poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Ahoj Helena!Nevzdavaj to. Da sa ti pomoct, pokial budes chciet. Sama som dokazom. Po osmych rokoch som z bulimie vonku. Velmi dobre ti rozumiem, si zufala, ale 1.krok si urobila-poziadala si o pomoc. Pokial chces, napis mi na mail chrenkova"pobox.sk

Ahoj. Docela závidím těm co sem píšete, že máte anorexii. Já trpím bulimií...připadá mi to jako větší peklo, dala bych nevímco za to mít ten druhý problém. Je to asi nekonečný příběh. Už nevěřím, že se z toho vyhrabu...trvá to už 6 let. Střídají se lepší a horší období. Vždycky když jsem v depresi, osamělá nebo znuděná, tak se bestiálně přežeru. Už jsem úplně na dně. Váha neustále roste. Rodiče na mě absolutně kašlou. Před lety se rozešli. Otce nezajímám. Já ani sestra. Matka visí na mojí sestře, vaří jen pro ní, pere jen její prádlo, všude chodí spolu. Matka tvrdí, že je na všechno sama a že věnovat zájem dvěma dětem, že to bych po ní chtěla příliš. Včera se vykašlala i na moje narozeniny. Ze žalu jsem v devět večer snědla šišku sekané, talíř bramborové kaše, tři oplatky Delisa a dva banány. Takhle je to furt dokola. Už to asi neunesu.

je mi 17.od mala jsem chtela byt modekou...ve 14 a 15 mi nabizeli praci v parizi a porad me nekdo oslovoval, jestli nechci do modelingu a vyla jsem oblibena u kluku.myslela jsem si ze mam dost casu...nikdy jsem si nedavala pozor na to co jim.ted mi ale hrozne vyrost zadek, mam nejtlustsi stehna ze vsech holek co znam a, mala prsa a vubec se mi pri pohledu do zrcadla zveda zaludek...mam uz 56kg na 171cm, ve skole se mi hubenejsi holky i posmivaj a o kluka jsem uz dlouho nezavadila. porad jim co chci ale citim, ze se sebou musim neco delat...treba jsem ted tri dny vubec nejedla a pomohlo to...mam ale strach ze spadnu do anorexie...fakt se ale kvuli svy postave hodne trapim a je mi trapny jit na koupaliste, protoze se mi tim ztloustnutim vytvorila celulitida...V MYM VEKU!mate naky rady, jak z toho ven?

Na tento nazor nejde nereagovat. Pokud Vas pritel opravdu miluje, JE obrovskou oporou!!Napada me otazka, proc s nim jsi, kdyz te nuti vazit a jeste se ti vysmiva???Je mi 19, bulimii trpim od 15. Teda nevim presne, jestli je to klasicka bulimie- zvraceni totiz zavisi na mem psychickem stavu.Kdyz me neco stve (pr.prochazka mestem, kde ´vsude kolem vidim ty vychrtle holky...),tak se prejim a zvracim treba i nekolikrat denne)Naopak kdyz mam zrovna lepsi obdobi, rikam si, jak muzu byt tak blba a zvracet. A znovu opakuji, ze muj pritel je nejvetsi opora (pripravuje mi zdrava jidla, trpelive snasi me zachvaty breku a premlouva me, at zajdu k lekari,ze se o me boji), avsak kdo s timhle ma zkusenosti, vi, ze zavislost na jidle je casto silnejsi nez laska. Takze si rikam, ze uz nekam zajdu, ale pak chvili nezvracim a reknu si, ne, nebudu zbytecne otravovat. Je to silene!!O strave, pohybu (mimochodem kazdy den beham, nebo jezdim 40 km na kole, plavu...) bych mohla davat klidne lekce, ale sama se podle nich ridit neumim!Moc me stve, ze jsem takovy slaboch!Obcas nejaku dobu vydrzim a dodrzuju vsechny zasady zdraveho hubnuti, ale pak to necim pokazim a vratim se zpet. Je to proste kolotoc.Ale nevzdavam to a chci se dostat na 60 kg. (merim 180 a momentalne vazim 67) A jeste jeden poznatek na zaver. Nemyslite, ze kdyby se v mediich nepropagoval ideal kostry potazene kuzi, ale normalnich holek, ubylo bych vsech tehle problemu?

Ahoj holky,naposledy jsem tady byla tak pred rokem a od te doby se moc nezmenilo,mozna mam tak o 2-3kg vic (169 cm/53kg)ale psychicky je to porad stejne,mam vyborneho pritele ktery ale bohuzel tomuto problemu nerozumi....placam se v tom tak na pul uz 4 roky,nikdy jsem to nenechala zajit tak moc daleko ale k lekari jsem chodila....uz jsem tak zpohodlnela ze mi nevadi si denne psat kolik toho snim a vycitky mam neustale...nevim co mam delat ale stale touzim byt hubenejsi a hubenejsi :)

Ja vlastne neviem ani na čom som. Nikdy som problém s váhou nemala, nezaujímalo ma to, hlavne v puberte.Nikdy žiadna dieta, ve?a som športovala a jedla všetko, na čo som momentálne mala chuť.Všetko sa zmenilo pred štyrmi rokmi, keď som otehotnela... (52kg).Stále mi bolo zle, vracala som a chudla. Nič mi nechutilo, už len, keď som jedlo zacítila bolo mi zle... Proste celé tehotenstvo som strávila nechtiac nad záchodovou misou. Každý to pripisoval aj môjmu tehotenstvu, aj lekári. Tehotenstvo bolo problematické, pribrala som len 6kg,(58kg). Bábätko bolo narodené predčasne, ale zdravé a celkom dobrou váhou 2700g.Začala som kojiť a moje nechutenstvo a vracanie pokračovalo... Každý to pripisoval hormónom po pôrode a počas dojčenia... Z pôvodnej váhy 52kg pri 168cm som schudla na 49kg. Našťastie som už viac neschudla, kojila som skoro tri roky. No už 5 mesiacov nekojím a moje nechutenstvo k jedlu pokračuje... Niekedy na prejem a potom mi je tak zle, že sa idem vyvracať...Nie je to často, možno 1x za týždeň, len mám strach, aby sa to nezhoršilo... Psychického charakteru to nie je. Vždy som si vážila svoje zdravie a nevadili mi nejaké tie maličké pneumatiky...Vždy som jedla rada a s mierou... Nekontrolovala váhu, nerátala kalórie, ani v tom nevyznám...Trápi ma len to, že s jedením to nie je ako pred otehotnením...Keď zjem o čosi viac je mi zle, musím jesť málo, a viackrát denne. Je mi zle aj z tatárky a vyprážaných jedál. Vôbec si nemôžem dopriať klobásu a slaninu, ktoré ?úbim. Nejedávam tieto nezdravé jedlá často, ale občas som zvykla "zhrešiť" a nikdy mi po nich nebolo zle. Teraz sa im vyhýbam, aj keď mám na ne občas chuť, lebo viem, že by som musela vracať... A to nechcem, mám strach z vracania...Poradí mi niekto? T. č. vážim 48kg.

Jeste jednou ja. Necekjte ze vam bude vas pritel oporou.Pro kluky jsou tyto problemy nepochopitelne a nema cenu jim nic vysvetlovat. Muj kluk me nuti se vazit, tak mu tu radost nekdy udelam ale reknu mu at mi neříka kolik vaha ukazuje.Samozřejme mi to oznami a smeje se ze jsem třeba přibrala. Nad tim mavnu jen rukou. Chce-li me , musi me respektovat. Jinak nazdar. Ja si nekolikrat za den reknu jak jsem spokojena se svou vahou, jak jsem krasna a zadana a za chvilku tomu zacnete i sami veřit. A to je třeba, at vypadate jak vypadate. Ten muj ma nejvic kecu kdyz na ulici potkame tlustyho cloveka. "jak že to mohl dopustit" jenze jeho otec ma 115 kg a vzhledem k tomu co ji. Strasne mastny, slany tucny jidla, 2x denne maso... taky hral zavodne fotbal a byl jak proutek a za posledni rok, kdy toho nechal se mu zacina pekne zakulacovat brisko a nakych 5 kg je taky nahore :-) tesim se az mu za par let budu moc rict "teda jak si moh tohle dopustit" :o) zatim mel spousta pohybu tak to vybehal, ale za par let mu bude 30, metabolismus se zpomali, linejnje uz ted jak ves, jezdi autem i do kramu- 500 m ... no takze uvidime kdo komu se bude smat:-.)

Jo HOLKY a jeste neco. Pokud se chcete fakt alespon jakz takz vylecit tak je nezbytny udelat 3 veci(funguje to): 1.VYHODIT VAHU! Opravdu! nesmite se vazit!!! Ja si troufnu vlezt na vahu tak 1x za rok a vzdy me to rozhodi. Tak pak tam zase rok nejdu. 2.NoSIT VOLNE OBLECENI! jakmile vas budou pres dziny viset spicky tricko bude tak tesny ze budete muset cely den zatahovat bricho, tak vlastne cely den budete jen myslet zase na sebe, na vahu, na "tlusty" bricho... ja nosim volny elasticky kalhoty a volny trika.3. NAPLANUJTE SI VECER KAZDY NASLEDUJICI DEN. planujte si den od rana do vecera aby se nestalo ze sedite doma a neni do ceho pichnout...a naravana lednicka. nejlepe samozrejme aby kazdy den byla alespon prochazka, nebo jiny pohyb.Tak hodne zdaru

Ahoj ja jsem v om take litala zhruba od 15-19 let , nyni je mi 25 a mam 20 kg navrch. A porad mam peknou postavu myslim a hlavne uz bych to v zivote nechtela zpatky. nerikam ze jsem uplne v pohode. Obcas se prejim a pak to vyrovnavam sportem. To co psala Bambula znam a je to des bes a preju ji aby se z toho honem dostala

Ahojda!Ja sem to tady navstevovala, je to par let zpatky. Ted je mi 19, z PPP sem uz docela venku, pribrala sem asi 20 kilo. Mela sem anorexii. Ted se obcas prejim, obcas sportuju, ale nikdy sem nezvracela. Ale protoze jsem v tom plavala 5 let, rada bych pomohla komukoli, kdo by si chtel treba jenom popovidat... Muj mejl je pod moji prezdivkou, nebo napiste treba sem... ale na internet se tak casto nedostanu. Vsem drzim palce! Marketa

Ahoj, Buba... dakujem Ti za odpoved. Napisala som ti mail.

Ahoj Bambulka! je mi velmi luto, co som si precitala. Podla vsetkeho trpis anorexiou. Po jednom banáne si prejedená? A vstávaš ráno o 4.00 aby si cvičila? Bambu?ka, potrebuješ pomoc. Ak sa chceš porozprávať, napíš mi na mail: chrenkova"pobox.sk

Dobry vecer, Prosim Vas, poradite mi, či som normalna... Ludia mi hovoria, že som schudla, manžel mi to tiež hovori, sama vidim, že su mi šaty vačšie. Je mi velka aj 34, mam 26 rokov, meriam 170 cm a važim 45 kg. Mala som predtym aj 52, ale potom ... ja neviem, stale kolegyne v robote vravia, ako nič nejedia, ako musia chudnut a ja, ktora musi byt vo vsetkom prva - vzdy som musela byt "najlepsia", musela som mat same jednotky, do roboty chodim o 2 hodiny skôr ako mám, doma sedim pri pocitaci a robim, pocuvala som rodičov, nikdy nefajcila.... tak som si povedala, že budem aj ja pekna a aj ja nemôzem jest. Pritom vlastne už 12 rokov nejem vobec maso, posledny rok ani mlieko... a posledneho pol roka sa snazim jest iba ovocie a zeleninu v surovom stave. Navyse som citala, ze ovocie nie je dobre na liniu, tak sa snazim obmedzovat aj to, aby som prijala tak max. 5800 Kj denne. Pritom kazdy den cvičim aerobik 1-2 hodiny, okrem toho doma bodywork, zobudim sa aj skôr rano - tak o 4.h a musim ist cvičit, ked v robote stojim, robim cviky, alebo ked ma nikto nevidi... Ked som hladna, napijem sa... Ani nechcem chudnut, len sa bojim pribrat. Ja si aj poviem, že nepôjdem cvičit rano tie brušaky - ved vecer idem na 2 hodiny do haly, ale neda sa. Citim sa po tom lepsie. Poviem si, že si aj niečo dam na jedenie, nakupim si ovocie a potom si ho nedam, alebo len trochu - a hned utekam pozriet do kalorickych tabuliek o kolko som zjedla viac a idem sa odvazit. Ja viem, ze to nie je asi normalne, ale mne to asi zdviha sebavedomie, citim sa silnejsia, ze som to prekonala. Neviem ani poriadne sediet pri televizore a pozerat sa, stracam zaujem o sex. kontakt - mozno to je aj antikoncepciou, ked si dam banan mam pocit, že som sa hrozne najedla. Jem pomaly, aby ma to zasytilo a posypem si to skoricou, aby to predlzilo ucinok sacharidov.... Ja neviem, ako sa mam toho zbavit.... Bojim sa, že schudnem, bojim sa že priberiem. Manžel mi velmi nadava, že pôjdem do nemocnice, ale ja si nemyslim, že vyzeram až taka chuda.... Prosim poradte mi. Dakujem

Omlouvám se za oslovení,můj vzkaz je pro všechny na týhle stránce!!!

Ahoj Jandulko a Alco!Je mi 14 let a před rokem jsem málem umřela.Proč?Chtěla jsem být krásná,hubená,prostě dokonalá...Jenže místo toho se ze mě stala troska pohybující se mezi životem a smrtí... Loni v únoru ale na poslední chvíli(měla jsem 160cm a vážila 32kg) přišla "záchrana" v podobě nemocnice.Kdyby se tak nestalo...ani nechci myslet na to co by se pravděpodobně stalo!Každopádně chci jen říct,že mě dost štve,jak se ted? pořád prosazuje ten pitomej trend vyhublosti,protože spoustu holek s toho zblbne jako ja,ale ne pro všechny přijde záchrana včas...

jste lidičky normální , jezte na co máte chut, není vůbec důležité jak vypadáte - tlustí nebo hubení, důležité je být štastný - a to se nezlob při téhle stravě to asi nejde.

Zdravim vsechny, trpim asi bulimii, anorexii ne, s anorexii mam ale presto bohate osobni zkusenosti a myslim, ze tomuto problemu dost rozumim. Mam pro Vas anorekticky slabost a rad bych si s Vami psal a kamaradil se. Ziju v Praze. Potesi me, kdyz mi o sobe neco napisete, popovidame si. Vsem vam moc drzi palce a zdravi petr(petha"natur.cuni.cz).

Milko,také jsem v šoku z toho tvého "přítele".On je to vlastně spíše tvůj nepřítel,takový had,kterého sis hřála na prsou.Pusť ho okamžitě k vodě,nebo budeš po zbytek života nešťastná.Musíš si najít někoho,kdo bude oceňovat tvé vnitřní hodnoty a to ať vypadáš jakkoli.Vůbec nejsi tlustá,i když si to teď myslíš.Vezmi si papír a tužku a napiš si na jednu stránku své klady a na druhou psychické zápory.Ne nic tělesného.Uvidíš,že si budeš mít čeho na sobě sama vážit.Ze smrtelného nebezpečí jsem vytáhla svou dceru.Dnes je jí osmnáct,má krásného a hodného kluka a je v pohodě.Pronikla jsem do problematiky této nemoci opravdu hodně hluboko.Přednáším o tom dospívajícím dětem na školách.Přeji ti odvahu a sílu k rázným krokům.Měj se krásně a napiš,pokud budeš mít zájem.

Zdravim vsechny navstivene, s anorexii mam bohate osobni zkusenosti a myslim, ze tomuto neprijemnemu problemu hodne rozumim. Mam pro Vas slabost. Mam nyni po uraze problem naprosto opacny, pribral jsem 10 kg a nevim, jak to shodit. Potesi me, kdyz mi o sobe neco napisete, popovidame si a vzajemne si pomuzeme. Vsem vam moc drzi palce a zdravi petr(petha"natur.cuni.cz).

o kapkách najdete na www.webpark.cz/ddss