Postinterrupční syndrom: mýtus nebo realita?
Postabortivní syndrom (PAS) označuje obtíže, které se u části žen dostavují pro prodělaném potratu. Je-li vyvolán uměle, užívá se též pojem postinterrupční syndrom.
Řada odborných autorit popírá existenci PAS a odvolávají se přitom v prvé řadě k výsledkům rozsáhlého celonárodního výzkumu, k nimž došla komise amerického Kongresu, vytvořená z podnětu prezidenta Reagana, známého odpůrce liberálního interrupčního zákona. Zpráva komise byla zveřejněna 16. března 1989 a sděluje, že umělý potrat “většině žen, které tuto proceduru podstupují, nepřináší psychologické riziko.“
Podobně hovoří Exhale, který vytvořil v r. 2002 první postabortivní linku, která není postavena na žádném politickém ani náboženském základě. V prvních sedmi letech operací přijali více než 18 000 telefonátů: „Dvě dekády přezkoumávání - od výzkumů Reaganovy komise až ke studii publikované v r. 2009 na Harvardu ukázaly, že potrat sám o sobě má zřídkakdy vážné negativní následky na duševní zdraví.“
Argumenty proti PAS
Uvedené informace a stanoviska pocházejí z americké organizace Planned Parenthood, která zastává liberální přístup k interrupcím.
„...antipotratářské skupiny si vymyslely tzv. PAS, aby udělaly potrat nelegální a nebezpečný... jejich studie jsou velmi narušené, například se dotazují pouze žen, které po potratu přiznávají emocionální problémy. Nedotazují se žen, které mají potrat v prvním trimestru - téměř 90 procent všech potratů probíhá během prvního trimestru těhotenství. ... Takzvaný postabortivní syndrom není jako psychologická diagnóza uznán American Psychiatric Association...“
Nicméně i Planned Parenthood přiznává, že
„Studie ukazují, že zatímco závažné emocionální narušení po potratu je velmi vzácné, vyskytuje se s větší pravděpodobností u žen, které:
- prodlévají s podstoupením potratu
- mají lékařské nebo genetické důvody ukončit chtěné těhotenství
- mají závažnou předcházející nebo průvodní psychiatrickou chorobu
- prožívají konflikt ohledně potratu.“
Proto by ženy měly pečlivě zvážit své možnosti před podstoupením potratu.“
Argumenty pro life organizací
Naprostá většina organizací „obhájců života“ zdůrazňuje, že milióny žen zakouší PAS. Anonymní autorka píše: „Zatímco lékařská komunita může zpochybňovat jeho platnost, jako dřívější obhájkyně svobodné volby mohu potvrdit, že se jedná o skutečnost. Sotva máte počáteční slzy zoufalství z emoční ztráty a fyzickou bolest za sebou, vaše rozhodnutí
ukončit život vás začne strašit. Byl to chlapec? Děvče? Kolik let by dnes měl(a)? Kdyby jen... Otázka za otázkou, vzpomínka za vzpomínkou vás přivádějí k hlubšímu zoufalství.“
- Oběti postabortivního syndromu jej často popírají kvůli vině a depresi, která je s interrupcí spojena. Proto je velmi obtížné jej zdokumentovat.
- Milióny žen zakusilo pro prodělaném potratu morální dilema, kterému nemohou uniknout. PAS může ovlivnit muže stejně jako ženy. Muži mohou také zakoušet jeho symptomy léta po potratu.
- Vědomí, že Stvořitel vesmíru odpouští, když ho o to požádáme, nám pomůže odpustit sobě samým. I když budetee občas stále zakoušet smutek pro ztrátu svého dítěte, můžete si být jisti, že ho opět uvidíte!“
„Rama International“ uvádí ve svém článku o PAS: „ PAS je formou posttraumatické stresové poruchy (PTSP). Proces, během kterého se z potratu stává volba, prožití samotného zákroku a život se smutkem, bolestí a lítostí je zcela jistě ve svém nejhlubším jádru traumatický. Tak jako u každého traumatu, i zde se jedinec často snaží zlý zážitek „zapomenout“ a popřít nebo ignorovat bolest, kterou vyvolává. Mnozí svůj zármutek prostě nevztahují ke zkušenosti potratu. Nicméně v jistém okamžiku vzpomínky vystoupí na povrch a pravdu o ztrátě již nelze popírat. V těchto chvílích se bolest postabortivního syndromu objevuje v srdcích miliónů životů.“
Symptomy PAS
Ve své knize „Help for the Post-Abortive Woman“ uvádějí autoři symptomy PAS. „Pokud na sobě rozpoznáte více než dva z těchto symptomů, je možné, že prožíváte postabortivní symptom:
- Vina
- úzkost
- psychologické „ochromení“
(Měla jsem návaly paniky. A z těch návalů stále se snižující sebevědomí. Například jsem stála před obchodem a potřebovala jsem nakoupit a prostě jsem nemohla jít dovnitř.)
- deprese a myšlenky na sebevraždu
(Také jsem měla deprese a z toho myšlenky na sebevraždu. Asi jednou nebo dvakrát mě od toho dělilo opravdu jen pár okamžiků.)
- Výroční syndrom: rozšíření symptomů v době okolo potratu a/nebo předpokládaného data narození.
„Dneska mě to zmohlo. Touhle dobou by se M. narodila.“
- znovuprožívání potratů prostřednictvím flashbacků
- touhu co nejrychleji znovu počít.
- znepokojení nad tím, zdali je žena stále ještě plodná a schopná úspěšného těhotenství.
- neschopnost vytvořit pouto se současnými a / nebo budoucími dětmi.
- vina z přežití
- poruchy v jídle
(Měla jsem i fyzické obtíže. Bolel mě žaludek, stal se ze mě bezmála hypochondr, měla jsem kolísavý tlak, vlivem stresu a toho všeho jsem přibrala deset kilo.)
- Zneužívání alkoholu nebo drog
- sebetrestající nebo sebeponižující chování
- krátká psychotická epizoda trvající až dva týdny.
(Často jsem měla..jak to říci.. nekontrolované emoce. Smích, pláč, vztek.. Nemohla jsem to moc ovládat. Na špatné zprávy jsem reagovala pomalu smíchem, když byla nějaká šťastná chvíle, plakala jsem.)
(Texty v závorce obsahují autentické pocity mladé ženy po interrupci. Výpovědi uveřejňujeme s jejím souhlasem. Stránky s celým jejím příběhem a diskuzí naleznete na: http://www.odpusteni.estranky.cz)
Poradny:
- Poradna pro ženy v tísni - tel. 800 108 000
- Linka důvěry - tel. 222 580 697
- Modrá linka důvěry - 549 241 010
- internetová poradna - help@modralinka.cz
- Afterabortion.com
Komentáře
(že má ženská pár dní po interrupci rozhašené hormony, to je něco jiného - spousta ženských probrečí třeba prvních pár dní před menstruací, a taky z toho nikdo nedělá "oplakávání neoplodněného vejcete")
No co se týče internetového counselingu, tak jsem stejný odborník na interrupce, jako lékař s dvacetiletou praxí. O interrupce jsem se začala zajímat v deseti letech, tedy před 13 lety.
A většina té "lékařské odbornosti" se týká věcí, které nemůžu přes net zvládnout, i kdybych měla sebevětší praxi a vzdělání, protože na to je potřeba ženu vidět, prohmatat a udělat ultrazvuk.
Lepší by bylo, kdyby se dotyčná osoba dozvěděla jen že "OMG POTRAT JE VRAŽDA MIMINEČKA KTERÉ MÁ PRSTÍČKY A SRDÍČKO", a hned by byla "dobře informovaná", že?
Zřejmě jsi tyhle informace vůbec nikdy nehledala, protože ty informace má vystavené opravdu málokterá nemocnice.
Jo, může se zeptat všudemožně kde, ale když už se rozhodne položit dotaz na diskuse.doktorka.cz, tak nechápu proč bych ho měla nechávat bez odpovědi, když odpověď vím.
Zakomplexovaná kráva jsi tady akorát tak ty, když ti vadí, že lidem pomáhám. Zřejmě jsi nějaká mrdka, která si neuměla koupit vibrátor, piglovala se zeleninou a kuchyňským náčiním a teď je neplodná a tak se vzteká na cizí interrupce, co? Nebo nějaký podobný případ pro dr. Chocholouška. Jdi se bodnout, ty čubko.
1. holka vleze na diskusi a položí dotaz o potratu
2. ta mrdka Beruška jí dá telefonní číslo na poradnu Aqua Vitae s tím, že tam jí poradí
3. holka si myslí, že je to asi nějaké číslo na interrupční kliniku kam se objedná, tak tam zavolá
4. zmocní se jí psychopatka s odborným tréningem, která se jí bude snažit jakýmkoli způsobem vyschízovat, aby na interrupci nešla
buďto jsi úplně blbá a nedochází ti k čemu by došlo, kdybych odešla, nebo jsi nějaká katolická čuba, která tyhle prasárny podporuje
Jo, kdybych odešla, tak se nevinné ženy dovolají na liferskou propagandistickou linku, kde jim můžou velmi uškodit. Když to odmítáš vidět, tak máš zřejmě výrazné nedostatky stran intelektu.
Dominiko, žádný postabortivní syndrom neexistuje, a embryo není žádné dítě.
"Maminka má tento začínající život ochraňovat." - jen pokud se TĚHOTNÁ ŽENA (žádná maminka!) rozhodne, že chce v tu danou dobu stát matkou. Pokud nechce, tak prostě jde a nechá začínající život odsát a vylít do záchodu. Škoda, že to neudělala tvoje matka, na světě by bylo o jednu tupou mrdku míň.
Doufám, že tvoje děti chcípnou.
Jen nesouvisející sprosté urážky, tak to má být, tak má vypadat kvalitní diskuse!
Děkuji, musím být, mám kolem sebe spoustu té naší drobotiny, teď přibude další, takže si zas musíme odříct něco svého pohodlí, ale nějak nám to nevadí. Jsem zvyklá a manžel taky. Těšíme se, pohlaví nevíme. Vždycky se dáme překvapit. Ale teď máme jméno jen zatím pro holku. A co Ty? Máš už nějaké děti?
Dominiko, asi řekneš, že jsme blázni, ale my máme těch dětí tolik, že nejstarší jsou už z domu. Máme jich celkem 13 a 14. je na cestě. Nejsme žádní věřící katolíci, ale já do sebe nechci cpát žádnou chemii, takže nepoužívám antikoncepci, kondom nesnáším, takže ten průvod jsou plody naší lásky. Ale nelituji toho. Jsme asi netradiční rodina, protože neznám nikoho kolem nás, kdo by měl tolik dětí. Má to ale jednu výhodu - ty starší vychovávají ty mladší. No a teď budu mít to, co tady někdo na internetu nazývá tandemové kojení. Prozradíš mi, kolik je Tvým dětem?
A i kdybych opravdu jen seděla u kompu a nadávala, tak je to pořád lepší činnost, než utírat nějakému miminu posranou prdel a poblitou držku.
Lili:
pro ty děti je lepší umřít, než být vychovávané takovou tupou mrdkou
že tam lezou davy neukojených krav s vytahanými kozami, které mě musejí neustále urážet a obtěžovat, to dost dobře nechápu, ale budiž - vyštípat se nenechám.
mám nějaké svědomí, a představa, že nevinná žena vleze do spárů zrůdné Berušce s její propagandistickou linkou na úchylnou pseudopsycholožku... brrrr... nechápu, jak provoz takové linky může nebýt trestný
Proti tomu dobře pomáhá bezdětnost, štíhlost a později silikon.
Že odpornému liferovi připadám duševně odporná, to je spíše lichotka, ne?
Vespod fuj - to se týkalo toho, že ta prsa jsou držená podprsenkou. Prsa by snad měla být krásná i volně, a ne že vypadají dobře jen když jsou nějak podpíraná.
Já taky nechápu, proč mě pořád někdo zbytečně uráží... třeba jen odpovím na praktický dotaz týkající se potratů, a hned se objeví několik příspěvků ve stylu "Neposlouchej tu zrůdu Helenu, to je taková zrůda že (blablabla)".
Očividně někomu vadím, zřejmě liferkám, které by rády propagovaly svojí nechutnou "poradenskou" linku.
Hned jsem ještě o trochu arogantnější.
Jen se na to podívej, X liferů včetně tebe na mě sprostě útočí a uráží mě, abych odtáhla a nechala nevinné ženy napospas Berušce a podobným lidským zrůdám... a já to nevzdávám, a dál bojuji za pravdu a spravedlnost.
Lili, naopak, mě teda připadáte skvělí!...
Dominiko, jsi jedna z mála, která má pochopení, jinak se na nás dívají trochu s vrchu. Jsou i tací, kteří tvrdí, že naše děti jsou vedlejší produkt naší sexuální nadrženosti. Ale není to pravda, věnujeme se jim maximálně a snažíme se z nich vychovat slušné lidi. A myslím, že se nám to docela vede. No nic, jdu připravovat romantickou večeři pro manžela, přijede večer a jsme sami. Jinak tu budu zítra večer.
To, co jsi napsala Heleně je pravda, pod to bych se podepsala.
Čím víc budou urážet, tím drsnější budu, až budu psát tak hnusné věci o zabíjení dětí, že to nevydrží ani ta nejtěžší prolife agigátorka, a radši uteče.
Kdysi už jsem tu totálně vyhnala všechny snažilky z Chci miminko!!!, když předtím z nějakých záštiplných důvodů vyhnaly všechny childfree z Nechci mít dítě... a katoličky dokážu vyštípat taky. Žádná matka nedokáže číst detailní popisy toho, jak budu mučit a zabíjet její dítě a pak jí donutím ho sníst.
To slyším asi 10x denně.
Dámy mě uráží právě...
Dominiko, máš naprostou pravdu. Nechápu, jak v někom může být tolik zloby.
- Odpovědět
Pošli odkaz