jak se odmilovat ?

ke Křížková: Pokud by jste to i dali spolu znovu dohromady,on Ti ten Tvůj úlet asi jen tak neodpustí,příležitostně Ti to bude připomínat,budeš v nevýhodě.

chodila jsem s klukem půl roku,v létě sem jela do itálie,kde jsem ho podvedla....dozvěděl se o tom -od té doby spolem nejsme...občas mi dává najevo,že by mě chtěl zpátky...já ho miluju hrozně moc a nejraději bych to dala zase dohromady,ale nevím no,....když už na něj zapomenu a jsem s jiným -tak při sexu si zase na něj vzpomenu....prostě chci být jed s jedinnýmS FILIPEM....

pro Karinku: říct to na rovinu, žádnou přetvářku, raději ať to máš dřív za sebou...

Já mám opačný problém; chodím s přítelem ale nechci ho už. On mě miluje a já jeho ne. Potřebovala bych radu jak to udělat aby se o mě přestal zajímat. Celé to byl nějaký omyl asi, protože mě se líbí ženy. Dokonce jsem i do jedné zamilovaná. Možná, že kdybych mu řekla, že jsem lesba, tak by to vzal a odešel ode mě v klidu. Co si o tom myslíte?

ja cekam

pomoc te mi prosim? jsem zamilovana doneho on do mne ale nemuze me bejt spolu moje rodina mito nedovoli proto ze je kurdistan pomoc te mi holky mam vas rada

skjdhfhfkft

ja ti poradim viser se na neho kdyz te nema rad

Zdravím smutné duše, hlavně Romanu. Ne svou chybou jsem se ocitla ve stejné situaci, jako ty, zcela tě chápu a jediné, co si můžeme říci je, že všichni chlapi jsou hrozní h...., jen jsou občas vyjímky a ty máme doma. Myslím, že pánové si před nějakým"lupem" ve formě vdaných žen připravují stejný itinerář - scénář a když ženy, vesměs citově více vztah prožívají, se tzv. "více zamilují", už od nich ruce pryč - moje zkušenost 14 dní stará. Ale nakonec jsem si řekla, že to musím být já, kdo to "utne", bylo to strašně těžké, ale udělat jsem to tomu ješitnému chlapovi MUSELA. Ale on si stále myslí, že záhy to byl ON, kdo tento náš vztah ukončil, ach jo, jsou to hrozně namyšlené stořeníčka. Asi je opravdu lepší, že bude konec, protože to trápení by se jen a jen prodlužovalo a chlapi, pokud jsou přesvědčení, že je tato "jen na úlety", tak se stejně nikdy nepřeorientují na lásku. Bud statečná. Držím pěsti. Já už se z toho trochu dostala.....

Slavko mame to sami a vcera jsem to ukoncila ikdyz ho muluju.Rada prostinka lepsi se trapit par dni bez nej nez cely zivot s nim.

Opravdu to moc bolí a to i tehdy pokud kolem sebe máte milující ... Jsem nemorální, odporná a hnusná. Po 15 letém manželství jsem byla nevěrná. S téměř cizím mužem. Nejdříve zvědavost, přitažlivost, mazlení. A pak milování.... Nádherné a úžasné. Přistupovali jsme k tomu stylem, vím, že jsi vdaná a náš vztah by neměl budoucnost. A pak najednou..konec povídání z jeho strany, nevrlé odpovědi na telefon "jak se máš..". Nejdříve jsem byla zmatená, proč taková změna. A pak jsem pochopila. Můj přítel poznal, že se do něj zamilovávám a prostě to chce utnout. Chce nás chránit oba před zklamáním. A má pravdu, já to vím, že má. Ale je to týden a já pořád brečím, snažím se vzpamatovat, dostat se do normálu, ale nějak to nejde. Podotýkám, že mám hodného a milujícího muže, krásné děti. Doma se usmívám a jsem stále ta skvělá máma a ženuška. To co se stalo se prostě stalo. Rozum šel v tu chvíli do háje. Jenže jsem se zamilovala šíleně a hrozně moc. Snažím se nepsat mu, nevolat, nemyslet na něj, snažím...ale ta chemie si dělá co chce. Samotnou mě to překvapilo, připadám si jako puberťačka. Vím, že to chce čas. A taky vím, že už se nikdy do ničeho podobného nepustím. Dobrá životní lekce pro blbou ženskou....

Minulé pondělí jsem zažila děs. Vrátila jsem se domů z práce a našla jen dopis na rozloučení - odstěhoval se. Nenapsala jsem nedolézala jen trpěla. Za dva dny napsal sám že to tak musí být a takové ty řeči. Pak jsem mu psala - neměla jsem to dělat. Za týden na to schůzka - jak mě miluje ale musí najít sám sebe, sex. Chyba hned v úterý důvody proč s polu nemůže být - od něho. Od té doby jsem naštvaná a opravdu si vážím víc sama sebe, myslím, že mi fakt za to nestojí. Podotýkám ještě že vztah trval 6 let nedávno byla velká krize, která byla překonána - zpečetěna požádáním o ruku. Já si týden probrečela, byla jsem ve stavu skočit pod auto opravdu, ze všeho se vypište, vykřičte, vycvičte dělejte cokoliv co je vám příjemné. Ono to fakt přejde a časem to bude čím dál dál a dál. Dneska jdu večer ven a mám v úmyslu na něj vůbec nemyslet ale najít si spoustu přátel.

Souhlasím, je to ale dlouhý a bolestivý proces!

1. Láska nejde vynutit!!!!!2. Pokud tě partner/ka opustí, nikdy se neponižuj a nedoprošuj, jelikož jizva zůstane a nikdy se to nemůže vrátit do "zaláskování" a férovosti a upřímnosti v původním stavu3. pokud ty již necítíš, to co dřív, zavčas to sděl svému protějšku a snaž se to nevyhrotit, aby nedošlo k nenávisti, optimum je zůstat přáteli4. pokud je partner alkoholik či záletník, nikdy se nesnaž jej omlouvat a převychovat!!! Ještě nikdy se to nikomu nepovedlo!!!5. když "odmilovávání" bolí, nejlepší je mít hlavu "zaměstnanou" kamarády/kami, koníčky, sportem, dobrou knížkou, tancem..... a nevrhat se za každou cenu do nového vztahu jen abych své/mu bývalé/mu "ukázal/a".....ono to bolení pak přejde samo, vyšumí to, vybublá to a třeba v partě přijde i nový a ještě lepší vztah...DÍVEJ SE NA TO Z NADHLEDU!!!!!!!

Holky, pobavilo me téma téhle diskuse. Kolikrát já už v životě hledala lék na odmilování se? Kolikrát jsem se ztrapňovala před úplným debilem, který za to nestál?Asi to zná každý,kdo někdy byl nešťastně zamilovaný nebo koho jeho milovaný opustil a kdo se ho snažil za každou cenu dostat zpátky... Mě jediné, co se osvědčilo je čas. Je to klišé, ale opravdu jen čas mě vyléčil z nepovedeného vztahu. Mám na sobě i vyzkoušené, že to se vším všudy trvá tak rok. A taky jsem měla kolikrát hnusy, kdy jsem myslela, že život nemá cenu. Musíte si ale říct, že to bude jenom lepší a sebrat odvahu a odejít případně od člověka, který vás trápí. Protože lepší to většinou nebude...

ahojte všichni nevěděla sem jak to na těhle stránkách chodí to co sem psala před tím bylo pro Slávku... Taky mám problémy s přítelem...pořád mě necháva čekat někdy se neozve...on je ale odborník na vymluvy a na to aby když udělá něco on abych se provinile cítila já...

ahoj mám uplný stejný problém jako ty!!!můžem si neky psát třeba o problémech a dávat si rady pokud chceš napiš mi na mail monca953"seznam.cz

Luno,smekám před tebou. Seš silná ženská a to je velký dar.

Mladí neblázněte..I mě v 18letech nechal kluk a mě nenapadlo nic jiného než sníst prášky,ale naštěstí mě našel můj malý bráška...Dnes je mi hodně přes 30let,přítel mě nechal po 10letech vztahu,nechal mě s dluhama,bez ničeho,já prodala byt v praze,peníze vložila do jeho podnikání,on zkrachoval takze dnes začínám od nuly,nemám děti,na chlapy jsem zanevřela,čeka mě přes 10let splácení dluhů atd..To je černá vyhlídka..ale musím žít...Prostě musím..Clověk musí pokračovat..Nemám sílu na nic,nemám iluze,jsem zklamaná ze všeho ale přece neodejdu z tohohle světa když už nám byl tento dar dán..Tak hlavu vzhůru,jsou na tom lidé i hůře...

Dobrý Den,je mi 18 a zjistil jsem,že jsem se poprvé zamiloval pořádně...,já ten vztah vidím na celí život,ale má přítelkyně asi ne chová se vůči mě chladně a povrchně...!!!ale i přesto si nedokážu život bez ní před stavit...jsem strašně zoufalí a nevím jak ji mám přesvědšit že to není flirt ale vážny vztah...ona si přestavuje že je život jen o penezích a drahém oblečení...pomocte mi jak ji mám přesta milovat jinak si hodím mašli!!!!!!