Tai chi

Koukám, že se tady brutálně filozofuje... Jak poznáte, kdo je v tajči dobrej a kdo špatnej? Jde především o bojové umění, takže by se to mělo posuzovat podle toho, kdo komu dá do držky, nepletu se? To by taky mělo být prubířským kamenem umění.

dovolím si snad pro radost případného čtenáře zveřejnit tradičně laděnou báseň otištěnou před lety ve skvělé knize Martina Palmera - Taoismus. Těším se z ní dodnes. Snad přinese špetku potěšení i vám. Tedy:

"V zadní uličce žije si mudrc prostým životem,
a má právě tolik, aby se udržel naživu.
Ać bědným se může druhým zdát,
je šťasten a sám sebe si váží."

Privátní poznámka pod čarou ;-) I když tomu rozumí dnes řekl bych každý. Věci jsou většinou mnohavrstevné. Lidé každý jeden z nás jsme příliš rozdílní, jedineční. Co je dobré pro jednoho nemusí být tím pravým pro druhé. S odkazem na báseň tedy podotýkám - askeze, chudoba a jiné taoistické ctnosti nemusejí být nutně v rozporu s tím, když je někdo bohatý, slavný, mediálně známý nebo opačně chudý, nemocný ... cokoli nás napadne. Individuální záležitost. Vše je jak má být a jak býti musí. Jak si každý z nás ostatně zvolil. Jde řekněme o "vyrovnání". Čeho? Například sil, energií, čehokoli co přebývá nebo čeho se naopak nedostávalo.

Krásný večer Bohumil

to bude...Ale nemusí se to...psal jsem to v práci,kde mi mozek pracoval na plné obrátky a nechal se strhnout k příliš analytickému výkladu. Na svou obhajobu :-) dodávám, že motivací k "většímu zabřednutí" mne stimuloval i fakt, že se zde pohybujeme na veřejné diskusi (vlastně tady už spamujeme mimo téma!) a to jak chápeme určité teze my dva mezi sebou by jiný čtenář nemusel vyhodnotit správně. Byl jsem tedy více popisný s ohledem na ostatní možné účastníky debaty.Jinak nemám co bych Vašemu komentáři vytkl.Konečně to není cílem. Jsme ve shodě. Pro doplnění. Ku dosažení nebo dostání se "do proudu" jak píšete není podmínkou praktikování taiči nebo čehokoli. Jediné na čem záleží je správně praktikovat své žití jako takové. Ostatní se dostaví samo.

podívejte. nahlížím na...to bude...Ale nemusí se to tak intelektuálně rozebírat.Pokud někdo praktikuje dobře a dlouho,přemýšlí a je sebekritický,dříve či později se napojí na určitý proud,a zažije určité věci a získá poznatky,které budou podobné i u jiného člověka,který též praktikuje poctivě a správně.Nejde jen o taichi,ale i jogu,a i jiné věci...Život není jen cvičení,ale ono pomáhá člověku se vyladit,a správně jednat.

a jsem rád,že někdo...podívejte. nahlížím na věc asi takto. je nějaká obecná realita/pravda. Té se nikdo nebo 99,9% z nás nepřiblíží. Tedy tvrdit, že já nebo ten či jiný člověk má pravdu je hloupost. Vycházím tedy z premisy, že osobní náhled z pozice ega, mysli či čehokoli je od počátku v zásadě mylný. Z téhož důvodu se tedy na věci dívám jaksi odosobněně a to i včetně zvážení eventuality,že se na tutéž věc může někdo dívat ze zcela jiného úhlu a skutečnosti se přiblížit více (než já). Netroufám si tedy nic kategoricky tvrdit ani na svých postojích nelpím. Pokud mi někdo dá rozumný argument rád uznám svůj omyl.Na straně druhé, pokud má člověk jakési IQ, zkušenost, pozorovací talent a otevřenou mysl i vnímání (ne vše je možno pojmout rozumem,vlastně relativně málo věcí bych se snažil vměstnat do kategorie rácia jakkoli to zní iracionálně :-) ) pak jedinci časem dojde, že není zase tak mnoho možností jak to či ono uchopit a přistupovat k tomu.Jistě vždy je více cest k témuž. Jen některé jsou namáhavější, jiné klikatější a některé jsou efektivně přímočaré. No a sejdou-li se lidé, kteří jsou schopni toho přímočařejšího odosobněného náhledu pak nevyhnutelně musejí dojít ke stejným nebo velmi podobným postojům ohledně konkrétních témat. Nejde zde totiž už o střet dvou eg, dvou intelektů ale jaksi o do značné míry odosobněné vnímání téhož. Těžko se to verbálně vyjadřuje. Omlouvám se za svou neobratnost. Zkrátka v našem případě asi trochu lépe popisujeme objektivní realitu, přeskočili jsme o něco lépe než jiní svou subjektivitu a tudíž se shodujeme.Domnívám se, že se to netýká jen taichi, o kterém nyní vedeme debatu, ale že bychom našli společný průnik (shodu) i v jiných tématech a oblastech bytí.

říkal o ní na svém kurzu...a jsem rád,že někdo přemýšlí nad tématikou i lidech,a není jen nekritický obdivovatel proto,že on se přece učil u onoho známého...Asi by chtělo se setkat.

říkal o ní na svém kurzu Čchi-kungu pan Strejček v Č.B., že se mistryně paní Skalová učila od svého zahraničního mistra odněkud z Nového Zélandu. Osobně jsem ji neviděl, nebudu tedy hodnotit.Jakkoli myslím do Nesměně stále jezdí,tak je možnost se cvičením s ní posunout dále. Ale je-li to tak jak říkáte o dovednosti žáků,kteří jí prošli rukama, pak je to myslím krásný příklad toho jak se ta případná "nedovednost" nabaluje jako sněhová koule.Kdesi kdosi v cizině nebo jinde se prohlásí po pár kurzech u kohosi mistrem.Učení dále předá někomu a ten to potom dále šíří. Pravděpodobně co další generace žáků, tím nižší úroveň dovednosti. Snad se mýlím? Rád bych si vylepšil svůj mírně realisticko-skeptický pohled na věc. Leč osobní zkušenost mě vede k podezření, že se asi bohužel nepleteme.

jsaem nikde nenalezl.
nemám čas to nyní hledat. Měla i separé tai chi stránky,ale i tady je o tom řeč: http://www.fyzio-vltavinek.cz/Je to jak jsem psal v Plzni.

jsaem nikde nenalezl.

v pořádku.Já s Liškou...dneska je každý odborníkem na všechno. Z lidí se tak nějak vytratily soudnost i skromnost. Bohužel.

bych, aby nedošlo k...v pořádku.Já s Liškou necvičím asi 23let,ale jsem s ním v kontaktu.Dal mi mnoho,vím že hodně zná,ale je pravda když jsem určité lidi kteří s ním snad cvičí viděl,měl jsem výhrady...
Je otázkou,jak si jeho rady berou k srdci,jak cvičí a vše kolem.Prostě,lidi a vše se mění.Ale Liška je pořád můj mistr,ikdyž již s ním prakticky necvičím.Pokud vidím Třeba paní Pechovou která píše o Taichi i knihy,je hrozné se k takovému člověku dostat.Jsou ovšem i jiní,např.Turneber atd. Dnes tak z 80 procent je to jen hra na taichi.

bych, aby nedošlo k nedorozumění rád dodal, že nikoho z výše uvedených osob nijak neposuzuji, neodsuzuji ani není mým cílem je kritizovat nebo pomlouvat. Jen konstatuji, že mě třeba úrovní své dovednosti nebo způsobem jak trénink vedou, kombinací obojího případně dalšími věcmi coby ex-praktikujícímu taičistovi s několikaletou zkušeností nevyhovují nebo spíše neoslovují mne natolik,aby mi stálo za to, začít s nimi pravidelně cvičit.Čímž nevylučuji, že pro někoho jiného mohou být přínosem a nejlepším možným učitelem. Obecně si vážím kohokoli,kdo se sebou v jakékoli oblasti lidské existence něco dělá , dosáhne třeba i jisté úrovně a předává svou dovednost/poznání dále. Pouze já v individuálních případech nevnímám svou kompatibilitu a souznění s nimi Tak to zkrátka v životě chodí, Jinak proti nikomu nic osobního nemám.Pěkný večer všem

určitě je lépe...Nevím, jestli p.Lišku znám. dělal jsem u něj kdysi v 17-19letech zkoušky, pak v nevím 24 chvíli chodil k němu na taiči. Před asi 5ti lety jsem se byl podívat znovu jak to vedou.Protože si mistr žáků v podstatě vůbec (a to doslova) nevšímal neumím posoudit jak se instruktorsky za ta léta posunul.Byl jsem i na tréninku Liškova žáka Aleše Klečky. Nebudu komentovat jinak než, že jsem neměl potřebu se pravidelněji zúčastňovat. Jinak jsem ve věku 37, chodím pravidelně do budějovických čajoven, čili je dost možné, že se od vidění známe. Budu se těšit na Váš e-mail.Hezké odpoledne.

na internetu se pohybují...určitě je lépe praktikovat,než povídat.Pokud Lišku znáte již dlouho,aspon 23let,známe se řekl bych.Napíšu zítra.

Pan Kolář nejsem.Veřejně...na internetu se pohybují různá individua. S těmi učiteli a žáky máte pravdu.Vzpomínám si na výrok Jiřího George Huška z mantis kungfu. Vyznívalo to ve stylu že dříve si učitel vybíral žáky. Dnes je rád, pokud se najde vůbec někdo (ve smyslu co píšete,kdo má upřímný zájem), kdo si vybere jeho či jakéhokoli učitele. můj anonymní e-mail je [email protected] . Snad jsem to napsal správně,moc ho nepoužívám. Ono obecně nemá asi smysl moc diskutovat. Lépe je konat a neteoretizovat. Ale třeba se někdy domluvíme a potkáme se až nastane vhodný čas osobně...

spíš jsem měl na mysli to,...Pan Kolář nejsem.Veřejně prakticky ani moc již nepůsobím.Není čas,a opravdu jen málo lidí se chce něco naučit.Lidé chtějí vše hned,a jak víte,v Taichi to tak nejde...
Mám několik málo žáků,a těm se snažím něco předat.Co,záleží jen na nich.Na anonymní diskuzi chci zůstat anonymní,protože opak se řadě lidí vymstil.Pokud chcete,napište tu email třeba jen pro tento učel založený,a napíšem si.To není problém.

prakticky souhlasím se...spíš jsem měl na mysli to, že běžně člověk na ulici mistra bojových umění nepotkává. Nebo třeba ano :-) Kdo ví? Mohu se zeptat dle některých indicií, které jste zmínil. Jste Radek Kolář? Chen taiji? Pokud ano, jakkoli jsem se čchenu nevěnoval, stačí se podívat na počátek ony 4 vteřiny v úvodu videa zde https://www.youtube.com/watch?v=7uxzksZkN84 a jeden musí vyjádřit uznání. Nejen nad tím co vidět a zřejmé je,ale i to co "vidět" běžně není. To by člověk musel být naprosto slepý, aby okamžitě neviděl,že to co je p. Kolář předvádí je dobré. každopádně úctu a uznání si myslím zaslouží každý, kdo se odváží a rozhodne se vydat na Cestu a věnovat se sebekultivaci a cvičení.

OPRAVA : DOHLED.

Myslím, že až na pár...prakticky souhlasím se vším,co píšete.Jen že někdo nebyl z vnějšku schopen rozpoznat případné chyby,je vždy dáno tím,na jaké urovni je on sám.
Ono vždy se dá i na té fyzické urovni zlepšovat,a nějaká chybička je vždy.Odborník ale pozná i určité pochody uvnitř žáka,at již po energetické či psychické stránce.To samostudium a sebehlídání je uroven,která přichází po dlouhých letech dobrého cvičení,vetšinou 20letech,ve vyjímečných případech dříve.Proto je žádoucí i tak dohlet zkušeného mistra.Můj mistr praktikuje 50let,a i tak se nechá mistrem opravit...

Myslím, že je to nám dvěma zřejmé, ale spíš jako podnět k zamyšlení a uvědomění si pro ostatní zájemce o cvičení. Tchaj-ťi čchüan nezačíná ani nekončí příchodem/odchodem do tělocvičny na lekci. Pravidelně cvičící nebo zkušeností disponující člověk ho vnímá všude a ve všem. Neustále. Privátně se domnívám a vždy jsem to tak praktikoval, že nestačí jen starat se o fyzický projev ten cvičební aspekt. Pro správný pohled a zasazení si věcí do kontextu jsem se zajímal i o historii, sociokulturní souvislosti, filozofii - taoismus, tradiční medicínu, feng-šuej, čajový obřad a řadu dalších věcí. Aby byla zachována rovnováha jak praktická projevená část, (tedy cvičební aktivita) tak i aspekt teoreticko-duchovně-znalostní. Přeji pohodový den všem!