Dyslektik....?

11

AhojJani,já vám mohu poradit.Nechám si také vystavit papír na to že jsem disletik.Je to pedagogická psichologická poradna pro dospělé v Brně pan Pospíchal,Udolní 11,tel:542 215 101.Nevím odkud jste.Mám ještě číslo na paní doktorku Cimlerovou Pavlu je z Mnělníku,mobil 602867394 a ta vám 100% pomůže.

Musíš absolvovat pohovor a testy v pedagogicko-psychologické poradny, většinou je pro základní školy a pak pro středoškoláky zase někde jinde.

Chtěla jsem se zeptat. Jsem dislektik/disgrafik, ale nemám na to papír a na VS jej chtějí. Když jsem byla malá tak to pro rodiče byla potupa a dnes netuším jak tento dokument sehnat. Je pravda, že jsem se dost vytrénovala a naučila jak i/y obejít ale písmenka při čtení a hlavně u cizích jazyků pro mě jsou horor. Prosím poradíte mi? Já dám taky jednu radu, než cokoliv odešlu, nechávám to kontrolovat počítač :-)

Ahoj kolegove, kolegyne

Jsem blb- dislektik. Da se s tim zit. Odbornik rika, ze lidi se s tim casem srovnaji. Ano, delat praci s cisli- pocitat milonove zakazky, tak to mi opravdu "slo". Nestve me ten pocit- byti blbcem. Stval me ten pocit- PROC?
Pak se clovek pta- jsem debil? Umim prece INTEGROVAT...ano, to ano, ale pak udelam banalni chybu v male nasobilce, nebo + - a cele studium na VS je v trapu...S tim se tezko bojuje. Hlavne pokud clovek nevi, jak na to. Nadprumerne nadani prostoroveho vnimani a rychla logika (ne psana a ne ciselna) mi dodala odvahy delat to co delam. Jsem navrhar a grafik. Cisla a texty dela nekdo jinej. Takze doporucuju: DELEJTE TO CO VAS BAVI. Nesnazte se splynout z davem, sladit gramatiku s prumerem. Budte vyjimecni tam, kde PRUMER nemuze. Hodne stesti.

Já se také velmi ráda přidám k diskuzi,je mi 33 let a trpím dislexijí a částečně jsem i diskalkulek.Nejde mi pošítáni z hlavi psaní,zamněnuji písmenka a čtu špatně a nebaví mně to.Celí svuj život jsem byla ve škole za hlupáka dokonce jsem v prvním ročníku propadla z matematiky,já se také úplně zablokuji a nejsem schopná vůbec myslet když to nejvíc potřebuji.Hrozně mně to trápí v jedné práci jsem dělala chyby ve vyposováni různých dodáků a td.,mněli mně za blba.Tet jsem momentálně s druhým dítětem doma na mateřské a řeším co dál,až budu muset jít do práce.Nakonec jsem našla kontakt na jednu doktorku která se zabívá dospělími disletiky.Ta mně poradila že se to dá řešit že mně mohou udělat vyšetření a dostanu i potom potvrzení že jsem disletik a pomůžou mi njít obor který by byl pro mně vhodný.Kdybych si například chtěla udělat k řidický průkaz ,pomohlo by mi to k tomu že by mi v autoškole nechali delší dobu na vypsání testovích otázek,což by bylo mi hodně pomohlo.Paní doktorka pomohla i více lidem,třeba jedné paní co dělala na soudě, ale vzhledem k tomu že se tam hodně píše a ona psala pořád s chybami tak jí pomohli najít jiné zamněstnání.Udělala si socialní školu a tet dělá socialní pracovnici a je nad míru spokojená,tam nenusí psát.Většina dislektiků je výtvarně nadaná,tak si myslím že bych mohla udělat nějaký kurz.Také mám obavi až mi půjde syn v září do školy jak to budu sním zvládat.Chci mu také nechat udělat testy na dislexii.Ve 40% je to dědičné.Chtěla bych se seznámit s maminkou která má stejmý problém jako já,jsem z Brna.Kdo by chtel kontak na tu doktorku ráda vám ho zdělím.Můj email MunduchováMartina"seznam.cz

Reaguji na příspěvek Jitky z 17.11.07. Můj příspěvek nebyl vůbec namířen proti práci učitelek zvl.škol. Vím, že jejich práce je těžká, potřebná a smysluplná. Chtěla jsem jen popsat přístup pracovnice ped.-psych. poradny, která nám v daném momentě nepomohla, ale reagovala, jak popisuji.Jsem přesvědčená, že syn do zvl. školy nepatřil /potvrdila to i vých. pracovnice v jeho zákl. škole/, o čemž snad svědčí i to, že byl schopen dodělat střední školu s maturitou, což by po ukončení zvl. školy asi nebylo možné.Pokud jsem použila špatnou formulaci, která pracovníky zvl. škol zabolela, omlouvám se.

Učím bezmála dvacet let na zvláštní škole, proto mě velmi zabolela slova příspěvku z 18.10. 07 od Lídy "zahrabal" na zvláštní škole.Uvědomuji si, kolik neúspěšných dětí ze ZŠ k nám za ty roky přišlo. U nás se jim nikdo nesmál a neponižoval, že nějaké učivo zvládají pomaleji. Kdo projevil zájem, mohl se bez nejmenších problémů vyučit v odborných učilištích.Prosím, nenazírejte na zvláštní školy jako na nějakého strašáka. Leckdy dokáží vrátit radost dítěti, který byl na ZŠ studijním "aucajdrem". Teď k problému dyslexie a vůbec k diagnóze s předponou dys.... Platí pravidlo - neustále opakovat a opakovat to, co mi nejde a naučit se např. pravopisné jevy nazpaměť jako básničku. Při učení vnímat všemi smysly (např. pravopisné jevy si nakreslit, vytvořit grafy, vymodelovat

atd.) Vím je to velmi obtížné, ale jak se říká" těžko na cvičišti, lehko na bojišti". K tomu by vám velkou měrou mohlo pomoci cvičení cviků z kineziologie (někdy nazývána edukineziologie).Pomocí speciálních velmi jednoduchých cviků se dosahuje "propojení" mozkových hemisfér a jejich následná spolupráce. Bohužel autory publikací neznám, ale v knihkupectví vám určitě rádi poradí.Držím vám palce!

Náhodou jsem dnes při brouzdání na netu narazila na tyto stránky.S velkým potěšením že taky nejsem sama. Je mi 35 let a s dyslexii bojuju celý život. Bojuju to znamená že to nevzdávám ,taky to není tak dávno co jsem viděla v televizi pořad o dyslekticích a o pomůckách pro děti ale i dospělé. Na internetové adrese www.dyscentrum.cz mněli být k sehnání bohužel internetový obchod se mi nezobrazil a stránka je začerněná, mněla jsem zájem o poblikaci kufřík první pomoci, který mněl sloužit něco jako příručka jak rychle a bezchybně napsat text, zřejmně soubor pravidel ve zkradce.I já mněla štěstí na učitelku ČJ, ale bohužel až na střední škole. Na základce jsem byla za vola zejména v pravopise a čtení. Situaci zachránila nadprůmněrná matematika. Na střední škole jsem známku vydřela na literatuře a referátech na vše co se dalo zreferovat. Je fakt že při slohovkách jsem mněla sníženou známku s pravopisu jen o jeden stupeň což bylo velmi povzbuzující poněvač jinak jsem ani nemusela psát. Taky proč se snažit když výsledek je předem jasný ( ZŠ), dnes mně trápí zejména to že nemůžu poradit vlastním dětem ani na prvním stupni ZŠ. A co chcete říct na otázku a mami ty to nevíš??? Učitelce jsem dopředu řekla že domácí úkoly si píšou děti sami a já jen podepíšu. Kdybych začala opravovat tak více pokazím než opravím. Sice jedničky s úkolu nenosí , ale ví načem jsou .Né že bych se chtěla chlubit, ale maturita dopadla 4x za výbornou a 1x chvalitebná. + absolvent pomaturitního studia. V práci mně zachránil počítač a databáze frází. Pracuji ve zdravotnictví a taková latina je docela sranda když se to pokomolí všechno dohromady. Nebojte jsem svědomitá a právě proto že dys. tak raději 3x přečtu předem a né že něco popletu. Zdravím Všechny a zase někdy kuknu co se tu oběví.

Zdravím všechny dyslektiky a rodiče dyslektiků. Zrovna včera jsem náhodou v televizi viděla krátký pořad o dyslexii a byla jsem naprosto nadšená, jaké pomůcky a počítačové programy již dnes pro dyslektiky existují. To moje mamka si u mě musela vystačit s okénkem vystřiženým ve čtvrtce papíru. A byla to tedy dřina - pro mě ale hlavně pro moji mamku.
Když se mi konečně podařilo naučit se, že m+a je ma tak jsem zase neuměla rozložit ma na m+a. Pak si zkuste napsat diktát. A když se i to poddalo, začal další problém zvaný carkyhackynepisu. Pak to čtení - pletlo se mi m a n, b a d...
První dvě třídy byl tedy noční můra. Pak se to nějak spravilo, až na ty diktáty. V sedmé třídě jsem naštěstí dostala bezvadnou češtinářku. Ta po prvním diktátu před celou třídou řekla, že mi nebude nadržovat, ale, že některé chyby mi prostě počítat nebude. Žádný papír z pedagogické poradny- prostě jen vzdělaná pedagožka. Člověk měl hned motivaci na sobě pracovat. Psala jsem pak diktáty denně a časem se mi dařilo je napsat bezchybně. Dostala jsem se na gympl a později i na výšku.
Dyslexii mám dosud, pořád dělám chyby, zvláště ve stresu, vždy si po sobě musím všechno přečíst a jen nerada čtu nahlas.
Ale nějak jsem se s ní vypořádala.
Takže všem držím pěsti - vy to dokážete také (mimochodem dyslektici jsou často nadprůměrně inteligentní a díky tomu, že musejí dřít více než ostatní často pilnější a v životě úspěšnější). :-)

No tak to som dosť prekvapená čo tu čítam. Mám 31 rokov a myslela som, že som blbá, lebo nevidím tie chyby čo robím pri písaní, že keď čítam tak prehadzujem písmena a čísla. Ve?mi sa za to hanbím. Jedna moja kamarátka vie o tomto mojom trápení a tak sa snaží mi pomôcť, vybranými slovami a diktátmi, ale zdá sa, že je to márne.Každý neúspech mi uberal z energie a sebadôvery. A teraz keď čítam túto stránku, kde som sa dostala len náhodou tak som trochu v pomykove. Ako dieťa som musela čítať každý deň nieko?ko hodín násilím, lebo si mama myslela, že to je ta správna cesta ako sa naučiť čítať. A pritom to čítanie mi ostalo do dnes, ale najradšej len pre seba.Keď to nemusí byť na hlas. no i tak sa to nezlepšilo.To je prvýkrát, kedy nahlas priznávam, že to neviem a je to fajn pocit, ale ak by niekto vedel ako sa to dá upraviť napriek tomu, že už nemám 3 roky, tak ma poteší ešte viac.Lebo teraz sa cítim o čosi lepšie, keď viem, že nie som sama.

Ani naše rodina se nevyhnula těmto problémům. Mám syna 26 let. Ve škole pro něho byl český jazyk - pravopis - hrůza. Byl ještě další problém, že text jen četl, ale neznal obsah. Tak jsme se učili i dějepis, zeměpis atd. Potřeboval, aby to slyšel, pak nebyl problém. Přiznávám, že každodenní učení byla muka a často jsem ztrácela trpělivost, křičela na něho. Dnes se za to stydím a omlouvám se mu. Sice jsme psych. poradnu navštěvovali, ale zdálo se, že jen pro to, aby ve škole byl papír a nepropadl. V 8. tř. dokonce pracovnice ped.-psych. poradny řekla, že kdyby nebyl už v 8. tř., navrhla by ho do zvláštní školy /byl v pubertě a nechtěl s ní komunikovat tak, jak si ona představovala/. Štěstím bylo, že byl manuelně velmi zručný, vyučil se truhlářem a bez poroblému si našel práci.V životě se uplatnil velmi dobře. Pak si dodělal dálkově maturitu /čeština mu dávala zabrat, ale nějak prolezl/, když přinesl maturitní vysvědčení, vůbec jsem nevěřila a byl to jeden z nejhezčích dnů mého života! Stále přemýšlím o tom, že kdyby se dostal dříve do "odborné péče" výše jmenované psycholožky,mohl skončit se zašlapaným sebevědomím ve zvl. škole! Dnes má skvělé zaměstnání /s pravopisem bojuje po svém/ a možná se uživí lépe, než děti, které neměly ve škole problém. Prosím všechny rodiče těchto dětí - neházejte flintu do žita, mějte trpělivost a hlavně se nenechte odradit, stůjte za svým dítětem a podpořte ho! Je pravda, že byl před 20 lety trochu jiný přístup k těmto dětem, ale dnes mě mrzí, že jsem si více nedupla.

Je mi 58 let.Maturovala jsem z češtiny na 3.Zachránila mi slohová práce a rozbor větný,taky jsem znala sposovatele,ale gramatika.Hrůza.Jde to se mnou celý život.Zapomínám někdy i písmenka ve slově.Dneska je to fajn.Wort všechno opraví.Před několika dny jsem se dozvěděla,že můj 7 letý vnuk je dislektik a disgrafik.z pozice svého věku mohu říct,že to není trgédie.Hlavně,když to bude slušný člověk.

www.butlavavrba.dobrodruh.net

Lad tohle máme už za sebou prvně s ní dojdi do psychologické poradny ,tam jasně z testů odhalí zda je či není dyslekt.a poradí ti co dál,naše první třída -zážitek.

Může mi někdo poradit?Mám dceru v 1 třídě a nevím co s ní nemůže si zapamatovat písmenka a nevím jestli to nemůže byt dislektie přemýšlím o odkladu školy

Kajka mně řekla psycholožka ,že v 1.řídě ,také se to poznalo

ahoj,ví někdo od kolika let se pozná dyslektik jestli třeba už od tří let

Alenko dojdi s ní na testy,je klidně možné,že bude také dysl.,moje dcera to má také po manželovi

Chci,se zeptat.Manžel je dislektik.Dcera ,těd 1třída,mi začíná psát psací písmena obráceně.Nevíte někdo jestli to má nějakou souvislost?