Kdy jste se naposledy pokakali

Jednou jsem to nechtěně pustila, když jsem šla s dcerami domů. Byla jsem s 13 ti letou dcerou u zubařky, kde už se mi trochu začalo chtít, ale nebylo to nijak dramatické a neměla jsem moc času o tom přemýšlet, protože jsem letěla pro druhou dcerku do školky a pak honem na nákup. Malá samozřejmě při převlékání zdržovala a já už jsem cítila, že bych na to WC už opravdu potřebovala, ale věřila jsem, že nákup ještě zvládnu a to byla chyba. Asi 20 min. od domu jsem najednou za neustálého dohadování a popohánění holek stála na ulici, v jedné ruce plné tašky s nákupem, za druhou ruku jsem vedla mladší dcerku a .... no neudržela jsem to a pokadila jsem se do kalhot. Vůbec jsem nevěděla co mám dělat a jen jsem vnímala ten obrovský průšvih, který mě hřál v kalhotách. Mozek mi pracoval na plno, ale nevěděla jsem co mám dělat. Malá se hned ptala, co se stalo a proč stojíme a i přes mé ujišťování že se nic nestalo, se to té starší nezdálo a po chvíli i zřejmě kvůli odéru to moje tajemství odhalila a hned té mladší oznámila, že se mamka pokakala do kalhot. Asi nikdy jsem se tak nestyděla, jako když jsem své dceři musela přiznat, že je to pravda a já to nestihla na záchod a mám opravdu plné kalhotky, za dovětků té starší, jaký to je šílený trapas. Asi jen dodám, že jsem z toho měla ještě dlouho pěknou ostudu.

Si skvělá Renčo, pak napiš jak si dopadla ať můžu pohonit.

Koblihu v gatích jsem měl naposledy asi před 14 lety v Londýně. Menší usrání nepočítám.

Kikino a prdíš taky někdy?

Ahojte,jsem teď doma sama a napadlo mi že bych se mohla skusit pokakat. Mám to udělat? Zajímalo by mě jaký je to pocit? Už se mi chce dost tak nevim.

Ahojte , všechny vás zdravým , teď co zavřeli hospody , musím zústat doma , tak si to pořádně užívám , pleny mám na sobě pořád a jsem neštastnej z toho , že musím zítra do práce , asi si vezmu volno , no nic budu tlačit , tak se mějte .

Co myslíte, když je teď ten koronavirus a nemělo by se chodit mezi lidi a budete venku na městě, je lepší to pustit do kalhot než jít někam na veřejné záchody? Už jste v takové situaci byli a napadla vás taková myšlenka?

Jednou mi o své nehodě vykládala spolužačka z výšky, která snědla nějaký prošlý jogurt a přímo ve škole se trochu připokadila do kalhot než doběhla na WC. Od té doby na to musím pořád myslet a pokaždé když jdu ve škole na záchod si představuju, že jsem na jejím místě. Je to k zbláznění.

Tak to je pecka Niki, wow, děkuji ti za spoustu krásných orgasmů!

To co tu psala Radka, je teda dost drsný. To bych zažít nechtěla. Ani já to nebudu okecávat a podělávám se, protože se mi to líbí a činím tak zcela úmyslně. Někdy to schválně zadržuji co nejdéle, abych to pak jako nestihla. Někdy nic neřeším a nechám tomu volný průběh. Záleží i na momentální náladě. No můj přítel by se snad se mnou nerozešel, kdybych se před ním pokadila, ale zároveň jsem si jistá, že tohle ho určitě nebere, tak si to užívám sama, když je k tomu příležitost. Teď jsem skoro tři týdny nic nespáchala, ale včera se mi podařilo taky zahvězdit. Věděla jsem, že až k večeru dorazím domů, tak budu mít prostor, tak jsem už od rána tak nějak počítala s tím, že to udělám. No jak už to bývá, tak den se nekonečně vlekl. Musela jsem se zúčastnit hromady přednášek, přičemž ta poslední byla přímo nekonečná. Myslela jsem si, že už se snad podělám v sále plným lidí, ale vydržela jsem. Jak jsem vypadla ven na ulici, tak už to bylo fakt akutní. Domů zhruba dva kiláky pěšky. Už se stmívalo a tak jsem si řekla : co už, nějak už to dojdu a pustila jsem to. Chvíli jsem si užívala ten pocit, že stojím venku na ulici mezi lidmi ve svém drahém kalhotovém kostýmku a v silonkách a spoďárech pod ním mám pěkně naděláno, ale pak jsem se přeci jenom vydala na zpáteční cestu. Snažila jsem se jít pokud možno normálně a nedat na sobě nic znát. Prostě jako pravá dáma, neztratit glanc ani tehdy, když mám nakaděno v kalhotkách. Akorát teda v půlce cesty jsem toho rozhodnutí trochu zalitovala, protože jsem si uvědomila, že jsem se po cestě potřebovala stavit ve večerce u Vietnamce a koupit pár věcí. Teď jsem stála před tím krámem a bojovala se svou vnitřní nejistotou, jestli mám jít nakoupit posraná, což byla sama o sobě vzrušující představa, nebo radši zamířit domů. Ty věci jsem, ale koupit potřebovala, navíc jsem nemínila jít doma po návratu hned pod sprchu. Tak jsem si zapálila na kuráž a čekala jsem, až z toho krámku vypadnou nějací lidé, co tam nakupovali a bude tam jenom prodavač. Když se tak stalo, tak jsem sebrala veškerou odvahu a vstoupila dovnitř. Jak jsem se venku ani moc necítila, tak tady mě hned při vstupu ovanul brutální smrad, což mi na klidu moc nepřidalo a měla jsem chuť udělat čelem vzad, ale nakonec jsem se hecla. Potřebovala jsem fakt jenom pár věcí a tak jsem se to snažila vybavit co nejrychleji. Při placení jsem teda byla poněkud nejistá a asi i rudá jak rajče, ale Vietnamec nic neříkal, dokonce uctivě poděkoval. Moc lidí mu tam asi nakupovat nechodí, tak je rád za každýho zákazníka i když je to podělaná holka. Domů už jsem došla v pohodě a vstřebala jsem ten vzrušující zážitek. Pro jistotu jsem se tedy hned vysvlékla ze svého kostýmku, který byl naštěstí bez barevné poskvrny i když načichnul tím smrádkem a tak šel pro jistotu do pračky. Z té úlevy, že už jsem v bezpečí svého bytu se mi ještě chtělo, tak jsem přes kalhotky a silonky natáhla legíny, zatlačila jsem a k té hlavní a relativně pevné první vlně jsem přidala pořádný průjem. Totálně jsem se zesrala a pak si v tom ještě užila mnoho hodin...

Pokakám se. Už brzy. Pak napíšu.