Reklama

JHVH (Jahve,Jehova) - jediný živý Bůh

Tony (St, 6. 11. 2019 - 01:11)

A kdo tu bude tenhle román číst?

Thomas Kuhn (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

"T. S. Kuhn přinesl argumenty o tom, že pokrok vědeckého poznání není přímočarý, ale že je čas od času přerušován zásadními zvraty-vědeckými revolucemi. Při těchto vědeckých revolucích dochází k přehodnocení samotných základů dosavadního vědění. Vědecké poznání tedy nesměřuje k nějaké jediné Pravdě o světě, netýká se žádné „objektivní reality“ – nezávislé skutečnosti, všem společné, vždy zde již jsoucí. Věda, tak jako každá lidská činnost, má svůj kulturní, dějinný, instituční, sociální a psychologický rozměr. I vědecké poznatky jsou proto historicky podmíněné: vyjadřují ducha dané epochy, mění se s dobou i s okolnostmi.

Klíčovým pojmem Kuhnova pojetí vývoje vědy je vědecké paradigma. Za paradigma považuje Kuhn „obecně uznávané a vědecké výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení“. Paradigma ovládá jistou vědeckou komunitu, častěji celý vědní obor a je určujícím prvkem při rozhodování, co by mělo být předmětem výzkumu a co ne, jaké metody lze s úspěchem použít, dokonce i jakého druhu musí být výzkumné výsledky. Podstata paradigmatu je většinou explicitně vyjevena v učebnicích, nebo v textech všeobecně uznávaných klasiků. Výzkum podléhající nějakému paradigmatu Kuhn nazývá „normální věda“. Poté se však objeví anomálie. Například proběhne pozorování, které není možné vysvětlit v pojmech současného paradigmatu, tehdy dochází i k značně iracionálním pokusům, jak je zažitým představám přizpůsobit. Pokud ale nelze fakta na staré paradigma aplikovat, zažíváme změnu paradigmatu. Během období, kdy k tomu dochází a kdy anomálie vyvíjejí už příliš velký tlak na staré paradigma, probíhá krize, po níž následuje vědecká revoluce. Vědecké disciplíně pak už nedominuje staré paradigma. Brzy jej ale nahradí paradigma nové. Tento přechod od jednoho paradigmatu k jinému nazývá Kuhn vědeckou revolucí. Podle Kuhna je staré, nově získaným empirickým faktům odporující paradigma nahrazeno teprve tehdy, když je vyvinuto lepší paradigma.
Struktura vědeckých revolucí

Struktura vědeckých revolucí, byla původně vytištěna jako součást International Encyclopedia of Unified Science, publikována logickými pozitivisty vídeňského kruhu. Kuhn tvrdil, že věda nepostupuje lineárním hromaděním nových poznatků, ale naopak se ocitá v pravidelných revolucích, kdy se charakter vědeckého bádání v určitém období transformuje. Dá se tedy tvrdit, že vědecké bádání může být rozděleno do tří samostatných období.

Před-vědecké, kdy věda postrádá centrální paradigma a pouze shromažďuje informace - jako příklad uvádí např. vědecké počínaní F. Bacona, které přirovnává k "bažině" - protože člověk váhá, zdali takovouto literaturu vůbec považovat za "vědeckou"
Pak následuje období "normální věda", kdy se vědci pokouší rozšířit centrální paradigma o "tzv. řešení hádanek". K období normální vědy se dojde tak, že zvítězí jedna z předparadigmatických škol, které mezi sebou vzájemně soutěží o tom, kdo dokáže určité jevy popsat přesněji. Nakonec jedna škola, díky svým přesvědčivým teoriím (argumentům) vyhraje. Když se paradigma ustálí a věda jej příjme za své, je v období ustáleného paradigmatu extrémně produktivní. Vědci se totiž snaží, co nejvíce rozšířit působnost paradigmatu, aby bylo schopno popisovat co nejvíce vyskytujících se jevů, v oblasti, kterou zkoumají. Vždy však nastane situace, že staré paradigma již nestačí odpovídat na hádanky, které vznikají v souvislosti s tím, že už prostě není schopno odpovídat. V období normální vědy jsou tyto tzv. anomální výsledky vědeckého bádání považovány za chybu pracovníka a nikoliv problém, že paradigma prostě nestačí na řešení některých otázek. Jakmile je však příliš zřejmě, že paradigma nestačí, dostane se vědecké bádání do situace, které Kuhn nazývá období tzv. "krizové vědy".
Krizová věda je pak takovou vědou, která nahrazuje staré paradigma paradigmatem novým. Nahrazování zahrnuje výsledky (vč. anomálií) starého paradigmatu do nového paradigmatického rámce, který je přijat.

Takto Kuhn definuje vědeckou revoluci.
Nesouměřitelnost paradigmat
Ve SVR, Kuhn rovněž tvrdí, že soupeřící paradigmata jsou nesouměřitelná. To znamená, že nelze chápat staré paradigma, prostřednictvím konceptuálního rámce paradigmatu nového a nové paradigma nelze měřit starým paradigmatem - jsou navzájem nesouměřitelná. Tato teze byla podnětná pro mnoho kritiků, kteří tvrdí, že by pak takováto volba teorií byla v podstatě iracionální. Kuhnova teorie byla nařčena z relativismu a byla předmětem široké diskuse; Kuhn sám popřel obvinění z relativismu ve třetím vydání SVR a snažil se vyjasnit své názory, aby se zabránilo dalšímu nesprávnému výkladu. "

Rakato (St, 6. 11. 2019 - 15:11)

Zase spamuješ, tentokrát s chytrolínem Kuhnem? Koho zajímá jeho neužitečné plkání o vědě? Vždyť filosofie ani není polověda (jako sociologie, psychologie a ekonomie), ale pavěda, skoro nezakotvená v realitě. Užitečnost podobných teoretických úvah je nulová a proto zaujmou jen mumínky s chatrným světonázorem.

Thomas Kuhn (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

Máš pravdu Feyerabende docela

Feyerabend (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

Máš pravdu Latoure: "V jeho knize Rozprava proti metodě a knize Science in a Free Society Feyerabend zastával názor zrušit metodická pravidla, kterými se vědci řídí. Měl námitky proti každé preskriptivní (nařízené) vědecké metodě, která svými pravidly, kterými se výzkum řídí, omezuje činnost vědců a tím i vědecký pokrok. Podle jeho názoru by vědě prospěla "dávka" teoretického anarchismu. Věřil, že teoretický anarchismus by byl žádoucí, protože je lidštější, než systémové organizace, které vědcům ukládají přísná pravidla."

https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Karl_Feyerabend

Bruno Latour (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

". Pohlíží na vědeckou aktivitu jako na systém myšlenek, ústních tradic a kulturních, specifických praktik – krátce, věda je rekonstruovaná ne jako procedura nebo soubor principů, ale jako kultura. Latourova kniha Science in Action: How to Follow Scientists and Engineers through Society vydaná v roce 1987 je jedním z klíčových textů sociologie vědeckých znalostí a jako taková se stala hromosvodem kritiky stejně jako kniha Fashionable Nonsensense od Sokala a Bricmonta; jejich kritiky byly zamířené zvlášť proti konceptu Programu Strong. "

Bruno Latour (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

Máš pravdu Matrixi. "Latour a Woolgar vyprodukovali vysoce heterodoxní a extrémně kontroverzní pohled na vědu. Čerpajíce z díla Gastona Bachelarda, podporují názor, že objekty vědecké studie jsou sociálně konstruované uvnitř laboratoře – že nemohou být přisuzovány existenci mimo instrumenty, které je měří, a mimo mysl, jež je interpretuje. " https://cs.wikipedia.org/wiki/Bruno_Latour

Tak (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

o vánocích možná (pokud to není matrix a vánoce vůbec existují atd.) :)

Ochlasta (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

Ty si nezaplatíš ani tu postel v nemocnici z daní a ze zdravotka. To hlavní ti platí lidi jako já :) buď rád a drž hubu a krok :)

Ochlasta (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

Hele, ty dřeš jen na to, aby ti mohli léčit ledviny z mých daní :)

Temná energie (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

"Podstata temné energie je zatím neznámá"

https://cs.wikipedia.org/wiki/Temn%C3%A1_energie

Brian Greene (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

Fyzikové jako Brian Greene a další tvrdí, že neznáme podstatu reality, máme jen nejisté vědecké či nevědecké teorie. A není sám kdo to tvrdí, i většina vědců a filozofů to tvrdí :)

Fyzikové (St, 6. 11. 2019 - 00:11)

"Kdo tvrdí, že nezná realitu, " - Třeba fyzikové to tvrdí :)

Rakato (St, 6. 11. 2019 - 15:11)

Realita není jen to, co neznáme, ale hlavně to, co známe. Své dítě znáš přesto, že si nejsi jistý, zda skutečně má tvoje geny.

MUDr. Nešpor (Út, 5. 11. 2019 - 23:11)

Ráno se bude cvičit!

https://www.youtube.com/watch?v=bQkXEjqDgj0

Rakato (Út, 5. 11. 2019 - 23:11)

Pěkné, opravdu pěkné. Naučím se text nazpaměť (pro všechny případy).

MUDr. Nešpor (Út, 5. 11. 2019 - 23:11)

Spát Toníku, spát!

Tony (Út, 5. 11. 2019 - 23:11)

Já na rozdíl od tebe musím v tuto hodinu ještě hákovat. Teď čekáme v Scharnebecku na výtah, teď tam vjíždí tankán, který jede nahoru před náma. Jakto, že ti opomenuli dát plegoša?

Rakato (Út, 5. 11. 2019 - 23:11)

Nedaleko Hamburku? No nazdar. A čest práci.

Ochlasta (Út, 5. 11. 2019 - 23:11)

A proto mi po antabusu vždy povolí trochu wifinky :))) Ale jen než přijde pan doktor Nešpor !

Reklama

Přidat komentář