Pomočování v dospělosti

Když nevím, že se na WC dostanu během tak asi půl hodiny, jdu vždy s plenkami hlavně pro ten klid, že na to nemusím pořád myslet. Použiji je jen tak jednou dvakrát týdně, ale i tak to stojí za tu trochu nepohodlí,které plenky přinášejí. Omezování tekutin je rozhodně nezdravé a tekutiny chtějí někudy ven.'

Plenky jsou dobrý nápad, beru si je na spaní pod širým nebem, nebo když jsou stresové problémy.'

damy,drzim vam palce stejne jako panum. Ja zatim tyto problemy nemam, ale.. Jak zde mnozi psali, kamoska musi ven vzdy s plenama, protoze kazdou hodinu musi na toaletu. Ja bych se i tak zblaznil, lidi sou svine, radi odsuzuji. Hlavne si z toho nic nedelej, horsi je se pokadit.Drzte se!

Ireno, a co všechno jsi zkusila? Myslel jsem, že chodíš na nějaké terapie a pomáhají ti. Ten stres musíš odbourat a sama to asi nezvládneš, když, jak píšeš, je to pořád horší. Nakonec to dopadne tak, že se budeš bát kamkoliv chodit a budeš se okrádat o příjemné zážitky. Podle mě by ti pomohlo, kdybys na svůj problém nebyla sama. Pak bys myslela na jiné věci a ne na to jestli se ti chce čůrat, nebo ne.S tím musíš počítat, že bude dopravní zácpa a pak máš problém. Nerozumím v tvém případě několika věcem. 1) Zkus se zamyslet nad tím, co tvůj problém způsobilo. Přeci jsi s tím problém nikdy neměla a najednou ano a nemůžeš se toho zbavit. 2) Proč, když víš, že s tím máš problém si nedojdeš na WC v metru? Uznávám, že toalety jsou tam nic moc, ale lepší než být počůraná. Já měl stejné problémy jako ty. Vydržel jsem to skoro až domů, srdce mi bušilo přesně jako tobě (hlavně se nepočůrat!) a těsně před domem to skončilo v kalhotách. S vlastní pomocí se mi povedlo nehody výrazně zmenšit a pomohly mi k tomu i plenky a někdy i návštěva veřejných WC. Základem je si dojít před odchodem z práce na toaletu. 3) Proč se bráníš používáním plen? Myslím jen na ty přejezdy domů a do práce, nebo někam, kde nevíš, kde je v dosahu WC. Pod sukní to není vidět. Jde přece o to, aby okolí nevidělo, že se ti stala nehoda. A hlavně, blíží se zima, když půjdeš z autobusu v mokrém oblečení domů, můžeš nepříjemně nastydnout a mít problémy s vaječníky apod. Zkus to a pak sama uvidíš, jestli to má něco do sebe, nebo ne.Máš šanci se z toho dostat, podívej se na dívky, ale i kluky, co se počůrávají pořád a jsou odkázáni na pleny. Spoustu věcí si musejí odepřít, protože pak mají problémy s hygienou. To ty nemáš, je to jen v tvé hlavě, v tvé psychice.'

To tedy nechápu, proč si nekoupíš jednorázové plenky. Bylo by po stresu.'

Ireno, moc si to podle mě připouštíš a tím je to jen a jen horší, když se toho nebudeš tolik bát, té ostudy a všeho tak uvidíš že to pujde líp, nebudeš ve stresu a na wc to stihneš a pak už to bude dobrý...psycholožka by ti s tímhle možná mohla pomoci, překonat tan strach a to nutkání, vím že nějaké terapie pro lidi kteří se bojí že se pomočí existují'

Ono se řekne bojovat s tím. Já už jsem zkusila všechno a je to spíš horší. Jsem tak vystresovaná, že když si uvědomím, že se mi chce tak nejsem schopná se soustředit a počůrám se. Samozřejmě že kalhotky/bez nich by mě nenapadlo chodit/ i punčochy nosím rezervní, ale to často není nic platné. Mám zase děsné období. Minulý týden jsem 2x nestačila odemknout dveře u bytu. Trpím celou cestu od autobusu a u cíle to stejně pustím. Jenže včera to na mě přišlo už když autobus popojížděl v koloně před křižovatkou. Stačilo si uvědomit /a to je moment/ proboha aby se mi nechtělo..nebyla jsem docela dlouho..a v tu chvíli ucítím potřebu. Snažím se soustředit na svěrač, buší mi srdce a vím že to stejně neudržím, ale musím aspoň dojet na zastávku a vystoupit, pak už možná dojdu až před ty dveře. Jenže tentokrát, když těsně před zastávkou autobus zastavil na červenou, tak se mi udělalo úplně špatně, zatočila se mi hlava a moment jsem nemohla nic dělat. Když jsem to zastavila bylo už pozdě, seděla jsem v mokru. Nemohla jsem z mokrého sedadla a s promočenou sukní vstát a tak jem jela dál. Celé to trvalo snad jen 2-3 minuty. Zato pak jsem trpěla nejmíň 10 min. až na konečnou. Tam když zbylí lidé vystupovali, svěrač povolil definitivně a já šla úplně mokrá a ubrečená pěšky domů. Dnes jsem se v práci nestačila na WC ani zamknout a byly kalhotky a punčochy na výměnu. Ctěla jsem jít za psycholožkou, ale nebyla tam. Nevím co mám zase dělat, asi jsem na zralá psychiatrii.'

Ireno, nevzdávej to a bojuj s tím. Nevím, chodit v zimě bez kalhotek mi přijde už o zdraví. Ostatně některé ženy přece nosí v kabelce náhradní kalhotky.'

Déle jsem se neozvala. Děkuji Šárce za svůj příspěvek. Zdá se mi ale že je docela s problémem vyrovnaná. To já určitě nemohu říci. Zase jsem docela na dně. Ctěla jsem se zeptat Petry, jestli má podobné problémy s urgentní pořebou při svlékání na WC. Já též musím nosit punčochy, jinak bych to skoro nikdy nestihla. Kalhotky ale nosím, i když to občas odnesou. Ono stačí že musím nosit ty podvazky.'

že jsi jiříček hlavně kvůli tomu, že neumíš základy češťiny a chvilku chodíš do práce a pak do školy... takže kecáš... :)a asi jsi pěkně popil...'

ahoj ja od malinka musim nosit plenky jemi 35 let protože se počuravam zejmena v noci a na pamprsky nosim gumove kalhotky na knofličky na bocích a si davam na noc cumilka a chodim do prace i z plenami a se tam přebaluji se na wc. toje hrozne vsude jsem byl a to nepomohlo i to lečení ve škole me povidali jiříček miminko z plinečkami co vi na to'

V naší rodině se také vyskytuje tento problém. Dá se řešit používáním nosním spreyem " Minirin". tento sprey je pro děti, ale pomůže to i dospělému. Když ho píše urolog tak je asi za 140,-Kč.Ovšem když ho napíše praktický lékař tak stojí cca 1 400,-Kč'

sarka.dakujem za dobry typ.na zaklade tvojej skusenosti som tiez zacala nosit podvezky a puncochy je to samozrejme pohotovejsie.nenabrala som ale este odvahu chodit bez nohaviciek ale mozno to pride samo.

Mony, jestli jsi četla můj příspěvěk, jsem na tom možná hůř než tvůj manžel. Počůrávám se ve dne i v noci, chodit bez plenek u mě vůbec nepřipadá v úvahu. Začalo to nenápadně v 10ti letech, veškerá vyšetření ukazují, že jsem zdravá, zkoušeli jsme taky bezlepkovou dietu, různé čaje, bylinky a prášky, cvičení, buzení v noci s nadějí, že do rána zůstanu suchá, což se nestalo ani náhodou. Byla jsem taky dost dlouho zoufalá, protože jsem tím byla hodně omezená a jsem samozřejmě i teď, ale už jsem se s tím prostě smířila, že strávím celý život v plenkách. Píšeš, že jsi zoufalá. A jak se s tím smiřuje nebo nesmiřuje manžel?'

Pomočování je často u alergie na lepek,mléko nebo u nějaké infekce chlamydie candida.'

Já už jsem tu psla manžel se počůravá skoro denně,a nikdo mi neporadil jak s tím bojovat.Doktoři říkají že má vše v pořádku,takže problém je někde jinde.Jsem z toho zoufalá,je mu 30let,a počůravá se od mala,akorát že se to věkem dost zhoršilo.'

Lucie, ty mas asi nejen maly mechyr,ale i mozek!

Také mám problémy s udržením moči,jelikož mám malý měchýř,používám pleny,nebo natahovací plenkové kalhotky.V zimě při pobytu na horách kdy jsem téměř celý den na sjezdovce používám zavedenou cévku se sběrným sáčkem.Když jedeme na týden,jsem většinou zacévkovaná po celou dobu,na noc v kombinaci s plenou.'

Čínská tradiční medicína považuje inkontinenci za "nepevnost Qi Ledvin", něco jako za nepevnou ledvinovou energii, má na tento problém směs, která pomáhá zadržovat nejen moč, ale i semeno při polucích a předčasných ejakulacích. Přiznám se, že zatím s touto směsí nemám žádné zkušenosti, nikdy jsem ji zatím nikomu nedoporučovala. Pokud byste měli zájem směs vyzkoušet, napište mi na jin_jang"volny.czHanka.'

Déle sleduji tyto stránky a teprve teď jsem se rozhodla zapojit. Je mi 45 let a mám naprosto stejné potíže jako Irena. Jsem vdaná, mám dvě děti a manžel se s mými potížemi dávno smířil. začalo mi to poté, co jsem nastoupila po mateřské do práce a vyvolávajícím momentem byl asi též stres a jakési změny po porodu. Vyšetření žádné onemocnění nezjistilo. Nejsem na tom tak jako Manuela,takže pleny nenosím. Ireno, nechtěla jsem ti to dříve psát, ale mně se toho nepodařilo zbavit za 15 let. Jen díky opatrnosti, že čast chodím na WC abych měla prázdný měchýř se mi daří nehody co nejvíc omezit. Mám úplně stejné problémy, neboť když se mi začne chtít, musím na záchod co nejrychleji, nebo se počůrám. Řeším to též nošením zásadně sukní a punčoch, protože se na záchodě mohu rychle svléknout. Asi bych to neměla na veřejnosti udávat, ale osvěčilo se mi chodit bez kalhotek. Nosím elastický návlek, na který ze přes podvazky připínají punčochy a který končí těsně pod zadkem, takže nemám pocit, že jsem dole úplně nahá. Pocit, že když už to někde neudržím, že k promočení prádla a sukně mi docela pomáhá a problémů dost ubylo. Neznamená to ale, že se mi někdy nepříjemnost nestane. Snad moje nejhorší příhoda byla když se mi začlo chtít úplně na konci představení a počůrala jsem se vsedě když už lidé vyvolávali herce. Musím říci, že mám velkou oporu v manželovi, který moje problémy chápe a už pozná, když znervózním o co jde.'