ROMOVÉ - žijí tu s námi
Zdravím všechny, jak jsme se tu pěkně sešli i s Kačou. Miu plně chápu a přeju jí úspěch v jednání. Obdivuju tradiční optimismus Pilsnerky - tady v Praze jsem kromě jediné restituentky poznal soukromé majitele jako prvotřídní hajzly; nebudu to zatím rozebírat, abych Mie nezhoršil náladu. Smlouvy pro ně nic neznamenaly, měli své právníky. To je taky moje hlavní výhrada vůči režimu - ztráta jistot. Jsem materiálně veskrze nenáročný člověk, ale zásah do soukromí nesu těžko. - O těch prominentních vězních mě napadlo, že i K.H.Frank, čekající na Pankráci na popravu, si dopisem vyžádal, aby mu poslali ústní vodu... - Jó gymnázium Přípotoční, na jejich plesy jsem chodil každý rok, to bylo pěkné a měli tam hezký holky. Tak přeju dobrou noc a erotické sny :)
Lucernááá
Fernando, ale zásahy do soukromí byly hlavně v minulém režimu, svoboda přinesla pro lidi mimo jiné také určitou náročnost, nikdo nám nic nepřidělí jako dřív, musíme se sami snažit. Nechci to rozebírat, to by Mie nepomohlo a taky je to široké téma. Jen moje zkušenost je, že si něco naplánuju do budoucna a nakonec je stejně všechno jinak. Proto by se neměla zbytečně bát, jen přemýšlet, co by šlo udělat. Tak jsem to myslela. A až zase zabrousíš do Přípotoční, třeba se potkáme. :-)
Miuško drž se.Uplně tě chápu ta nejistota a narušení klidu.Taková únava něco řešit viď a jít ze svého kde si zvyklá a kde to znáš.Snad má pravdu Lalla a kdyby náhodou ne tak ještě že máš syny pořád aspoň nějaká jistota než nemít vůbec nikoho,to by bylo ještě horší.Já nejsem vyloženě v depresi ani v nervech tak Rivotril ani Lexaurin ne.Spíš sem unavená a otrávená,už mě bolí hlava dva dny.Prášek utlumí na par hod a pak se zas bolest obnoví.Tak snad se ti aspoň líp spí po Lexaurinu.
pravda, nechám to konovi, ten má větší hlavu. Snacha mě taky říkala, at se nenervuju, že to nějak dopadne. Navíc to bude asi trvat delší dobu, protože ten potenciální nový majitel zde zatím ještě nebyl. V pátek nebo sobotu přijede ten mladý majitel tak uvidím. Být mladší a zdravá asi bych to brala trošku jinak, ale jsem už stará a dost unavená životem. Díky za vaši podporu, půjdu spát, lexík mě uspává. Díky.
Jj, zaspat to je nejlepší nápad. A stejně nakonec dopadne vždycky všechno jinak. Nějaká řešení je ale dobré mít v záloze a jak je vidět, tak děti tě ve štychu nenechají, tak v klidu spi. A zítra se uvidí.
Milu zkus lexaurin. On sice člověka utlumí, ale to si můžeš dovolit, nic tě nehoní. Třeba ti taky pomůže.
no a já jsem si uvědomila, že tady je moje místo, tady to miluju, znám v lese každou cestičku, každou louku, každou polní cestu. Na zahrádce je to bezvadný a já se pořád divím, že to, co zasadím opravdu roste a dělá mě to radost, dokážu pozorovat hmyz, květiny a dlouho sedávám u potoka, protože voda mě fascinuje. A mám klid, dělám co uzám za vhodné. Pomyšlení, že už toto třeba nebude mě děsí víc než smrt.
Mio, tak hned neházej flintu do žita. Chápu, že jsi tam zvyklá. Ale určitě nejsi nikde na samotě a jistě tam bude nějaký byt k pronajmutí. A kdyby snad ne, tak život s bílými cikány není zrovna terno a když jsem si zvykla na změnu já, zvykneš si taky. A hlavně - na světě je spousta krásných míst. Ale držím ti palce, ať to všechno zůstane tak, abys tam mohla bydlet dál.
zde na vsi a v okolí nic není, to bych musela do města aaaůůůůů, tak jsem byla neštastná, když jsem se přestěhovala na vesnici, a jak se to obrátilo.
Mio, a co v okolí? Tam by něco k pronajmutí nebylo? Mně přijde, že se všichni stěhují do města, tak přece na venkově musí být nějaké bydlení? A kdy se dozvíš, co zamýšlí nový majitel? Ve smlouvách se nevyznám, tímhle způsobem jsem nikdy nebydlela a nevím, co by mohlo přijít a na co máš nárok. Snad to Lalla zná a vyzná se.
ono je to dost složitý na vysvětlování, ale nikde nic nedlužím. Kluci stojí při mě, to jo. No tak já to trošku vysvětlím. My jsme sem přišli v roce 1976, je to bytovka, která se stavěla jako kanceláře, ale pak z toho udělali byty. Hned nám přidělili i zahrádku. V pořádku to bylo do roku 1989, po tom roce nás dost podrazil předseda družstva. Nenabídl nám to k odkoupení, tehdy byla účetní hodnota 100 000, ale dal to v restituci jednomu blbovi z Brna. Ten nám dal na srozumněnou, že na nás se.... z vysoka, nic od nás nechce a nebude se o nic starat. Vůbec s námi nekomunikoval, doručené dopisy posílal zpět, manžel za ním i zajel, vyhodil ho. A tak běžný opravy, výměnu oken a vše, co bylo nutné a v našich silách jsme dělali sami. Teda jen my dva, další dvě partaje spíš barák ničili. A to víš, po těch 44 letech jsou potřeba další opravy a ten expert dal barák synovi, který to konečně přijel obhlídnout. Je to mladý kluk a samozřejmě to chce prodat. Byl zde několikrát, ted přijede ještě všechno vyfotit, má prý kupce. Sice mě ujistil, že mě vystěhovat nechce, ale to je jeho slovo, nevím, co ten nový. Já to mám všechno udržovaný a v pořádku, ale ti ostatní , no jak bych to řekla, bílí cikáni. Kdyby to nevyšlo, můžu jít ke klukům a toho se děsím, nechci jim komplikovat život a soužití dvou generací, no co si budeme povídat.Nevím, jak bych to ustála, já jezevec zalezlý ve svým brlohu.
Mio, takže se jedná o byt, na který máš nájemní smlouvu s majitelem? Nebo je tam nějaký problém, že je to stále nebytový prostor? Jestli máš platnou tu ještě "starou" nájemní smlouvu na byt, tak není vůbec jednoduché tě jen tak vystěhovat, ať je majitelem kdokoli. Blbý jsou ty investice do domu, to máš pravdu
já mám jen smlouvu s družstvem, ten restituent s námi nic nepodepsal. Při kolaudaci, to už jsme zde bydleli (bylo to čerstvě postavený) to už byly byty, ovšem bez vybavení, všechno jsme si koupili a já jsem to loni všechno obnovila. Mě deptá hlavně ta nejistota a narušení mýho stereotypu.
Aha, takže ovšem ten majitel by měl jednat s družstvem. Hele, já to nevidím tak horké, jo nejisstota, rozumím, ale Mio, víš, že jsi depresivní, takže vše možná vnímáš jako daleko horší než to je. Vím co říkám, mám zkušenosti se střední depresí a těžkou úzkostnou a stále i dnes se musím ujišťovat, zda to jak uvažuji je v souladu s realitou
Mě se ten stav zas nějak zhoršil.Jak se blíží k MS padam zas nějak ke dnu i přes prášky,hlava zase bolí a tak.Nevim Miu co tě trápí jestli něco fyzickýho nebo se zhoršil tvuj psych.stav ale jsme na tom podobně.Je to otrava a vadí mi že mi Sergej takovou zase vidí.Mam problemy i jít nakoupit a vařit a to ještě ke všemu pro čtyry lidi když i s dětma.Teď by mě pomohlo být sama,aspoň tři dny a jen si sama ležet aby po mě nikdo nic nechtěl a nemluvil na mě ale bohužel mi to vyšlo blbě.Jinak máš pravdu Miu s tim důchodem.Rodiče jsou taky v důchodu.A táta nebyl celý den na fb,moc to u něj nebývá,tak i mam trochu starost co je s nima.Teď o nich nevim když jsou děti u mě.A dík Miu za odkaz.A Kači už sem si myslela že už si to psaní vzdala,taky tě zdravim.Jak je u tebe?
Padám na ústa...zaučuji se v nové práci, a že toho je, a do toho dělám pořád v sázkovce. Ale za týden KONEC! Děcka pořad marodí...makám asi 20 hodin denně... Vaření? Ještě, že funguje trouba...takže šunkafleky, zapečené brambory 100x jinak, krkovice 50x jinak... a polévky 20x jinak...fakt už padám na ústa :). Jinak snad vše ok. I když mám v tom kolotoči pocit, že kdybych našla svýho muže s milenkou, tak se ještě omluvím, že ruším. Uz se mi zavírají oči. Milu, objímám tě, měj se parádně. I vy stálice zde. Dobrou noc...:)
Tak to toho máš moc Kači.To už máš děti nemocný dlouho ještě ke všemu.To nachytali jeden od druhýho co.Tak vydrž nějak.Zapečený brambory a fleky mam taky v plánu ale momentálně bych nejradši jen mazala chleba ale na to mi serou a sami si nic neudělaji!
Jejda...já se tu nějak ztratila...:). Ale všechny Vás pozdravuji.
Reklama
Mio, přeji aby vše dobře dopadlo.
- Odpovědět
Pošli odkaz