Čím si (snad) můžeme osladit?
Již na konci 19. století bylo známé antibakteriální působení medu a mezi včelaři kolují historky o řízcích, které spadly do konve s medem a zůstaly zcela zachované po celou sezonu. V současné době jsou antibakteriální vlastnosti medu přičítány enzymu, který vytváří peroxid vodíku. Nedávno byla dokonce publikována studie o účinnosti medu z Nového Zélandu při ovlivňování zubního plaku. Pokud máte chuť na sladké, pak vám jedna lžička medu denně rozhodně neuškodí a v době respiračních nebo chřipkových onemocnění je med lékem bez NÚ, který lze doporučit.
Druhá v pořadí je přírodní alternativa rostlina stevie (Stevia rebaudiana), která je považována za biosladidlo. Je tradičně užívána ke slazení i ke snižování hladiny krevního cukru v jižní Americe, v Japonsku a v Číně. Teprve v posledních letech se o ní ve zvýšené míře hovoří na veřejnosti i u nás a mnozí již mají zkušenosti s jejím pěstováním. Dá se pěstovat v květináči, v truhlíku nebo ve skleníku. Je 100-200x sladší než cukr a není zdrojem žádných kalorií. Některým vadí její trochu nahořklá příchuť, ale to je třeba vyzkoušet. V zahraničí se prodává tekutá stevie (French Vanilla nebo English Toffee) a do kávy nebo čaje stačí přidat pár kapek.
Evropská komise přijala 11. listopadu 2011 nařízení č. 1131/ 201 l/EU, kterým povoluje zpracování steviolových glykosidů k potravinářským účelům poté, co byl tento krok členskými státy v létě odsouhlasen. Podle EU zjistil EFSA nezávadnost této přírodní sladivé látky.
Pro běžného konzumenta je důležité, že dosud nebyly nalezeny žádné nepříznivé účinky ani u laboratorních zvířat, ani u lidí. Zdá se, že požadavky na prokázání její bezpečnosti jsou však na rozdíl od aspartamu mimořádně vysoké.
Zdroj: prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. - Doba jedová 2, nakladatelství Triton
Komentáře
Tady máte odkaz na velmi kvalitní stévii.Fa bude spolupracovat i se Stobem.
- Odpovědět
Pošli odkaz