Kdy jste se naposledy počůrali? :-)

ja chodivam strasne casto na wc a neni pulhodinka kdy bych mohla zustat mimo dosah wc. kdyz musim nekam do mesta tak mi v zime nezbyva nez nosit minipleny. nastesti v lete staci minisukne(kalhotky ty vubec nenosim) takze potom kdyz se to uz neda vydrzet tak nekde kde neni tak moc lidi pridrepnu a vyhrnu si sukni tak abych si neudelala skvrnu na zadecku a curam uplne v pohode, je mi jedno ze se mi obcas chlapi koukaji mezi nohy protoze mnohem trapnejsi by bylo kdyby se na me koukalo cely mesto jak mam pochcanou sukni a jak mi cvachtaji sandale.

Kamile, což o to, v mrazu jsem nechodila, jen přeběhla z auta do domu.... a to jsem koukala do země radši, abych neviděla pohledy těch ostatních, určitě to někteří brali tak jak píše Jirka. Naši to vzali v naprosté pohodě, ještě mě utěšovali, ostatně mají v tom utěšování praxi, na gymplu se mi to stalo třikrát a dvakrát pro mě táta musel přijet, když jsem ostudou vystoupila z autobusu...

Lado, za to jsi přece nemohla. Nic si z toho nedělej. Chladno holt v člověku vzbuzuje ještě větší nutkání a to se dostaví dost rychle. A s frontou nic nenaděláš. Akorát si po takové nehodě musíš dávat bacha, aby nenastydla, protože chodit takhle v mrazu je nebezpečné. Tví rodiče to přepokládám vzali v pohodě.

No tak já dneska. Jsem v prváku na vejšce, po novým roce mě čekají dvě zkoušky, tak se pořád učím, ale na dnešek jsem slíbila tátovi pomoc při velkém vánočním nákupu. To znamenalo supermarket, kapra a nakonec stromeček. Všude blázinec, plno lidí a fronty,už při čekání na kapra se mi začínalo chtít, navíc ta zima do toho... Při výběru stromečku jsem už tátovi nebyla schopná moc radit, už to začínala bejt krize a marně jsem koukala, kam bych si mohla odskočit. Nebylo kam. A ke všemu pak na cestě domů posunování v koloně aut. Už dost vyděšeně jsem se táty zeptala, jestli mi nemůže někde zastavit nebo někam zajet, to už jsem se kousala do rtu, ale nebylo kam, táta jen řekl, že se nedá nic dělat, jedině až přijedeme k parku, tam že může. Jenomže tam už bylo pozdě, než jsme se tam doplížili, tak už jsem seděla ubrečená v mokrejch kalhotách na mokrý sedačce. No a pak ty chvíle ještě před barákem, než jsem z parkoviště mohla zapadnout do chodby... No hezky ty vánoce začaly letos. Přečetla jsem si, co píše Lenka o té spolužačce a velice s ní soucítím po dnešku. Tak hezký svátky a ať se nám to všem vyhýbá.

Lenko, to víš, neštěstí druhého potěší. Ta, co jí půjčila punčocháče, se zachovala skvěle. Měly byste ji jako holky podržet, protože tohle ji budou kluci připomínat pořád. Takové příhody jsou totiž vděčné téma při vzpomínání. A komu se tohle nestalo, ten neví, jak se dotyčný cítí špatně. A navíc i tahle jediná nehoda v ní může zanechat psychické následky, které mohou vyústit v různé problémy od strachu jezdit někam, když není WC v dosahu až třeba po noční pomočování!
Ono je asi lepší nespoléhat na hlídače a rovnou jít někam za keř i za cenu toho, že ji někdo uvidí. Pořád lepší tohle než tahle pohroma.
Pozdravuj jí a vzkaž jí, ať si z toho nic nedělá, jsou horší věci na světě. Tohle se může stát každému.

Mne se to stalo v prváku na lyžáku, když jsem se strašně smála. Ale moje spolužačka na tom byla rok poté ještě hůř. Před měsícem jsme jeli na výstavu do Veletržního paláce. Ona už před Prahou se krotila a říkala řidiči ať jí zastaví, ale on, že už tady žádné odpočívadlo není a že budeme za chvíli tam. Ovšem doprava v Praze..Takže spolužačka se jen kroutila na předním sedadle vedle profesorek.Když jsme zastavili před Veletržákem tak letěla s jednou profesorkou dovnitř a my jsme pomalu vystupovali. Všichni jsme viděli její nevelkou skvrnu na zadku. Ovšem to nebylo vše. NG se otevírala v deset , učitelka se hádala s místním hlídačem, ať je pustí, ale to už spolužačka nevydržela. Počůrala se tak, že pod ní byla kaluž. Prostě hrůza. Ona brečela, jak malý děcko, kantorka nadávala hlídači do idiotů, třída z toho měla srandu. Jenomže, co teď. Učitelka navrhla, že by si šla koupit nějaké tepláky nebo něco. Ale pro ni bylo strašné jít tady takto...Nakonec se jí jedné spolužačka zželelo a řekla jí, že má pod kalhotama bavlněý punčocháče, ať si je obleče a uváže si mikinu jako sukni. tak to udělali. Samozřejmě jsme se všichni smáli, ale pak jsme si na to zvykli a v pohodě. Až doma jsem si uvědomila, jak jí muselo být. kluci ji navíc natáčeli...Když se to stalo mně na lyžáku, tak jsem se rychle oblíkla. a nějak se to přešlo. U ní se to táhne už měsíc a všichni na to vzpomínají a že to dají na tablo a tak

Majko,pokud mluvíš pravdu,tak to jsi pěkný čuně,chudáci ti,kteří si pak sednou na tvé místo!!!!

Majko,Majko,Ten konec jo OK,ale to,ze si ulevis priamo v pred ostatnima a priamo v dop.prostredku.Tak teraz si robis prcu,ale riadnu.

Ahojky, já čůrám na veřejnosti dost často v létě a ráda! Já když jedu tramvají, nebo metrem, tak si vyhrnu minisukni (chodím bez kalhotek a v mini sukni je mi vidět půlka prdelky) To jsem jednou jela metrem plném lidí z nákupu, chtělo se mi čůrat už dlouho a tak jsem si jenom vyhrnula sukni a začla čůrat do sedačky a navíc mi to vzrušovalo! Dělám to skoro pořád! a nebo když jdu do tramvaje, tak si vyhrnu sukni, zuju si žabky a dřepnu si na sedačku a je mi vidět celá prdelka! A nebo v srpnu v kině dávali premiéru a já sem si jí nechtěla nechat ujít a tak jsem se vyčůrala do tý sedačky a navíc to teklo všude po zemi a mě to vzrušilo! potom jsem si sedla na přítele.

Mně se to stalo nedávno. Dost jsem si ucvrkla ve firemním autě v zácpě prostě už to nešlo vydržet. Měla jsem zrovna světlé kostýmové kalhoty takže to bylo dost vidět. Jela se mnou i šéfka takže to bylo hrozně trapný. Ale byla OK a uklidňovala mně ať si z toho nedělám hlavu, že se to stane i "v lepších rodinách" a že se už taky v autě jednou počůrala. Tělu v zápce na silnici prostě neporučíš.

Já se 2x počůral na základce.Poprvé asi ve druhé třidě,když jsem ještě s několika spolužáky zůstal po škole.Byl jsem stydlivý a tak jsem se neodvážil přihlásit.Po hodině jsem ještě spěchal do šatny se přezout,ale jak se si při tom musel sklonit,tak to na mě přišlo.V počuraných kalhotách jsem pak musel přes celé sídliště domů.Naštěstí to nikdo neviděl.V páté třidě se mi stal pěkný trapas.Chtělo se mi čurat už v poslední hodině,ale po škole mi řekla spolužačka Jana jestli ji doprovodním a já řekl,že jo a zapoměl si odskočit.Když jsme vyšli ze školy,tak jsem dostal strašný strach,abych se před ní nepočůral a z toho se mi začalo stašně moc chtít.Dělal jsem,že je vše OK,ale asi po deseti minutách jsem se začal při chůzi kroutit jako paragraf.Jana si toho všimla,ale neříkala nic.Naschvál se začala loudat a žduchat mě.Myslel jsem,že se počůram.Když jsme už byli u jejího činžáku,tak mi oznámila,že se jí ještě nechce domů a že mě doprovodí.V ten moment jsem zčervenal a poprosil jí,že je mi to trapné,ale fakt musím nutně čůrat.Navrhla mi,aby zašel k ní domů.Jak jsme čekali na výtah,tak jsem se cítil,že mám na krajičku.Jak se s námi rozjel výtah,tak jsem ucítil jak mi povolili svěrače a než jsme doleli do 8.patra tak jsem se totálně počůral.Jana byla dobrá kamarádka a pomohla mi vytřít louži ve výtahu,vyprat a usušit kalhoty.Říkala,že se ji to už taky stalo.Od 6 třidy jsem přešel na jinou školu,ale vždy když jsem ji potkal,tak se usmívala a já se hodně červenal...

Sprchu máme hned vedle záchodu, spolubydlící se v koupelně zavřela a nechtěla mě tam pustit, potvora:-( Prý nečekala, že to pustím. No a s tím flekem to zase říkala jedna kámoška, co bydlí pod náma. Možná, že se dozvěděly, že jsem se počůrala a tak si dělaly srandu, to já nevím. Taky nevím, kolik toho bylo, ale jednou jsem se do čurací nesnáze dostala v zácpě v autě a tehdy jsem naplnila litrovou flašku od ledovýho čaje. Štěstí bylo, že to byla ta s širokým hrdlem, do láhve od coly bych to asi nezvládla:-)

Sprchu máme hned vedle záchodu, spolubydlící se v koupelně zavřela a nechtěla mě tam pustit, potvora:-( Prý nečekala, že to pustím. No a s tím flekem to zase říkala jedna kámoška, co bydlí pod náma. Možná, že se dozvěděly, že jsem se počůrala a tak si dělaly srandu, to já nevím. Taky nevím, kolik toho bylo, ale jednou jsem se do čurací nesnáze dostala v zácpě v autě a tehdy jsem naplnila litrovou flašku od ledovýho čaje. Štěstí bylo, že to byla ta s širokým hrdlem, do láhve od coly bych to asi nezvládla:-)

A snad neexistuje sprcha ktera je vedle zachodu?

Ale no tak houpat se nechám,ale mlátit se mnou o zem to nedělej Mončo.To máte papírové stropy??Výš kolik by toho muselo být aby to proteklo přes betonový strop.....Tak nejméně pračka.

Já nedávno ve 22, vracela jsem se z pařby na koleje a strašně se mi chtělo čůrat. Ve výtahu už jsem si trochu cvrnkla, ale naštěstí to nebylo vidět. No a když jsem se rozloučila s partou a vtrhla na pokoj, tak na záchodě byla spolubydlící. No a než jsem našla alternativu v podobě hrnce na vaření, tak jsem se počůrala. Zbytek večera jsem vytírala podlahu, bylo toho tolik, že to prosáklo až na strop pod náma. Největší trapas v mým životě.

Elisko,radsi pujdu za strom,nez jak jsi napsala,ze v desti se klidne schvalne pocuras.Proc bych si zamerne spinila telo.A na koupalisti snad je zachod,tak proc curat pres plavky.Urcite se to kazdemu muze stat,ale zamerne se pocurat mi prijde nevkusne.

Anonymko, když jdeš za strom, nepiš že to vydržíš. To je pak něco jiného, taky chodím.

Já nedávno. Zasekla jsem se s kolegyněmi v práci ve výtahu. Chtělo se mi hrozně no a než nás vysvobodily komplet jsem se počůrala. Měla jsem zrovna na potvoru ještě světlé kalhoty takže takto mokrou mě pak dál vidělo půl firmy. Šéfová mě pak naštěstí odvezla domů. No ostuda až na půdu. Všichni mě jen uklidňovali ať to beru sportovně že se to stává i v lepších rodinách !

Není žádná, do které bych to mohl to uskutečnit.