Líbí se Vám jak holka / kluk / čůrá ??

???

Klárko a čůrala bys s klukem ,třeba se mnou?' Já bych to s tebou rád zkusil,tvoje pipinka musí čůrat kouzelně. Kolik ti je? Já mám 19.

Díval jsem se zpět a je to skutečně on, kdo mě natáhl do této diskuze, jako jsem mé jméno natáhlo Nonu (Touhu), která mě zná odjinud.

Klárko tak já uznávám že to co jsem napsala možná vyznělo trochu cynicky. Vím že jsi to neměla lehké. Já taky neměla v životě na růžích ustláno a to co sem teď napíšu jsem původně vůbec psát nechtěla protože si tu nechci vylejvat srdíčko a každý má nějaké problémy a nikoho to nedojima ale vidím že už mě tu někteří soudí a přitom o mě nic neví. Ty jsi to určitě neměla lehké a soudím že Miška protože se tu nikdy nezmínila o svém tátovi tak asi taky žádného nemá. Nicméně holky i tak si vážte toho že jste zažily lásku aspoň jednoho z rodičů. Nevíte jaké to je být vychovávána jako věc které se nikdo neptá co chce ona a její rodiče jí celý život dávají jenom najevo jak je strašně nechtěná a jak moc jim otravuje život. Na rovinu když mi bylo 15 tak jsem se chtěla zabít protože jsem měla pocit že na mě nikomu nezáleží nenašel se nikdo kdo by mě objal a dal mi trochu lásky a pochopení. No naštěstí jsem to nerealizovala a dnes když se na to podívám zpětně tak bych si dala za to pár facek. Není to přeci moje vina že mi rodiče totálně pokakali moje dětství tak proč já bych za to měla být trestána? Kdo mi pomůže? Nikdo! Takže kdo mi pomůže? Pomůžu si sama! Prostě jsem vystudovala a odstěhovala jsem se od rodičů kteří žijí na Moravě zpět do Prahy kde jsem prožila ranné dětství. Našla jsem si práci a postavila jsem se na vlastní nohy. Nebyl to žádný med. První rok v Praze byl hodně drsný a místy jsem z toho byla tak v háji že jsem bulela a i uvažovala že se vrátím zpět k rodičům ale mám svou hrdost a tohle bych neudělala. Život je zlej a jinej už nebude ale já jsem bojovnice a prostě jsem se kousla. Dnes jsem nezávislá a žiju si po svém. Jo a ještě jedna věc v jednom filmu jsem slyšela citát že minulost je jako levný román který když přečteš tak ho můžeš odložit a číst další. Všichni máme za sebou v životě něco zlého ale je třeba se vždy dívat dopředu a nikdy zpět. Tak to si myslím že je úplně trefné a přesné.

A pro Hynka a ikk vím že si teď určitě myslíte že jsem bezcitná mrcha. No věřte tomu nebo ne ale já jsem dost empatická bytost která se dokáže vcítit do pocitů toho druhého ale s Hajzlem který hnusně zneužije a poníží holku prostě soucítit nedokážu omlouvám se ale prostě ne. A Hynku když jsi takový borec tak by jsi možná to o odpuštění a pokoře měl říct mojí kamarádce která je dodnes z toho znásilnění poznamenaná a nedokáže navázat nový vztah. A iku mám malou neteř kterou mám moc ráda a kdyby jí někdo ublížil tak nevím co bych dělala takže tak.

Proč se jí to stalo a co jí tahle zkušenost má říci? Na to se ptej. A jinak dekuji za vysvětlení tvé životní cesty a dávej si odpověď na stejné otázky. Osvobodíš se. I to pokakávání je jen symbol a určitá tvá terapie naruby.

Nejsi první, kdo se musel ostěhovat, když to jen šlo, takže jsem v osmnácti musel vypadnout z domova, jenže to neznamená, že bych se kvůli tomu stal zapšklým a bezcitným, jak to vidím u tebe. My teď nevíme, zda je Jakub ještě na živu, takže to co píšeš je od tebe velmi nepěkné. To, co jsi prožila od rodičů tě vůbec neomlouvá. Prožil jsem to také.