A další šarlatán. Neměli by se střílet na potkání?

to je jasná věc.Hlavně že...vypadá, stává se termím obyčejný synonymem k hloupý :-)

CO SE U NÁS STANE, KDYŽ SE...to je jasná věc.Hlavně že většina studovala zadarmo,za peníze obyčejných lidí.

CO SE U NÁS STANE, KDYŽ SE CHCETE PROSTĚ JEN ODČERVIT
Zoufalá matka zachraňuje dceru
Nepochopitelná kalvárie se šťastným koncem

Zplnomocněnci pro dětská práva při prezidentské kanceláři Ruské federace Astachovi P. A.:
Od Kurmakaevové Světlany Michajlovny, občanky RF
,,Obracím se na Vás, protože moje čtrnáctiletá dcera, já sama a celá naše rodina jsme se stali objekty bezprecedentní štvanice ze strany lékařů, policie, prokuratury, sociální služby a soudu v České republice.
Začalo to tím, že v květnu 2013 moje dcera A. (bylo jí 12 let) těžce onemocněla – objevily se nesnesitelné bolesti v břiše, dítě za měsíc zhublo o 6 kilogramů, vycházely z ní ve velkém množství objekty podobné parazitům. Ihned jsem se obrátila na české lékaře, dítě vyšetřili, ale nemohli určit diagnózu a neposkytli žádnou pomoc. Proto jsem s manželem odvezla dceru na léčení do Ruska...
Moje dcera A. Kurmakaeva se narodila v Rusku.
V roce 2002 se dcerka spolu s rodinou přestěhovala do České republiky. Od 3 let spolu s rodinou hodně cestovala do zahraničí a to včetně tropických destinací jako je Dominikánská republika, Brazílie, Srí Lanka, Tunis, atd.
Zřejmě tam, ve spojení s oslabením gastrointestinálního traktu a imunitního systému, A. byla nakažena tropickou, v Evropě neznámou formou parazitární infekce, která se v ní postupně vyvíjela, a čas od času se projevila v bolestech břicha, pálení žáhy a jiných symptomech – zároveň zpomalovala růst dítěte. Konzultace s lékaři nikdy nepřinesly žádné adekvátní výsledky nebo závěry....
Situace se zhoršila ke konci dubna roku 2012, kdy dcerku břicho začalo bolet častěji, a ve stolici se začaly objevovat neznámé objekty nápadně podobné červům – o průměrné délce 25-30 cm v počtu cca 60 kusů jen za měsíc duben a květen 2012 02. 05. 2013 Návštěva praktické lékařky Dr. Maternové – dcerka prošla veškeré testy – krev, moč, stolice. Lékařský výzkum na chirurgickém oddělení Vinohradské nemocnice, Thomayerova nemocnice – nic nenalezeno.
14. 05. 2013 Pro informace z jiných zdrojů, A. byla také testována v Aura Medical Clinic Praha– nalezena parazitární infekce.
17. 05. 2013 Testování na přístroji Joalis – byly nalezeni paraziti.
Několikrát byly vzorky parazitů předány několika laboratořím v Praze – všude „negativní nález. Současně byla vedena korespondence s klinikami v Německu, Izraeli a Rusku, které navrhovaly urgentní hospitalizaci za účelem testování a léčení. Většina klinik preliminárně předpokládala parazitární infekci
Stav dítěte se rapidně zhoršoval, bolesti břicha se stávaly nesnesitelné, dcera ztrácela na váze každým dnem, kvůli bolestem břicha nemohla jíst a navštěvovat školu. Kvůli tomu, že čeští lékaři nebyli schopni určit žádnou diagnózu a nebyla poskytnuta žádná lékařská pomoc – ani z hlediska utišení bolesti, aby dítě netrpělo neskutečnými bolestmi, se rodina rozhodla vyhledat lékařskou pomoc v Rusku.
4. 06. 2013 Po podrobení všem testům, A. byla převedena na kliniku Petrohradské Státní Pediatrické Univerzity (oddělení gastroenterologie, Prof. MUDr. Revnova M. O.), kde bylo provedeno všemožné vyšetřování a také léčba – infuzní terapie, jelikož dítě nemohlo přijímat potravu obvyklým způsobem kvůli bolestem břicha (denně kapačky s prostředky proti bolesti a s glukózou a léky pro fungování zažívacího traktu), také se provádělo pročištění střev klystýry. Nalezena střevní infekce, určeno několik gastroenterologických diagnóz
22. 07. – 16. 08. 2013 Léčba v Kyjevě, klinika sv. Agapita. Diagnostikována velmi četná parazitární infekce, provedena léčba (včetně antiparazitárních léků, klystýrů atd.). V době léčení masivní výstup parazitů (fotograficky zdokumentováno). Bylo nám doporučeno pokračovat v léčbě v domácím prostředí, včetně klystýrů (čištění střev), v užívání projímadel a antiparazitárních léků. Stav A. se zlepšil, začala přijímat potravu. Charakter bolestí se změnil z neustálých na periodické. Váha dítěte se přestala snižovat.
02. 09. 2013 Vyšetření metodou gemoskenování (ČR, Prof. DMH Ph. Tsirelnikov N. I.), nalezeno několik druhů parazitů, během doporučené léčby pokračuje výstup parazitů z organismu. Stále probíhá korespondence se zahraničními klinikami (Německo, Belgie)
03. 09. – 07. 09. 2013 Zkoumání ,,objektů” v laboratoři v Ústí nad Labem (MUDr. Irina Veličková) – negativní nález
10. 09. – 14. 09. 2013 Hospitalizace na klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK, Ke Karlovu 2, Praha. Radikálně negativní postoj lékařů k diagnostice a léčbě provedené v Rusku a na Ukrajině. Úplné odmítnutí spolupráce se zmíněnými klinikami. Odmítání uznat stávající diagnózy – „Tady není Rusko ani Ukrajina!“
Bez jasných důvodů dítě bylo znova podrobeno bolestivým testům, nehledě na prosby rodičů neopakovat již provedené analýzy. Lékaři vyslovili zákaz k obracení se za lékařskou pomocí na jiné medicínské ústavy.
Příčiny bolesti břicha nebyly identifikovány. Lékařská pomoc na příčiny silných bolestí břicha nebyla poskytnuta, pouze se tišila bolest tabletami Espumisanu, Ibalginu a Algifenu. Při propuštění nám bylo doporučeno jíst cokoli a „nosit brýle“. Při hospitalizaci jsme byli šokováni cedulí, která visela na dveřích sborovny lékařů ,,NENÍ DŮLEŽITÉ PRACOVAT. DŮLEŽITÉ JE INFORMOVAT DRUHÉ, ŽE PRACUJEME.“ Což vše vysvětluje. V průběhu hospitalizace si A. stěžovala na to, že se k ní lékařský personál chová velmi hrubě a jinak než k ostatním dětem
24. 09. – 06.10.2013 2. turnus léčení v klinice sv. Agapita v Kyjevě, pokračování antiparazitární terapie – léky, klystýry, detoxikace, elektroterapie Vyšetření na klinice rodinné medicíny Viamed, klinice A. Nevského. Masivní výstup parazitů z těla, fotodokumentace. Zlepšení stavu. Dcerka začala jíst.
08. 10. – 10. 10. 2013 Druhé vyšetření v klinice dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK, Ke Karlovu 2, Praha. Diagnóza neurčena. Žádná léčba nebyla provedena ani naordinována. Při ostrých bolestech břicha žádná pomoc nebyla poskytnuta Při ukončení hospitalizace a předání lékařských závěrů mi vedoucí lékař gastroenterolog MUDr. Peter Szitányi,Ph.D. a ošetřující lékař MUDr. Nabil El-Lababidi sdělili následující: „Paní Kurmakaeva, my nevíme, co se s vaší dcerou děje. Vyčerpali jsme veškeré naše diagnostické a léčebné možnosti. Už k nám víc nechoďte. Jděte někam jinam.“ Když jsem jim ukazovala fotografie nových „objektů´“ které denně vycházely z dítěte a zeptala se „Tak mi řekněte, co to z ní pořád vychází?“ jsem obdržela následující odpověď „My nevíme“. ,,Jsou to paraziti?“ ,, Ne.“ ,,Jsou to části jejích střev?“ ,, Ne.“ ,, A co to má být? Mimozemšťani?“ Na což mi doc. Szitanyi odpověděl: ,, Ano, paní Kurmakaeva, možná to jsou mimozemšťani.“ MUDr. El – Lababidi se jen usmíval. Tím byl náš rozhovor ukončen.
Prof. Zeman poté navrhl, aby A. byla nadále hospitalizovaná na jejich klinice za účelem „pozorování“, což znamenalo, že A. bude po dobu přibližně 3 měsíců pouze pozorovaná bez poskytnutí lékařské pomoci. Reálně to znamená podrobit dítě krutému experimentu a pozorovat, jak 3měsíce trpí bolestmi bez poskytnutí jakékoliv pomoci. V té době bolesti břicha pokračovaly, „objekty“ denně vycházely. Dcerka prakticky nemohla jíst, a za podmínek navrhovaného experimentu by nejspíš nepřežila. Návrh poskytnout naši dceru jakožto pokusnou myš jsme odmítli.
Bez lékařské pomoci a naordinované léčby byla A. propuštěna se silnými bolestmi břicha z nemocnice a vážila neskutečných 18,5 kg. V propouštěcí zprávě se uvádí, že byla „ve stabilizovaném stavu“. !!!
12. 10. 2013 MUDr. Tomáš Honzík doc., Ph.D., odmítl jakkoliv pomoci dítěti trpícímu bolestí (křeče v celém těle) – dokonce odmítl podat dceři jakýkoliv lék proti bolesti. Ukázali jsme mu veškerou zdravotní dokumentaci. Prosili jsme ho o jakoukoli pomoc. Na což MUDr. Honzík odpověděl, že vše co může udělat, je položit A. na lůžko a pozorovat ji.
Negativně reagoval na ruskou i ukrajinskou medicínu. Prosili jsme ho, aby se seznámil s lékařskými záznamy, neboť a v analogických případech při výskytu bolestí na CPb klinice a na Kyjevské klinice jí pomoc byla poskytnuta - kapačky s léky proti bolesti, klystýry, aplikovali i jiné léčebné postupy.
Jelikož jsme se nedočkali žádné lékařské pomoci, byli jsme nuceni si vzít dítě domů a po telefonické konzultaci s ukrajinskými lékaři individuálně poskytnout A. pomoc v podobě léku proti bolesti Belastezin a klystýru – po němž z dítěte vyšly obrovské kusy, řečeno slovy pana doktora Szitanyi, „mimozemšťanů“. Toto jsme natočili. Dceři se ulevilo a břicho bolelo méně. Manžel, hluboce šokovaný a zasažený bezcitným přístupem lékaře Honzíka k trpícímu dítěti řekl, že si bude písemně stěžovat.
15. 10. 2013 - Odezvou bylo, že se lékaři FN Ke Karlovu 2 obrátili se stížností na sociální odbor-OSPOD Praha 2, kde si stěžovali na

Jednoduché jak prkýnko
redakce | 20. 10. 2009 | Klasické zdravotnictví |

Léky na snížení cholesterolu nemají s výživou buněk nic společného. Jsou cílené na omezování vlastní produkce cholesterolu. Jako ostatní chemické léky mají vážné vedlejší účinky.

Povrchní názor
Chtěli bychom navázat na článek „K diskusi o účinnosti doplňků stravy RNDr. Petra Fořta, Ph.D. Náš názor se s článkem shoduje. Některé úvahy snesou upřesnění a logické rozvinutí. Všeobecně vzato se nemusíme divit článkům, které jsou zaměřeny proti podstatě věci, protože, jak bylo správně řečeno, o byznys tady jde až na prvním místě . V problematice doplňků stravy jsou však některá méně známá místa. Pojďme si na ně trochu posvítit a zorientovat se v záplavě doplňků na trhu.
Podstatou neradostného stavu věcí je nesprávná životospráva a v ní nesprávná výživa spojená s nedostatkem pohybu. To je pravda, avšak řečená příliš povrchně. Skutečnou podstatu nemocí je třeba hledat až na úrovni buněk - v jejich nesprávné výživě. Buňky nejsou nemocné. Buď pracují správně nebo špatně. Nemocné jsou orgány. Naše zdraví závisí především na správné činnosti buněk, ze kterých se orgány skládají. Aby mohly buňky správně fungovat, potřebují správné „palivo“. To jsou přirozené látky, které by měly být obsažené ve zdravé neponičené potravě. Opět řečeno příliš povrchně. Potrava se dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou makroprvky. To jsou hlavně tuky, cukry, bílkoviny. Těch máme dostatek, takže stav tuku na českých bocích může nerušeně stoupat. Druhou skupinu tvoří váhově titěrné mikroprvky, ono „katalyzátorové palivo“ pro buňky. Jsou to vitamíny, minerály, stopové prvky, enzymy, flavonoidy, esenciální kyseliny a další, bez kterých buňky nemohou správně pracovat. Oproti makroprvkům mají mikroprvky dvě hlavní nevýhody. Když jich máme nedostatek, tak o tom nevíme, protože tělo si o ně neumí říci jako u žízně nebo u hladu. Druhou nevýhodou je, že se dlouho nic neděje. Někdy celá desetiletí. A pak to najednou přijde jako blesk z čistého nebe. Například rakovina. Jak to, vždyť jsem vždy žil střídmě, dokonce ani nekouřím? Proč mě najednou vypovídají klouby? Já, a zvýšený krevní tlak? Celou dobu jsem sportoval a teď - infarkt? A navíc cukrovka? Na druhou stranu je fakt, že bez pohybu není života, ale ono není bez pohybu ani zdraví.
Nedostatečná výživa buněk
Nejen podle našeho názoru je příčinou toho všeho nejméně z 80% nedostatečná výživa buněk srdečního svalu, stěny krevních cév a dalších buněk. Tak dochází ke zhoršování pružnosti tkání a cév. Správná výživa buněk vychází podle posledních vědeckých poznatků z komplexnosti zastoupení výživových látek a z jejich synergie. Požadavek komplexnosti je logický. Vitamíny, minerály a stopové prvky se v přírodě vyskytují vždy v ucelených živých komplexech, nikoli jednotlivě, jako je tomu často na policích lékáren a prodejen zdravé výživy. Požadavek na synergickou vyváženost je rovněž namístě, protože synergie výživy dokáže účinky jednotlivých látek komplexu nejen sčítat, ale i násobit. Příklad. Vitamín C a bioflavonoidy se navzájem doplňují a působí synergicky. Jejich biologické spolupůsobení je 10ti až 20ti násobně vyšší, než při samostatném nasazení jednoho nebo druhého - byť byly nasazeny ve zvýšených dávkách. Buňky pro svou práci nepotřebují nic víc, než přirozenou výživu. Nepotřebují žádné další sebelepší výtažky z bylin, ani jiné léčivky. Ty jsou potřebné pro léčbu a ne pro výživu. Bylinné preparáty nikdy nebyly a nebudou přirozenou součástí běžné potravy a nikdy jí nemohou nahradit. V přírodě se mimochodem byliny naopak nikdy nevyskytují v komplexech, ale vždy v podobě oddělených rostlin. Je to v podstatě jednoduché jak prkýnko. Například motor. Aby správně pracoval, potřebuje správný benzín a olej. Pro svou řádnou funkci nepotřebuje přísady do oleje typu Slick, který vyplňuje netěsnosti mezi písty a válci vydřené používáním náhražek oleje. Chybou by bylo věnovat většinu prostředků na vývoj stále lepších „Slicků“, namísto používání kvalitního oleje. Vůbec největší chybou by byla výměna motoru, když by stačilo jen doplnit palivo. Že by se to mohlo týkat i transplantací?
Podstata nedostatečné výživy buněk
Důvod chronického nedostatku buněčných výživových mikrolátek spočívá:
1) ve způsobu pěstování (zhoršování životního prostředí, intenzivní chemické ošetřování, systematické vyčerpávání zemědělských půd),
2) v navazujících ztrátách při výrobě (dlouhodobé skladování, dozrávárny, průmyslové zpracování potravin),
3) v jejich urychleném rozkladu (jedy, léky, umělé přídatné látky do potravin),
4) v jejich zvýšené spotřebě vlivem narůstající civilizační zátěže (nemoci, stres, kouření, alkohol),
5) též ve stáří, těhotenství, při sportu,
6) ve snaze mocensky ovládnout světovou distribuci pomocí geneticky modifikovaných potravin, jejichž větší výnosy a odolnost proti škůdcům nevyváží nemožnost vyklíčení osiva, takže pěstitel je nucen vždy znovu nakupovat nové drahé geneticky modifikované osivo od výrobce (osivo terminátor, Monsanto, vlna sebevražd farmářů v Indii) a též
7) v podhodnocení, až přehlížení důležitosti jejich přívodu do organizmu. Vzhledem k nízké ziskovosti (přírodní látky nelze na rozdíl od chemických sloučenin patentovat) leží tato oblast mimo hlavní zájem farmaceutického průmyslu, potravinářského průmyslu, jakož i navazujícího průmyslu zdravotnického. Na to podle mnoha odkazů na Internetu navazuje zcela vážné rozvíjení snah o celosvětové zařazení doplňujících vitamínů, potravinových doplňků a doplňků stravy do kategorie drogy a jedy v rámci potravinového zákoníku pro ochranu spotřebitele „Codex Alimentarius“, připravovaného pro mezinárodní schválení na půdě OSN. Tím by byl spotřebitel konečně definitivně „ochráněn“ před doplňky stravy ze zákona s celosvětovou platností. Jak je vidět, farmaceutický průmysl chce jen naše dobro. Nenechme si ho vzít.
Nic z uvedených důvodů nenaznačuje snahy o zlepšení situace, protože v podstatě jsou všichni spokojeni. Zemědělci dosahují pomocí několika složek v umělých hnojivech vysokých výnosů, aniž by se museli starat o obsah ochranných látek pro zdraví, výrobci léčiv nejsou kráceni o vysoké zisky, výrobci potravin nemají starost se ztrátami při skladování a zásobování, hygienické orgány jsou spokojené s dodržováním vysokých hygienických norem, dopravci si přijdou na své při dopravě potravin napříč kontinenty, odchodní řetězce mají k dispozici dlouhé záruční lhůty dobře ošetřených potravin a mnozí pacienti jsou spokojeni se svým relativním zdravím, protože lékaři je dovedou zbavit nejhorších následků nemocí, aniž by se museli starat o skutečné příčiny jejich vzniku. Pacienti tak přežívají po delší dobu, než před padesáti léty, lékařská věda musí a proto může požadovat stále větší částky na vývoj stále modernějších lékařských přístrojů a postupů léčby. Lékaři nesou velkou odpovědnost, proto jsou váženou komunitou a o dobře placenou práci mají postaráno, protože jsou vychováváni a placeni především za starost o nemoci a ne za starost o zdraví. Proto se nemusíme divit článkům, útočících na kohokoliv, kdo chce tento zaběhnutý systém měnit. Přitom je to jednoduché jak prkýnko. Stačilo by, aby lékaři byli placeni za péči o zdraví a při vzniklé nemoci byli kráceni na mzdě, protože se špatně starali o zdraví - jako v Číně. To by byla reforma zdravotnictví! Rázem by se ušetřila polovina nákladů na zdravotní péči. Chtěl by však vůbec někdo takovou reformu? Kolik lidí by přišlo o práci za cenu upevněného zdraví obyvatelstva? Co by to udělalo s národním hospodářstvím? Vláda by to zařídit mohla, ale taková je v daných podmínkách nezvolitelná. Jak praví klasik. Teoreticky je to možné, ale v praxi se to nepoužívá.
Výjimečná funkce vitamínu C
Vitamín C má v zajištění stability našeho těla a jeho orgánů přes 1000 funkcí. Podle posledních vědeckých poznatků má optimální přísun vitamínu C vliv také na optimální tvorbu kolagenu, který je základem pružnosti a pevnosti obalu buněk tkání, cév. Správně vyživené buňky cévní stěny plní dobře svou funkci. Výsledkem je potřebná pružnost cév a lepší ochrana proti aterosklerotickým změnám. Proto je velmi důležitý jeho dostatečný příjem v potravě. Před mnoha staletími se admirálové divili, proč až 90% námořníků umírá při dlouhých plavbách na kurděje a přitom kočky a krysy se vracejí domů zdravé. Zvířata na rozdíl od člověka produkují denně od 2 do 20 gramů vlastního vitamínu C (nejvíc 20 gramů kozel), který chrání jejich cévy, aby nepraskaly a krev tudy nemohla prosakovat. Poslední vědecké výzkumy potvrdily, že to je hlavní důvod, proč zvířata neznají kurděje ani srdeční infarkt. Pokud by byly gramové dávky vitamínu C pro organismus škodlivé (jak tvrdí farmaceutické lobby), většina živočišných druhů by už zákonitě musela vyhynout. O to důležitější je dostatečný příjem vitamínu C pro člověka. Polovina, až celá lžička práškové kyseliny L-askorbové denně postačuje. Žádejte ve své lékárně. Lékárny vitamín C v prášku obvykle nevedou, ale bez potíží jej pro vás mohou objednat. A není drahý.
Konec dogmatu o cholesterolu
Každoročně například jen v Německu umírá skoro půl milionu mužů a žen na následky infarktu a mozkové příhody. Číslo odpovídá velikostí takovým městům, jako Drážďany. Přitom se tomu se dá dobře bránit přirozenou kontrolou látkové výměny buněk pomocí prevence a buněčné medicíny! To ukazuje na vinu chronického nedostatku vitamínů a dalších buněčných výživových látek ve výstelkových buňkách stěn artérií, především vitamínu C a tím i na nedostatek kolagenu, protože se podílí na jeho výrobě. Výsledkem je ztráta pružnosti a kornatění. Cévy se stávají křehkými. Pak se nemůžeme divit, že při 60 úderech srdce za minutu, což je stotisíckrát za den, mohou cévy praskat. Pro představu: Jak se asi bude chovat zahradní hadice z nekvalitního mate

Nechtěla jsem pracovat pod...nyní nepracuje pod tlakem, ale za nehorázné peníze, které tahá z žen, ze kterých před tím udělala sterilky. Když se podívám na její stránky bliju. Dobrá dieta.

Nechtěla jsem pracovat pod tlakem

Potvrzuje se, že její nesouhlas s masivním předepisováním léků a hormonální antikoncepce je správný.

Helena Máslová:
Nechtěla jsem pracovat pod tlakem farmafirem
Jako lékařka asistovala u porodů, sama má tři děti. Ale byla také velmi blízko smrti – to když ji kvůli publikování článků o problémech masového užívání hormonální antikoncepce přemístili na LDN, tedy na místo, kde se umírá, a ne vždy důstojně. Viděla začátky i konce života, což jí dává sílu otevřeně mluvit o odvrácené straně medicíny.
Právě v LDN si totiž mladá lékařka všimla, kolik léků může za život „nasbírat“ jeden člověk. Někteří senioři jich běžně berou víc než patnáct, přitom podle odborných studií je jisté, že užívání již pěti různých léků staršímu organismu škodí. A nejde pouze o léčení nemocného těla. Mezi dvě velké skupiny farmak, které se předepisují doslova po kilech, patří antidepresiva a hormonální antikoncepce.
Tyto dva produkty tvoří nejen hlavní pilíře odbytu farmaceutického průmyslu, ale vystihují i podstatu postmoderní společnosti. Farmaceutickým firmám se podle Heleny Máslové podařilo za pomoci lékařů vytvořit v naší společnosti klima, že je vysoce žádoucí a normální převést ženy od nástupu menstruace za pomoci syntetických hormonů do umělé neplodnosti a doufat, že se jednoho dne odhodlají k plánovanému početí, které se bezproblémově zdaří.
„Samozřejmost, s jakou se dnes v našich zeměpisných šířkách předepisuje hormonální antikoncepce i patnáctiletým pannám pod záminkou léčby akné či úpravy nepravidelného menstruačního cyklu, má bohužel svou smutnou logiku: pravděpodobně neexistuje gynekolog, jehož by nenavštívil usměvavý zástupce farmaceutické firmy s lákavou nabídkou,“ napsala v roce 2003 v článku pro časopis Respekt. A jednoho dne ráno jí v práci suše oznámili, že byla přeřazena z gynekologie na internu. Jenže „téma“ si ji našlo i tam. „Viděla jsem tam dívku s plicní embolií, které nikdo neřekl, že by neměla brát hormonální antikoncepci, když trpí na žilní trombózy,“ vzpomíná. A protože psala i o tom, vedla její další cesta na již zmíněnou LDN.

MUDr. Helena Máslová (*1968)
• vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, pracovala na gynekologicko-porodnickém oddělení, na interně a v léčebně dlouhodobě nemocných.
• V roce 2008 založila Centrum psychosomatické péče (web www.psychosomatic.cz). Tvrdí, že tělesné a duševní problémy se navzájem podmiňují.
• Věnuje se zejména psychogynekologii, zaměřuje se na propojení reprodukčních potíží a psychiky žen, řeší s nimi také pojetí ženské role v dnešním světě.
• Vadí jí komerční tlaky na jednotlivé lékaře i zdravotnický systém jako celek, což se odráží mimo jiné v jakémsi gynekologickém inženýrství – přílišné regulaci ženského reprodukčního systému, nadužívání hormonální antikoncepce, nárůstu umělého oplodnění, nárůstu císařských řezů a v celkovém oslabení reprodukčního pudu.
• V porodnictví říká ne patriarchálnímu pojetí porodu, kdy je lékař direktivní a rutinně intervenuje do průběhu porodu. Vadí jí, že si ženy jen málo mohou vybírat, za jakých podmínek porodí, nedostatek intimity a respektu k rodící ženě a také to, že ženu u porodu běžně nemůže doprovázet „její“ porodní asistentka, které důvěřuje a která by dokázala lépe zajistit podpůrnou atmosféru pro přirozený porod než anonymní personál velké porodnice.

Obohacená těmito zkušenostmi, rozhodla se, že do světa závislého na farmabyznysu nevpluje. „Ztratila jsem důvěru v tržní rozměr medicíny. S jednou mojí pacientkou jsme spočítaly, že udělala špatný obchod. Zaplatila zhruba 60 tisíc za roky užívání hormonální antikoncepce, čímž vyhověla poptávce společnosti a své nejlepší reprodukční roky věnovala růstu akcií firmy, které bohužel nevlastnila, platbě daní a růstu HDP. Přítel si mohl užívat její sexuální disponibilitu bez rizika závazku. Byl jí poskytnut nástroj k umělé neplodnosti, který však přešel v trvalou neplodnost i po vysazení. Udělala tedy nejen špatný obchod, ale přivodila si trvalé následky a obrovskou zátěž na psychiku. Přítel nevydržel martyrium umělého oplodnění a opustil ji. Ale ani společnost na tom nevydělala, protože tato žena neporodila budoucí daňové poplatníky a ohrozila tak důchodový systém včetně svého starobního důchodu. Jediný, kdo na tom vydělal, byl výrobce a distributor antikoncepce,“ popisuje lékařka.
Mainstream, který spočívá ve vyzdvihování zejména erotické role ženy, je podle ní velmi důkladně zafixován. „Jen v Česku užívá antikoncepci 1 400 000 žen, což je nadpoloviční většina plodných žen, a ročně za ni vydají zhruba čtyři miliardy korun. Zcela se přehlíží fakt, že estrogen (hormon obsažený v hormonální antikoncepci) byl v roce 2008 zařazen mezi prokázané humánní karcinogeny,“ dodává Helena Máslová.
Zařazení se do mainstreamu se navíc příliš neslučuje s jejím životním postojem. Za každým svým případem stále vidí člověka jako jedinečné stvoření, kterému je třeba pomoci. I proto se nakonec „našla“ v psychogynekologii, speciálním oboru založeném na psychosomatickém přístupu. Lékaři zde tedy neléčí pouze příznaky, ale snaží se najít příčinu nemoci – a ta se často skrývá v hlavě. „Málo se řeší, že za každým nemocným jsou hlavně jeho skutky a vztahy. Vždycky říkám, že kdyby paní Vomáčkové před dvaceti lety někdo řekl, že místo aby polykala prášky, má zkusit změnit svůj život, nemusela by dnes být závislá na uklidňujících lécích,“ vysvětluje lékařka.
„Denně vidím, že jsem měla pravdu“
Také v novém působišti si potvrzuje, že její nesouhlas s masivním předepisováním hormonální antikoncepce je správný. V ordinaci se jí střídají právě ty ženy, které berou pilulky nepřetržitě od šestnácti let. „A teď nemůžou otěhotnět. Ony totiž vlastně nikdy doopravdy nemenstruovaly. Dřív než se jejich cyklus ustálil, začaly ho řídit hormony. A teprve po vysazení antikoncepce se zmatené tělo učí fungovat normálně. Menstruace a psychika jsou opravdu úzce propojené a menstruační cyklus se dá krásně zvládnout psychosomatickou a homeopatickou cestou bez nutnosti hormonálního inženýrství,“ vysvětluje lékařka. Ale neviňme jen lékaře a farmaceutické firmy, příčiny jsou mnohem hlubší a je třeba je hledat také v rodině. „Sdělení, které dnešní dospělé ženy převzaly od svých matek, bylo jasné: hlavně ať neotěhotníš ve dvaceti, nebo si zkazíš život jako já. Jejich příběh tedy nakonec vypadá tak, že ve třiceti nemohou otěhotnět a zhroutí se jim pečlivě budovaný svět,“ dodává. Sama je zastánkyní dnes spíše alternativního pohledu na mateřství: je lepší otěhotnět ve dvaceti při studiu než skončit jako vystresovaná třicátnice, které nevyšla ani třetí terapie umělého oplodnění.
Kromě debaty o vhodnosti hormonální antikoncepce, kterou v našich končinách pomáhala nastartovat, se zapojuje také do diskuse o porodech. Názorově přitom nestojí na straně zastánkyň domácích porodů ani lékařů, které něco takového děsí. „Líbily by se mi porodní domy, kde by porod probíhal co nejpřirozeněji a tak, aby plaché ženy netraumatizoval,“ říká lékařka. Další část pacientek, které k ní chodí, má totiž velké psychické potíže právě kvůli traumatu z porodu. „Když se porod nepovede, vnímají to jako svou vinu a připadají si méněcenné, což se odráží i v jejich dalším životě. Mnohdy tak může stát za rozpadem manželství zpackaný porod,“ upozorňuje. A na tyto věci hodlá upozorňovat i nadále. Chystá například knihu o problematice zvýšené samovolné potratovosti a sbírá síly k vydání knihy o nejrůznějších ženských strategiích v partnerském a rodinném životě, které se za posledních několik generací značně proměnily.

Syn mě vzal na kliniku do...tys nevěděla o pitném režimu a chůzi??? Tak to je potom těžké, to je o debilitě pacienta, ne o lékaři.

Většina Českých lékařů...Syn mě vzal na kliniku do Rakouska kvuli mým dlouhodobým problémům s artritidou, které vyvrcholily tím, že mi lékaři před třemi lety chtěli dát umělý kyčel. Dali mi na té klinice dva prášky, které se sypají do vody a pijí ráno a večer a řekli, že musím pít minimálně tři litry vody a čajů denně a denně chodit na hodinovou procházku. Kontrola byla po třech měsících. Už asi po týdnu jsem cítila úlevu od bolestí a vesele si vykračovala.
Na kontrole mě trochu vynadali, že jsem to nedělala poctivě a dali mi další várku prášků na další tři měsíce. Syn mě strašně vynadal, že když mě bere k specialistům a platí to, protože mi chce pomoci, tak ať to dodržuju. A měl pravdu, protože jak se mi udělalo lépe, tak jsem přestala a pila to jen občas, když jsem si vzpoměla. Snažila jsem se to pít a na další kontrole mi řekli, že jsem v pořádku, což mi potvrdil i můj doktor v Havl. Brodě na kontrole. Najdou se u nás dobří doktoři také, ale mnoho toho neznají a bohužel jich většina nestojí za nic. Pomalu v osmdesáti by mě rozřezali, tam kde stačilo to léčit rozpustným lékem. A to chování venku, kde jsou všichni milí a věnují se vám, oproti arogantnímu chování lékařů tady je až šokující, když vidíte ten rozdíl v chování i v tom, jak léčí.

Většina Českých lékařů...podobně jako jiní prodejci...až na vyjímky specialisty.

Většina Českých lékařů jsou dnes jen specialisté moderní chemické, či alopatické medicíny, tedy nevědomí prodejci léčiv farmaticetického průmyslu, přičemž ani nechápou, jak je možné se uzdravit, či je to nezajímá, protože za to nemají body.
Ti plánovači s nevalným úsudkem, kteří dělají ocenění body za jednotlivé úkony o léčení vůbec nic nevědí a proto je cely systém takto pokřiven, že se už půl Česka jezdí léčit do Německa i Rakouska, kde musí mít lékaři výsledek, tedy vyléčit, i když to tam platí.

O zdraví toho víme málo?
...žáky Josefa Mengeleho?

Jan Hnízdil má pravdu....nehul! :-D

Jan Hnízdil má pravdu. Lékaři dnes mají u nás ve špitále v Nymburce jen deset, patnáct diagnóz, do kterých se musí vejít všichni pacienti, protože za tyto diagnozy pojištovna nejvíc platí. Dávají jim tedy medikaci na choroby, které vůbec nemají a které jim pochopitelně vůbec nepomůže, spíše ublíží vedlejšími účinky léků.
Když se o tom někdy začneme bavit, naštvaně odchází a jsou arogantní.
Chodí nám to vyprávět jedna doktorka, která tam pracuje a už to chvílemi nemůže vydržet.
Je to opravdu šílené, kam ten systém dospěl.

O zdraví toho víme málo?
...meleš za ptákoviny? :-)

O zdraví toho víme málo?

Proč lékaři konvenční medicíny zůstávají tak neznalí v základních otázkách o lidském zdraví nebo výživě? Je to proto, že na lékařských univerzitách se neučí o tom, jak si udržovat zdraví.

O zdraví toho víme málo? Lékaři i rodiče.

Národ nemůže být zdravý, pokud lidé praktikující medicínu sami o zdraví a výživě vědí jen málo!

Američané a s ní i celý západní svět jsou nevzdělaným národem, pokud jde o zdraví a výživu. A nemám tím na mysli jen mezery ve znalostech běžných spotřebitelů. Týká se to i lékařů a „expertů“ na zdraví, kteří mívají až překvapující mezery ve znalostech, jež mohou být označovány jako základní informace o zdraví národa.

Také rodičům chybí znalosti o výživě a péči o zdraví. Na této situaci se významně podílí i medicínské časopisy, zdravotnické autority i masmédia, které šíří zmatené informace o zdraví a výživě, jako by jejich úmyslem bylo zabránit lidem, aby se naučili vzít péči o zdraví do svých rukou prostřednictvím přírodních prostředků a způsobů léčby.

Zde následuje výčet šokujících příkladů o propastných mezerách ve znalostech mezi lékaři, rodiči a ostatními lidmi.

Protože to váš lékař neví, mohlo by vás to poškodit

• Většina lékařů nerozumí tomu, jaký je výživový rozdíl mezi ŽIVÝMI a MRTVÝMI potravinami. Často se domnívají, že tyto jsou z hlediska výživy identické!
• Většina konvenčních lékařů neví, že Americký národní institut pro zdraví (NIH) aktivně financoval a provozoval zločinné medicínské pokusy na vězních. (viz http://www.naturalnews.com/029920_U)
• Většina rodičů nemá ani ponětí o tom, že polotovary z masa (slanina, párky, šunka, atd.) bývají prosyceny nitridem sodným – zbarvující chemikálií, která vyvolává agresi a rakovinu slinivky nebo tlustého střeva a látky, na kterých vzniká závislost.
• Většina lékařů neví nic o tom, že sezónní vakcíny proti chřipce nejsou ničím víc než šarlatánstvím a neposkytují žádnou reálnou ochranu proti chřipkám.
• Jen velmi málo rodičů zná rozdíl mezi slovy „přírodní“ a „organický“, která bývají uváděna na obalech potravin. Zpravidla jim tato označení splývají a tak nakupují ještě víc výrobků, označovaných za přírodní (přestože toto označení vlastně nic neznamená).
• Jen málo lékařů ví, že léky se statinem byly vyrobeny z látky lovastatin, která se přirozeně vyskytuje v červené fermentované rýži. Výrobci léků pouze uloupili tyto molekuly z přírody a pak si je patentovali. A pak svým vlivem prosadili, aby byl přírodní zdroj označen za „zfalšovaný“ doplněk stravy. A to i přesto, že přirozeně obsahuje lék, který z něj sami zcizili!
• Většina rodičů bývá dokonale zmatena označováním „kojenecká výživa“. Jsou až neskutečně nevědomí o tom, že některé s nejznámějších výrobků s takovým označením obsahují až 50% cukru a velké množství kyselin a chemických látek.
• Prakticky nikdo kromě znalců přírodní léčby neví, že sójový protein se vyrábí extrakcí s využitím jedovaté a výbušné chemikálie hexanu.
• Jen velmi málo lidí ví, že červené barvivo E120 (carmine), používané například v ovocných nápojích nebo v jahodovém jogurtu, se ve skutečnosti vyrábí z rozdrcených červených brouků.
• Většina lékařů vůbec neví o tom, že účinné protirakovinné látky se nachází v celeru, grapefruitu, zelí nebo v kakau. Naopak jsou přesvědčení, že léčiva pochází pouze z laboratoří a nikoliv z potravin.
• Jen málo rodičů ví o tom, že zpracované mléko a jeho produkty podporují obezitu, srdeční nemoci nebo akné u jejich dospívajících dětí. Je překvapivé, že většina dospělých je už pomýlená natolik, že např. považují jogurt za zdravý, neboť obsahuje probiotické složky (nemluvě o homogenizovaných mléčných tucích).
• Většina lidí všeho věku se domnívá, že mražený jogurt je něco zdravého – přestože ve skutečnosti jde pouze o zmrzlinu smíchanou s probiotickým práškem.
• Většina lékařů si naprosto neuvědomuje nebezpečí konzumace aspartamu nebo glutamátu sodného a vůbec se nepokouší upozorňovat své pacienty na rizika, která z toho plynou.
• Většina lidí neví o tom, že pokud podepíší svůj souhlas jako dárce orgánů, pak jiní vydělávají doslova milióny dolarů na jejich orgánech, které mohou skončit třeba v těle zločince nebo vraha! A pokud budete naopak příjemcem orgánu, můžete dostat třeba i nemocný orgán od někoho s rakovinou.
• Domníváte se, že vaření v nádobí s nepřilnavým povrchem je bezpečné? Většina lidí neví vůbec nic o tom, že tyto povlaky se vyrábí z vysoce toxických chemikálií a při jejich ohřívání se uvolňuje tolik toxických plynů, že dokáží usmrtit třeba vašeho papouška. (Skutečně nejde o žádný mýtus.)
• Jen málo lékařů ví, že v lidském těle existuje ještě druhý mozek. Ten je umístěn v břichu a je tvořen složitou strukturou propojených neuronů, které tvoří skutečnou „inteligenci“, řídící vaše trávení a vaše reakce na jídlo. Byla o tom napsána i kniha s názvem The Second Brain, v níž je to vše podrobně vysvětleno.
• Běžný všeobecný lékař vám neřekne nic o zdravotních přínosech borůvek – nedozvíte se od něj ani to, že borůvky mohou u mnoha lidí nahradit léky se statinem! Naopak většina naturopatů zná tyto účinky a možná i vám předepíší tento druh léčby. . Většina lékařů zná skutečnou pravdu o toxicitě chemoterapie, ale pacientům nesdělují detaily, které znají. Ukazuje se, že až 91% všech onkologů by si pro sebe nikdy nezvolilo chemoterapii. A tento seznam by samozřejmě mohl pokračovat dál a ál. Existuje nekonečný počet příkladů až extrémních mezer ve vědomostech lékařů.

Absolventi lékařských fakult by za péči o zdraví obdrželi nedostatečnou

Proč ale lékaři konvenční medicíny zůstávají tak neznalí v základních otázkách o lidském zdraví nebo výživě? Je to proto, že na lékařských univerzitách se neučí o tom, jak si udržovat zdraví. Výuka je zaměřena pouze na choroby, chirurgii nebo farmakologii. Studenti nedostávají k dispozici žádné materiály o výživě, prevenci nemocí nebo o psychosomatické medicíně. Proto bývají absolventi lékařských fakult nutričně negramotní a schází jim i ty nejzákladnější vědomosti o zdraví.

Zároveň je jim ale namlouváno, že se naučili vše o zdraví a lidském těle a oni tak trpí tou nejnebezpečnější kombinací pomýlenosti: samolibostí, že vědí všechno, kombinovanou s negramotností v oblasti péče o zdraví. A to je jedním z důvodů, proč je západní systém zdravotní péče tak naprosto selhávající: lidé, u kterých se předpokládá, že mají nejvíce znalostí o zdraví, o něm ve skutečnosti skoro nic neví. Realita je taková, že byli na lékařské univerzitě v podstatě „de-edukování“, takže když ji opouští, vědí toho o zdraví méně, než když své studium začali.

Nejsem sám, kdo si to myslí.

Některé obavy tohoto druhu projevují i jiní lékaři, kteří jsou otřeseni arogancí a negramotností v otázkách zdraví, která panuje mezi jejich kolegy. Jako příklad mohu třeba uvést komentář, publikovaný ve 14. čísle časopisu the Journal of the American Medical Association, ve kterém se Dr. Pronovost, profesor anesteziologie a kritické medicíny z the Johns Hopkins University School of Medicine, zmiňuje o tom, jak v současnosti arogance lékařů způsobuje ročně úmrtí desítek tisíc pacientů napříč celou Amerikou. Lékaři, kteří absolvovali po klasické medicíně nadstavbová studia holistické medicíny, kde se naučili principy zdravé výživy, často popisují své studium konvenční medicíny jako naprosto nedostačující. jedním z nich je například i Dr Andrew Weil, který nazývá své kolegy z řad konvenční medicíny za „negramotné v otázkách výživy.“

A má naprostou pravdu.

Naprostá většina konvenčních lékařů je opravdu v této oblasti negramotná. A stejně je na tom i většina rodičů. A pokud si přejeme změnu zdravotní péče, je potřeba tuto situaci změnit. Znalosti o výživě by měly být základem výuky už na lékařských univerzitách a nikoliv až ve volitelném nadstavbovém studiu. Národ nemůže být zdravý, pokud lidé praktikující medicínu sami o zdraví a výživě vědí jen málo!

Kašlete na toho nenávistného anonyma, je úplně tupý a opravdu nic nechápe, i to , nad čím by se mohl zamyslet a povznést se na vyšší morální a kulturní úroveň bere pouze jako výpad a urážky. Je to bezcený troup.

To nebyl žádný argument,...pokud potřebuješ urážet, tak to o tobě hodně vypovídá.

To nebyl žádný argument, jen kecy trapáka, honiče a ubožáka, který je tak hloupý, že ani podstatu věcí nechápe.

„Tělo nemá jinou možnost, než nás napomenout bolestí,“ říká MUDr. Jan Hnízdil. „Pokud si jen vezmete prášek a informaci nepochopíte, pouze vypnete varovný signál."

některé patáky působí i přímo, třeba tlumí (potlačují) záněty, členové "Spolku milovníků Aulinu" vědí své ..
tak jasně, junáka to z člověka neudělá, ale nač si zbytečně pěstovat zánětlivé procesy..

Proč se vyjadřuješ, když...pokud je to na mě, ta reakce, tak na rozdíl od tebe jsem napsal nějaký argument. Ty bohužel žádný.