poruchy příjmu potravy- anorexie, bulimie

Omlouvám jse za pravopis, psala jsem to rychle a chtěla jsem zachytit všechno podstatné co jsem chtěla napsat. Přeji Vám hezký den.

Ahoj, bohuzel jsem se také dnes natlacila jako cunik a vycitam si toho, ale verim, ze to jednou skonci. S bulimii žiju už 3 roky a porad s ni zapasim. Zistila jsem to, že jse musime mit radi a přijmat se takové jaké jsme. Skoro jsem prisla o sveho pritele a to mi konečne otevřelo oči.Pokažde jsem byla náladová a sobecká a videla a řešila jenom sama sebe.Nakonec jsem jsi ubližila nejvic sama sobě. Clovek musi mít motivaci a najít si ten svuj cil pro ktery bude žit a pak se ti problemy řeší lip. Velmi rada bych jsi dopisovala s nejakou holkou, která má stejný problem a našla tak společné řešeníjak z toho ven a udělat něco vím pro sebe, něž jenom řěšit a zabývat se sama sebou. Přeju Vám všem kdo trpí B -A hodně uspěchu a silí k vyřešení této nemoci. Pokud by někdo měl zájem si semnou o tom popovídat tak se mi ozvěte budu velmi ráda...pa |Lentilka.PS: Do boje !

Rada bych se Ado radovala z toho,ze neco a zvladnu,ze se dokazu pekne najist a nemit hned z toho pocit ze priberu 5 kilo.Tocim se porad v kruhu.Kdyz je mi zle,rikam si a dost,zase zacnu ale proste ne,.Druhy den je mi lepe a ja zase pokkracuju ve svym.Tedy nejist nic a nebo jen malinko a pokud nahodou mam pocit ze jsem se prejedla ,tak zvracet.Uz takhle nechci.Je mi 21 a jsem myslimsi stastne vdana .Bojim se ale toho ze nikdy nebudu moc dat svemu muzi dite.Strasne bych si ho prala ,ale bojim,bojim se toho tak strasne moc.Nevim co uz dal mam delat.Je to tak strasna nemoc Ktera nici tolik puvodne krasnych holek a ela z nich Fyzicky ale hlavne psychicky znicene trosky.Vim,co to se mnou vsechno udelalo,ale nedokazu si zkratka rict a dost a konecne jit k nejakymu psychologovi.Protoze v mem podvedomi zase nechci aby mi donutil jist a ja zase sla vahove nahoru.Vim,ze bych byla zase zdrava,ale zkratka se strasne bojim toho ztloustnout a hlavne toho az na to nekdo upozorni.Kazdopadne ,nechci se vzdat MUSIM to dokazat a to co nejdriv uz hlavne kvuli sobe a memu muzi a planovane rodine.Moc chci mit miminko

Ahoj vsichni,dlouho jsem vahala,jestli se vubec pridat do diskuse.Naproti vetsine prispevku o anorexii muj problem je opacny-bulimie.Je to o to horsi,ze pracuji jako lekarka a moc dobre vim,jak to funguje,jaka by byla vhodna terapie.Rada bych poradila,ale sobe se radi tezko.Mam nastesti manzela,ktery o mem problemu vi,ale porad mam pocit,ze si mysli,ze je to jen nedostatek ukaznenosti nebo vule.Myslim si,ze vuli mam pevnou dost a i tak to nefunguje.Problem zacal pred lety a postupne vygradoval.Dost mi pomahalo zajimat se o alternativni medicinu,filosofii-vim,ze je to v me hlave,ale "opravit" to je mnohem tezsi,nez vytrhnout nemocny zub.Vim ze sve zkusenosti,ze kdyz jsem se zamilovala do sveho manzela,zacala jsem byt pracovne plne vytizena,kila sli dolu ani nevim jak,zhubla jsem 17kg.Fakt je,ze predtim jsem rozhodne nebyla zadna modelka,ale roky posiluju a tak se to na mne aspon netrepalo.Ted se ale moje vaha posunula o nejake 4 kila znovu nahoru a to mne priserne desi,znovu jsem se plne zamerila na postavu,ale z toho stresu jiz znamym mechanizmem je to jeste horsi a tak se stidaji zachvaty "vlciho hladu" a zvraceni.Nejhorsi je ten pocit,ze to vubec neni spravne,ze jsem slibila,ze uz je to v pohode a zvladnu to a manzel mi veri a ja vim,ze to nezvladam.Moc mi pomohlo,precist si tyto pribehy,doufam,ze si vzajemne vsichni pomuzem.Preji vsem hodne sily a hezky smysl zivota-zcela jinde nez v zrcadle,nez v nazorech jinych,treba se nam to povede tesit se ze sebe a rozdavat radost kolem.

Ahoj Klarko,trpis tedy spyse bulimii???????Ja myslela ze by mi nejaky psycholog pomohl.Ale...Placam se v tom porad dal a dal.Zrovna tenhle tyden jsem nejedla az dneska jabloko a grep trochu a je mi z toho blbe.Protoze pri mych 175cm mam 49 kilo a myslim si ,proc kdyz vubec treba nejit proc tedy nejdu dolu?Jsem zavisla na zvykackach.Dokazu zvykat tolik balicku denne,no hrozny.

Misosiso, merim 171 cm, chodila jsem k psychologovi, ale nemelo to cenu, pripadala jsem si pak jeste hur, nez kdyz jsem tam prisla. Chodim jen k psychiatricce kvuli antidepresivum a praskum na spani. Neboj, tezko spadnu do anorexie, kdyz mam sklony k obzerstvi. Klarka

Ahoj holky,pisu kratce,protoze nevim zda se mi nekdo ozve.A stejne,pokud bych okopirovala to co tady vetsina z vas napsala,vyslo by to stejne.Trpim zrejme MA uz asi 7 let.A chtela bych si o teto nemoci s nekym popovidat.S nekym ,kdo ma uplne stejne stavy ,pocity ,deprese,a tak.Napiste,ahoj Misa

ahoj misosiso, priklonila bych se k nazoru xenie, ze by sis mela obcas taky neco doprat. z vlastni zkusenosti vim, ze snazit se prestat mit problemy s jidlem dohromady s myslenkami "MUSIM ZHUBNOUT" moc nejde. venujes energii boji s vlastnim telem, ktere trpi nedostatkem a snazi se te prevezt, jak psal ondra. hubnuti je dost narocne a stresujici i pro "zdraveho"... jestli se ale OPRAVDU chces dostat z toho zamotaneho kruhu A/B, mela bys tu energii venovat tomu, ze zacnes normalne jist.... z tebe mam ale pocit, ze o to vlastne nestojis. ono to totiz vyzaduje zmenu postoju - sama k sobe, ke zpusobu stravovani, zmenu "mysleni" (to tvoje "spravna" vaha = budu stastna apod.). k tomu podle me nedojdes jinak, nez ze zkusis takhle zit, zkusis si sama sebe presvedcit (a podle toho opravdu jednat!!), ze to kolik vazim, neni tak dulezite, podstatne je, ze jim pravidelne a pestre, obcas si i neco maleho dopreju (protoze si o to telo rika) a hlavne delam, co me bavi - travim cas s kamarady, chodim ven.... TED HNED, ne az budu mit X kilo, protoze, "pak uz budu stastna". pises, ze "to mas vyzkousene". moc se mi to vyzkousene nezda, protoze se po tolika letech motas stale v tom samem. co takhle opustit svou "vyzkousenou" cestu a zkusit jit jinudy???? jsem presvedcena, ze pak by si tve telo samo naslo vahu, ktera mu prislusi, ktera je ta opravdu spravna, a ver, ze nadvaha to nebude...

Ahoj Misosiso,dneska jsem to tu jen zbezne procetla a pristi tyden tu nebudu vubec. Posledni dobou nestiham.na dovcu jedem jen do Chorvatska na tyden,ale stejne se tesim. Pritel jeste zkousky nema, jeste se furt uci, takze vsechno musim zatim zarizovat sama, coz je otrava. No, tam to doufam oslavime i si odpocineme. netrap se tolik papanim a povol v kazni, obcas si dovol i "zakazane jidlo", je to nejlepsi cesta, jak predejit uletum.Jinak se omlouvam, ale musim jit.Mej se moc hezky, ozvu se, az se vratime a povypravim ti, chces?Dobrou nocku, pusu na cumacek od Xenie

Ahoj Misosiso,dneska jsem to tu jen zbezne procetla a pristi tyden tu nebudu vubec. Posledni dobou nestiham.na dovcu jedem jen do Chorvatska na tyden,ale stejne se tesim. Pritel jeste zkousky nema, jeste se furt uci, takze vsechno musim zatim zarizovat sama, coz je otrava. No, tam to doufam oslavime i si odpocineme. netrap se tolik papanim a povol v kazni, obcas si dovol i "zakazane jidlo", je to nejlepsi cesta, jak predejit uletum.Jinak se omlouvam, ale musim jit.Mej se moc hezky, ozvu se, az se vratime a povypravim ti, chces?Dobrou nocku, pusu na cumacek od Xenie

Ahoj Vitku a Ondro! Ondro, koukam, ze chodis na stejne stranky jako ja:) Napsala jsem Ti vzkaz na pppinfo, takze to sem uz nebudu kopirovat, urcite si to driv nebo pozdeji prectes. Mas pravdu, ale budu Ti (jenom drobatko, muzu?:) oponovat...Neni mozny, ze bych s jidlem delala neco spatne posledni dva mesice...ja s nim totiz nakladam VELMI SPATNE uz pres dva roky :( Vim, ze se mi moje telo, moje vedomi, jak pises, msti, ale nedokazu to ovladnout, bohuzel. Zatim ne. Nedokazu si predstavit, ze bych normalne jedla, protoze normalne jist=nehubnout, a to ja ted nechci! Potrebuju tech sest kilo shodit, vazne. Vzdyt me ceka MUJ maturitak, chci tam byt jako princezna...A pokud neshodim ted aspon tech sest, tak pak uz urcite ne...Ver mi, budu spokojenejsi a stastnejsi. Mam to overene.Vitku, mas naprostou pravdu. To, cos mi napsal, mi napsali dva lide na jinych webovych strankach a ja jim musela dat hned zapravdu. Je to v me hlave, uz jsem si to uvedomila. Je hezke, ze to vim, ale horsi je,ze s tim porad nedokazu nic udelat. Musim se snazit, ale porad to jaksi nejde...A proc bych se mela snazit, kdyz stejne potrebuju zhubnout? Je to takove cele divne. Na jednu stranu bych chtela ziskat normalni vztah k sobe same, ale na druhou ne, protoze bez te nenavisti asi nikdy nedocilim toho, ze budu stihla...Delam ale pokroky (diky ¨hypnoze psycholozky) - uz se na sebe dokazu podivat do velkeho zrcadla. To mi jeste pred dvema mesici neslo. Chtela bych jen rict, ze se opravdu citim lip, kdyz vim, ze mam 5,5 kg dole (bohuzel-uz ne sest, pulkila jsem pribrala), citim svoje svaly, lepe se mi dycha, lepe se hybu....Diky moc ale za vase rady, dost mi to otevira oci...

Ahoj Katko, diky moc za podporu...Jsi moc hodna. Jak je to s Tebou? Zapasis s A nebo s B? Napis...rada se dozvim zase neco noveho a pokud budu moct, tak poradim, nebo spis-popisu sve chyby, aby ses jich mohla vyvarovat...Klarko, i Tobe dekuju za slova podpory. Kolik, prosimtebe, meris? Tva vaha je skvela...Spis bych rekla, ze je hodne nizka a mam sto chuti Ti vynadat, ze se zase ritis do anorexie a popsat Ti, jaky to bude, az budes - bud lezet na kapackach nebo se nevejdes do zadnych veci. Ale vim, jak Ti je, uplne presne to chapu, takze Ti nadavat nebudu....Je mi to jen moc lito. Vim, jak vaha dokaze trapit a taky vim, ze kdyz clovek ma malo, ma z toho radost, tak chce mit "pro pojistku, kdyby nahodou..." jeste min...Chodis k nejakemu psychologovi? Holciny, mejte se! Ahoj M.

Ahoj Katko, diky moc za podporu...Jsi moc hodna. Jak je to s Tebou? Zapasis s A nebo s B? Napis...rada se dozvim zase neco noveho a pokud budu moct, tak poradim, nebo spis-popisu sve chyby, aby ses jich mohla vyvarovat...Klarko, i Tobe dekuju za slova podpory. Kolik, prosimtebe, meris? Tva vaha je skvela...Spis bych rekla, ze je hodne nizka a mam sto chuti Ti vynadat, ze se zase ritis do anorexie a popsat Ti, jaky to bude, az budes - bud lezet na kapackach nebo se nevejdes do zadnych veci. Ale vim, jak Ti je, uplne presne to chapu, takze Ti nadavat nebudu....Je mi to jen moc lito. Vim, jak vaha dokaze trapit a taky vim, ze kdyz clovek ma malo, ma z toho radost, tak chce mit "pro pojistku, kdyby nahodou..." jeste min...Chodis k nejakemu psychologovi? Holciny, mejte se! Ahoj M.

Ahoj vsichni, koukam, ze se to tu dost smichalo, spousta veci se zmenila...Dlouho jsem tu nebyla, a tak nevim, kdo je tu stary a kdo novy, ani jsem nemela cas precist si prispevky, ty prazdniny mi holt davaji zabrat:)Xenie, ahoj, taky doufam, ze tu jeste nekde jsi. Diky moc za Tvuj prispevek. Tak je fajn, ze mate oba - Ty i pritel - vsechny zkousky, ne? Oslavili jste to nejak? A pojedete nekam? Napis, jak se mas a co planujes, hm?:) Co ja...No, vzhledem k tomu, ze jsem si dnes rano stoupla na vahu a ukazovala o pulkila vic, nez minuly tyden, to neni moc dobry...Vis, predevcirem jsem mela bulimicky zachvat, ani nevim, co to do me vjelo. Jen si pamatuju, ze jsem se koukala na Jak vytrhnout verlybe stolicku (ten film miluju) a videla, jak tam "Vasek" basti nejakej chleba...a dostala jsem hrozny hlad - preci jen-v devet hodin, kdyz je moje posledni jidlo "vecere" ve ctyri...Takze jsem si dala spagety s kruti smesi. Jenze chut byla vetsi a vetsi - a uz jsem jela. Dala jsem si par platku syra, tri musli tycinky, velky moravsky kolacek, velky kus bublaniny, tri merunky a dve nektarinky. Citila jsem se jak sud...Ale sla jsem pak na rotoped, nemohla jsem to jen tak nechat. Druhy den se nastesti nic takoveho neopakovalo a dneska se taky drzim, i kdyz jsem mela v pet krizi a mela sto chuti vybilit cely byt. Pak jsem si ale rekla NE! Prece nezacnu zase nanovo. Tak jsem snedla moc ovoce - spoustu merunek a dve nektarinky, jo, je toho hodne, ale zasytilo me to a jsem klidnejsi, ze jsem si dala neco zdraveho a RELATIVNE malo kalorickeho. Dnes jsem hodne cvicila, mam za sebou hodinu a pul tancovani, posilovani a jezdeni na rotopedu, tak ty vycitky nejsou tak strasne, prestoze jsou. Hodne jsem pila...No uvidime. Do konce tydne bych chtela aspon 61,5!!! Ale lepsi by bylo 61. Opravdu potrebuju do konce prazdnin shodit minimalne 6 kg! Jak ja se bojim, ze to nezvladnu...Vim, ze to nezvladnu. Zaseknu se na 58 a pak to nepujde, sic bych se zavrela do koupelny a byla ziva jen z vody z kohoutku. No...nic hezkyho me asi neceka - cely prazdniny mi bude krucet v brise....:( V lepsim pripade. V horsim budu jist a trapit se tim, ze nedokazu nejist...No je to kolotoc. Vsak to tady jiste kazda, ktera procita tyto stranky, zna...Mej se moc krasne, a vubec vsechny holciny tady se mejte krasne, piste, co vas potesilo a rozveselilo, hm?Paa Misasisa

No tak to právě ani náhodou /Klárko sorry/!!! Míšo je třeba vykoumat, proč k takovýmu úletu došlo, a ne jen mávnout rukou a říct si - to nic, a hubnout stejným tempem dál. To by bylo dost nešťastný. Taky když dva dny málo jím pak dostanu strašnej hlad. Proč asi? Já, já sám, mý tělo, samo mi řekne kolik chce. Když mu to nedám, přestože si o to říká (hladovím), řekne si víc. Jako by zjistilo kde je problém - aha, vědomí,ten zmetek! A tak vědomí odpojí, tělo se vykašle na to co děláš (hladovíš), protože to vyhodnotí jako blbost, ohrožení, a tak vědomí obejde, nebo odpojí, prostě ať chceš nebo ne, najednou se strašně najíš. Takže pozor! Takovejhle úlet znamenáže jsi s jídlem dělala v poslední době něco blbě a tvý tělo už se na to nemohlo koukat, tak to vzalo do svých rukou. Možná to bude vypadat divně, ale zkusjíst tak akorát, normálně, a uvidíš, že časem si tvé tělo najde svoji optimální hmotnost, takže je dost možný že pár kilo zhubneš. Diety a hladovění z dlouhodobého hlediska nikam rozumně nevedou. Jestli se ti to zdá divný, tak si představ miskové dvouramenné váhy. Na jedný misce máš sousedku s kýblem a se smetákem, na druhý závaží. Když rychle zhubneš, je to jak když sousedce najednou vyleješ kýbl. Váha se zhoupne a sousedka si nabije tlamu.Když to s ní budeš dělat potřetí, asi už se bude mrška pěkně bránit a nebude si chtít kýbl vzít, žejo :o) No a stejně je to s tvým tělem. Musíš na něj prostě pomaličku, má strach, že si namele.No a na tom, co ti psal Vítek je taky velký kus pravdy. Měj se fajn, Čau, Ondra (1b4"email.cz)

Ahoj, jesten nemam vse docteno, jen jsem si vsimla prispevku Misi.Misosiso, to co se Ti stalo, tak moc dobre znam, ja taky stridave hubnu a pak zase pribiram. Vzdy,kdyz jsem si myslela, ze uz se nikdy totalne neprejim, tak jsem se drive nebo pozdeji zase prejedla. Jo kdyby jednou, ja se pak v tom vezla strasne dlouho a zvedla jsem se, az kdyz uz na mne vsechny veci praskaly a ja nemela ani co na sebe kvuli svemu obzerstvi. Zkus si to odpustit, ber to jako ulet a jdi dal ve zdravem dietnim jidelnicku, musis, kdyz chces zhubnout !! Chapu, ze mas par kilo na vic, jak Te to musi bolet. Drzim Ti moc palce, bud silna. Pro ostatni, ted mam rano 50,5 kg. Jeste alespon 3 kila dolu a snad to bude stacit. Az doctu, tak napisu ostatnim.Klarka

Zdar! Husty! Je nas opravdu hodne. Mam uplne stejnej problem,ja ale zkoncila az na psychiatrii. Asi 3x sem si tam pobyla a musim rict ze je to peklo. Nepomohli mi,vubec. Naopak sem se pokusila nekolikrat o sebevrazdu a dostala se k travicce(marihuana) jo jo. Mela sem 40kg/170cm. Ted zapasim s bulimii a nevim co s tim. Zvracim ale je to na nic. Mam uz asi 60kg. Bleeeeeeeee. SMRT MODELKAM,KONEC TYHLE STUPIDNI DOBY.

Ahoj Míšo,sice Tě neznám, ale myslím si, že jsi ujela právě proto, že se tolik dřeš a cvičíš a hlídáš si jídelníček. Možná si na sebe zbytečně moc přísná a po dvou měsících disciplíny to prostě jednou už nevydržíš a porádně se nacpeš. Tak to aspoň bývá u mě. Možná by sis měla každý den povolit nějakou sladkost či co máš ráda a pak to vydržíš snáze. Ale nezoufej, jeden úlet Ti těch šest kilo zpátky nepřinese! Hodně štěstí, Katka

Misosiso, je mi lito, jak se ted citis. Sice si nepripadam z nejpovolanejsich, kdo by ti mohl neco radit (a nejsem ani "holka tvoje" :-), ale presto jsem presvedcen o tom, ze tvuj problem NENI na taliri, vaze, zachode, v telocvicne... (a ja nevim kde jeste), potazmo v pevne vuli a sebezapreni, ale V TVE HLAVE. Jestli bys opravdu "nejradeji neco udelala", udelej predevsim neco s tim, jak se vztahujes sama k sobe. (Dost mozna na to nebudes stacit sama!) Pokud jen zatnes zuby a budes "bojovat" dal, v cemz te tato konference pravdepodobne jen utvrdi, ceho tim dosahnes? Bud si jista, ze drive nebo pozdeji vzdycky prijde chvile, kdy "ujedes " a budes se citit tak jako ted, protoze tvuj problem v tobe bude (nereseny) prezivat dal.

Ahoj holky, já sem psala už skoro před 2 roky, jen bych vás ráda povzbudila, ten těžký boj má smysl,téměř 2 roky jsem zdravá, jídlo absolutně neřeším, jím vše a postava se sama udržujen je si občas s velkým vděkem vzpomenu na psychoterapeuta, který mi vlastně zachránil život.Přeju všem hodně síly a silné motivace.