Reklama

Milenec a manžel

o.O (St, 23. 4. 2014 - 22:04)

o.O

Marika (St, 23. 4. 2014 - 22:04)

Mariko, my dva s přítelem...Asi proto, že vím, jaké to je ti chci popřát, aby sis to užila. Je na nás, čím svoje života zaplníme. Jen buď opatrná, aby se nikdy na nic nepřišlo. Já jsem mohla manželovi svého času říct-když můžeš to, mohu já taky. Co by mohl dělat? Přesto je to tak, že já jsem o jeho odskoku věděla a on o mém ne a je to tak lepší. Chlapi myslí jinak než my a není radno dráždit kobru bosou nohou.

Marika (St, 23. 4. 2014 - 22:04)

Mariko, my dva s přítelem...Měla jsem to v podstatě hodně podobné jako ty Nely. Taky je mi už přes čtyřicet. Taky jsem od toho vztahu bokem svého času dost dostala. velmi mi pomohl. Zvedl sebevědomí. A taky jsem měla roky oči jen pro svého muže, byla připravená být věrná a totéž očekávala, plnohodnotný vztah doma byl pro mně nejvíc...bohužel to nedopadlo, muž se zakoukal jinde a pak, když ho poblouznění přešlo a byl zas se mnou, já už jsem nebyla ta hodná a neměla z toho výčitky svědomí.

Nela (St, 23. 4. 2014 - 18:04)

Nely, tvůj příběh je jak...Mariko, my dva s přítelem jsme od začátku o sobě věděli, že pro sebe chceme být "bokovky". Byla období v průběhu, kdy jsem měla pocity, že bych s ním chtěla být častěji a že bych snesla více jeho pozornosti (možná jsem se do toho ponořila trochu více než on).
Nikdy mě nenapadlo ho kontrolovat,protože bych právě měla strach, že na to náš vztah dojede. On to taky nedělá.
Oba docela hodně pracujeme, ale čas na sebe si najdeme. Nejsme už úplně nejmladší, takže není třeba se již věnovat po příchodu z práce dětem a partneři mají také své aktivity.
A ještě jedno chci napsat: stejně jako ty jsem tento vztah bokem nebrala plánovitě jako nějakou pomstu.
Vždy jsem měla manželský vztah v podstatě jako svatý (i když by byly možnosti i dříve). Jen pak se ve mně vypnul "policajt", který tu svátost hlídal.

já taky (St, 23. 4. 2014 - 15:04)

měla v sobě tolik lásky, iluzí a bum. Neunesl tíhu zodpovědnosti. Už se také netrápím ale žiju hezky žiju bez iluzí se zkušeností už bez trápení a slz.

Marika (St, 23. 4. 2014 - 14:04)

klasický příběh. Jen je...asi ano, ale ztrátu důvěry kdysi, která odstartovala mnoho věcí, může výhradně můj partner. Já jsem tehdy měla v sobě tolik lásky, iluzí. No, už se netrápím, žiju.

to marika (St, 23. 4. 2014 - 14:04)

klasický příběh. Jen je třeba si uvědomit, že za vztah bez jiskry a dalších věcí nemůže až tak váš starý partner. Je to souhra více věcí, co způsobilo váš rozkvět v jiném novém vztahu.

Marika (St, 23. 4. 2014 - 13:04)

není to všechno tak...Nely, tvůj příběh je jak přes kopírák s mým. Taky selhání manžela, taky jiný muž, taky nejlepší sex mého života s tím druhým, taky dobíjení baterek a přesně tytéž pocity, jen bych dodala, že když mi osud přihrál do cesty toho druhého, nebrala jsem to jako pomstu, ale jako možnost dělat něco lepšího než brečet doma do polštáře a možnost odvést myšlenky příjemnějším směrem. Měla jsem podmínku-aby v tom nebyly city, on to neustál, zamiloval se, ale zlé na tom bylo to, že se změnil, začal mně hlídat, žárlit a kontrolovat. Tím ten náš vztah bokem zničil. Příliš mnoho lásky, na kterou se odvolával, zabíjí lásku. Takže už spolu nejsme. Je to zkušenost a na jisté období krásná vzpomínka. Hodně mi pomohl-psychicky. Už jen tím, že byl. Už nikdy mně nikdo nebude mít tolik rád. To mi řekl a po tom, co jsem prožila, je to jedna z mála věcí v mém životě, které opravdu věřím a vím, že to tak je.
S mužem doma mám vztah bez hádek, ale taky bez jiskry. Každý máme svůj svět. Zklamal mou důvěru a už se mi nepodařilo ji obnovit. Na pálení mostů to není, ale citově strádám.

Nela (St, 23. 4. 2014 - 11:04)

Jano, vůbec ti nezávidím....není to všechno tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. S milencem je to nejen úžasný sex, ale je to určitý relax - lepší jak antidepresiva.
Manžel tak trochu zklamal, když se citově zapletl s jinou a ještě měl pocit, že přeháním.
Náhoda pak sehrála svou roli a nebudeme si nalhávat, že zklamaná žena lehčeji podlehne vábení jiného.
Jenže pak jsem poznala, že milování může být více vzrušující než jsem měla možnost poznat doma.
Víme s milencem, že oba jsme zadaní a naše ukradené společné chvíle si vždycky moc užíváme.

Linda (St, 23. 4. 2014 - 10:04)

Lindo taky sem zazil sex v...Každý jsme jiný, individualita, vnímáme všechno odlišně-každý člověk je originál. Naštěstí. Sex s někým, kdo mi je lhostejný může být chvilkovým únikem, může to být povyražení, zpestření, zkušenost a jistě s orgasmem, na který se nezapomíná. O lidech, kteří ale provozují trojky s kamarády trvale v manželství si myslím svoje. Nikdy bych nechtěla takového partnera nebo partnerku pro život, jsou to citově ploší lidé.

p.jojo (Út, 22. 4. 2014 - 20:04)

Jano, vůbec ti nezávidím....Lindo taky sem zazil sex v zamilovani ci z lasky nebo s zenou kterou sem miloval ...
Domnival sem se ze je to vrchol sexuality ale neni to tak docela pravda.
Rekl bych ze sex s lasky je jednim z mnoha vrcholum kterych je v sexualnich prozitcich daleko vic a stoji ho za to zazit ty emoce.
Ale stejne tak je vrcholem sex s zenskou kterou vubec nemilujes a spise se nesnasite ale neuveritelne si sexualne pudove "rozumite" pres absenci citu.
Dalsim vrchol muze byt uplne na zacatku kdy mladeho kluka uci zkusena zena taju milovani a on objevuje krom sve rychle ejakulace a prirazeni co je to vubec sex.
Lindo zadna "laska" ti nezaruci dobry sexualni prozitek pokud danny jedinec nema pro to vlohy. A to sem nadhodil jen par kombinaci.

Linda (Út, 22. 4. 2014 - 20:04)

Jano, vůbec ti nezávidím. To, o čem píšeš je pustá šukačka. Není nad sex z lásky a pravá láska třetího nepotřebuje. Vždy to pro mně byla věc dvou. Muže a ženy. Kdyby to psala šestnáctiletá holka, řeknu si, fajn, ať se pobaví a vyblbne. Když to napíše vdaná žena, polituju ji i jejího muže. Co z toho, když po sexu nemůžeš chodit? Máš ji bolavou, a co ? V čem je ta krása ? Já po sexu z lásky nemohla pracovat, tak jsem byla roztěkaná, zamilovaná, myšlenkami u něj a těch chvil s ním a to je to, proč stojí za to žít, ne, že mně s prominutím někdo naprcá tak, že budu chodit jak námořník... a citový prožitek nula.

Jana (Út, 22. 4. 2014 - 20:04)

Nejlepší je když se milenec a manžel spřátelí ..... to je pak krásná šukačka pro všechny....

Ferda 371 (So, 11. 5. 2013 - 11:05)

Ozývám se až po delší...Držím ti palce ....
A´t se ti povede to, si přeješ a ať jsi šťastná !!
Těch chudáků , co tu píší si nevšímej!!!
Pokud jste se dohodli, není dál co řešit !!
Jsou děti rodičů, kteří jsou úplní magoři a o děti se nestarají !!!To ji můžu povídat !! Ze svého okolí !!

Jandák (Pá, 26. 4. 2013 - 02:04)

A mě ho tam taky šoupneš?Tobě nééé, ty seš babochlap divnej.

Miroslava Němco (Pá, 26. 4. 2013 - 02:04)

A mě ho tam taky šoupneš?

Jandák (Pá, 26. 4. 2013 - 02:04)

Vážené voličky!Nyní...Já ti ho tam šópnu.., já ti ho tam šópnu.

Miroslav Kalous (Pá, 26. 4. 2013 - 01:04)

Vážené voličky!Nyní dochází ke shodě koalice s opozicí,alespoň co se erotiky týče!Vyhlašujeme soutěž o největší Dorotu!Vítězka nebude muset rok platit daně a zapíchá si ve trojce se mnou a Jirkou Paroubkem!

Soňa (Čt, 25. 4. 2013 - 12:04)

Ozývám se až po delší...Je to vaše věc, pokud se domluvíte a všem situace vyhovuje. Ale jako matce, která už děti má, nebudeš mít problém pak dítě "předat"? Zřejmě k tomu musíš od začátku tak přistupovat a netvořit si mateřské city, což si při kojení vůbec neumím představit, to je přece to nejintimnější pouto mezi matkou a dítětem. Neumím si představit nosit dítě a vědět, že nebude mé. Na druhou stranu je možné, že pocit, že dítě dávám svému milenci, tomu dává jiný význam. Ovšem co pak přinese život a realita? Ale jak píšeš, dějí se mezi lidmi různé věci.

Stáňa (Čt, 25. 4. 2013 - 11:04)

nikdo neuráží...v ničem,...Ozývám se až po delší době. Příspěvek jsem napsala v době, kdy se mnou mlátily emoce. Jak již jsem uvedla zpočátku, je vše na dlouhé povídání. Tak alespoň trochu. Můj milenec je bratranec mého muže a tchyně ho prakticky vychovala od mala. Proto snad nemá nic proti tomu, co navrhl a svým způsobem ho i podporuje. To osvojení jsme si již vyříkali. On se chce stát otcem, stejně tak i jeho žena matkou. Mohli by si teoreticky zažádat o adopci, ale to by on nebyl biologický otec a to mu jde. Proto ten veletoč. Nyní jsme se dohodli, a na to přistoupil i můj manžel, i když pochopitelně neví, že jsem milenkou jeho bratrance, na provedení. Já vím, že je to svým způsobem divné, ale dějí se i větší podivnosti. Tak prostě, dítě po narození bude mít uvedeno otce bratrance, já budu pochopitelně maminou a starat se o něj budeme zpočátku dohromady, s tím, že až odkojím, bude bydlet u nich. Jestli bude říkat mámo jedné a teto druhé nebo oběma mámo, se nechá na jeho rozhodnutí do budoucna. Bydlíme blízko sebe, tak může i pendlovat. Jinak padl dotaz, zda mám děti, tak pro zvědavce ano.

Reklama

Přidat komentář