Ke konci vztahu s bývalým přítelem, kdy už nám to neklapalo, jsem se seznámila se současným. Několikrát jsme se sešli, ale dala jsem mu vždy jen obyčejnou pusu, nic víc, dokud jsem se s tím předchozím z očí do očí nerozešla. Neudělal mi nic špatného a zasloužil si úctu.

proč by tě to nenepadlo´, ty si nikdy neměl rád třeba dva lidi stejně?

kolik vam je roku,ze se bavite o kokotinach,asi 5 ne

Ty se nedelis z ucty, xxcd? Jako myslis z ucty k sobe? Hrdost ... Lidem vadi, ze jsou jim partneri neverni, protoze je tim pripravuji o jejich vlastni hrdost. Jo, to asi ano.Devka jako ze spim s chlapama za penize? Protoze by me to nebavilo a nebyla bych v tom moc dobra. Stejne jako nejsem ucetni, protoze me to nebavi a nemam na to povahu. Jak souvisi prostituce s neverou (krome toho, ze nevera je i sex s prostitutkou/em)?

Třeba hrdost a úcta Pavlínko ... Když tedy to tak pitváš, položím Ti v podstatě stejnou otázku ... Proč nejsi děvka !?? :)

Nač potom vytvářet vztah? Ten je právě o tom, že chci s sdílet a dávat mu to, co nebudu dávat ostatním.

to xxcd: My taky nemluvime o tom, ze by nekdo sveho partnera (ten nalezeny poklad) nekomu nabizel - to je jina diskuse. Otazka je PROC se ten zlatokop nedeli o nalezeny poklad? Sobectvi? Chamtivost? ....

Vis XXCD, jenze kdyz se nejaky cas Tvoje pritelkyne "bavi" s nekym jinym, tak ji nejenze neubyde, ale jeste se muze neco zajimaveho priucit... Na rozdil od deleni se o zlaty poklad.

Potom si neumí vážit štěstí :)

no ale jak vidíš xxcd, tak se občas nějaký ten štědrý zlatokop najde :o)))