Jak poznat hysterku
Tak to uz je na mne moc odborne, budu se drzet toho co jsem prozil, ne nejakych poucnych diagnoz ... Za tri roky trapeni s touto nemocnou osobou, v dobe kdy jsem byl ten nejvetsi odpad a vse co je zle jsem byl ja, jsem opravdu zaznamenal naznak strachu a malinke, drobne couvnuti, kdyz jsem rekl, ze koncim....nemohu hodnotit vsechny, ale ta ma histronka mela urcite strach z odmitnuti
Strach z odmítnutí může mít kdokoli. Nicméně podle dvou nejprestižnějších, mezinárodně uznávaných klasifikací mentálních poruch nepatří tento konkrétní symptom mezi tu sadu symptomů, která v současné době slouží k diagnostikování histrionské poruchy osobnosti.¶ Jinak pokud ještě nějaké toxické osobě stále sloužíme k uspokojování jejích rozmanitých sobeckých potřeb, pak si tato pochopitelně nepřeje, abychom od ní utekli nebo ji vyhodili. Jakmile ji však již omrzíme, respektive si najde nějakou pro sebe výhodnější partii či partie, samozřejmě že nám ona sama uteče nebo nás vyhodí.
Význam slova symptom : je příznak, vnější projev, průvodní jev jinak obtížně pozorovatelného děje, stavu nebo procesu. Umožnˇuje tedy rozpoznání čili diagnozu, například určité nemoci, i když není její PŘÍČINOU. Význam slova podstata : je základ,soubor hlavních vlastností entity, určujících její další vlastnosti- chování či vztahy k okolí. Takže jinými slovy podstata je základ, příčina určitých vnějších projevů - symptomů. V souvislosti z histrionskou poruchou osobnosti je podstatou, tj. základem k vnějším projevům chování tj. symptomům, právě strach s odmítnutí. Symptomi - vnější projevy např. nadměrná pozornost věnovaná vlastní fyzické přitažlivosti nebo sebedramatizace, teatrálnost, přehnané projevy emocí.
Uznavam mezinarodne uznavane klasifikace a je mi jedno zda patri nebo nepatri, ja pisi jen to co jsem prozil a to, ze jsem mel zenu s touto poruchou je vice nez stoprocentni
Muži jsou pro ně prostě od toho, aby si od nich vzaly, co potřebují. Ne proto, aby s nimi pěstovaly nějaké stabilní, dlouhodobé, harmonické a oboustranně obohacující vztahy.
Tihle lide jsou bezcitni a bez svedomi
Emoce má každý člověk. Nicméně emoce toxických žen zpravidla moc nefungují ku prospěchu jejich partnerů, a velmi často dokonce spíše naopak.
Emoce maji...to je jasne, ale nemaji svedomi a uz vubec empatii
Ano,emoce mají,ale jen sami k sobě. Stejně tak práva...Druhý je vůbec nezajímá
Kdo nezazil opravdu nepochopi, jaky odpad najednou jste. A to znova opakuji neudelate nic, jen v jejich hlavach se vytvori nejake predstavy, kterym veri a muzete predlozit mraky dukazu, ze to tak neni...naprosto marne, veri jen tomu svemu, dukazy jsou k nicemu, neudelate nic
Danny...myslim,ze opet vystizne a presne to sedi na tu mou byvalou. Jeste dodam, ze opravdu normalni chlap, ktery se zamiluje nema sanci v pocatku rozpznat tuto nemoc,ptz se hysterka snazi a je opravdu ta nejbajecnejsi zena na svete. Pozdeji jste totalni odpad peo nic za nic...proste jen tak...reseni je rozchod utek, nic jineho, problem je citove pouto, ktere nejde den ze dne shodit. Jsou tady taci, kteri jsou natolik ovlivneni, ze neslysi nevidi a chteji ji mermomoci zpet a zenou se dobrovolne do zahuby.
Přidám úryvek s knihy- hysterie-strach s odmítnutí od autora Heinze-Petera Rohra.**** Hysterik je pro svého partnera extrémně obtížný a nevypočitatelný. Nikdy nemůže vědět co má očekávat v příští chvíly. Když se snaží hysterikovy těžkosti vyřešit, zjistí, že se to nemůže skutečně podařit, bytˇ se občas zdá, že snad přece. Nakonec ho budˇ opustí, nebo přijme roli zachránce. U partnerů hystericky strukturovaných osobností se setkáváme se syndromem pomocníka, podobně jako u partnerů lidí z chorobnými závislostmi- ti se totiž rovněž snaží napravit svojí pomocí veškeré problémy a potíže. Cítí, že jsou nuceni pomáhat a se svými vlastními potřebami ustupují do pozadí. Leccos snesou, protože se snaží udržet poztiženého partnera jakž takž v náladě. Stávají se ultimativními řešiteli problémů a obětují své vlastní já. Stávají se tišícím prostředkem, návykovou látkou jak se patří. Hysterik potom čím dál tím více úkolů nevzládá bez partnerovy pomoci. Partner si může připadat větší a silnější, protože se ocitl v roli pomocníka, ale z odstupu můžeme sledovat jak s ním hysterik libovolně manipuluje a kormidluje podle svých proměnlivých nálad a symptomů, stále znovu a vždy nově inscenovaných. Partner, který chce druhého spasit, samozřejmě také potřebuje, aby se jemu samotnému díky jeho akcím vedlo lépe. Jeho emocionální závislost je málokdy správně pochopena. Přeje si intaktní partnerský vztah a je do toho ochoten investovat stále víc. Pomáhat je jeho způsob řešení problému. Nakonec už s pomáháním ani nedokáže přestat. Rozvíjí se v něm skutečné nutkání pomáhat. To znamená, že už sám není schopen posoudit, zda ještě chce pomáhat, nebo ne. Ztratil totiž už kontrolu.Ano, jde o ztrátu kontroly. Jen tak je srozumitelné, že takoví partneři své vztahy nejsou schopni ukončit, přestože jim poskytují takřka už jen nevýhody. Nakonec se rozpadá i osobnost pomocníka, který zpočátku působil dojmem takové stability. Jakmile je partner sražen k zemi, hysterikovi je náhle lépe. Mizí symptomy, on sám se dostává do silnější pozice ve vztahu, tváří se chápavě a smířlivě a jeho postoj prozrazuje utajený triumf. To ovšem poznáme pouze při bližším zkoumání.
Pane D víte s prominutím úplný hov** nechte si vaše úvahy pro jiné díky.
Zdravím všechny oběti a dávám za pravdu, že kdo nezažil, nemůže plně pochopit. Vůbec bych se svůj vztah s histrionkou nezdráhal přirovnat, třeba i Osvětimi. Když jsi člověk přečte celou tuhle diskuzi, tak nejhodnotnější jsou právě zážitky obětí těchto narušených osob. Nikdo tu nikoho nežádá, aby ho litoval a to, že člověk potřebuje pomoc a oporu po vztahu s takto narušenou psychopatickou osobou je naprosto pochopitelná věc. V odborné literatuře je psáno, že osoby, které se staly obětí lidí s poruchami osobnosti by měli vyhledat odbornou pomoc a bohužel není žádnou vyjímkou, že často partneři takto poztižených osob ukončí svůj život sebevraždou. Histrionský partner po sobě zanechává doslova zničenou obětˇ, která je často doslova paralyzována tyranií kterou si prožila v takovémto závislém vztahu. Je taky velmi obtížné zbavit se následně té silné závislosti, která v takovém vztahu vlivem působení agresivního jedince vzniká vždy. Častými manipulacemi je člověk zbaven i zdravého vnímání reality a přišel i o sebevědomí. Jsem přesvědčen, že se z toho psychického stavu nemůže člověk dostat sám, bez cizí pomoci a jak už jsem na této diskuzi psal, ona teorie je dobrá věc, ale v praxi je to často jinak a tak znovu říkám " KDO NEZAŽIL, TAK TO NEMŮŽE PLNĚ CHÁPAT A MŮŽE BÝT SEČTĚLÝ JAKO PROFESOR- PRAXE JE NEJLEPŠÍ UČITEL ! "
Danny, děkuji přesně takto sem se cítil tohle super komentář, který vystihuje tento bludný kruh a závislost! Vše sedí na 100% nebýt moji dobré kamarádky která vystudovala psychologii na universite v Olomouci a rozsekla ve mně tu bestii byl bych na stromě možná taky.
Zdravím tě srdečně a děkovat nemáš vůbec za co, děkuj hlavně sám sobě, že jsi přežil tento vztah, protože my co jsme zažily, tak víme o čem to doopravdy je. Teoretik nikdy nemůže porozumět tomu utrpení, nebotˇ nebyl " obohacen " touto velmi krutou zkušeností. My všichni oběti, co jsem píšeme jsme PŘEŽILY KOSOVO ! Měj se dobře a atˇ se ti daří ve všech oblastech života a HYSTERKÁM ZMAR !
Sice mě mrzí, že si takovou blbost myslíte, nicméně vaše myšlení asi neovlivním. Jinak pro ostatní bych rád potvrdil, že o ženách obecně, a o toxických ženách zvláště, vím svoje.
Potvrzuji, i ja si to prozil, jeden vecer mi septala jak mne miluje, moc si mne chtela vzit a byl jsem ten nej a behem dvou dnu jsem dostal takovy narez sprostych nadavek, ze i ja jako chlap se stydim to tady psat. Samozrejme, ze ona nicim netrpi a uz se zamilovala jinde...muj cil je se od ni citove odpoutat...nekontaktuji, blokuji, snad ppmuze cas
No, já mohu porovnat ze své vlastní zkušenosti. Byl jsem účastník několika vojenských misí a souhlasím s Kosovem a s jeho nickem, a také rozumím jeho nadsázce. Žádná mise mě nesemlela tak, jako soužití s histriónkou.
Reklama
chceš po nemocném, aby uvažoval zdravě a to nejde...pořád zapomínáš, že je to nemoc
- Odpovědět
Pošli odkaz