Má 15ti letá dcera chce nosit plenky

Ahoj, já bych tvou dceru neodsuzovala, dalo by se říct, že jí obdivuji, jenže jsem asi divná, nejsem jako tzv. plenkaři, oni si rádi do plen čůrají, já jsem vždy toužila vzít si pořádné pleny (třeba v zimě) a pořádně se do nich pokadit, je to normální, vždycky si představuju jak mám ty plínky plné a pak si do nich sednu. Jsem snad proto špatná?

Přečti si www.abdl.cz a zjistíš, že dcera v tom není sama a je to celkem ušlechtilý koníček. Kdyby se navíc stala členkou fóra, tak by ji na rukách nosili!

Dobrý den, děkuji za Vaše rady. Jen bych chtěla říct, že má dcera rozhodně není ve stresu a rozhodla se k tomuto ze dne na den, zkoušela jsem jí navrhnout, aby nechodila na WC jak mi zde mnozí radili, ale dcera to přijala docela dobře a když se do plen vykakala, zůstala v tom tak dlouho, dokud jsem to nezjistila a nepřebalila ji. Do školy si však pleny nevezme, vždy si je sundala. Už si s tím nevím rady, rohodně se nechci smířit s tím, že si bude moje dcera dělat v 15ti do plínek.

Ne tak docela. Noseni plen muze nekomu navodit psychickou pohodu a tak je nosi, aby nebyl v depresich nebo je aspon zmirnil. A nemuseji to byt jen plenky, muze to byt cela rada jinych veci.

Ale to je snad o necem jinem. Jestli jde o pocuravani ze stresu nebo jine priciny nebo libovani si v plenkach a jejich umyslne noseni.

Tak s tím nic nenaděláte, já jsem měl zrovna období, kdy mi bylo hodně smutno a neměl jsem s kým jít na výpravy. Podobně, byl jsem i zároveň na koleji. To víte, nálada u člověka trápí, pak se raději vrátí do starých časů. Taky jsem měl s tím problémy, jen na noc jsem používal plenky, a spalo se na tom příjemně. Pomohlo mě i z nejsilnějších depresí. Strach může pustit a je problém. Trvá to dlouho, než tu potřebu vycítí. Ve školce jsem měl také problém a nemohl jsem za to a to z důvodu rozvodu obou rodičů, za křik otce a facku často vedlo k počůrávání. Tak chápejte problém. Řešil bych to tak, že se obejmete tak, až mu přejdou starosti. Tulení je lepší věc než plínky. No, každý má problémy a nikdy se neposmívat, což může problém ještě zhoršit. To je mi zrovna 21 let, dodnes vím, že bych chtěl být psychologem, ale na to asi nemám :))

v té době mi bylo téměř 16 a jsem přesvědčená, že už to nikdy nezkusím, to byla lekce na celý život a mamka to určitě brala selským rozumem.

To udelala tva matka na radu sexuolozky, nebo to brala ciste selskym rozumem? Ze to to ponizuji, to je jasne, ale i tak, neni jiste, ze to "uchylku" odstrani. Muzes to prece stejne tak nosit potaji, hlavne az budes dospela a osamostatnena a mamka te potka 1x za mesic. Kolik ti je let?

Pro Otce Myslím,že mě to opravdu vyléčilo, protože tak trapně mi snad nikdy nebylo. Jak by bylo tobě, kdyby tě pokakaného a počúraného přebalovala mamka, kdybys musel nosit plíny do školy a na noc, mamka nedala pokoj, dokud jsem nevypotřebovala dva velké balíky plen a nesměla jsem se sama přebalovat a mamka mě v tom vždycky nechala dost dlouho, teď už vím ,že to dělala, abych si pořádně užila jaké to je a už to nikdy nechtěla zažít. Řekla bych že se jí to povedlo.

Mne by spis zajimalo, jestli to na tu fetisistikou uchylku skutecne zabere. To uz te Nikco skutecne pleny nevzrusuji nebo to jen skryvas, protoze na verejnosti ti to je trapne?

Teda Nikčo, to měla tvoje mamka docela tvrdý ale dobrý nápak, já mám doma 14ti letého kluka a malé mimčo a také jsem načapala syna jak si cpe dvě pampersky do slipů, ještě jsem s ním o tom nemluvila.

Náhodou Věro, mě se stalo to co tvé dceři, také jsem začala nosit pleny, bylo to fajn, pouštět to jako mimčo, takový osvobozující pocit, jen jednou jsem se chtěla zkusit pokakat a nevyplatilo se to, vzala jsem si projímadlo a po hodině mi plíny pěkně ztěžkly, okraje to neudržely a mě se to valilo i po stehnech a to byl tak ponižující pocit, že mi bylo najednou opravdu šíleně trapně, jenže moje mamka přišla domů a jelikož jsem byla docela dost cítit, ptala se mě, jestli je všechno OK, já přiznala že jsem se asi pokakala a že se jdu umýt, ale mamka mi šla pomoct, to byl šok, když jsem sundala tepláky a měla pod nima totálně prokaděné pleny, mamka mi nic neřekla, jen mě pomohla se umýt, vzala z pokoje jednu z plenek a oblékla mi jí, i když jsem se jí snažila přesvědčit, že už to nikdy nebudu dělat. Pak se mnou šla do lékárny, koupila mi fakt pevný a pořádný pleny přes den a ty největší na noc a já si sama musela balíky odnést domů. To byla cesta strachu, abych někoho nepotkala. Plínky jsem pak musela nosit i používat a to bylo definitivní rozhodnutí, že až se jich zbavím, nikdy už to neudělám. Nikomu nepřeju ten strach mít na sobě ve škole počůrané plenky, nebo jít v poněkud plných plenách na rodinou procházku nebo v nich ležel v posteli. Jestli chceš svou dceru plenkám odnaučit, věř mi, že tohle funguje. Teď už vím, že plenky jsou pro miminka a pro nemocné lidi.

Fetišismus, nic víc... Ven s tím chodit nebude.

Teda vy jste všichni tááák tolerantní, už vidím jak si Věra povede po ulici svou dceru, jak jí budou pod sukní vidět nažloutlé nebo hnědé pleny a nikdo se po ní ani neohlídne jak je to normální. A až do místnosti na přebalování dětí nebo na dámské WC vstoupí Věra a začne před vašimi zraky přebalovat svou holčičku, vždyť o nic nejde, vždyť si holčička jen zase počůrala nebo pokadila plenky, a na otázku Ona je nemocná? Bude moct Věra hrdě říct Ne, jí se to moc líbí. Pak uvidíme tu Vaši toleranci.

No tak neblbněte, copak to je fakt tak normální říct v 15ti maminko, tatínku, strašně se mi líbí nosit plenky, ráda do nich ve svých 15ti čůrám i kakám a budu moc ráda, když mě jeden z vás pak přebalí. To už trochu moc, co si všechno dneska lidi nevymyslej, mě by tohle teda taky nenapadlo a už vůbec nechápu proč tohle srovnáváte s drogama.

Tak. Za peníze na jednu dávku perníku má tři balení papmprsek pro dospělé.

No nekteri rodice resi, ze jejich deti sou v 15-ti zavisly na perniku a my se tady rozcilujeme kvuli holce co chce nosit plenky? K smichu. Je dobre si uvedomit, ze tim neublizuje ani sobe ani svemu okoli, coz je mnohem lepsi, nez cim se muze pochlubit velka cast jejich vrstevniku, proste se ji to jen libi. Nechci vas urazit, ale mam dojem, ze pro vas to predstavuje mnohem vetsi problem nez pro ni a tak se to i snazite resit. Honem poslat tu moji holku psychologovi at neni nahodou odlisna od ostatnich a predevsim od me vlastni predstavy idealniho ditete. Asi tak.