Reklama

Cipralex

Amálka (So, 15. 6. 2013 - 15:06)

Pampeliško,
v tom, co píšeš, se uplně poznávám, já tedy měla anorexii 2krát, před 13ti lety a před 3mi lety a ta se po roce přesmykla do bulimie. Ale i v bulimii jsem byla celkem štíhlá, až ted jsem přibrala, co nezvracím a beru nové AP, takže to přičítám i jemu, ale dietu už držet nemůžu, protože třeba vynechám jen oběd a večer už kolabuji, resp. mě chytají křeče po celém těle, třesu se, buší mi srdce, ..., prostě po těch letech se už asi tělo brání hladovění a tak si vymyslelo tento obranný mechanismus. Sladké jsem dříve vůbec nejedla, ale v bulimii jsem se na něj naučila a ted se ho nemůžu zbavit, miluji zejména vše čokoládové. Asi bych také potřebovala výživového poradce, ale někoho, kdo má zkušenosti s PPP, takže nejspíš od Anabell, kam jsem chodila i na svépomocné skupiny. Znáš Anabell? A ty už bereš ted jen Venlafaxin, nebo i ještě nějaká AP, BZD, ...? Kolik toho Venláče bereš mg? Já ho také jeden čas brávala, právě na depresi, 225 mg, ale moc mi nesedl a v tomto období jsem se pokusila poprvé o sebevraždu, takže mi ho pak vyměnili. Ale každému pomáhá něco jiného, to je mi jasné. Jinak k té PPP, také si myslím, že je to už na celý život, ikdyž člověk nezvrací a nedrží diety, má to už pořád v hlavě. Já se sice také snažím jíst vyváženě, ale prostě mi to nestačí, ta chut se přejíst tam pořád je. Já své tělo nesnáším komplet, ale zejména stehna a zadek, tam se mi to vždy ukládá nejvíc a nejpomaleji hubne.

Pampeliška (So, 15. 6. 2013 - 14:06)

Mě se to spustilo v...Šárko,
jestli ti to hoví, tak bych od Cipralexu nešla. Mám to podobně s Venlafaxinem. Párkrát už jsem vysazovala, a bylo to zlé.

Pampeliška (So, 15. 6. 2013 - 14:06)

Šárko,
no já nevím, mně...Amálko, jsem v podobném stadiu jako Ty. Anorexie začala před asi 5 lety, po dvou letech se přesmykla do bulimie, to jakmile jsem se snažila normálně jíst. Už jsem to neuměla, a přejídala se, a...však víš.
Nyní už nemám žádný z příznaků, tedy ne navenek. Taky mám problém se svou váhou, nezvykla jsem si.Přejídám se sladkým, ale nezvracím už. Snažím se jíst zdravě, aby tělu nic nechybělo, mně chutná celkem vše, a na sladké jsem nikdy moc nebyla. Ale já si připravím zdravý oběd, a pak se stejně neubráním šílené chuti na čokoládu, sušenky, dokonce oplatky, co jsem nikdy nejedla, ani jako dítě.
Už jsem to i nahradila zdravými sladkostmi-ovoce, i sušené, ořechy...sním plnou misku, a stejně mě to neuspokojí. Prostě své chutě neoblafnu ničím.
Byla jsem u výživové poradkyně, udělala mi analýzu a tvrdila, že když budu vyváženě jíst, nebudu mít záchvaty chuti.
Jenže asi to platí jen na zdravé, co si neprošli PPP. Nejspíš se s tím budu potýkat do konce života.
Je děsivé, nesnášet část svého těla.
Tu část, která mi dovolila naplnit mou ženskou a mateřskou roli-břicho, boky. Měla bych jim být vděčná za to, jak správně fungují. Nedokážu to.
Co beru Venlafaxin, nezvracím a neubližuji si. Ale milovatsvé tělo jsem zatím nedokázala.

Co se PL týče-třikrát mě tam posílali.
1)alkohol
2)předávkování -nebyl to ale pokus o sebevraždu, jen snaha utlumit se, necítit bolest
3)deprese

To bylo během několika let. Vždy jsem odmítla. Takže jsem absolvovala něco jako ozdravný pobyt (deprese) a taky stacionář (také v depresi).
PL Opava znám důvěrně z mnoha stran, nechci tu psát podrobnosti.

Amálka (So, 15. 6. 2013 - 14:06)

Šári,
tak to už se s tím pereš léta, víc než já, já jen 5 let. Vysazování určitě zatím nemá smysl, natož, když se ti to asi vracelo, když jsi byla bez Cipralexu a nasazovala jsi podruhé. Třeba to časem půjde vysadit, ale zatím bych se do toho nehnala, pokud na Cipralexu nějak funguješ a bez něj to nešlo a nemá na tebe nežádoucí účinky. A zkoušela jsi ještě jiná AD, než Cipralex?

Šárka (So, 15. 6. 2013 - 13:06)

Mě se to spustilo v těhotenství u druhé dcery tj. v 31 letech. Teď mi bude 40 a nasazovala jsem Cipralex 2x, takže na něm zůstanu, třeba na udržovací dávce, ale vysazování se neskutečně bojím a neuvažuju o něm.

Amálka (So, 15. 6. 2013 - 13:06)

Šári,
a můžu se zeptat, v kolika letech začaly problémy tobě a jak dlouho se s nimi pereš?

Amálka (So, 15. 6. 2013 - 13:06)

Šári,
tak to jsem ráda, že na Cipralexu je to v rámci možností ok. Mně Cipralex moc nepomáhal a hlavně jsem po něm byla šíleně unavená.
Anorexii jsem měla ve 14ti, pak byl klid a zbytek se spustil, když mi bylo 22 let.

Lada (So, 15. 6. 2013 - 12:06)

Ahoj tak jak to čtu máte to těžké,já trpím úzkostnou poruchou ,ale ted se mi stalo ,že sice ráno jsem ve strachu a v nervozitě,ale jinak je to lepší sice je mi špatně od žaludku,no tak tomu nerozumím,ted mi je tak 3 dny lépe,sice jak píši to ráno je hnus,stále v sobě mám ten vntřní neklid ,strach a to je pak něco,ale snažím se myslet na něco jiného a nenechám to rozject,no tak zatím

Šárka (So, 15. 6. 2013 - 12:06)

Amálko, Pampeliško, kdy se Vám tohle spustilo? Asi jste mladice, že? Amálko beru Cipralex a jsem OK, občas tedy se mnou něco zamává, ale držím se dobře.

Amálka (So, 15. 6. 2013 - 11:06)

Šárko,
no já nevím, mně nepřijde, že bych byla nějak inteligentní a to, jak se vyjadřuji, nesouvisí s mojí pamětí, kterou mám opravdu zhoršenou. Dříve jsem ji měla fotografickou a ted mi dělá veliký problém si cokoliv zapamatovat. Jinak těch spouštěčů bylo víc, nechci je tady všechny rozepisovat, určitě se na tom podepsala i škola a veliký stres. V rodině také máme nějaké duševní poruchy, ale s poruchou osobnosti jsem první. Jinak mi přijde, že ona deprese a úzkosti, co jsi měla ty, bohatě stačí, aby to s člověkem pěkně zamávalo. A ty bereš AD Cipralex, bebo nějaká jiná? A je ti ted na nich lépe?

Pampeliško,
tak to koukám, že jsme na tom dost podobně, také jsem melancholik a introvert a svoji povahu uplně nesnáším a stydím se za ni. Anorexii a bulimii znám důvěrně a dosud se nejsem schopná vyrovnat se svojí nynější váhou a navíc strašně moc jím a pořád nabírám, zejména miluji sladké, ale zvracet už nechci chodit. Naposledy jsem zvracela někdy na podzim, ale chci s tím definitivně skoncovat. Od té doby mám 6 kg nahoře a nenávidím se za to. A ty jsi měla bulimii a anorexii kdy? Předávkování se léky znám také, 3krát jsem skončila na metabolické JIPce a pak několikrát mi jen vypláchli žaludek a dali černé uhlí a šup do PL. A ty jsi vlastně někdy byla v PL? Do té PL Opava jsi chodila na návštěvy za někým? Já jen vím, že je tam PL, ale nic o ní bližšího. A jak to vlastně vše ted zvládáš? Už nedržíš drastické diety, nezvracíš, nesebepoškozuješ se, ..., nebo něco z toho ještě ano? Jinak jak jsem psala Šárce, pamět se mi určitě hodně zhoršila a IQ mám hodně snížené, dělali mi nedávno testy, sice to mohlo být i poruchou soustředění, že to vyšlo tak blbě, ale stejně to člověka moc nepotěší.

Pampeliška (Pá, 14. 6. 2013 - 23:06)

Pampeliško,
tehdy mi...Amálko, taky se mi zdá, že píšeš velice jasně a inteligentně. Možná spíše to je pokles nějakých kognitivních schopností, co máš na mysli,ne?
Já šoky neměla, v PL Opava jsem byla mnohokrát, ale ne jako pacient, mám docela přehled jak to tam chodí, a jeden psychiatr z čech mi přímo řekl, že si od nich lidi jezdí pro šoky do Opavy. Protože tam s tím nedělají "problémy", když je někdo chce. No, snad někomu aspoň chvíli uleví.
Pokud jde o sebepoškozování, tak to bylo hlavně žiletka, pak kombinace s předávkováváním léky, anorexie, bulimie...tu cestu už znáš.
Nyní se stále učím jíst normálně, ale nedokážu už rozeznat hlad od chuti. A pocit sytosti od pocitu viny za přejezení. Je tam stále tenká hranice. Mám tu výhodu, že dřív mi to fungovalo, takže aspoň rozumově vím, co je norma pro mě. Bohužel ale už ji necítím.
Prala jsem taky AD, AP, BZD. Stabilizátory nikdy. Genetické to nemám a asi jsem se s tím ani nenarodila. Stalo se mi to časem, mám takovou melancholickou introvertní povahu, do toho několik zásadních životních ztrát a už to jelo.
Zezačátku jsem to řešila pitím, ale to bylo zlé. Když jsem přestala pít, rozjela se HPO a deprese se vším tím, co už znáš.

Šárka (Pá, 14. 6. 2013 - 22:06)

Amálko, ale mě přijdeš hodně inteligentní když čtu co píšeš, super vyjadřování apod, možná máš ten pocit, že Ti to hůř myslí.....ale asi píšu blbosti, člověk to asi na sobě pozná...no nemám zkušenost. Jsem vděčná za AD, který mi pomohly, neskonale vděčná pokorná. Amálko a co Ti to vše rozjelo? Nějakej zlom v životě, nebo je to u Tebe genetický? Pampeliško, Amálko, prošly jste si teda peklem, já měla "jen" deprese a úzkosti a připadalo mi to nesnesitelný.

Amálka (Pá, 14. 6. 2013 - 18:06)

Pampeliško,
tehdy mi pomohly AD Fevarin, AP Zoleptil a Quetiapin a stabilizátor Tegretol, předtím jsme brala Seroxat, Zeldox, Lithium a Neurol a na těhle lékách mi právě dávali ty šoky. Mám i jiné dg. např. OCD, somatoformní poruchu, měla jsme anorexii, bulimii, panickou poruchu, depresi, ..., bylo toho opravdu hodně. S tou pamětí nevím, prý se mozek po šokách může vzpamatovávat až 2 roky, u mě to je už 2,5 roku a pamět pořád špatná + veliký pokles IQ.
A můžu se zeptat já tebe, jak sis ubližovala - řezání se, pálení, ... a jaké bereš léky a jakou máš dg.ty?
A ještě, odkud víš, že zrovna v PL Opava šoky nešetří? Díky a hezký den.

Pampeliška (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

čtenáři,
tak to je...Ještě jeden dotaz na Amálku:
Myslíš, že ta paměť už se ti nespraví?

Pampeliška (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

megi,
já mám hraniční...Amálko,
a můžu vědět, jaké léky ti pomohly?
Krom HPO máš i jiné dg.?
Já jsem taky prošla krátkým obdobím, kdy jsem se chovala jako s poruchou osobnosti hraničního typu. Sice jsem nevyváděla navenek, ale dost jsem si ubližovala (tajně, dokud to šlo, pak už se to utajit nedalo).
Pak se přišlo na to, že to byla jen spíše epizoda, porucha přizpůsobení se nové situaci, důsledek deprese.

megi (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

Aha atet si ok ?

Amálka (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

megi,
no ona se porucha osobnosti správně nemá diagnostikovat před 18. rokem věku, ale její rysy se mohou vyskytovat už dříve. Vliv na její rozvoj má určitě prostředí, genetika, ale i zážitky během života (pohlavní zneužívání, ...). U mně na ni přišli ve 23 letech, kdy jsem se začala řezat a nenávidět se.

žádný ECT ..... (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

jedině přírodní věci jako je aloe vera , colostrum to jsou vymoženosti co pomáhají psychicky nemocným včetně Azheimra , demence,
aj.. onemocnění onkologická jaterní ...
vše německá firma LR pouze od nich .. je tam i infolinka s lékaři sídlo v ČR Ostrava
a pouze oni jsou výrobci a mají vše nandárodní certifikáty a výsledky....
kopie nebrat...www.lr

megi (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

aha a to je jako vrozený ?

Amálka (Pá, 14. 6. 2013 - 17:06)

megi,
já mám hraniční poruchu osobnosti, na tu se šoky normálně nedávají, ale já pořád vyváděla, sebepoškozovala jsem se, prala jsem se s personálem, až se rozhodli, že mi ty šoky také dají, ale nezabraly a chovala jsem se pořád stejně. Až pak mě uklidnily nové léky.

Reklama

Přidat komentář