Ďábel, sny a léčení
Snění je přirozeným stavem mysli. Je to přechodný stav mezi bděním a spaním. Jestliže je smyslům odepřeno vnímání, začíná mysl vyvolávat vzpomínky z podvědomí. V podvědomí leží rovněž všechny skryté touhy, které jako by čekaly na své naplnění. Nejsou-li objektem vnímání smyslů vnější věci a je-li mysl v klidu, vyjdou do popředí obnovené vzpomínky, jež se pak nazývají sny.
Prostřednictvím snů jsme schopni analyzovat stupeň naší skryté osobnosti. Tato analýza může být užitečná pro léčbu jistých onemocnění. S pomocí meditace jsme schopni obnovit skryté vzpomínky, pozorovat je, analyzovat je a jednou provždy je vyřešit.
Existují různé typy snů. Kromě bolestivých a příjemných snů, jež se nám běžně zdají, existují ještě další dvě kategorie, které je potřeba analyzovat. První kategorie jsou prorocké sny a druhá noční můry. Prorocké sny se mohou stát našimi průvodci. Noční můry jsou znakem intenzívní agonie způsobené frustrací. Vyskytují se i tehdy, když je člověk velmi vyčerpaný nebo když má špatné zažívání.
Ještě nikdy jsem neslyšel o někom, kdo by prohlašoval, že viděl ďábla na denním světle. Můj bratr-žák mi v podobenství vysvětlil: "Lano je v noci možné zaměnit za hada. Fata morgána vypadá z dálky jako voda. Příčinou toho všeho je nedostatek světla. Největším ďáblem uvnitř lidské bytosti je negativní mysl. Transformace negativity vede k pozitivním nebo, chcete-li, k andělským vizím. Je to právě mysl, co vytváří peklo a nebesa. Strach z ďábla je fobie, jíž je potřeba vymazat z lidské mysli.
Zdroj: Život s himalájskými mistry - Svámí Ráma, Pragma
Komentáře
Já se ji nikdy na podrobnosti neptala, páč tomu moc nevěřím, dle mého je to i o víře, ona věří, že za všechno si může sama a že ona je jediná, kdo ty kledby může zrušit, ale je pravdou, že vypadá i cítí se líp!
Takže na těch snech asi něco bude a zcela určitě se na tom spolupodílí lidské podvědomí,takže sny bych na lehkou váhu nebral,ba právě naopak,mohou nám mnohé říci a to jak o okolí tak i o nás samotných.
Já,aniž bych uměle navodil tento stav ,někdy si vzpomenu na sny již dávno zapomenuté. Pomůže tomu třeba prostředí ve kterém se nacházím,určitá souhra světla a stínů a momentální nálady,mám pocit,jako bych se v podobné situaci již jednou nacházel a ta se opakuje.
Je to zajímavé,hlavně,když si uvědomím,že se jedná o pocit ze snu,který se mě zdál před mnoha lety a prostředí ve kterém se nacházím již z toho snu znám..
Jako bych ve snu,který se mě zdál před mnoha a mnoha lety nahlédl do daleké bodoucnosti a předem ji znal.
A v tom spočívá asi génius lidského podvědomí,které si nezávisle na našem vědomí logickou ůvahou vydedukuje řadu kauzálních na sebe mežně navažujících dějů a variant možného vývoje lidského jednání.
Třeba v práci,když se skláním nad strojem ,mám pocit,že jsem to již jednou zažil v dávné minulosti a pak si uvědomím,že se mě sen se stejným pocitem zdál ,když jsem byl ještě ůčen´.A to jsem již podvědomě věděl,jaké to bude v budoucnu v továrně a vše si pěkně předem prožil ve snu.Podotýkám,že v té době jsem ještě v továrně nikdy co teen nepracoval,poznal jsem pouze školu a dílny.
Co je to vlastně spánek a sen?
Spánkem zaniká naše osobnost,protože podvědom činnost duše žije svůj vlastní a skrytý tajný život.Duše ustupuje do hlubin,kam ji může sledovat pouze citlivá analýza psychoanalytika.
Jsou různé stupně spánku,pokud člověk usne povrchně a má ještě malé spojení s myšlenkama,které jsou uloženy ve vrchním vědomí,spí spánek ,který jej neosvěží a tyto dojmy,které vědomě ve spánku vnímá na něj působí zneklidnujícím dojmem.Je to pouze povrchní spánek lidí přepracovaných a nervozních.
Pravý a nejhlubší spánek je ten,kdy lidské vědomí,zcela oproštěno od dojmů a uložených myšlenek z vědomého života ,zcela se od nich oproštuje a sestupuje až do nejhlubších hlubin lidského podvědomí,jedině v tomto stavu se může rozvinout nejmocnější mohutnost lidské důše .
Je to zdravý lidský spánek,kdy je snížena představa osobnosti,rozum a vůle jsou potlačeny a sestupu do nejhlubšího podvědomí se uplatnují jen z části.
Jsou uzavřeneny i cesty smyslů,kterýma člověk vstřebával své dojmy během bdělého stavu.
Spánkem se mění celá naše duševní činnost a nastupuje probuzení celé její vnitřní čisté síly,která čerpá ze zážitků,uložených ve vrchním vědomí,zážitků,které si pamatujeme z bdělého života.
A tyto dojmy si lidské podvědomí po svém zpracovává,dumá nad nima provádí jejich analýzu.
A to je sen.
Sen je tak obrazně promítané přemítání lidského podvědomí nad zážitky uložené v naší paměti.Toto přemýšlení duše se nám ve spánku pak promítá jako film v kině,ale v trojrozměrném prostoru doprovázené pocity a eocema.
Každá symbolika ve snu má svůj prorocký význam a poselství a tak nám říká,třeba i to,co je skrytou prapříčinou psychosomatických symptomů-dokáže i předvídat budoucnost.
Naše nejhlubší podvědomí je totiž i ten nejdokonalejší psycholog a umí si vysvětlit počínání a jejich důvod u lidí z našeho okolí.
Ví,co si o nás lidé myslí a co chtějí podniknout a říká nám to ve své snové symbolice.
Třeba pomluva je ve snu ukázána jako vysoká věž,nemoc pak ukázkou syrového masa a krve,štěstí v podobě pavouka .A pod. a pod.
Ve snu není prostoru a ani času,ve snu se slévají v jedno zpomínky z děctví se spomínkama ze včerejška,vše ve snu se nám jeví jako pernamentní současnost a možná bodoucnost ve formě lidských tužeb a přání se ukazuje ve formě nádherných obrazů,pestně nadechnutých a vábně vázaných.
Popisuje paní Váš sen?
Vzpomínáte si na Vaše tajná přání a tužby?-ve snu se Vám splnila,proto ten nádherný pocit.
Abstraktní myšlenkové pochody(abstrakce je schopnost tvořit pojmy a pracovat s nima)se rozpouštějí do řečí obrazů a ty běží jak jsem již napsal jako trojrozměrný film .
A tak se epileptikům zdá třeba o divokých zápasech,škrcení,můrách či kočkách nebo balvanech na prsou ty je dusí,nebo o kousajících psech.
Hysterické osoby mají zase sny děsivě fantastického rázu,alkoholikům se zdají sny plné hnusu a strachu,vidí gestikulující a šklebící se postavy.
Při poruchách krevního oběhu jsou spící zase ohrožováno ohněm,padají do hlubokých strží,či jsou svědky krvavých výjevů,
typicky obyčejné sny se u zdravého člověka pak projevují v létání,procházení se v nedostatečném ůboru,hašteření,nevěrnostech,pohřbu a pod.
Flegmatika ponechávají jeho sny bez zájmu,na melancholika sny působí stísněným dojmem,cholerika naštvou a sangvinika rozveselí.
Sen se nám zdá ve zlomku vteřiny,bohužel si při probuzení pamatujeme jen jeho malou část,takže to co si po probuzení pamatujeme není přesnou reprodukcí skutečného snu.
A tak si jej po probuzení dopnujeme vlastní fantafií a tím ho zkreslujeme.A proto není vhodné na základě toho co si z něj pamatujeme zakládat výklad své budoucnosti a života.
Jak jsem již popsal,lidské podvědomí je ten nejlepší psychopog a psychiatr a dokáže určit budoucí možný směr chování lidí v našem okolí a na to nás upozornuje formou tkz. živého snu.Tyto sny nás rozrušují a způsobují nepokoj v naší duši.Jsou to sny varovné.
Při probuzení lidského podvědomí poznává lidská duše sama sebe.Svou všudypřítomností prostupuje okolí i okolní hmotu a poznává ji skrze sebe samou.
A tak zatímco v bdělém stavu vrchního vědomí postupujeme od poznání k poznání,duše je všudypřítomna a svou vnitřní silou nezměnitelně vyčerpá každý předmět,všechny věci jsou pro ni odkryté a poznává je bezprostředně v nich samotných .
Všechny činy vycházejí z příčin podle zákonů,kterámy je řízen svět.Nejhlubší lidské podvědomí předem pozná všechny své činy ,které vykonáme ze své svobodné vůle a toto poznání je nadčasové,vidíme sebe sama v budoucím rozhodování.A tak naše budoucí svobodné rozhodnutí učiněné v pernamentní přítomném čase,ve kterém naše nejhlubší podvědomí žije je již učiněno i když se tak stane třeba v daleké budoucnosti.
Duše z aktivity nižšího podvědomí vrhá své živé,takřka zhmotnělé představy a děje do vrchního vědomí a tak,anž bycom si to uvědomovali nastává souhra podvědomí s vědomím,které tak řídí naše chování a to směřuje k určité činnosti za určitým cílem.
Jak se říká-otcem myšlenky je touha.
Já to znám sám na sobě a uvedu příklad.Rád a hodně cestuji a jak se znám v okamžiku,kdy si představuji místo,které chci ve světě navštívit,již podvědomě pracuji na uskutečnění svého snu a sen se stane skutečností v okamžiku,kdy čekám na letišti Ruzině na letadlo,které mě dstane do Thaiska,Bali,Indie,Ceilon,Karibik,Kenya,SV,tam všude jsem již kromě Indie a Bali byl,Indii mám zaplacenou a za 2 měsíce jedu do Sikkim a protože mám zaplacenou Indii,již šetřím na Bali.
Jsou to mé sny a touhy a já si uvádím v realitu ne tím,že pracuji a spořím ale tím,že po nich toužím.
Stejně tak každý kdo touží po svém snu,pokud se jej nevzdá-má jej splněný.
Jeho podvědomí se o to postará.
A to jsem již sem jednou psal,že lidská touha dokáže vyléčit i smrtelnou nemoc jako je rakovina,dokáže uzdravit i mrzáka.
Jde jen o to chtít a svého snu se za žádnou cenu nevzdat!
To ostatní pak příjde tak nějak samo,nejhlubší lidské podvědomí ví jak na to a bude řídit naše kroky..
Co dodat závěrem?
Kéž bych si uměl vyložit každý svůj sen..to bych byl velmi,velmi moudrý člověk
V podvědomí je vázána vůle a soudnost usměrnit myšlenky za cílem,který si každý vytyčil a to vše je stimulováno touhou a soustředěným cílem ,který sleduje cíl za kterým se jde.
Tato sféra toho nejhlubšího a nejčištčího lidského já je studnicí která zná odpovědi na všechny otázky již z principu sebe samotné a nezatížena smyslovým vnímáním chápe prapříčinu všech otázek na něž lidstvo hledá odpovědi .
Tato duševní činnost je spontální a neustále činná a žije svůj vlastní život ,který se nám snaží sdělovat formou snů a náhlého spontálního vnuknutí,pokud je stimulována soustředěným tokem myšlenek z vrchního vědomí za určitým cílem,je to zdroj světových uměleckých děl,titánů plátna a geniálních vynálezů z technicko-vědeckého světa v podvědomém dění ,je velkou měrou podvázána vůle,soudnost a uspořádat myšlenky pro tyto cíle.
Podvědomý tvořivý rozum proniká tak k logickému poznání v podobě logických forem a myšlenek přinášejících již řešení daného problému.Tyto myšlenky přicházejí spontálně a náhle během již zníněného soustředění vůle na daný problém a ten pak řeší s geniální a nadčasovou přesností.
Mnoho uměleckých děl z hudebního světa takto vzniklo i během spánku,stačilo se jenom probudit a zapamatovanou melodii jenom zaznamenat do not.
Je však rozdíl mezi schopnostmi a zásluhami,zásluhu má jen ten,který se vlastním přičiněním vzdělává ,aby ve vzdělání rostl a tvořil.
Třeba velikáni jako Aristoteles,Sokrates,přicházeli do kontemplativního stavu poznání v němž zůstávali celé hodiny.
Sokrates pak třeba tvrdil,že řešení jeho problému přicházelo náhle od nějakého vnitřního hlasu v něm.
Nikdo nemůže tvořit geniální díla bez vnitřní inspirace lidské duše,kde je uložena nekonečná zásoba vědění,moudrosti,krásy a harmonie.
Do tohoto stavu se člověk také dostane během meditace,joga a pod.K dosažení ůspěchu prodlouženým ůsilím intenzivního soustředění se upneme na určitou věc a v naprosto pasivním stavu doprovázeném však bystrým a vědomým vnímání okolního prostředí skrze smysly dosáhneme pokročilé koncentrace,kontemplace spočívající se v onom upnutí na určitou věc,myšlenku,skladbu,nebo osobu a pasivně přetváváme v tomto stavu aniž bychom o tom ,na co zaměřujeme pozornost přemýšleli.
Řešení může přijít spontálně a nečekaně jako blesk z čistého nebe!
A to je svět snů.Během zdravého spánku nezatíženým špatným svědomím se každý z nás vydává do tohoto tajemného a nepoznaného světa a rozmlouváme tak se svojí duší.Se svým nejhlubším podvědomím.
Zikmund Freud to věděl.To byl genius,svou dobou nedoceněný a odsouzený a to jen na základě toho,že ji předběhl o několik generací.
Já toho velikána obdivuji.
- Odpovědět
Pošli odkaz