Reklama

poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Sicily (Po, 17. 5. 2004 - 22:05)

No jestli se toho chceš OPRAVDU zbavit,tak ti asi nezbývá nic jiného,než vyhledat odborníka-nejlépe psychiatra.Snad na něj budeš mít šťastnější ruku,než já!A pamatuj,že by měl hledat příčinu toho všeho a ne jen léčit následky(to je totiž dost velká chyba,kterou doktoři často dělaj).Podle toho co si napsala,tak je tvá váha na tvou výšku úplně v pořádku a věř mi,že je dost lidí(včetně mě),který by tu tvou váhu brali hned!Na přítele kašli-zkus mu říct,že 99% missek má podváhu-což je naprostá pravda,stačí si z jejich výšek a váhy spočítat BMI(poku to neznáš navštiv třeba www.epuls.cz).Zeptej se přítele narovinu,jestli chce zdravou spokojenou holku nebo missku s podváhou a bulimičku?Držim palečky!

Smolik (Ne, 16. 5. 2004 - 20:05)

Víte chtěla bych radu... Nevím jestli je to normální nebo co...ale téměř každý den zvracím zhruba 2 krát denně, nepřejídám se a vážim se zhruba 10 krát denně...cvicím každý druhý den 30 minut a měřím 178 a vážím 59 kg...mě se to zdá normální, ale nevím zda je tomu opravdu tak.Už jsem asi před půl rokem chodila k doktorovi kůli své váze a to sem měla 178 na 62 a ted sem do toho zase spadla...někdy přemýšlím proč to vůbec dělám,jestli mi to za to stojí Jindy si říkám, že jak budu krásná, když tohle budu dělat...nevím co mám dělat.Můj přítel se mi občas zmíní o tom jak sou missky krásně hubeny... a já v duchu toužim být jako oni, ale za jakou cenu...Rada bych přestala,ale chci být ještě víc hubenější ale přitom chci hrozně moc,aby to všechno skoncilo...Jenze nevim jak...je to jako zlozvyk...nejde s tim jen tak přestat...mám suchou plet a neustále mám migrénu a depresi...Prosim pomozte, nevím jak z toho pryc...

Sicily (Ne, 16. 5. 2004 - 16:05)

MILÁ DANIELO!To co jsi napsala nejsou vůbec žádné kecy-dojalo mě to,bylo to hezké a upřímné a taky dost pravdivé...ale ALE Já to zkoušela se svym tělem po "dobrym",ale já prostě nejsem tak tpělivá a po dobrym to jde pomaleji...Cvičila jsem-aerobik, stepper, posilování a jedla míň a lépe a najednou...z ničeho nic a BUM-zase sem se pomalu,ale jistě začala přejídat a cvičení to je to poslední,na co myslim.Tak to jde pořád dokola-nahoru a dolů(váha i psychika)..ale teď poslední dobou spíš dolů.A promiň,ale se svou váhou se nesmířim,protože vim,že dokážu vypadat mnohem líp!!!Jinak děkuji za pěkný "dopis".A všem OSTATNÍM taky!!!Určitě PIŠTE,vůbec to nevadí-naopak!!!!

Jarca (So, 15. 5. 2004 - 19:05)

Myslela jsem ze se objevi i ma emailova adresa.Takze piste vsechny na adresu:anorex.ivr"seznam.cz.

Jarca (So, 15. 5. 2004 - 19:05)

Napis mi na tuto adresu.Myslim,ze bychom si o hubnuti a hloupych poznamkach tvych pratel a dokonce tve mamky mohly popovidat pres email.Jsem nekdo,kdo pomaha vsem,kteri maji zminene problemy. J.Kotarba

Iva (Pá, 14. 5. 2004 - 11:05)

Ahoj Sicily,nevím jestli Ti to nebude vadit, ale napsala jsem Ti něco na tvůj mail.Doufám, že Ti to nebude vadit, že jsem ti napsala, když se vůbec neznáme ani prostřednictvým diskuze.Ahoj Iva

Daniela (Čt, 13. 5. 2004 - 00:05)

Sicily:Ahoj,já původně opravdu vůbec nechtěla zhubnout..a když člověk není spokojený se svou postavou, jsou tu předi jiné možnosti, jak to vyřešit - sport - plavání nebo břišní tance, aerobik..to přináší pohodu, radost a samozřejmě i hezkou postavu..podle mě je důležitý se zbavit toho reflexu zvracení a když teda (jako mě někdy) se ti nepovede si dát trochu jídla, ale sníš toho o dost víc, tak řešení je jít ven si zaběhat..třeba..hlavně se nekoukat do zrcadla, jak ta postava teďka vypadá, poté to vyzvracet a jak je pak hubená...já nevím, jak ty, ale já měla spoustu potíží, které to vždy doprovázely..tak třeba jsem si uhnala tím neustálým zvracením nízký tlak a teď mi bývá často dost špatně až na omdlení, ač už nezvracím..pálila mě žáha, měla jsem problémy se štítnou žlázou, slinivkou..a samozřejmě, třeba sval. křeče, protože tím čl. přijde o všechny minerály a vitamíny..takže asi takhle..u mě to nebyla nespokojenost s postavou, s váhou či mírami, ale pletí, což je vlastně taky nespokojenost s tělem..a proč to došlo tak daleko?..protože já už toho vyzkoušela tolik, jak jsi psala o té kosmetice, antikoncepci..ale to je jedno, to nebudu rozebírat..jinak, na sobě jsem si uvědomila, jaká je bulimie sobeckost..moje mamina neustále kvůli mě brečela, já na ni byla zlá..když si vezmu kolik jídla jsem zbytečně snědla a pak vyzvracela, je mi to celkem líto..když si uvědomím, že polovina světa hladoví a já místo abych si vážila toho, že žiju ve spol., kde ho mám dostatek, tak jsem jím šeredila..jinak, jak jsem psala..tělo si časem najde svoji váhu..a taky jsem psala, že já si dopřávám čokoládu, zmrzlinu a podobné věci skoro každý den..protože mi to prostě chutná..a sama na sobě jsem zjistila, že když toho sním víc, tak už mi to nechutná a je to pro mě signál, že bych měla přestat a další jídlo si vezmu, až když mám hlad..tak, nevím, jestli ti to nebude připadat směšné, ale je fajn, se na každé jídlo zklidnit, třeba se před ním pomodlit (jakože děkuješ za toto jídlo, komu, to je na tobě, na tvé víře..nebo třeba nemusíš říkat nic určitého), na jídlo se soustředit, vychutnávat si ho, dávat si pozor na hltavost, jíst pořád pomalu, v klidu a nedívat se při tom třeba na tel., prostě udělat si z jídla rituál..jako tantrička..anebo je dobrý, prostě nejíst vůbec sama, jestli to nezvládáš..doma nemít třeba nic a chodit na obědy do menzy nebo k mamce nebo já nevím, kam..doma mít max. něj. čok. tyčinku třeba na chuť..ale ne nijak hodně, neshrimažďovat sladkosti..stačí jedna..a další den si třeba zase jednu můžeš koupit..prosím, nebre to jako něj. nucení, ber to jenom jako rady, oc mě teeďka napadají..můžou pomoct, ale nemusí..však jestli říkáš, že nejsi spokojena se svou postavou a proto máš bulimii..tak to se s postavou koukej smířit..anebo prostě začni sportovat..protože pak to vypadá, že bulimii chceš, že ti to vlastně pomáhá a že se toho nechceš zbavit..ja jsem se toho taky dlouho nechtěla zbavit..je to vlastně jednoduchý, můžeš jíst co chceš a přitom netloustnout..super..no, ale když chceš zhubnout, tak to podle mě neznamená, že musíš přestat jíst sladké a tučné..dyť normální člověk, kt. s váhou problémy nemá také tyto jídla nejí nijak často..myslím, že dopřát si něco takového jednou za čas, či třeba i jednou za den není na škodu..víš, co mi taky pomáhalo překovávat návaly chuti?..žvýkačky nebo bonbóny..neustále jsem cumlala něco v puse..byla to taková náhražka jídla..a to taky pomáhá..jinak, jednou mi pomohla taky jedna paní tím, že mi řekla - "proč to proboha děláš??..copak nevidíš, že tím všem okolo jen ubližuješ?..neuvědomuješ si, že bys mohla mít velké zdrav. problémy někdy v budoucnu?.."tehdy jsem byla dost agresivní, takže mě to akorát proti té paní popudilo..ale měla ve všem pravdu..byla jsem fakt jen totálně sebestředná, zahleděná na sebe, jak jsem hnusná ( v obličeji, když se přejím apod),neustále jsem myslela na jídlo, od rána do večera, zvracela sjem třeba někdy i 5krát denně a pak večer jsem akorát bulela a chtěla se zabít..že to nezvládnu..omyl..já to nechtěla zvládnout..když se na to podíváš z odstupu, tak teda mi řekni, co to je za život??..dyť se takhle čl. chová jak zvíře, ovládaný prostým pudem po nasycení..místo, abychom ten pud využívali, necháváme se jím strhnout a jsme jeho otroci..to je smutný..navíc, co to má za smysl být zahleděný jen na sebe, na tělo..copak jsme těla??..dobré východisko je i meditace nebo něj. uměl. činnost..prostě najít si aktivitu, seberealizacidyť si takhle vůbec nevážíš života..vem si, že mžeš zítra umřít..copak chceš takhle trváti posl. dny??..asi se to nestane, ale na 100%to nemůžeš říct nikdy..proto je dobré snažit se žít každý den tak, jakoby to byl náš poslední..až budu umírat, nechtěla bych, aby moje posl. myšlenka byla na jídlo, ale bych byla prostě spokojená..sama se sebou..možná ti to přijde všechno jako úplný keci, pak to nečti,...možná si říkáš, to se mi to povídá, když už s tím problém nemám..ale měla jsem..a jak jsem psala dříve, i nedávno se mi to zase přihodilo..proto si myslím, že tomu dokážu porozumět, protože jsem to sama zažívala..a tak z toho všeho mi fakt přijde nejdůležitější chtít se zbavit bulimie..možná by bylo dobré třeba zajít na něj. hypn?u nebo prostě podle silvovy metody si sama programovat podvědomí - např. moje tělo si bere tolik jídla, kolik potřebuje..nebo tak něco..tak papa

Sicily (St, 12. 5. 2004 - 19:05)

Víte,pořád si řikám,proč nedokážu jíst málo nebo skoro vůbec ne-tolik holek to přece dokáže-modelky, anorektičky...a já se cpu a cpu.Tak moc chci být hubená a paradoxně se spíš přejídám a tim je můj cíl dál a dál...A taky mi moc nepřidaj ty máminy řeči pořád-tys nějak přibrala...měla bys cvičit...musíš se taky hýbat...mladá holka má bejt štíhlá atd.Už mi to leze krkem!!!!!!!!!!!!!Ikdyž se třeba snažim hubnout,tak to neni vidět hned a tyhle řeči mě fakt odrazujou než že by mě motivovali!Nebo ve škole-kamarádka mi "taktně" naznačí,že jsem nějak přibrala a vzápětí,když odmítnu nabízenou čokoládu,tak řekne nepřeháněj to s tim hubnutím.Takový lidi jsou na zabití!!!!!!!!!!!Pa mějte se a pište!

Sicily (St, 12. 5. 2004 - 19:05)

Ahoj!Danielo,obdivuju tě,jak ses z toho tak hezky sama dostala.Jo,někdy přijde záchvat,ale ty si už poradíš a seš tak nějak nad věcí.No na pleť jsou i různý jiný možnosti-kosmetika a tak,ne?Nebo i nějaký hormony,někomu může pomoct i antikoncepce.Ale chci říct něco jiného-ano můžeš se z toho sama dostat,ale problém je v tom,když chceš pořás zhubnout nebo-li když jsi tak ňák při těle a tu bulimii máš vlastně proto,že chceš hubnout,ale ty spíš paradoxně furt žeřeš a ono to nejde.Jsi se svou postavou spokojená?Sama si psala,že ty problémy s jídlem ti začali kvůli pleti,kvůli tý dietě-ale většina lidí(bulimiček a anorektiček) podle mě skončila s těmahle problémama protože chtěli ZHUBNOUT!!!!!A pokud budou tlustý nebo nespokojený se svojí postavou,tak se z toho ven nedostanou!Pro PETRU-když budeš chtít,můžeš mi napsat i na mail: rachel"centrum.cz Jak budeš chtít.Pa

petra (Po, 10. 5. 2004 - 14:05)

Ahoj Sicily, můžeme si psát, jestli chceš. Tady nebo možná raději na soukromý mail?Petra

petra (Po, 10. 5. 2004 - 14:05)

Ahoj, taky se snažím pořád pít čaj nebo vodu, když se učím, ale toho času stráveného na záchodě!!! A chutě se stejně dostaví...Petra

Daniela (Ne, 9. 5. 2004 - 14:05)

jeste jsem vam chtela napsat, ze treba ted, dkyz se musim nekolik dni jen ucit a prakticky nikam nechodim..obcas me prepada chut na neco..resim to tim, ze (krome pravid. jidla, tak 3-4krat denne) si delam caj..takze za den vypiju treba deset pullitrovych konvicek caje:-))..lepsi nez neco zobat a zdravejsi:-))..treba vloni, kdyz jsem maturovala jsem mela trochu depku z toho, ze jsem pri svataku ztloustla, jsem mela pri uceni neustale tendenci neco jist, a to uz jsem nevzracela, takze jsem trochu pribrala, ale pak to v lete vyplavala:-))ted teda mam reseni pit pri uceni:-))papa

Daniela (So, 8. 5. 2004 - 21:05)

ahojky, jak se tu máte??:-))mamina jsem jednou psala příspěvek, o mě, o tom, jak ona se s tím vyrovnává..začalo to tím, že se mi dělalo akné a já chtěla mít hezkou pleť. S maminou jsme byli u jakéhosi léčitele, Mudr.Miklánek, asi nevěděl, co to všechno způsobí, nicméně na pleť mi dal dietu - žádné cukry (jen přírodní,ale omezeně), žádná vejce, ani bílou mouku a další věci..jelikož jsem chtěla mít fakt hezkou pleť, tak jsem se snažila to držet..stálo to odříkání, ale měla jsem vůli..k otmu mi doporučil sport, takže jsem chodila na aerobik tak třikrát týdně..a hubnula jsem a hubnula, ač nezáměrně..když bylo nejhůř, tak jsem měla 44 Kg (při výšce 165cm), to na mě bylo hodně málo a já jednou vstala z postele a neskutečně se mi zamotala hlava, spadla jsem..nicméně to bylo ještě v klidu..takhle jsem se nějak udržovala, i když lidem jsem připadala dost hubená (trochu kostnatá), jo, neměla jsem 4 měsíce menstruaci a zabrala až trojnásobná dávka injekce na vyvolání..a doporučení ať víc jím..jenže nastaly Vánoce..já cukroví milovala..a teď jsem na něj smutně koukala..a v tom nastal zkrat..já se na to jídlo vrhla, ač jsem cukr nesměla, žrala jsem jak protržená, ale pak najednou mě přepadl pocit, že budu tlustá..a pak, asi samotnou by mě to nenapadlo, ale já o tom snad četla v něj. dívčím časopise, že něj. holka zvracela..zpočátku to byl hnus, ale zvykla jsem si..takhle se to táhlo asi tři roky se všemi důsledky, fizickými(tlak, únava, nevolnost, opary, pálení žáhy..), i psychickými (kolikrát jsem chtěla spáchat sebevraždu,ale vždy jsem si jen pořezala ruce)..i sociálními (mamka chuděra se to dozvěděla a pak nevěděla, co dělat, já na ni byla zlá..)tahala mě všude možně po doktorech, léčitelích, psychiatrech, ale já jsem byla chytrá holka, všechno mi přišlo směšné..(zajímavý je,že tím trpí větš. holky hodně chytré!!)a pak najednou nastak druhý zkrat - odjel můj kluk na tři měsíce pryč, já na něm byla závislá, tak jsem se přejídala a zvracela ještě víc a utápěla se v tom, z agresivity jsem se s ním rozešla, psala mu hnusný maily.. no, a pak mě jednou napadlo, proč já to vůbec dělám??..to už byla setrvačnost..prostě, že to tak dělám..tak jsem se rozhodla to nedělat..a já holka beranka se silnou vůlí jsem se toho ze dne na den zbavila..je to směšné, ale já jsem si fakt uvědomila, že předtím jsem to nechtěla, že jsem si v tom libovala, vždyť můžu jíst všechno a netloustnout!..utápěla jsem se v sebelítosti a depresích..a najednou, já se úplně vzmohla..a měla jsem konečně spoustu času, i když bylo to ze dne na den, ale jen tak to nebylo, nicméně, měla jsem vůli, jak říkám..byla jsem s maminou třeba na týden na chatě, dělaly jsme si spolu jídlo, chodily na vycházky, jezdily na kole..chvíli to trvá to překonat, takový ten nával, co se dostavil po snědení něj. normálního jídla, prostě setrvačností, jsem byla zvyklá sníst toho mraky a jít to vyzvracet..musela jsem se chvíli učit jíst, to znamenalo i na okamžik trošku přibrat, ale toho se neděste..tělo si musí zvyknout a když se nepřejídáte, tak to tělo si samo najde svou optimální váhu..jinak, asi po 4 měsících "abstinence"jsem to udělala zase..vědomě..ale zase to bylo po dlouhé době naposled..nedávnou se mi to stalo zase, ale vím, že už to zase neudělám..je to jen o vůli, já vím, že jsem to udělala naschvál a že to není potřeba..ale někdy mi přijde, že bulimie je drogová závislost jako každá jiná..a takže,stoprocentní léčba podle mě neexistuje, resp. doživotní léčba neexistuje..vždycky budu jen vyléčený feťák - to znamená, já vím, že ta možnost tu je a zkrátka na to se nedá zapomenout..a občas vám to přijde jako snadné řešení, i vašich problémů, na bolest srdce, začnete jíst a jíst ..nicméně, když se vám to pak někdy přihodí, jako párkrát mě, proboha, nevyčítejte si to, nepodléhejte lítosti, hlavně do toho znovu nespadněte, neboť to je fakt jak u feťáků, první závislost vzniká až po několika dávkách, ale další závislost skoro hned..mluvím podle sebe..myslím, že jsem v pohodě, jím všechno, s mírou..i sušenky, čokoládu, knedlíky..a snažím se řídit se podle svýho těla..když je přejedené, tak se nic neděje, tak prostě chvíli sedím nebo si chvíli lehnu, aby mi slehlo a jím pak až když dostanu hlad..i když za zač. když začínáte se "léčit" tak je dobrý jíst pravidelně po několika hodinách, ať hlad máte nebo ne..já jen říkám, jak to dělám teď..pozn. už je to přes 2,5 roku, co jsem se toho zbavila..ale jak jsem řekla během té doby, jsem to tak 10 krát znovu udělala..(možná se to zdá hodně, ale bylo to třeba dvakrát za den, než mi došlo, co to zase dělám:-)což si myslím,že je super..kolikrát, když jsem se k tomu vrátila a udělala to, tak jsem si to neskutečně vyčítala, že zase a znovu do toho spadnu atd, ale je to jen na vás..podlehla jsem žravosti, stalo se..samozřejmě vím, že když se přejím, tak se nic neděje, jdu si třeba zacvičit..ale popravdě říkám, že vědomě jsem párkrát, i potom, co jsem si myslela, že už je to v klidu,jedla víc a víc s tím, že to pak vyzvracím..pak jsem měla depku, ale přešlo to a já zase kolik měsíců to třeba neudělala..jsem taková samoléčitelka, takže tady je můj stručný průběh, třeba vám to v něčem pomůže..mějte se fajn!!!a přeju mnoho zdaru..pozn. sice bulimie jsem se celkem dobře zbavila, nicméně problém s pletí se teď dostal do popředí..je mi 20 a vypadám jak puberťák..ale už nehodlám něco nejíst nebo tak..i když mi kožní doporučovala, že mám přestat jíst sladký, už tuhle blbost nikdy neudělám, nevidím důvod proč to tělu odpírat..tak snad i tohle se časem vyřeší..ach jo, to tělo:-))))kdy už se s ním smíříme:-))))))

Sylva (St, 5. 5. 2004 - 13:05)

Cauves holky,nemohla jsem napsat driv, protoze jsem byla zas po dlouhe dobe v Cechach a nemela pristup na internet. Ted jsem zase zpatky ve Francii a za tyden mam zkousky, tak srotim a srotim. Ale neni to spatne, protoze diky tomu, ze jsem tak zaneprazdnena nemam ani cas ani myslenky na zachvaty. Myslim, ze mi i hodne pomohla ta odborna pomoc. Tak nejak jsem se naucila lepe jist. Jim mene v poledne (driv jsem se strasne prejidala) a tim padem ted jim i vecer. Proste jim pravidelne a nevynechavam zadna jidla a jim dopolosyta. Taky mi hodne pomohla dalsi vec. Poridila jsem si pejska :-) Teda jeste ho nemam ale uz jen ty myslenky na nej mi zabiraji tolik casu, ze jidlo je uz vedlejsi. Jdeme si pro nej v nedeli, tak uz se nemuzu dockat. Ted jsem tedy uz 3 tydny bez zachvatu ale jeste neni samozrejme vyhrano. Bulimie je nevyzpytatelna. Snad se bude darit i nadaleA co vy vsechno, jak jste na tom? Je fakt, ze uz sem nikdo moc nepise!! Adelko, jsem rada, ze se ti dari, snad tomu bude tak i nadale. Kdyztak dej obcas vedet, jak se vede!!! A napis az budes vedet jestli je to kluk nebo holka :-))A ty Mysko, jak jses na tom?Rachel, teda alespon myslim, ze se tak jmenujes. Napisu ti hned, jak budu mit vice casu. Za 2 tydny mam po zkouskach, tak si pak klidne muzeme psat i s Albi :-))))Holky mejte se moc moc fajn!!! A napiste!!! Sylva

Sicily (Ne, 25. 4. 2004 - 17:04)

Ahoj Albi!Ne,já jsem se z toho nedostala...teda možná z bulimie,protože už nezvracim(ikdyž mě to někdy napadne),ale je mi něco jiného...něco jako záchvatovité přejídání spojené s anorexií..no nevim.Teď se to malinko zlepšilo,ale na jak dlouho?????Můj mail pro všechny,kdo chcete... rachel"centrum.cz

Myska (Čt, 22. 4. 2004 - 22:04)

Tak holky koukám, že sem už skoro nikdo nepíše...Hlavně teda z těch, co sem psaly dřív pravidelně. Doufám, že se máte dobře!!JInak Adélko gratuluju, musí to bejt hrozně zvláštní pocit :-)) Přeju ti ať to zvládneš a co nejvíc si tohle období užiješ!! A určitě sem občas napiš, jak to u tebe probíhá.Sylvi, co je s tebou? Máš se doufám v pohodě, už jsi sem fakt dlouho nepsala !!

Albi (Čt, 22. 4. 2004 - 06:04)

Ahoj Sicili,ty jsi měla bulimii a dostala jsi se z toho?Jak?Ráda bych si s Tebou psala.Napiš mi svůj e-mail.

Sicily (St, 21. 4. 2004 - 16:04)

Ahoj všem!Hledám nějakou kamarádku s jakoukoliv PPP(bulimie,anorexie,záchvatovité přejídání,..),myslím,že by nám oběma pomohlo,kdyby sme si mohli psát.Ať už tady nebo mailem.Trpěla jsem bulimií,ale ted?už nevím,co to je.Něco mezi anorexií a záchvatovitým přejídáním.Budu ráda,když se ozvete...

Adéla (Pá, 16. 4. 2004 - 11:04)

Ahoj holky!Teď jsem dočetla všechny vaše příspěvky a moc děkuju všem,co jste reagovaly na ten můj.Je to zvláštní,ale cítím se úplně jinak než dřív-hrozně se snažím být zodpovědná,hlavně tedy v jídle,ale začala jsem se i pořádně učit,předtím jsem byla taková líná,bez energie.S přítelem se brát nebudeme-teda aspoň zatím,oba jsme moc mladí-19let,takže to počká.Sice budu zatím svobodná maminka,ale nebudu první ani poslední a vím,že zas tak sama úplně nebudu.Nejvíc mně mrzí,že nebudu moct jít na VŠ,ale určitě to zkusím přístí rok a to dálkově.Chci,aby studoval aspoň přítel,takže začátky budou těžký...Co se tedy týká bulimie,cítím se skoro zdravá.Přítel se bojí,že budu mít strach z přibrání,které je v těhotenství žádoucí a nebudu jíst nebo naopak zvracet.Zatím podobné pocity nemám,snad se nenechám strhnout a i nadále budu tou zodpovědnou.Po pravdě řečeno v těchto dnech mě přejídání ani nenapadne,trpím spíše nechutenstvím,hlavně po ránu do sebe nemůžu skoro nic dostat.Je to paradox,protože dřív se téměř má první myšlenka,když jsem se vzbudila,upínala k jídlu.Přeji všem,aby se nevzdali-zaregistrovala jsem mezi námi nové lidi a dokonce i jednoho muže,který mě teda docela překvapil.Znala jsem sice jednoho anorektika,ale s bulimikem jsem se ještě nesetkala...Jsi na správné cestě,že sis uvědomil,že něco není v pořádku-určitě vyhledej odbornou pomoc.Hlavně se za svůj problém nestyď a to platí pro všechny.Sylvi, jsem ráda,že se cítíš líp a že jsi tu pomoc taky vyhledala,jistě ti je a bude přínosem.mějte se zetím moc krásně a pište,bude vám aspoň trošku líp.,pa

Alena (St, 14. 4. 2004 - 10:04)

JO, holky, jeste se Vas chci zeptat - fakt jite ukazkove, davate si na to takovy pozor, jaky po me vyzaduje doktorka? U me je to jeste komplikovane tim, ze mam bezlepkovou dietu a obas si nemuzu koupit to, co ostatni - bagetu, housku...jen suchry, syr a ovoce.

Reklama

Přidat komentář