Jak poznat hysterku

Co bys poradila drogove zavislemu cloveku? On sam si to musi srovnat v hlave, jaka je jeho perspektiva, kdyz v tom bude pokracovat. Na co cekas? Ze se zmeni a bude se k tobe chovat jinak? Proc by se mel zmenit? Ztracis jenom cas. Zavisly musi prerusit naprosto kontakt s drogou a zmenit i prostredi, prestat se stykat s ostatnima z jeho "bubliny". Citove zavisly clovek je svym zpusobem chudak, protoze touzi po odmene pozornosti toho druheho a udela pro to vse. Velmi smutne zvlaste pokud dotycny vi, ze ma mentalne navic. U hystriona to nikdy neprijde. Jen obcas zabrnka na strunku a ty jako chudinka hned priskoci, abys mu byla u nohou. To vazne chces? Byt mysi tehle selmy, ktera si s tebou bude hrat? A ve chvili, kdy ho budes opravdu potrebovat te odkopne? Chces mit vedle sebe sobeckeho uzasnaka nebo partnera pro zivot? Co vlastne chces ty? Pokud mas dostatecne sebevedomi a vis, co bys chtela, tak si za tim jdi. Je iluzorni si myslet, ze on je jediny na svete, ktery za to stoji. Cim dele v tom setrvas, tim jsou ty mrize tveho vezeni pevnejsi. Umis si jit za svym ? Kde jsi ty? Co chces ty?

Co bys poradila drogove zavislemu cloveku? On sam si to musi srovnat v hlave, jaka je jeho perspektiva, kdyz v tom bude pokracovat. Na co cekas? Ze se zmeni a bude se k tobe chovat jinak? Proc by se mel zmenit? Ztracis jenom cas. Zavisly musi prerusit naprosto kontakt s drogou a zmenit i prostredi, prestat se stykat s ostatnima z jeho "bubliny". Citove zavisly clovek je svym zpusobem chudak, protoze touzi po odmene pozornosti toho druheho a udela pro to vse. Velmi smutne zvlaste pokud dotycny vi, ze ma mentalne navic. U hystriona to nikdy neprijde. Jen obcas zabrnka na strunku a ty jako chudinka hned priskoci, abys mu byla u nohou. To vazne chces? Byt mysi tehle selmy, ktera si s tebou bude hrat? A ve chvili, kdy ho budes opravdu potrebovat te odkopne? Chces mit vedle sebe sobeckeho uzasnaka nebo partnera pro zivot? Co vlastne chces ty? Pokud mas dostatecne sebevedomi a vis, co bys chtela, tak si za tim jdi. Je iluzorni si myslet, ze on je jediny na svete, ktery za to stoji. Cim dele v tom setrvas, tim jsou ty mrize tveho vezeni pevnejsi. Umis si jit za svym ? Kde jsi ty? Co chces ty?

Ahojte vespolek. Psala jsem tu už v listopadu. Věci se moc neposunuly, nebo jen o něco málo. Vztah nevztah s mým histrionem se natahoval až dosud. Teď jsem u něj zase v nemilosti, jedná se mnou jako s hadrem. Chtěla bych této situace využít a konečně to s ním ukončit. Mám dobré chvíle, kdy se cítím silná a věřím, že to dokážu, z toho ale na druhý den absťák jako prase.. je to droga... Jak to dokázat? Jak toto období přežít než si zvyknu na život bez něj?

Já vím že to jednoduché nebude. Naštěstí bydlím ve svém. Do baráku se za SJM nijak neinvestovalo a co se kupovalo nové, se kupovalo i do jejího bytu - takže v oblasti majetku to bude jen rozdělení peněz na účtu. Spíš budu řešit podporu psychologa, rodinné okolí má vlastních starostí dost abych je zatěžoval a aspoň nějakou podporu budu potřebovat. Jasně on ten psycholog stejně působí jen v oblasti, že mně navede k utřídění myšlenek ale i to bude důležité.

Pánové tak jsem v tom taky,
děkuji za místní diskuzi, která mi otevřela oči. Popíšu to ve zkratce:
1. našel jsem si kvůli sexu, nebyl to sice žádný zázrak ale dobrý – už tehdy jsem si mohl všimnout nepořádku doma, vaření pár jídel kolem dokola atd.
2. samozřejmě začalo jak jsem šikovný, milý, jak je štastná – představení rodině a do roka jsem ji měl v baráku. (bylo mně 51 takže jsem byl spokojený). A tak to šlo ještě rok a její okolí mne tak nějak vmanévrovalo na radnici – byla za hvězdu
3. Jenže vše do měsíce ustalo – drobné ponižování, kárání. Když jsem jednal na úřadě pokus o přebírání řeči.
4. doma více a více špína. Když jsem ale začal uklízet tak ji to „ponižovalo“
5. celé dny v křesle s cigárem a kafem před televizí, v ruce mobil
6. a furt nějaké drobné jebání
7. kdykoliv jsem nastolil debatu, že se mi něco nelíbí tak šílená reakce a její následné „onemocnění“ s dovolenou a 2 – 3 dny v posteli, nebo běhání v dešti po lese, teď aktuálně po každé situaci, kdy se jí postavím tak odjede na pár dní „k mamince a nekomunikuje“
8. na sobě samozřejmě nešetří
9. drobné pojebávání způsobilo, že už s ní nemůžu mít fyzický kontakt (nejde obejmout někoho, kdo Vás neustále ponižuje. Do toho se o sebe přestala starat a přibrala 15 kilo takže se z ní stala baba s vanou. Ale to ji nebrání aby si nevynucovala sex
10. a tak dále a tak dále
11. nejsem samozřejmě ze zlata, ale myslím že diagnóza je jasná
12. zatím nemám odvahu ale musí z baráku. Pošlapané sebevědomí, ztráta soukromí. Mám strach že bych mohl ve svém věku zůstat sám ……
13. Ale ….. jak sebrat tu sílu .... momentálně je zase u maminky protože jsem se vzepřel a ona se z toho musí vzpamatovat

Děkuji Petře i Jirko za odpověď. Já vím, že to co píšete je pravda, rozum mi veli bez od něj než se z toho regulérně zblaznis.. ale JAK to dokázat? Zatím nemám tu sílu, sakra.

..Jirka V tom Vám,Moniko,dobře rozumím.Rozchody jsou bolestivé vždy;alespoň pro jednoho - pro toho,kdo miloval srdcem... Ale nezoufejte,mohlo být hůř.Myslím tím,kdyby jste spolu stihli děcko...to by byl poblém a velké komplikace.Takto se budete muset "jen" odstříhnout.Což je samo o sobě nervy deptající.. A tak,držím Vám palce,ať opět brzy vidíte ono "světlo na konci tunelu",východ ze zoufalství a radost z každého dne...Není to snadné,ale ani nemožné..Jen čas hojí tyto bolesti..
A nezoufejte..Zase bude dobře.Uvidíte.. :-J.

..Jirka. Za odpověď není zač,Moniko.Vím,jak,Vám,asi je;jak jste mohla zjistit z předchozích stránek,každý,kdo sem přišel,měl stejné prožitky i pocity.Každý si to více či méně těžce nesl..a někdo ve své bolesti našel cestu až sem.Někomu to i pomohlo k jisté úlevě.. :-)
Je to vždy těžké,žít neopětovanou láskou...ale nedá se nic dělat;někdy se prostě ukáže,že to byl omyl.Sladký na začátku a hořkokyselý na konci. Proto není jiná rada,než odstřihnout se od porušené osobnosti,jak to nejvíc jenom jde.Je to těžké,chce to čas,ale jde to..
Hezký den. :-J.
Ps:Ty posty pod mojí 1.odpovědí Vám,jsou již dříve vložené příspěvky jiných diskutérů (v jednom případě i můj,před časem sem vložený v rámci nějaké obdobné diskuse..).Někdo je nakopíroval a znovu je sem vložil. Takže si s těmito "trollími vstupy" nelámejte hlavu. Jediný,kdo Vám odpověděl na Váš post,jsem byl já..

Kam se na hysterický...Jsi schopnej pochopit, že nepíšu o hysterickym manželovi, ale o hysterických nadřízených chlapech v zaměstnání, kteří "šéfují" a hysterčí v zaměstnání? Asi ne.

..Jirka. Dobrý den Moniko.Ano,i mezi muži je jistá část histrionská. Dovedou bravurně manipulovat (mj.) s city druhých a přitáhnout si je tak k sobě.Člověk má pak pocit,že našel toho,koho hledal,svůj ideál..Ale s nimi to nikdy nebude jiné.Po krásném začátku se po pár měsících začne ukazovat jejich skutečná povaha.A tak se ukáže i to,že s nimi nelze žít.Potom je jedinou dobrou (a odborníky z oboru Psychologie doporučovanou) radou,a tou je rozchod.A odchod od manipulátora a despoty.I ona silná žárlivost je symptomem ukazujícím na Histrionskou poruchu osobnosti.A ono "testování lásky" v podobě her na city ("nemiluješ mne dostatečně","určitě mne opustíš"..) ukazuje i na Hraniční poruchu osobnosti. S takovými opravdu není možné harmonicky žít.I když to tak na začátku nevypadá,radost vždy časem vystřídá stres.. Nepíši tedy nic nového,když i já si přisadím a důrazně doporučím se jakémukoliv vztahu s člověkem s PO ze skupiny diagnoz F60 vyhnout.A na minulost s takto poškozenou osobností pro jednou zapomenout.I když vím,že se to lehko píše,a cesta k vysvobození z tohoto duševního zakletí bývá bolavá a dlouhá,tím více,o kolik jsme takovou osobu měli opravdu v srdci,ale jde to.I když je to vzpomínání procházka peklem,týká se i možného sebeobviňování a hledání vlastních možných chyb,pravda je taková,že s duševně porušenou osobností nelze vést harmonický život.Sami míváme své problémy a být ještě k tomu domácím Psychologem za 2 osoby,to prostě nejde.Na to mají jen ti s odbornou průpravou,kteří vědí,jak nastalou situaci domácí nepohody řešit,aby předešli konfliktu..
Tolik za mne.Popřeji mnoho duševních sil,které teď asi budete potřebovat více než kdy jindy.Hezký den. :-J.

Aspoň nastíním. Začátek vztahu byl nádherný. Je mi skoro padesát a nikdy jsem nic podobného nezažila. Veliká romantika, neustále byl se mnou v kontaktu, plánoval vážný vztah téměř od začátku, každý měsíc jsme slavili výročí nějakým dárkem, zážitkem, obrovské kytice a úžasné zážitky. Prostě na začátku jsem si myslela, že je to princ na bílém koni. ALe i v takových chvílích měl v sobě něco zvlášního, trochu mě citově vydíral, že ho nemiluji dostatečně, že ho stejně opustím nakonec, že je jen hračka. Já ho usilovně přesvědčovala o opaku. Žárlil, opakovaně lozil do mobilu, ale myslela jsem si jen, že mne tolik miluje. Má vysoké postavení, je velmi chytrý a to že má osobnostní poruchu ho intelektuálně v žádném případě nelimituje. Je i dost pedant a despota. Nakonec se mi asi po roce začal věnovat stále méně, říkal mi urážlivé věci, to už jsem ale na něm byla citově závislá a nedokázala jsem s ním skončit. Nic mu nebylo dobré, hledal na mne jen chyby. Stále ho miluji a nevím co s tím... jsme neustále v kontaktu, máme spolu sex... Ale vážný vztah už ne...

Ahoj, chodí sem ještě někdo kdo by mi poradil? Mám za sebou vztah s histrionem a plácám se v tom i tři měsíce po rozchodu...