Děti a punčocháče.
Jasně nejlepší pak je Ujo v punčocháčích:
https://www.google.com/search?q=male+prostitute+on+the+street&tbm=isch&tbs=simg:CAQSlwEJww5MrtE-uBwaiwELEKjU2AQaBAgVCAAMCxCwjKcIGmIKYAgDEiiOGY0ZkhvlGLcf7BaTDvgYpxmWBMMkxSS-LbwtxCTBLbstxySzLcYkGjDxEjsd5yepv82e6CRw-FgU751cUQZEBasmAEGGqX_1hOhGidw4R3ySt51KGNHpTOukgBAwLEI6u_1ggaCgoICAESBGyiipgM&sa=X&ved=2ahUKEwjcxfbwvqXgAhWRxIsKHREQCYYQ2A4oAXoECAMQBA&biw=360&bih=560#imgrc=GQDCeCfryPI1YM
Každý ať si nosí co chce, co se mu líbí, co mu vyhovuje. Když začali ženy nosit kalhoty, taky se strhla diskuse o nevhodnosti kalhot pro ženy. Mluvilo se o strátě ženskosti a jiné blbiny. Ve vedlejším vchodě bydlí dva homoseksuálové. Prádlo suší na balkóne, ale punčocháče jsem tam nevidela. Oblíkají se dost drsně a né zženštělé. Mí kluci nosily také punčocháče. Nosily je i do školy. Nikdy jsem je do toho nenutila. Jednou dokonce mi starší syn oznámil abych mu nejaké koupila. A to chodil do 8. třídy.
Dokonca sa hovorilo o hriechu a necudnosti, dokonca sa pripravovali monstrózne procesy so ženami, ktoré si dovolili obliecť nohavice. Ale našťastie každá senzácia trvá tri dni a potom omrzí. Ja som nosil pančucháče do konca ZDŠ a občas aj na strednej. Po vojne som sa k nim vrátil natrvalo. Dôvodom je ich praktickosť. Ešte sa mi nestalo, aby sa mi jedna noha na pančucháčoch záhadne stratila, čo u ponožiek sa stáva bežne. Občas sa mi stalo, že keď som ráno zaspal do práce a rýchlo som sa obliekal, zistil som v práci, že ponožky nemajú rovnakú farbu. Keď sa mi objavila prvá kŕčová žila(varix), lekárka mi poradila "punčocháče". Kupte si dětské punčocháče a noste je místo spodku(nemám u s krúžkom). Už je to 40 rokov a veľkosť varixu sa skoro nezmenila.
No a co já je mám teď každý den a je mě 50 let
Loni na podzim jsem byl v Mníchově a tam jsem videl kluky kolem 16 - 17 let v bermudách a punčocháčích výrazne barevných. Myslím, že se jim říka neonové.
Pančucháče ku krátkym nohaviciam som nosil asi tak do 2. triedy na jeseň a na jar. Nebolo to nič nezvyčajné, lebo hodne chlapcov mamy tak obliekali. Vy vyšších ročníkoch som to videl iba zriedka. Raz na jar v 5. ročníku som si po ceste zo školy pri lezení cez plot roztrhol nohavice na kolene. Doma som to zašil a myslel som, že si to mama nevšimne, ale mýlil som sa. Pár poza uši a potom si mama sadla k šijacej mašine. Tam, kde to bolo roztrhnuté z nohavice odstrihla a podhla. Mal som zrazu nové kraťasy, tesne nad kolena. Myslel som si, že som celkom dobre obstál(pár faciek). Ráno ma čakalo prekvapenie, lebo som vyfasoval pančucháče a "nové" krátke nohavice. Skúsil som mamu presvedčiť, že mi budú stačiť podkolienky, ale nezabralo to. Bol apríl(duben) a pančucháče sa bežne nosili pod nohavicami. Do školy som musel ísť cez pol dediny a kráčalo sa mi veľmi ťažko. Kupovať nové dlhé nohavice na jar považovala mama za mrhanie peňazí, lebo by som z nich vyrástol a na jeseň už by mi boli malé. Takto som do školy chodil až skoro do konca školského roka.
A tos neměl jiné kalhoty? Nebo to s těma punčocháčema byl trest? Byl si sám v kraťasech a punčocháčích? Moc ses styděl? Co ti říkali spolužáci, posmívali se ti?
Mal som ešte jedny od obleku, ale to boli sviatočné. Tiež som mal nohavice na hranie vonku a tepláky a to bolo oblečenie nevhodné do školy. Bolo nás 5 deti. Peňazi nazvyš nebolo, mama bola dosť šetrná, ale hlavne kombináciu pančucháčov a krátkych nohavíc považovala za normálne oblečenie, takže o treste nemožno uvažovať za žiadnych okolnosti. V ten deň som bol sám, ale neskôr sa objavili aj iní. To vieš, že som sa hanbil, ale iba v 1. deň potom som si zvykol. Padli aj nejaké poznámky zo strany spolužiakov. Najviac som sa hanbil pred spolužiačkami, ale tie sa nijako neprejavili a ani sa mi neposmievali.
Skutočným postrachom boli až krepsilonové aj keď hnedé ale mali vždy nejaký vzorček.
Nemal som ich rád, lebo strašne " hrýzli" a elektrizovali. Boli hotový nezmar, nedali sa zodrať a rástli s človekom. Našťastie mi ich doktorka zakázala, asi som z nich dostal nejaké vyrážky. Výhodou bolo, že sa na nich neskladali harmoniky nad topánkami a nevyťahali sa kolena. Mama mi ich kúpila ku kraťasom, mali po bokoch taký osmičkový vzor.
Ja som tiež nosil biele pančucháče po sestre a sesterniciach a tiež aj ružové a červené. Ale iba dovtedy kým sestra neprešla na silonky.
Jednou jsem byl o jarních prázdninách na Slovensku u tety v Nové Lubovni. Byla ještě zima, ale v Praze již bylo teplo. Máma mne přibalila také punčocháče, ale jenom jedny. Sněhu bylo hodně, tak sme sáňkovaly do zblbnutí dopoledné a taky po obědě. Když sme přišli celí přemočení teta všechno mokré pověsila nad kamna. Pak když sme šly ven, teta mi podala červený punčocháče po sestřence, neboť moje byly ještě mokrý. Tehdy jsem nad tím nepřemejšlel, že jsou holčičí. Bylo mi asi 10.
Ja měl se sestrou společný šuplík na punčocháče. Ja byl o rok starší, ale asi do 7. třídy byla segra tak vysoká jak já. Já nosil spýš klukovské barvy, ale když došly byly dobré taky bíle a někdy i červený.
to samé i u nás , někdy jsme se se ségrou o punčocháče i pohádali
Takhle jsme byli na tom se ségrou podobně, jen když jí byla na silonky zima tak mi brala pod džíny moje bavlňáky.
Co si pamatuji tak moje máma nosila už jenom klasické punčocháče. Celkem zajímavé ale bylo, že v zimě nosila pod kalhotami ty klasické béžové vroubkované punčocháče. Tehdy jsem je nosil samozřejmě i já a moje starší sestra taky. Po příchodu ze školy jsme si často sundali jenom kalhoty a byli až do večera jenom v punčocháčích. Máma když přišla z práce to někdy dělala taky, takže jsme až do večera téměř celá rodina (kromě táty) běhala po bytě v stejných punčocháčích.
Nosils po sestře bíle nebo červené punčocháče? Já je nosil a zlobil jsem se, že jsou holčičí.
Po sestře ani ne, je jenom o rok a půl starší a co si pamatuji tak většinu dětství jsme měli podobnou výšku. Takže to nebylo tak, že ona z něčeho vyrostla a já to pak musel donosit. No párkrát se stalo, že všechny moje punčocháče byli v prádle nebo se sušili a pak jsem si musel vzít její. Naštěstí měla taky ty béžové, ale párkrát jsem skončil v bílých nebo světlemodrých. Červené naštěstí takové hrubší asi ani neměla. A jo styděl jsem se dost. Ale bez punčocháčů to tehdy nešlo…
A stretol si sa aj s posmievaním za pančucháče? V 6. triede sa mi jeden(no asi viac) chalan posmieval pred dievčatami. Strašne som sa hambil.
Reklama
Proti Babišovi protestují tí co ho nevolí a proti punčochovým kalhotám protestují tí co je nenosí. Otázne je to co lepší a výhodnejší - Babiš nebo punčocháče.
- Odpovědět
Pošli odkaz