Ženám známé trable při cestování-hledání WC

No já myslím, že bude mít ještě problémy, až já odejdu a naprosto veškerá mámina starost se soustředí na něj. Hodně mě mrzí jak mě mamka seřvala, jenže teď se ho fakt bojím, co když svoji výhružku splní a já zase fakt budu muset nosit plenky, věřím že on je všeho schopnej. Kdybyste se nezlobili, napíšu ještě zítra večer jak to dopadlo s jeho tátou na chatě, protože tam za náma přijede večer, je to ode mě sice hnusné ale doufám, že se brácha počůrá a že jeho táta už konečně vyřeší tenhle problém, sama se mamce divím, že se jí to furt chce prát. (mimochodem, kdyby šel k doktorovi, jaká vyšetření mu budou dělat, mohli by ho taky trochu postrašit). S tím odstěhováním to asi jen tak nebude, ale snad to nějak vydržím, dost mi pomáhá, že se tady mohu vypsat a že konečně někdo věří, že já nejsem ta špatná, i když už se vážně stydím, že tady s tím pořád otravuju. Především děkuji tobě Marku, protože ty mě držíš hodně nad vodou. Ještě jednou díky.'

Slušně si jí omotal kolem prstu. Co s ním pořád tvoje máma jedná jako by byl malý? Vždyť mu je 12. Pokud se v tomhle věku počůrává, měl by jít k doktorovi. A to mu ani nedává na postel igelit nebo podložku? Její věc, jestli to chce prát, ale omrzí jí to. Jeho otec musí zjednat pořádek. Jinak ti radím, pleny si rozhodně nenech vnutit, jinak se ti ten smrad bude zase posmívat. Osobně jsem to čekal, že s tím tvoje máma přijde. Jestli se to nezmění, asi ti nezbude než se co nejrychleji odstěhovat, brzy budeš plnoletá.'

No a ještě jedna o něco lepší zpráva, že brášinův tatínek přijede buď už dnes večer, nebo zítra ráno, protože jedeme na chatu.
No a jedna pro mě hodně špatná zpráva, mamka mi navrhla (protože brácha naprosto odmítá spát v plenkách a přesto je ráno mokrej, jako zase dneska) že bych mohla na noc taky nosit plenky. Aby malej viděl, že já si je prý beru v pohodě a aby se nestyděl. To snad nemohla myslet ani ze srandy. Doufám, že jí to táta vymluví.'

No tak jsem mu to řekla o tom, že je ostuda rodiny, že bude muset k doktorce, bude muset nosit plenky a pak už si to u táty nikdy nespraví a nedopadlo to vůbec dobře, nejdřív na mě začal nepříčetně řvát, že za to stejně můžu já, pak mě nazval spoustou nehezkých slov a rozbrečel se, to už přišla i mamka a samozřejmě že po čtvrthodině ho jakž takž uklidnila a dokonce z něj vydolovala všechno co jsem mu řekla. Máma mě seřvala jako snad ještě nikdy, že nejsem normální a že zřejmě chci, aby měl ty problémy i dále a že na prdel bych taky spíš potřebovala já, nakonec dodala, že já nemám moc mluvit, protože zatímco prý on je ještě malej, tak já jsem se ve svým věku nejen počůrala, ale měla i plné gatě. Brečela jsem taky a snažila se jí říct co mi vadí, jak mi brácha ubližuje a taky aby s ním šla k doktorovi, ale mamka mi řekla, že to není moje věc, a že jestli mu ještě jednou budu ubližovat a vyhrožovat, tak uvidím. Ještě se mi pak ten spratek posmíval že bulím a že když on bude chtít, budu ty plenky nosit zase, tak ať si dám prý radši pozor.'

To dělá správně, že ho nutí k tomu, aby si to po sobě uklidil. Měl by mu dávat asi častěji výprask za to, co ti dělá. Když uchlácholí tvou mámu brečením, to není dobře. Už přece není žádný malý kluk a jestli je teď mokrý každou noc, musí nosit pleny, přeci to po něm nebude prát denně. A k doktorovi by měl také jít.'

TAk ho postav před hotovou věc. Pokud ti bude dělat zle, tak mu řekni, že to řekneš jeho otci, že se ve svým věku ještě počůrává a že jeho syn dělá ostudu celé rodině a hlavně jemu a uvidíme, co pan bratr na to.'

Jeho táta samozřejmě ví, že se občas počůral, ale když se mu to stane, tak na něj není zrovna příjemný, spíš ho vždycky nechá aby se pak o sebe postaral sám a uklidil po sobě. Brácha k němu má rozhodně respekt, ale zdá se mi, že spolu moc dobře nevycházejí. A jak argumentoval že se nepočůrá? Prostě celý den chodil za mamkou a prosil a škemral, že už nechce plenky, že už je velkej a radši ani nepůjde spát, aby je nemusel mít, tak se mamča dala překecat, protože mu vždycky vyhoví ve všem co chce, ale stejně byl ráno mokrej a mamka ho stejně uklidňovala a byla na něj hodná. To už fakt nechápu, kdyby se to předtím stalo mě, dostala bych strašně vynadáno, mamka uvažovala, že ho nechá doma i příští týden a že jestli se to ještě stane, že asi k tomu doktorovi zajdou. Brácha ráno fakt hrozně brečel, jednak že už se zase počůral, jednak že on se doktorů šíleně bojí a klepe se strachy jen když má jít na očkování a taky je mu asi jasné, že když se mu to bude stávat, tak se to jeho táta dříve či později přece jen dozví. Taky bych řekla že z něho už gauner je, a mamka to tím posluhováním ještě zhoršuje, myslí si, že si může dovolit všechno, když se někdy pereme, tak začíná být strašně surovej.'

Aspoň si díky tomu poznala ty pravé kamarádky, které zůstaly při tobě. Jeho táta neví, že se počůrává? To máš trumf v ruce, stačí mu to říct a je to. Když okolo něj budou všichni poskakovat, vyroste z něj gauner, který si bude dělat, co chce. Ignorovat je nejlepší, kdybyste měli každý pokoj, schováš se před ním a máš od něj klid. A jak argumentoval? Že se nepočůrá? Jestli bude mokrá postel, tak se plenám nevyhne. Pochybuji, že by tvoje máma chtěla prát denně jeho mokré věci. A doktorovi neuteče.'

No mám jednu nejlepší kamarádku, ale ta taky neví jak na to, je to dost nervák a asi by ho přizabila mít ho doma, jinak hodně kámošek se mi ještě směje, že jsem se tolikrát pokadila a nosila plíny, protože brácha to všem rozkecal. Mamka teď plánuje, že by s ním k doktorce zašla, předtím už byl a nic mu nenašli takže je to asi psychického původu, brácha se k doktorce bojí a taky se stydí, protože by s ním šla moje mamka dovnitř a jeho táta by se dozvěděl že se počůravá. A to s tím strašením zkusím, to je moc dobrý nápad. Nejdřív jsem zkoušela ho trochu psychicky podpořit když se počůral, pak když byl na mě hnusný, tak jsem se mu posmívala, ale teď už ho ignoruju. Snažím se ho ignorovat i normálně přes den, ale zkuste ignorovat někoho, kdo vám nedá chvíli pokoj, nebo když vám někdo podrazí nohy, slepí listy u sešitu, počmárá vás lihovým fixem, nebo si do vás jen tak z dlouhé chvíle kopne a ještě vám sprtostě nadává. Na nedostatek pozornosti si teda stěžovat nemůže, ať udělá co udělá, vždycky za to dostanu sprda já, stačí aby na mamku udělal smutný očka, nebo se rozbrečel a už si všichni myslí, že mu ubližuju. Už ho začínám opravdu nenávidět, před chvílí dokonce překecal mamku,aby mu nedávala plínky na noc, kdybych to před tím řekla já, dozvěděla bych se určitě, že nejsem normální a že se kvůli mě nebude furt prát.'

Já myslel jen mu pohrozit, že mu to řekneš. Z toho, co píšeš jsem pochopil, že se počůrával občas, za to teď je mokrý denně. A pozornost si může získat i tímto způsobem. Byl s tím u doktora? Tím bys mu mohla taky pohrozit. Že mu budou strkat do penisu hadičku a že to strašně bolí.
Byl to jen nápad, zkusit jeho pozornost k tobě obrátit jiným způsobem. Poradila ses o tom s kamarádkama?'

Pro Lindu: děkuju za tvou podporu, budu se snažit'

No já se ještě trochu před jeho tátou stydím a je mi trapné žalovat jak malá holka (taky nevím, jak mu to říct) a ten harant to moc dobře ví. O tom, že se začal počůrávat schválně dost pochybuju, prý se mu to sem tam stávalo i před tím, tak nevím, a rozhodně se mi nelíbí, že jsem na té druhé koleji.
To s tím odhalováním před ním si asi budu muset moc dobře rozmyslet, přece jen se opravdu moc stydím a nevím jestli to zabere, spíš ho může napadnout nějaká další levárna a bude toho zneužívat, v neděli přijede na tři dny jeho taťka, tak bude snad na chvilku pokoj, brácha už se asi začíná trochu bát, protože dneska měl plenky ještě dost mokrý, každé ráno to obrečí a je mi ho teda dost líto.'

Eriko, a co kdybys mu pohrozila, že to řekneš jeho tátovi a ten už ho srovná? Dost možná, že se teď začal počůrávat schválně, protože mu dělá dobře, když okolo něj tvoje máma poskakuje a tebe odsunul na druhou kolej.
Myslel jsem to tak, že bys mu třeba odhalila jen prsa. Ale aby nevěděl, že o tom víš, že se dívá. Začne se na tebe dívat ne jako na ségru, ale jako na pěknou holku a dá ti pokoj.'

Milí přátelé na tomto zajímavém fóru.
Plně zde sympatizuji s paní Jiřinou. Ona taková nehode ve 14 letech dokáže s psychikou udělat hodně. Mohu to potvrdit, psal jsem zde o té své školní nehodě, na štěstí se mi to již vícekrát nestalo.
Ten den, co se mi to stalo, jsem byl úplně mimo. Jednak z toho, že se v pubertě člověk může takto pokadit a také z té reakce okolí, hlavně vychovatelů a následně i verdiktem zdravotní, že musím navštívit školního psychologa. Doufám, že u dcerky paní Jiřiny ten psycholog byl vstřícný stejně, jako u mne. Byl jsem k němu odeslán tím způsobem, že mi zdravotní dala do rukou zapečetěnou obálku s tím, že mám jít za psychologem, ten si to již se mnou vyřídí.
Plný obav jsem zaklepal u něj v kanceláři a po vyzvání vstoupil s tím, že jsem k němu byl odeslán zdravotní a předal mu obálku. Vyzval mne, abych se posadil, otevřel obálku, chvíli v ní četl a pak se hlasitě rozesmál. Smích nebyl určen mě, ale té zdravotní. Vysvětlil mi, že se to může stát každému a také i to, že ve střevech jsou plyny a někdy si člověk zkrátka upšouknhe, myslí, že se jedná pouze jen o to upšouknutí a je nadělení v kalhotech.
Také mi řekl, že se to klidně může i v tom spánku stát. Souvisí to s jídlem, nebo se může zdát sen, že jste na záchodě a podvědomě začnete tlačit a také je nehoda na světě.
Ten psychologický rozhovor by měl směřovat právě k tomu, aby tomu, kdo s tím má problémy bylo zřejmé, že se to může stát.
Také plně chápu, jak zde popisovala Erika, že, když se jí to stalo, že se nebyla schopna dát do pořádku a musela mamka. Člověk je v takovém šoku z toho, co se mu stalo, že někdy není schopen ani tu žínku vzít do ruky.
Hezký den bez nehod přeje Luba.
'

A co se takhle vrátit k původnímu tématu??Trable s WC při cestování??'

Obdivovatel, Ty se možná tímto bavíš, ale zkus se vžít do situace těch, kterým se to stalo. Jak by bylo tobě? A docela bych Ti přál, aby jsi to poznal, jaké to je. Pak bys určitě mluvil jinak, kdyby na Tebe každej na ulici civěl a bavil se na Tvůj účet. Takže, než někdy něco takového napíšeš, zamysli se...'

Eriko, ty to máš teď doma asi opravdu těžké, přesto si ještě přece jen zkus promluvit nejen s bratrem, ale i s maminkou. Píšeš, že jediný, kdo umí "srovnat" tvého mladšího brášku je jeho otec, pokud se s maminkou nedohodnete, zkus své potíže naznačit otci. Také bych vám doporučila zajít s bráškou k doktorovi, nebo psychologovi, protože u 12ti letého kluka už přeci jen není normální, aby se v noci počůrával. I když to bude stát hodně přemáhání, zkus být na bratra milá, protože taková "nová" rodina není lehká ani pro jednoho z vás. Tvou maminku také chápu, nechce aby se ten malý cítil odstrčený, chce aby jí mohl věřit a nebál se, protože je možné, že se počůrává ze stresu. To jak je víc hodná na něj než na tebe zase tak moc neřeš, jednak je mladší, a jednak mu chce ukázat, že i když ty jsi její vlastní, přesto tě nebude upřednostňovat. Držím ti palečky.'

Eriko prosim te ozvi se mi na Email surfin"seznam.cz,chtel bych se s tebou podelit taky o sve zazitky,myslim ze jsme na tom podobne.Pa

Pro Marka: No každému se někdy stane že jde na poslední chvíli :-)), a to, že jsem starší a musím být rozumější slyším každý den, ale někdy to fakt nejde. Samozřejmě že jsem se nejdříve zkoušela domluvit s bráchou, ale on zřejmě o dohodu nemá zájem, dokonce jsem se snažila mu třeba pomáhat se školou, ale moji pomoc dost nehezky odmítl a pak jsem mu stejně musela pomáhat, protože mi to máma nařídila, když se on počůrá, snažím se mu to neznepříjemňovat ještě víc, vždyť sama dobře vím jaké to je a jak moc je trapné mít plné plenky. Ale přece nejde dělat mezi námi takovej rozdíl, on by přece měl vědět, že jsou určité hranice a srovnat ho do latě umí jen jeho táta, ale on dost často není doma a tak nám ten malej zůstal vlastně na krku. Mamka na něj nedá dopustit a chová se k němu opravdu hezky, ale já jsem páté kolo u vozu. Třeba dneska ráno měl zase mokrý plenky, sice gatě byly suché, ale zase měl větší balík, když mu mamka pomohla s převlíkán (myslela že spím) sedla si ještě k němu na postel, protože brečel a pořád mu tak mile říkala, že je její zlatíčko a brouček a že se nic nestalo a bude to zase dobrý a pořád ho hladila, když já měla tyhle problémy, pořád na mě křičela, že už jsem velká a že je to ostuda a není to normální, když se pokakávám.
A jak jsi to myslel s tím, že ho mám nechat dívat se když se převlíkám? Když už mě viděl pokaděnou a počůranou, tak mě nemusí vidět i nahou.'

Jiřino, je hrozné, co dokáže jedna nehoda udělat s psychikou dítěte, které se pak z toho hrozně dlouho dostává, i několik let. Určitě nemůže zapomenout na škodolibé výrazy spolužáků. Možná by mohla pomoci hypnóza, případně jí dát nějaké normální vitamíny a přesvědčit jí, aby tomu uvěřila, že po tomhle se jí to nestane.
Určitě děláte dobře, že nosí plenky, ty by jí měly dodat klid, že když dojde k nehodě, nic se vlastně neděje, oblečení je čisté. Jen by mně zajímalo, přece musí cítit, že to na ní jde, tak požádat o zastavení (chápu, že ne všude to jde). Když to párkrát zvládne během cesty si dojít, mělo by jí to posílit sebevědomí a tím i zmenšit možnost další nehody.'