Ženám známé trable při cestování-hledání WC

Je Erika opravdu skutečná?'

Erikoto musí být strašné žít pod takovým terorem,a to jako dostaváš pleny které mívá i tvůj bratr?Vždyť ti to musí být malé a nepohodlné?'

No to je těžká rada Eriko, musí se mu nechat, že je asi dost chytrý a zákeřný je to taková potvora co se neštítí ničeho. Opravdu nevím jak bych ti poradila, ale zkus si promluvit s mamkou, nebo zavolej tátovi. myslím si že bys byla opravdu hodná sestřička, pokud by se k tobě choval brácha normálně. To jak spí s mamkou a je suchý je sice fajn, podle mě to znamená, že potřebuje cítit někoho vedle sebe, někoho komu může důvěřovat. A ten nápad několikrát za noc ho vzbudit aby si došel na záchod taky není špatný, ale k doktorovi by měl jít. To se Marku nediv, že jí mamča nevěří to s těma naschválama, už jednou se Erika "začala pokakávat" a ona se teď jen bojí aby to nezačalo znovu, taky to nemá jednoduché a komu by se furt chtěly řešit různé naschvály, zřejmě to nechává, aby si to vyřešili děcka mezi sebou, spoléhá na to že je Erika už skoro dospělá a dokáže si zjednat pořádek.Eriko mo ti držím palce.'

Nesmíš mu nic věřit, musíš být ostražitá. Mělo ti být podezřelé jeho chování. Jídlo už si od něj neber. Zjisti, kde to má schované a oplať mu to. Nebo mu dej do pití večer prášek na spaní, v noci se určitě nevzbudí a ráno bude mokrý. Jenom nechápu, že ti máma nevěří, že to on ti dělá naschvály. Fakt by to chtělo toho psychologa.'

No podívej se. Spíš já začínám tomu věřit, že přes den čte tady to co napíšeš, a chytl se mé rady s Guttalaxem a zatím co ty se furt na něco ohlížíš, tak on koná. Místo abys dostala ty jeho, tak on dostal tebe. A teď když už má vyzkoušený jak to funguje, tak nebudeš vědět dny ani hodiny, kdy tě zase sejme. Holt parchant vyhrál.'

Tak brácha splnil svoji výhružku, že když bude chtít, budu zase nosit plenky, ale včera mi je vnutila mamka. Celý den se brácha choval neutrálně, dokonce mě poprosil, jestli bych mu nevysvětlila něco do školy, protože už je druhý týden doma, má co dohánět, asi v šest mi dokonce přinesl večeři do pokoje a ani mě neotravoval, asi hodinu a půl po večeři se mi začaly dít v břiše divné věci, vydala jsem se na záchod, ale sotva jsem se zvedla, udělala asi pět kroků a už jsem si kadila do kalhot, kačeřím krokem jsem se snažila jít co nerychleji do koupelny a zavolala na mamku, že se mi stala nehoda, mamka mi pomohla ale sotva jsem v čistých kalhotách vyšla z koupelny a došla do pokojíku ozvalo se to zase a než jsem se obrátila, měla jsem to v gatích zas, bylo tohu už zase tak středně, ale bylo to dost mazlavé a měkké, když mě mamka viděla jak zase capu do koupelny, byla už dost naštvaná, umyla mě zase a dala mi plenku, protože prý nebude pořád prát moje pokakané gatě (hlavně že bráchovy mokré jí nevadí). Když jsem přišla do pokoje s jasně viditelnýma plenama pod kalhotama, tak se mi brácha vysmál a řekl, že měl pravdu, když říkal,že budu nosit plenky, kdy on bude chtít, takže mi zřejmě dal do jídla nějaký dryják. Dnes jsem nešla do školy a mám na sobě plínku, ráno jsem v ní ještě měla hnědou mapu, ale teď už to snad bude dobré. Brácha spal zase u mamky a byl suchej, takže teď se mi může v pohodě smát. Bojím se abych zase nemusela mít plenky. Co když má pravdu, co když opravdu zařídí, abych ty pleny měla, už tomu i začínám věřit.'

to Erika
Teprve včera jsem měla čas přečíst tvoje příspěvky od začátku - mám dojem že pokud jsi tyhle problémy s počuráváním neměla nikdy dříve jako dítě, že je to teď uměle vyvolávané, že jsi prostě "nestačila doběhnout", což se stane komukoliv a není naprosto důvod nosit plenky a ještě, aby tě mamka kontrolovala, zda jsou suché. Na to přece stačíš sama. Když někam jedete, tak prostě požádej, aby ti zastavili a je to. Bráškovi by také museli zastavit.
Problém je i v tom, že jsi u lékaře nesměla "o bráškovi ani ceknout". To přece mělo být jako první, protože to byl ten důvod.
Myslím, že bys měla jít určitě k psychologovi, ale sama, bude asi nejlepší, když se buď telefonicky nebo přímo zajdeš zeptat a objednat.Maminka o tom zatím nemusí vědět.Doporučení žádné nepotřebuješ.
Ještě k bráškovi - ztráta maminky se na něm musela velice podepsat, navíc nevíš, co se jí stalo - i to by se v rodině vědět mělo a z toho pak i vycházet - nevíš, jak to prožíval, jaké měl obavy nebo děs a hrůzu, jestli si s někým o tom mohl promluvit nebo jestli v tom byl sám. Není ani vyloučené, že ho tvoje mamka chrání omlouvá proto, že se bojí, aby neztratila přítele.
Ovšem opravdu ho zničí, pokud pro něho nevyhledá odbornou pomoc. Jinak se bude bráška počurávat třeba i v dospělosti a může jí to dávat za vinu. EEG je zkratka pro elektroencefalografii, kdy se snímají elektrické potenciály z mozku/metoda naprosto nebolestivá/, říkají tomu také lidově "natáčky". Obdobné, jako EKG u srdce. Na toto vyšetření posílá neurolog, někdy u pomočování mohou být určité abnormální nálezy v EEG záznamu a podle toho je potom možné i zavést léčbu. U brášky by se mělo začít psychologem , ale maminka by si měla uvědomit, že není vhodné cokoliv tajit, pokud chce, aby bylo bráškovi pomoženo.'

No myslím,Eriko, že ten Tvůj poslední popis je celkem jasný a přesný. Tvůj bratr to asi neměl moc lehké a ani pořád nemá...skutečně to bude psychický problém a v tomto věku bych řekl, že ne malý. S návštěvou psychologa bych neváhal. V dnešní době na tom nic není. Psycholog pomáhá obrovské části populace...stačí, aby si brácha začal věřit a nabyl sebevědomí a zbavil se naopak strachu a pocitu viny. Myslím, že tím by se mohlo zlepšit jeho chování obecně a ne jen pomočování.Držím palce.'

Dnes večer spal brácha u mamky a ráno nebyl mokrý. Mamka se rozhodla, že ho bude několikrát za noc budit, aby si zašel na záchod. Taky si myslím, že by měl jít k psychologovi, ale našim to tak asi nepřijde. Mimochodem Adame, nestalo se mu to přímo na veřejnosti, ale když spolu naši začli chodit, stalo se mu, že se počůral v autě, nebo když spal poprvé u nás a jednou u doktorky, ale to tam byl kvůli něčemu jinému a bál se (má z doktorů hrůzu). Jak se chová ke kamarádům, to opravdu nevím, protože když se sem přestěhovali, nenašel si tu ještě žádné kamarády.
Marku, je to tak, nemá se svým otcem dobré vztahy, protože když zůstal jen s tátou, tak ten pořád cestoval a neměl na něj čas, nevím co se stalo jeho mamince, ale asi mu to dává otec za vinu a on sám sobě taky.
Eli, asi by bylo nejlepší, kdybychom šli k psychologovi všichni. Rozhodně si nenechám vnutit plínky neboj. Brácha je hyperaktivní, ale kvůli tomu se snad nechová tak hrozně. Já k psychologovi nechodím. (Co je to EEG?)A moc děkuju všem za podporu, bez vás bych se asi zbláznila.'

Eriko,jak se zdá, měli by se léčit ve vaši rodině všichni, tím myslím léčení vztahů mezi sebou. Tvoje mamka si neuvědomuje, že tvému bráškovi dělá to nejhorší, když ho nevezme konečně k lékaři. Připadá mně, že ho v tom ještě utvrzuje, místo, aby se mu snažila pomoci. Nemá bráška nějakou lehkou mozkovou dysfunkci, že je tak zlý? I když je to možná jen bezmocná reakce, protože se za to strašně stydí, zvlášť v tomhle věku. Sám si nepomůže a pokud s tím tvoje mamka něco neudělá, tak ho doslova zničí. Bude muset jak na vyšetření, tak i k psychologovi, je jedno, čím začne, možná i na neurologii na EEG.
A ty se v žádném - zdůrazňuji v žádném případě nenech dotlačit k plenkám proto, že tvoje mamka je neschopná jít s bráškou k lékaři.
Asi mně ušlo,chodíš k psychologovi ty?
Mohu ti popřát jen odvahu.'

Adame, nemusíš to posílat 3x, nám to stačí jen jednou.'

Eriko, tak podle tvého posledního příspěvku mi to přijde, že má z otce strach a možná i to může být příčinou jeho pomočování. Tak jak se chová k tobě se chová třeba i ke kamarádům? Mně totiž přijde, že by měl jít spíš k psychologovi, ikdyž ta vyšetření u doktora by mu neuškodila.
Jinak se nedivím, že takto po tom všem reagoval. Než by hledal chybu u sebe a první na ráně jsi ty. Můžeš mu pohrozit, že jestli si něco na tebe zkusí, tak mu to jeho otec spočítá.
Ale chtělo by to řešit co nejdřív u psychologa, tahle situace není dobrá pro nikoho z vás a byla by škoda, kdyby si kvůli problémům s bratrem zničila vztah se svou mámou.'

Eriko,a stalo se mu to někdy na veřejnosti třeba ve škole?...kdyby ano, tak by si snad uvědomil, co je to za problém a že je ho potřeba řešit...'

Eriko,a stalo se mu to někdy na veřejnosti třeba ve škole?...kdyby ano, tak by si snad uvědomil, co je to za problém a že je ho potřeba řešit...'

Eriko,a stalo se mu to někdy na veřejnosti třeba ve škole?...kdyby ano, tak by si snad uvědomil, co je to za problém a že je ho potřeba řešit...'

Nejsem odborník, ale tato časté pomočování a pláč ve 12 letech není skutečně absolutně normální. Eriko, Tvůj bratr dříve nebo později k lékaři bude muset, protože tím, jak to řešíte, se to vyřešit nemůže. Podle Tvých poznámek se Tvůj bratr v podstatě neustále pomočuje a brečí. Neřeknu pětileté dítě, ale Tvůj bratr by měl v tomhle věku vědět, že pokud s tím nebude něco dělat, tak to špatně dopadne.'

Tak už jsme konečně doma, no víkend nedopadl nejlíp pro nikoho, ale možná už to jde všechno dobrou cestou. Když táta večer přijel, brácha už spal a mamka uklízela,tak jsme s tátou byli chvíli sami a on se sám začal ptát, jak se mi daří a jak se brácha choval, no aniž bych to chtěla, za dvě hodiny věděl skoro všechno i o těch jeho nehodách. Táta vypadal dost naštvaně a že si to s ním ráno vyřídí. Ráno když už jsme byli vzhůru tak táta přišel, a brácha samozřejmě nechtěl vstát, ale táta ho vysloveně vytáhl z postele, brácha pro jistotu začal bulit, že je to poprvý a že už se to nestane, takže přilítla první facka za to že lhal a dostal akorát rozkaz, že jestli nechce dostat druhou, aby to bleskově uklidil, mamka mu chtěla pomoct, ale táta jí to nedovolil, že prý už je dost velkej na to, aby se o sebe uměl postarat a že až to uklidí, tak s ním má ještě nějakou řeč. Brácha byl jednak naštvanej a jednak se strašně styděl, no nakonec to uklidil a když už se převlečenej vrátil do pokoje, hned mě seřval (no ty názvy raději vynechám) a že si to se mnou vyřídí, jenže si nevšim, že už nás jeho taťka chvíli poslouchá, dost se naštval, vrazil mu druhou, musel se mi dokonce omluvit, pak ho táta fakt seřval a jak po něm ječel, tak se brácha asi ze strachu připočural, to jeho tátu vytočilo ještě víc a řekl mu že je totálně neschopný a ať mu nechodí na oči a že má hned jít vyprat oboje kalhoty. Mamka byla hodně smutná, ale brášin kupodivu šel hned, ale když jsem přišla do koupelny asi za půl hodiny, stejně ještě neměl nic uděláno, protože seděl v koutě a brečel. Nechápu že jsem taková husa a nechám se zviklat, ale napustila jsem do vany trochu vody, dala trochu prášku a trochu jsem mu pomohla, ale stejně mě seřval že za všechno může já a že se mi pomstí. U oběda byla atmosféra dost hustá a všichni byli nervózní, brácha ještě pofňukával, ale jak byl ještě vyplašenej a nervní, tak jak se na něj táta naštvaně podíval, tak se pozvracel. Mamka naštvaně prohlásila, že na nemá být na malého tak přísný, protože z toho může mít nějaké psychické problémy. Táta musel ještě v sobotu večer znovu někam služebně, tak mamce nařídil, že jestli se mu stane nějaká nehoda ještě jednou, tak máme jít okamžitě k doktorovi. To brácha obrečel znovu a večer vůbec nechtěl jít spát, aby se nepočůral, takže usnul až v 5 ráno. Teď je na mě naštvanej a mám opravdu strach, co mi udělá.'

Lucko, tak ten problém máš asi psychického původu, zajdi tedy za psychologem. A to se ti stává i přes den? Být tebou, tak bez plen nevycházím, protože až se ti to stane před mámou, už to neutajíš. Stejně mi přijde hloupé to tajit před mámou. Pleny koupíš ve zdravotnické prodejně nebo na internetu, třeba http://eliska.sro.cz'

Eriko precetla jsem si tve prispevky a musim ti rict,ze jsme na tom podobne,akorat ja to pred mamou tajim ale mladsi bracha to vi a porad mne sikanuje ze to mame rekne a tak mu musim slouzit a delat vse co chce.Muj problem tkvi v tom,ze nemuzu udrzet stolici,a pokud to na mne prijde,tak se temer okamzite pokakam.Tajim to asi pul roku,strasne se za to stydim.S kamaradkou jsem sla ke sve doktorce,veskera vysetreni neukazala zadny fyziologicky problem.Premyslela jsem nad plenkama aspon na noc,ale vubec nevim jake a kde je sehnat.Bratr to na mne nerekne,slybil mi to-ale neco za neco prave...Mamka je podnikatelka,nema moc casu a mne ma za svou uz skoro dospelou nahradu.Pritom je mi 17 let.Jsem strasne zoufala,a vidim ze nejsem sama.

To se ti nedivím, přeci jen jsi její vlastní dcera, narozdíl od něj. Proto je k tobě přísnější než k němu a všechno mu projde, zatímco ty to schytáš. Ale to je úděl starších sourozenců všude.
Neboj se, máš přeci o pár let zkušeností navíc a taky holky dospívají dříve. Měla bys toho využít. Stačí si pohlídat chodit včas na záchod a nepouštět si ho blízko k tělu, aby ti něco neprovedl.
Nevím, jaká se přesně dělají všechna vyšetření, ale mohla bys ho postrašit tím, že si ho nechají v nemocnici několik dnů na pozorování, aby mu udělali všechna potřebná vyšetření. Postrachem je cévkování (říkají tomu mykční), kdy se strčí do močové trubice hadička až do měchýře, který se napustí až k prasknutí. Pak mu dovolí vyčůrat nebo to vyteče cévkou. Zřejmě při tom měří, kolik je měchýř schopen udržet moči.
Postrašit bys ho mohla i tím, že se příčina nemusí odhalit a doktor mu předepíše nošení plen a pak si ho žádná holka nevezme.
Možná by ho tví rodiče taky mohli poslat na tábor enuretiků, kde jsou děti, které se počůrávají v noci. Aspoň by si od něj měla na chvíli pokoj.
Neotravuješ, vypsání pomáhá si ulevit. Díky za kompliment a držím ti palce.'