Reklama

ROMOVÉ - žijí tu s námi

Miluno (Pá, 18. 10. 2019 - 11:10)

mně připadá, že chceš vždycky opak toho, co prožíváš : když je živo, chceš klid, když je pohoda a klid, nudíš se a chceš akčnost. Je to neklid? Neklid z čeho? Že už nebude nic jiného "jen" tahle nuda? Nebo "jen" momentální chaos?

Miluna (Pá, 18. 10. 2019 - 11:10)

Je to možný že to tak je.Ale častěji chci akčnost.Víc akčnost a klid taky ale ten stačí krátší dobu,aspoň tyhle poslední týdny to tak mam.Začne se vkrádat nějakej neklid kterej si neumim vysvětlit.A taky se bojim předem tý zimy.Nějak sem poslední měsíce naladěná na jaro a léto a že už je plíživě za rohem ten zimní hnus mě provokuje.A Bianko to já taky ráda ty procházky ale když teď na ní pujdu tak se mi tam chce brečet že se na to nemůžu koukat jak to usíná a moje oblíbený listí pade.Nelíbí se mi že brzy budou holý stromy,nepůsobí to na mě už hezky.Celkově uplně nejlíp je mi na jaře,to je moje nejmilovanější období.Teď nevim co se dnem.Jako klidně můžu jít aspoň pěšky ven,nebo jít nakoupit a vařit ale nebaví mi to momentálně.Sem ráda že je ještě slunce ale jsou to poslední dny letos.Dneska má Lucka poslední možnost,včera psala že "možná" ale ja už moc nevěřim že přijede.Jasně kdyby přijela hned by mi bylo líp ale moc už nevěřim.Neni s ní lehká domluva.Připomíná mi v tom ty cikány.

bianka (Pá, 18. 10. 2019 - 08:10)

Teď možná budu napadená anonymy, ale je to něco podobného jak u Miluny. Prostě, když musíš utéct ven, pryč z uzavření domova, jdeš. Jdeš tam, kde se cítíš svobodně a dobře. A nekoukáš na to, co si budou druzí myslet. Jde pryč povinost, vše. A můžeme Miluně radit. U mě je to naopak, já se stahuji. A hledám ten svůj klid. To, kde je mi dobře.

bianka (Pá, 18. 10. 2019 - 07:10)

Ano Aleši, nepsal jsi tady, že jsi taky introvert?
Záleží taky podle mě, kde se člověk narodil. Do jakého životního prostředí, snad by se to dalo trochu v mládí nebo spíše v dětství, rodinou, s lidmi nejbližšími trochu zlepšit, ale z druhé strany člověka nepředěláš. S tím černochem jsi mi připomněl Jaksona, ale to je o něčem jiném.:-))

bianka (Čt, 17. 10. 2019 - 22:10)

Nene nechci si stěžovat, dá se s tím žít, jen jsem se rozepsala, jak se ptala Milu, jestli mám kamarádky a zda jsem spíše samotářská. Tak to samotářská jsem a vždy jsem byla a na posilování je u mě asi už pozdě a možná to už ani není třeba. V mém věku. :-) Jdu si namazat nohy, hodně jsem dnes cestovala a pak do postele. Hlavně by měl být člověk sám se svým životem a také sám se sebou spokojený. Hezký večer

Lalla (Čt, 17. 10. 2019 - 22:10)

Bianco, ony ty články jsou trochu zavádějící, ve skutečnosti ve sporu introvert x extrovert není vítěze. Introvert je empatičtější, přemýšlivý, extrovert jede víc po povrchu, je komunikativnější. Ovšem když na sobě introvert dobře zapracuje, a díky vhledu a nadhledu posílí své slabé stránky, může být např. lepší řídící manager než rozlítaný a povrchní extrovert. Být introvert skutečně není důvod ke stěžování :)

no (Čt, 17. 10. 2019 - 22:10)

když na sobě introvert dobře zapracuje, dojde k závěru, že páchá násilí na svoji přirozenost. Pak je nejlíp se na veškeré pracování a posilování vyprdnout, přijmout se takový jaký jsem, což tady rozumně kdysi popsal Aleš

Lalla (Čt, 17. 10. 2019 - 22:10)

Tak jednou popíšu proces přemontování introverta na extroverta, výhody a nevýhody. Někdy prostě nelze jinak. Dobrou, Bianco

-Aleš- (Pá, 18. 10. 2019 - 06:10)

Nic takovýho jako předělání introverta na extroverta nebo naopak není možný. Introvert se samozřejmě může projevovat extrovertně, ale všechno je to na sílu, v této roli se necítí vůbec dobře a je to jenom přetvářka pro okolí. V soukromí zůstává pořád tím uzavřeným člověkem jakým se narodil. Je to stejný jako kdyby černocha nabarvili na bílo a tvrdili že ho předělali na bělocha :-)

Lalla (Pá, 18. 10. 2019 - 11:10)

:), tak nějak

bianka (Pá, 18. 10. 2019 - 11:10)

Takže přetvářka Lallo? Nějak jsem to nepochopila.

Lalla (Pá, 18. 10. 2019 - 13:10)

Bianco, Aleš má vpodstatě pravdu, nelze předělat nastavení "mozku" člověka, stejně jako z leváka neuděláš praváka. Existují ale různé metody, které umožní introvertovi chovat se jako extrovert, pokud tedy chce a potřebuje. Já jsem těžký introvert a mé okolí kromě rodiny, to na mě nepozná

bianka (Pá, 18. 10. 2019 - 14:10)

Lallo, tak na mě to okolí také nepozná, možná je to tím, že do společnosti málo chodím. Metody, to je to přetvařování, které dlouho nevydrží. U mě by se dalo říct, že se umím zachovat, jako extrovert, ale to jsou jen okamžiky v životě. Být doma introvert a třeba v práci apod. být jiný to se dá poznat. Všímavý člověk si toho všimne. Že je člověk jiný, divný. Aspoň u mne.
A leváctví.... Něco podobného. Mám dceru levačku, vím, že se to nemá předělávat, ani jsem to nedělala. Jen dcera se ve škole styděla, že píše jinou rukou u tabule a sama se přecvičila. Řekla mi to ale až později. Teď dokáže psát oběma a třeba najednou. Tužku v levé i v pravé a píše najednou. Dodnes to také nechápu,.:-)) ale hlavně, že jí to nějak neublížilo. Protože to nastavení mozku se doopravdy nemá předělávat, jak píšeš.

Sany 11 (Pá, 18. 10. 2019 - 14:10)

Bianko, ja jsem take levak, ve skole me bohuzel predelavali. Takze jsem musela psat pravou, ale kreslila jsem levou. I ja umim psat obema nebo i pozpatku, vzhuru nohama, jak si budes prat. To umim hlavne proto, ze jsem se ve skole casto nudila.:D Nevim, myslim, ze mi to snad take neublizilo. Kazdopadne nekoktam.;) Jinak , kdyz se zamyslim, tak cim jsem starsi, tim vetsi introvert jsem. Kazdopadne jsem i linejsi s nekym telefonovat. Kdyz me nekdo zavola, tak si nakonec s nim treba rada pokecam a je to pak na hodiny, ale samotne uz se mi nejak nechce. I kdyz to zase kompenzuji asi tim, ze vyucuji pres skype. Zase nemuzu rict, ze bych se neumela ve spolecnosti bavit, ale nejak mi to nechybi. To je asi spis ale unava materialu.

bianka (Čt, 17. 10. 2019 - 21:10)

Ještě jsem našla článek, trochu popisujícího introverta. Já si myslím, že jsem už z toho trochu vyrostla. Hlavně z té kombinace introvert- samotář.---- Komplex málomluvných----

Je to nesmyslné, zbytečné a postrádá to logiku, ale je to tak. Introverti se za své nastavení stydí, extroverti nikdy.

V žádné internetové poradně jsem nikdy nenarazila na otázku „Jak to mám udělat, abych byl méně společenský?“ Zato volání o pomoc typu „Chtěl bych si najít přátele, ale myslím, že jim připadám nudný, co mám dělat?“ jsem našla nepočítaně.

Introverti prostě trpí komplexy. Za pětačtyřicet let jsem se naučila ve světě hlasitých lidí docela dobře fungovat. Pravda, musíte si protrpět dětství, kde vám v hodnocení vždycky chyběla pochvala „v kolektivu oblíbený“. Pak musíte sehnat někoho, kdo bude ochoten si vás vzít, i když mu nejdřív nedokážete říct nahlas ani ahoj. A nakonec musíte přibrat pár kilo a vrásek, abyste si začali svoji dovnitř obrácenou osobnost konečně užívat.

Prvním krokem k plnějšímu životu je přiznat si, že máte trochu problém. Na planetě, kde na jednoho introverta připadnou tři extroverti, je to věc logická a není třeba se nad sebou dojímat. Stěžuje si kočka, že neumí štěkat? I kdyby žila s tlupou maltézáků, ani ji to nenapadne.

bianka (Čt, 17. 10. 2019 - 21:10)

Byla jsem ve velkoměstě, dnes bylo krásné počasí, takže to vyšlo. Za chvíli jdu pod sprchu a pod peřinu. A jaká jsem? Takže to prásknu. Jsem introvent. A našla jsem pár bodů, které na mě sedí:

Mají dar chápat lidi s jejich slabostmi a schopnost odpouštět chyby.
Málokdy kritizují druhé (zato sebe často).
Umí být sami se sebou, aniž by se nudili.
Vidí věci v souvislostech, jakoby z nadhledu. Takže já se se sebou nenudím, ale ve společnosti, sedím, koukám a brzy odcházím do své samoty....Kamarádky mám, chápou mě. Horší je to s některýma lidma. Protože, jak se člověk nějak liší, kde to je většinou znát, mají jej v lehčím případě za divného. Hlavně by měl být člověk sám se svým životem a také sám se sebou spokojený. Takže jak jsem psala, každý máme něco. Lidem neubližuji, no snažím se o to, a že mě někdo nechápe, je jeho věc.

bianka (Čt, 17. 10. 2019 - 16:10)

Ano, to určitě Milu. To já mám zase blíže na Slovensko, nebo do Polska.

Miluna (Čt, 17. 10. 2019 - 20:10)

To je fakt Bianko.A jak jinak je? Byla si v tom vetšim městě? A máš tam kolem nějaký kamarádky nebo si spíš samotářská? Já už tu mam doma Sergeje,tak jako s nim docela dobrý teď a povídali jsme si ale teď na večer se do mě vkrádá nějaký trošinku smutno.Je fakt že už mam zase před MS ale najednou takový myšlenky přichází že mam třeba každou chvíli slzy v očích a tak už mi tu ruší.No jo co se dá dělat,myslim na tebe a na ostatní co jsou hodný.A taky nevim jestli mi to přijde ale dýl už tu nebyla Pilsnerka? O Andy vim že ta naposledy psala že jí čeká volno a zahrádka ale Pils tu asi nebyla nejdýl.

Miluna (Čt, 17. 10. 2019 - 10:10)

To jsme od sebe tak kolem 300km viď Bianko.To už to mam blíž do Německa i Rakouska.

bianka (Čt, 17. 10. 2019 - 08:10)

Milu, já se z tebe picnu. :-D

Reklama

Přidat komentář