Co může v našem těle způsobovat rtuť
Nespavost a noční pocení
Nervozita
Ostýchavost (především u teenagerů)
Zvýšená potřeba spánku
Chronická únava
Studené ruce a nohy
Nerozhodnost
Lhostejnost
Necitlivost v rukou
Lekavost a citlivost na hluk
Poruchy zraku a přecitlivělost na světlo
Poruchy paměti
Motání hlavy
Ztráta chuti k jídlu
Žaludeční křeče
Strach a deprese
Bolesti hlavy
Chronické bolesti
Klesající reakční schopnosti
Třes rukou
Poruchy srdečního rytmu
Tinnitus - šelesty v uších
Kovová chuť v ústech
Bronchiální astma
Parkinsonismus
Ischias (pokud trvá dlouho)
Otoky v obličeji, na rtech a na sliznicích úst, jazyka a hrdla
Záněty dásní
Opary
Záněty spojivek
Vysoký krevní tlak a vysoký cholestrol
Nevysvětlitelné hubnutí
Bolesti zad
Bolesti kloubů
Chudokrevnost
Chronické ekzémy (neurodermitis)
Vypadávání vlasů
Paradontóza
Střevní potíže, chronická kandidóza
Chronické onemocnění ledvin
Revmatická onemocnění
Crohnova choroba
Roztroušená skleróza
Opakované potraty či neplodnost
Infekce jako např. tuberkulóza
Alzheimerova choroba
V příšních článcích uvedeme, jak se rtuť může do organismu dostávat, jak se dá diagnostikovat a jak se dá z těla vyloučit.
Zdroj: www.neurodermitis.ch
Komentáře
Inak podobné príznaky má kopa ďaµších intoxikácií. Ja mám chronickú otravu ortuťou starú 40 rokov, takže viem čo hovorím. Tie príznaky sú správne.
Toxické kovy a jejich působení na naše zdraví
Přednáška Dr. med. Dietricha Klinghardta M.D. Ph.D.
a Dr. Patricie Kane Ph.D.
Výňatky z přednášky na ETH Zürich
(odborná veřejnost)
Jsem velmi rád, že v posledních 4 letech enormě celosvětově vzrostl zájem o problematiku toxicity těžkých kovů.
Když jsem před 15 lety začínal, cítil jsem se jako osamělý bojovník. V Německu byl Max Daunderer, v Rusku byl také jeden, v Číně také, v USA pan Hagens a další 4 lidé, které jsem znal, kteří se z klinického pohledu problémem zabývali. Mezitím máme na každém rohu specialistu na těžké kovy. Někteří z nich jsou dobří, jiní zase méně dobří.
V této večerní přednášce nebudeme tvrdit, že jsme došli na konec poznání v této otázce, ale rád bych Vám sdělil, kam jsme se v dané problematice dostali.
Těžké kovy v našem těle hrají roli při chronických onemocněních, např. při chronickém Morbus chron, chronických bolestech zad, lymfatické leukemii atd.
Nikdy nezapomeňte, že otravy lidského těla těžkými kovy vedou ke chronickým infekcím, k tomu patří také plísně, bakterie, mykoplasma a viry. Symptomy, kterými pacient trpí, jsou často vyvolány infekcemi. Největší chyba, kterou medicína dělá, je ta, že jsou infekce léčeny bez toho, aniž by předtím bylo změněno prostředí vyloučením těžkých kovů.
Klasiká medicína potvrdila, že my všichni máme v tělech nahromaděny neurotoxiny a tyto neurotoxiny spolu pohromadě mají synergetický efekt.
Abych vysvětlil slovo synergie, použiji krátkého příkladu:
Příklad č.1: kočka je zavřena přes noc v obchodě s porcelánem a Vy se ráno přijdete podívat, kolik škody způsobila. Říkáme, to je rtuť.
Příklad č.2 by mohl vypadat asi takto: poškození těla výpary z benzínu je asi jako když zavřete psa na noc do obchodu s porcelánem.
Synergie je, když zavřete psa s kočkou na noc do stejného obchodu s porcelánem. Je to jasné? U synergie je 1 plus 1 zhruba 1.000, jako v toxikologii. A toto je opravdu velmi důležitý princip!
Když z těla odstraníme rtuť, opouštějí další toxiny tělo téměř samy od sebe. Když ale rtuť neodstraníme, když se nejdříve zabýváme dalšími toxiny, musí být tyto odstraněny jednotlivě.
Neurotoxiny, to jsou těžké kovy a ty nejsou v první řadě karcinogeny ale neurotoxiny, což znamená nervové jedy.
Mnoho dalších chemikálií, které známe, jsou také neurotoxiny.
Neurotoxiny jsou neustále vylučovány játry - přes žlučník do střev, 100% z nich je opět na své cestě dolů reabsorbováno a dochází tak k nekonečnému cyklu, který udržuje tělo v chronickém onemocnění.
Pokud se podaří, díky látkám, které dáme do střev, a které na sebe neurotoxiny váží, tento koloběh přerušit, nastane masivní redukce jedů a může tak velmi rychle dojít k uzdravení i velmi vážných nemocí.
K tomuto účelu používáme řasu chlorella. Dnes víme, že ji musíme dávkovat 4 krát denně a dávky jsou u vážných onemocnění vyšší, než jsme si dříve mysleli.
Začínáme se 4 až 5 gramy 4x denně po dobu 4 až 6ti týdnů.
V průběhu 6ti týdnů se množství cirkulujících neurotoxinů zredukuje o 90%. Pokud se po krátkou dobu pracuje s vysokými dávkami, dochází k dramatickým zlepšením.
Principy detoxikace platí i nadále:
Oddálit pacienta od zdroje jedu, nebo odstranit jed z pacienta
Toto je 1. krok v toxikologii. Tímto začíná každá dobrá kniha o toxikologii.
Otrava rtutí znamená pro pacienta, že si musí nechat odstranit amalgámové plomby, poněvadž ty obsahují 50% rtuti, která se pomalu vypařuje a je přjímána do mozku.
Toto je nepopiratelný fakt, o němž není nutno déle diskutovat. Alespoň ne ve vědeckých kruzích.
Dnes neexistuje ryba, která by nebyla zatížena rtutí a dalšími škodlivinami. To je velmi smutný fakt, který předpovídá konec naší civilizace, tak ji dnes známe.
To platí samozřejmě také pro výrobu hovězího masa, kde hrají velkou roli herbicidy, pesticidy a další chemikálie. Dnes už neexistuje hovězí maso, které není znečištěné chemikáliemi. Takže se můžete rozhodnout, jestli budete jíst hovězí nebo jiná zvířeta, která žijí na zemi a která obsahují karcinogeny, nebo pro ryby, které v sobě mají neurotoxiny. Jasně řečeno to znamená: musíte rozhodnout, jestli chcete umřít na Multiple-Sklerózu nebo na rakovinu prsu. Podle toho co jíte.
To je smutná pravda, o které se momentálně už nedá lhát.
Být vegetariánem není východiskem, poněvadž také rostliny přijímají škodlivé látky a jsou osmoticky spojeny s prostředím.
Nejlepší cesta spočívá v neustálé práci na vlastním detoxikačním programu.
Mezi těžkými kovy a ostatními jedy existuje synergetický efekt.
A stejně tak existuje synergetický efekt mezi efektivními léčebnými metodami.
Někteří lidé jedí česnek medvědí a neobjeví ve stolici žádnou rtuť. Nebo masivně dávkují chlorellu a hledají vyloučenou rtuť. Ale nic se neděje.
Všichni terapeuti, kteří studovali můj detoxikační program, tedy ti, kteří dávají současně koriandr, chlorellu a česnek medvědí, uvolňují vysoké množství rtuti přes dýchací cesty, kůží, stolici a moč. Pokud ale jedna z těchto složek chybí, neodejde z těla nic!!
www.sila-pro-zivot.cz
Forma rtuti, která je pro nás nejjedovatější jsou výpary metalické rtuti, které jsou přímo absorbovány sliznicemi dále nervy a plícemi přetvořeny na metylrtuť. Dále je rtuť transpotována do nitra buněk, ke zůstává.
Rtuť je nervový jed, není to karcinogen. Bylo zjištěno, že nejvyšší koncentrace rtuti je v mozku. Fybrocyty, jenž jsou otráveny jako první překonají zábranu chránící mozek. Tímto se poškodí ochrana mozku. Téměř všechna onemocnění nervového systému, která známe, nejsou primárně způsobena rtutí v mozku, nýbrž sekundárními jedy a infekcemi, které se následně do mozku dostanou.
Proto je soupis symptomů spojovaných se rtutí tak obsáhlý!
Zdroj:
www.sila-pro-zivot.cz
Projevy chronické otravy bývají často nespecifické – od studených končetin, vypadávání vlasů, přes zažívací poruchy, různé neurologické a psychické potíže až po závažné stavy jako např. chudokrevnost, léčbě odporující chronická candidóza, revmatické choroby či onemocnění ledvin. Při jednorázové vysoké dávce rtuti se dostavují bolesti břicha, průjmy a zvracení.
Do organismu se rtuť dostává především dvěma cestami – v potravě a dýcháním. Z potravin jsou rizikovým faktorem především vnitřnosti (játra, ledviny) nebo ryby, které byly kontaminovány rtutí při svém růstu. Rizikové mohou být i zemědělské plodiny, pěstované na půdě zamořené rtuťnatými sloučeninami ať již z průmyslových zdrojů nebo nevhodně použitými přípravky k hubení zemědělských škůdců.
Elementární rtuť je zdraví člověka nebezpečná zejména v případě vdechování jejích par. I proto se doporučuje přechovávat v laboratoři rtuť, kterou nelze uzavřít do utěsněné nádoby (např. polarografické rezervoáry), překrytou vrstvou destilované vody. Kritickým orgánem při akutním vystavení parám rtuti jsou plíce. Vzniká erozivní bronchitida a postižený člověk může dokonce zemřít na respirační selhání. Poškození dýchacího ústrojí mohou být provázeny také příznaky poškození centrálního nervového systému. [8] Páry elementární rtuti totiž snadno pronikají do nervové soustavy za hematoencefalickou bariéru díky své rozpustnosti v tucích.[9] Proto také vyškolení odborníci větší množství rozlité rtuti odstraňují v protichemických oblecích vybavených dýchacími přístroji.[10]
Zvláště nebezpečné jsou organokovové sloučeniny rtuti, které se mohou snadno dostat do živých tkání a to například i pouhým stykem s pokožkou. Tyto sloučeniny se mohou dostávat do životního prostředí např. rozkladem různých organických sloučenin s obsahem rtuti nebo i metabolickými pochody mikroorganizmů při styku s rtutí. Nejčastěji uváděným příkladem je dimethylrtuť, (CH3)-Hg-(CH3), kde je jako smrtelná dávka pro dospělého člověka uváděno již 0,1 ml této kapalné substance.
Sporná je otázka dlouhodobého působení amalgámových zubních plomb, které někteří lékaři považují za zcela neškodně, jiní upozorňují na glomerulopatie a autoimunitní onemocnění, které byly ve vztahu k expozici rtuti popsány.[11] Popisované hypersenzitivní reakce na rtuť se vyznačují celkovými příznaky, vyrážkou na tváři, na krku a v místech ohybu končetin (flexní rýhy) končetin několik hodin po kontaktu. Zaznamenáno bylo i nespecifické poškození v ústech zvané lichen ruber planus.[11] Problematický je však především osud rtuti, která se uvolňuje do atmosféry při zpopelňování těchto osob v krematoriích, což je stále častější způsob pohřbu. Evropané mají v ústech více než 1100 tun rtuti a každý rok končí jen v zemích EU asi 30 tun rtuti ze zubních amalgámů v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun v ovzduší.[12]
Toxicita jednotlivých sloučenin je závislá především na jejich rozpustnosti ve vodě.[8]Z tohoto pohledu jsou nejvíce rizikové sloučeniny dvojmocné rtuti Hg+2, které jsou nebo spíše bývaly užívány jako jedy pro hubení hlodavců a jiných zemědělských škůdců.
Nebezpečnost elementární rtuti při požití je nízká. Vstřebává se cca 0,01 % požité rtuti a pokud rtuť nesetrvá v trávicím traktu delší dobu nebo není požívána dlouhodobě, nemá zřejmě žádné toxické účinky.[13]
Minimální škodlivost elementární rtuti dokazuje kuriózní příklad nepovedené sebevraždy, kdy si potenciální sebevrah vstříkl injekčně několik mililitrů rtuti do žíly. Protože pH lidské krve nedovoluje rozpouštění kovové rtuti, nestalo se naprosto nic. Rtuť nakonec skončila v srdci „sebevraha“ a on s ní žil ještě řadu dalších let.[8]
Nejtoxičtější je rtuť ve formě organosloučenin (metylrtuť). V této podobě se nachází v rybách a organismus je schopen ji přijmout téměř ze sta procent. [zdroj?]Rtuť patří k nejjedovatějším prvkům.[zdroj?] Způsobuje neurologické poruchy, poruchy vidění, svalovou slabost, únavu, snižuje reprodukční schopnosti, prochází placentou a způsobuje psychomotorické poškození plodu.
- Odpovědět
Pošli odkaz