Existuje Osud?

Já vám nesmím do ničeho kecat.

Souhlasím s Mirkem.

Podle mně jsme si určili nějakou životní cestu před narozením.Rodíme se do rodiny kterou jsme si vybrali jako vhodnou k vyřešení svých úkolů.Máme úkol se něco naučit nebo vyřešit.Třeba k sobě přitahujeme problémové partnery-viz Mary.Jsou tady určité karmické vlivy z minulých životů,a vlivy z tohoto.Jak žijeme,tak se nám vše vrací.Máme svobodnou vůli-co si vytvoříme,to se nám pak děje.Tak nějak hodně zjednodušeně to asi funguje-Zákon příčiny a důsledku.Prostě dostáváme pěkně zabrat.Řešení je strašně jednoduché,ale na to své musí přijít každý sám.

Joo, co nám povíš?

Ptali jste se na mě?

souhlasím s Rose, jen nevím, jak je to se vztahy s druhým pohlavím, mám stále smůlu, že potkávám jen problémové muže, podobné typy,je to jak začarovaNÝ KRUH....

že bychom místo rozumu vyfasovali
klíčky nebo provázky?

Renátko, dobrá definice, jako z úst jehovisty. Nebo jiného obchodníka s Duchem svatým:) Vstoupil jsi, protože tě Bůh chtěl osvítit, nevstoupil jsi,protože tě Bůh chtěl a zatratil:) Všechno dané morálkou Osudu. No, kdyby to tak bylo, země placatá, na obláčcích staršina s knihou kde má algorytmus Světa...Můj kamarád měl navěštěno, že se zabije v autě. Takže v kritický den autem nikam nejel. Fatalisti věří, že tím zradil Osud a trest ho nemine...Ale trest za co? Ten den se na daném místě nestala žádná "náhradní" nehoda. A už je to skoro 20 let. Byl snad jeho osud, že jeho osud bude přelstěn? I takhle to umí vysvětlit fatalista. Že tím vlastně popírá tu jejich "morálku osudu" mu nedochází. Ale třeba je osud fatalistů žít v přesvědčení, že žijí v dokonalém porozumění a nikdy nepřijít na to, že vlastně neví víc, než kdokoliv jiný:)
Tak spíš pro pobavení můžu taky napsat o tom jak jedna stará žena v Karlíně měla navěštěno, že zemře při potopě a potopa přišla a ta stará žena už dááávno ležela na Olšanech. Tak pevně věřila ve stanovené datum své smrti, že si nenechala léčit rakovinu střev, prý stejně neumře dříve ani později...

V tom právě nesouhlasím, ten co by přeci jenom dělal prevenci, životosprávu, osvětu apod. tak se dožije třeba vysokého věku, ale proto že to měl v osudu, že v osudu měl, že bude dbát o to zdraví. Co se týče například toho že tě někdo zabije, to neovlivníš, někdo tolik riskuje, tolikrát a nic se mu nestane a někdo jen jednou něco riskne a hned zemře. Někdo má v životě tolik štěstí i když hazarduje, se zdravím, životem, vším a i když byl tolikrát na špatném místě ve špatný čas, tak přesto je pořád ok a někdo jiný tohle udělat, tak mu stačí jen jednou...a je to pro něj osudové..

Ted jsem to celý kruci nechtěně vymazala,tak doufám,že to opět napíšu k možnému pochopení.

Do jisté míry máš Renatko pravdu,ale i zde si dovolím oponovat.
Co se týče nehod,nésilné smrti,bohužel,je dle mého náhoda a ne osud.Pouze jsem byl na špatném místě v nesprávný čas.Vím,že lidé to přirovnávají k osudu,ale já si nejsem zcela tak jista.
Divila by jses jakou měrou se dají ovlivnit nemoci typu infarkt,rakovina..atd.Stačí pravidelná prevence,životospráva,osvěta a duševní síla,pak se dá mluvit i o zázracích.
Kde jedině bych možno toto slovo použila je vrozená vada,nemoc,kde se dá jen malou oddálit,nebo také ne,smrt.Ale to si myslím ,že problém bude v genech i jiných možných faktorech..,vědec nejsem.

Ale Tvá věta,cituji

Ja bych rekla, ze je to tak napul. Nektere veci jsou dane... na kterem miste se kdy ocitnes, koho potkas atd... na Tobe je, jak zareagujes a jak se k dane udalosti postavis. Proste je nejaka cesta dana osudem, po ktere mas jit a jestli pujdes pomalu, rychle, trochu si odbocis, zakopnes, spadnes do diry ci se budes vracet zpatky je na Tobe.

Souhlasim... Osud si svym chovanim a skutky urcujeme sami...

Kamélie: neříkám co se týče třeba kariéry, takové drobnosti člověk ovlivnit může, ale co se týče smrti, nehody, infarkty, násilná smrt, to je dané a to prostě neovlivníš, i kdybys chtěla, to je dané už jak se narodíš!

Veronika mě rozesmála.Díky..:-)

Pardon,zapomněla jsem se podepsat...Kamélie

Dovolím si s Tebou Renato nesohlasit a můj názor bude jiný.
Dosahování vlastního štěstí je nejvyšším morálním cílem člověka.
Člověk jako jedinec,je pouze svým strůjcem charakteru a osudu.
Plně odpovědný za důsledky svého chování a za svůj život.

Toto jsem již psala na jiném webzinu a pokud na své cestě za poznáním objevím opak,který zažiju,ráda svůj omyl uznám.Zatím se nic takového nestalo.:-)

v tom případě sem pěkně v prdeli.

Osud existuje, vše je dané, člověk to může jen těžko změnit.

tak piste