Můžou větší děti při cestování nosit plenky?

Já taky používám plenky na lyžování, ale ty jsou měkké, že se budu používat občas.

Dádo máš pravdu. Proč by Lenka měla být úchyl. Dyť je to přece normální nosit v zimě pod kombinézou plenkové kalhotky.

Proč by měla být Lenka úchyl, hodně lidí nosí na lyže plenkové kalhotky pod kombinézy. Co je na tom jako špatného?

Lenka: Nekrm tady lidi laskave! Vim moc dobre ze nejsi zadna Lenka, ale uchyl co tenhle kec cpe porad nekde na forech!

Jestli dávat větším dětem při cestování plenky nevím,ale já sama používám při lyžování pod kombinézu plenkové kalhotky a dávám je i jedenáctileté dceři,která si na to zvykla a nijak neprotestuje.Na vlastní kůži jsem zažila jaké to je když se s vámi v patnácti stupňovém mrazu zastaví na půl hodiny lanovka a potřebujete se vyčůrat.Od té doby bez plenek na lanovku a lyžování nechodím,neznamená to že je musím po každé použít,ale je to takové moje a dcerky tajemstvíčko a zároveň jistota.V teplejší,hezky zateplené kombinéze nejsou vidět.Na tohleto řešení mě přivedla kamarádka lékařka,která na lyžování nosí zavedenou cévku a sáček,ale z toho mám obavu.

Spíš kvůli té závislosti na ní.

Mončo, ale proč to dělala? Aby si udržela co nejdéle tvou závislost na ní? Nebo si prostě neuvědomovala, proč to dělá a jak ti asi je?

Následkem toho jsem měla problémy psychické a mamka mi hrozně snižovala sebevědomí, je to dost složité.

A do kolika let? A to si ani neměla žádné problémy s močovým měchýřem? Takže z toho stejného důvodu jako měla máma Estel?

No rozhodně mě nepřebalovala jako Estel, ale plíny jsem nosila hrozně dlouho.

Mončo to chceš říc že tě máma přebalovala ještě dýl než ve 14ti???

Kamile, tohle nemá člověk nikdy tak docela za sebou.
Estel tobě teda nezávidím to přebalování, ale zase jsi měla obrovské štěstí, že jsi se těch plínek zbavila už ve 14ti.

Tak aspoň, že už to máš za sebou. Dětství by mělo být nejkrásnějším věkem, mít na co vzpomínat a ne, aby to člověk nejraději vymazal z paměti.

Měla :-(

Monča: Nepovídej, že to máš podobné jako Estel.

Estel, teď jsi mě docela uklidnila, že nejsem jediná, kdo to má doma takhle blbé.

Moji rodice nikdy nesli na tridni schuzky, i dluhy, ze neplatili intr na zakladce a ja byl ten posledni kdo mel pravo jist, to resili preze me. Na stredni rodice ani nevedeli, ze sem, jen mi tam soc. pracovnice vypravela, jak neodmaturuju, kdyz nezaplatim intr, co meli platit rodice.
No takze dnes uz rodice na schuzky asi nejezdi, vim, ze to bylo za komacu.

Tak s tím přebalováním tě lituju, to si neumím představit, že by někdo takhle přebaloval 14ti letou holku, i když třeba v tom parku nebylo zase tolik lidí, tohle ti doufám nedělala na těch nákupech?
A měla jsi teda opravdu měla štěstí, že s tebou na ten intr poprvé nejela, bylo asi dost těžké se jí zbavit co? A jak si to řešila třeba při třídních schůzkách a tak?

Jinak mámě je zbytečné cokoli vysvětlovat, ona nikdy neuvěří, že s ní něco je. Podle ní se svět kolem spiknul a ona je v pořádku. Musela bych ji nechat zbavit svéprávnosti a proti její vůli odvézt do blázince, což se mi zdá dost kruté.

Ne, já měla pořádné plenkové kalhotky, tyhle věci jsou celkem dobře udělané. Rozdíl v tom umývání je v tom, že čtrnáctiletá holka je větší než malé mimino, takže je to pro přebalujícícho asi trochu nepohodlnější, ale jinak je to to samé, technicky vzato. Psychicky samozřejmě ne. Malé dítě si to neuvědomuje. Mě bylo čtrnáct, chtěla jsem se líbit a místo toho jsem musela trpět při tom, že mne spusta úplně cizích kolemjdoucích viděla nejen nahou, ale hlavně v pozici, kdy mi matka ze zadku a vagíny utírala rozmazané výkaly! :-( Nikdy jsem o těchto trápeních s nikým krom psychologa nemluvila. Tady jsem napsala jen proto, že mne naštvalo, že je takových matek víc. A trochu mi pomáhá, že si o tom konečně můžu promluvit a zbavit se tak toho. Psycholog mi hodně pomohl, ale přece jen je to něco jiného. Příteli bych to nikdy neřekla, jednak bych se před ním styděla a hlavně nechci, aby to věděl. Třeba už bych ho potom ani nepřitahovala, když by si to představil. Ale máš pravdu, to je život. Hlavně že už je to pryč, dobrou noc.