tělocvik naboso

Cvičebná obuv z maďarska z 80 tych rokov:
https://www.vatera.hu/retro-dorko-mindenki-tornaora-cipoje-volt-az-altalanos-iskolaban-a-80-as-evekbol-igazi-ritkasag-2760463658.html

...inzerent píše, že to bola predpísaná obuv v tom čase na telocviku.

Dobové fotky z maďarského telocviku:
http://www.terrorhazafoto.hu/index.php?kw_list=torna%C3%B3ra&items=100&str=1

Dobové fotky z maďarského telocviku:
http://www.terrorhazafoto.hu/index.php?kw_list=torna%C3%B3ra&items=100&str=1

Príklad z Poľska:
https://sphoto.nasza-klasa.pl/3190105/4/main/ce8f863b4c.jpeg
Zaujímavé, že naboso sú len chlapci.

Ja som bol žiakom zš v rokoch 1982 až 1989. V prvom ročníku sme mali sekeru učiteľku, ktorá vždy ziapala na žiakov a keď sa jej niečo nepáčilo, tak vysypala veci žiakovi z tašky, alebo hoci aj oplieskala hlavu žiačika o tabuľu. Tak to u nej vyzeralo aj s prezúvaním sa... Nič nepovedala, len prišla ku žiakovi a nariadila: dvihnúť nohu a šla dole topánka aj ponožka...potom druhá noha a bolo vybavené. A dodala: po vyučovaní sa prihlás a vypýtaj si ponožky aj topánky. Že kde mala do konca vyučovania tie veci, som nezistil...

Zajímalo by mě, jak tohle bylo v těch tzv. východních zemích okolo nás , v té době, nebo řekněme v letech 1960 - 1990? Jestli se to cvičení naboso, jak ho popisuji týkalo i dětí v NDR, MLR, PLR, SSSR, Rumunsku, Bulharsku, Jugoslávii. Na Slovensku to předpokládám bylo stejné jako u nás, byly jsme jedna republika. Neví někdo, jak to tam měli zavedeno?

A ještě je tu jedna varianta - děti, které měly cvičky, tenisky, se rozhodly, že budou cvičit bosky už před tělocvikem a zuly se buď v už šatně, nebo až pak v tělocvičně, případně na trávě u hřiště. zejména, když bylo hodně teplo, tak dost dětí bylo bosých. Já tedy cvičil bos jen když jsem musel.

A někdy se stalo, že děti které cvičily obuté ve správné obuvi, se sami šly zout a cvičily dál bosky a to jak v tělocvičně, nebo na hřišti. Bylo jim většinou teplo na nohy, tak si takhle ulevily, to bylo dovoleno, cvičit bosky, i když měly boty. No do šatny šly samozřejmě po těláku bosy.

A když byl tělocvik na hřišti a já si zapomněl boty, tak i tam jsem kráčel bosý, vyzul jsem se už pěkně způsobně v šatně, jako když jsem šel do tělocvičny. Ti, co nastoupili na hřiště v botách nebo v bačkorách se museli zouvat do bosa na trávníku, který lemoval hřiště a do školy se pak vraceli bosí, s botama v ruce...

Když se mi to pak zase někdy stalo, že jsem neměl boty na tělocvik, tak už jsem se vyzouval do bosa při převlékání v šatně a do tělocvičny už jsem rovnou chodil bos. Pár dětí, které si zapomněly cvičky, ale měly bačkory, si v šatně sundaly ponožky, vzaly si bačkory naboso, ale hned jak přišly do tělocvičny, tak se sami šly do kouta zout. Já tam chodil rovnou úplně bos, tedy až na to poprvé, jak jsem výše popsal. V šatně jsem zul bačkory sundal si to, co jsem měl dále na nohách - nejčastěji ponožky, ale někdy jsem musel sundat podkolenky, punčocháče v zimě vždycky, ale když jsem zapomněl cvičky v zimě tato bylo stejné jako v létě , šel jsem na tělocvik úplně bos.

Já jsem samozřejmě občas taky musel být při tělocviku bos, i když to tak často nebylo. Poprvé se mi to stalo ale už ve druhé třídě, že jsem si zapomněl cvičky no a šel sem do tělocvičny v bačkorách a ponožkách. Učitelka mě samozřejmě poslala zout, tak jsem šel do kouta, tam jsem si zul bačkory , sundal si ponožky a cvičil jsem bosky, zase tak zlé to nebylo. Po těláku jsem ťapal bosý do šatny, s bačkorama v ruce.

No a když se šplhalo na tyč, tak jak už sem psal, kvůli tomu se museli v tělocvičně zout do bosa všichni, ale to se sedělo na žíněnkách a každý se zul na místě, kde seděl a boty se nikam neodnášely. No o kdo měl odšplháno, tak se zase obul.

No a ještě, ti zapomínači, kteří nastupovali do tělocvičny v bačkorách a pod. si po skončení těláku vzali v koutě svoje bačkory i ponožky do ruku a do šatny odkráčeli bosí, až tam se pak obouvali.