kakání partnerky

Jasně Ivo, tvých rad, jak...Ahoj Ivo

Taky mne po dlouhé době napadlo, že by tady nebylo od věci opět trochu odbočit od zajetého tématu, konkrétně k čůrání, přesněji k rozdílům mezi chlapským a ženským čůráním. Jde mi o to, že od doby, co jsem se dozvěděl (a přiznávám, že na několika videích i viděl), že i žena dokáže čůrat vestoje, zvlášť pokud zrovna má krátkou sukni, tak mám stále častěji pocit, že to, že vy ženy se po vašem klasickém vyčůrání v sedě na prkýnku následně musíte utírat jenom z toho prostého důvodu, že si přitom nepřidržujete okolí močové trubice tak, aby následně stačilo se jen "vytřepat" od posledních několika kapek, právě tak, jako si po vyčůrání vytřepá chlap svůj "nástroj". Fakt se nemohu zbavit dojmu, že když si žena při čůrání na prkýnku nepřidržuje svoji "pipku" - kdyžtak sorry, že mne teď pro to nenapadl lepší výraz - je to to samé, jako kdyby si chlap při čůrání nepřidržoval svůj nástroj, což by pochopitelně taky pěkně špatně dopadlo, co si budeme povídat! Že tak, jako chlap by na tohle zcela zákonitě ihned doplatil těžce pomočenými kalhotami i spoďárami, tak vy ženy v důsledku nepřidržování si výše jmenovaného místa zcela zbytečně doplácíte počůráním i velkého okolí močové trubice. Co kdybys to třeba u sebe taky takhle zkusila? Možná by se ti to, i navzdory tomu, že bys to asi napoprvé netrefila a byl by k tomu zapotřebí jistý trénink, nakonec příjemně osvědčilo. A předem se kdyžtak omlouvám, jestli se v tom třeba mýlím, tím spíš, že nejsem žena a tudíž těžko něco takového mohu doložit osobní praxí, ale fakt mi něco říká, že to takhle možné je...nemůžu si pomoct.

To musí být ale fekální příbytky plné fekálií,smradu,potkanů,parazitů a bacilů.Tak to vidím na zavření do blázince .Ani zvířata v přírodě po sobě úmyslně většinou nekálejí.Vůbec bych se nedivila ! Kdyby měl každý doma zbírku psích exkrementů a ukájel se u nich.No fůj.

My jsem si také našli postupem času zálibu v kakání. Občas, když žena potřebuje kakat a je vhodná situace, lehnu si a ona nade mne přidřepne a pěkně všechno vytlačí do pusy. Pak jí olížu a udělám se jí do zadečku a následně to zase vylížu.

Zdravím tě,Honzíku.Dnes si...Jasně Ivo, tvých rad, jak se lépe stravovat, se určitě budu držet. Jinak, co se týče předchozího tématu o léčbě rakoviny, kterým jsem poněkud odbočil od hlavního tématu této diskuze, jsme si myslím řekli, vyjasnili a shodli se na všem podstatném, co v této problematice mluví fakt za všechno, takže myslím, že od teď se zase můžeme vrátit ke kakání a tak...

Tak to jsem moc rád, Ivo,...Zdravím tě,Honzíku.Dnes si otevřel dost diskutabilní tema.Jinak,zkoukla jsem si ten dokument na youtube.A je faktem že onkologicky pacient umíra spíš na důsledky lečby chemoterapii než na rakovinu.Víš,na fakultě nás učil jen moudry profesor,ktery vyslovil jednu větu,kterou nezapomenu do konce života a to "nemoc vzniká v důsledku rozhození dvou systemů-a to IMUNITNIHO,a HORMONALNIHO,když jeden z nich není v pořádku,pak spousta nemoci mají zelenou.Nadorove nemoci vznikají v důsledu rozhození imunitního systemu.V dnešní době člověk žije konzumním způsobem života,proto spousta lidi víc důveřuje lekařům,kteří se snaží nasadit farmakologickou lečbu,než by zkusili tu přírodní na kterou se dívají jako na šarlatanství nebo šamanství a v nejhorším případě podezírají člověka jestli není členem nějake sekty.Ale takovy lekař řekne pacientovi "Chemoterapie vám může pomoct,jestli na to nepřistoupite,zbyva vam 3 měsice života"A tím pacienta odpicne,protože ten se už nezamýšli nad jinou možností.A je hodně lekařů-onkologů kteří si hájí tu "svou standardní lečbu" a o jinych metodach nechtějí ani slyšet.Ale existuje skupina lekařů,kteří jsou pro přírodní lečbu,jen proti standardním metodam nemají šanci bojovat,je to jako boj s hydrou nebo větrnými mlýny,jak ztratove by bylo farmaceuticke imperium.Je to smutna realita,ale je to tak.Proto já především radím všem svym přátelům,rodině a znamym,aby se co nejlepe stravovali a víc pečovali o sebe ,aby předcházeli nemocem,aby se nemuseli dostat do takoveho "srabu",jakým tahle zrůdnost je.Protože když se v tom srabu ocitnou,podlomí to jejich psychiku,že tím ztratí pevnou vůli bojovat těmi přírodními prostředky a svolí si chemoterapii.Takže zatím tolik,Honzíku,taky tobě vzkazuju,pečuj o sebe,trenuj si imunitu,papej hodně zeleniny,ovoce,semínek,olivoveho lněneho konopního oleje.

Zdravím tě,Honzíku.Dnes...Tak to jsem moc rád, Ivo, žes byla tímto ochotna na chvíli odbočit od hlavního tématu této diskuze a více obecně podebatovat o medicíně, zvláště té přírodní. V této souvislosti bych ti hlavně moc rád zmínil, co chemická medicína už před dávnými lety zavinila v souvislosti s léčbou rakoviny, velmi závažné nemoci, která je zvláště dnes kvůli současnému životnímu stylu na čím dál větším vzestupu. A to zejména v souvislosti s tím, že na chemické medicíně se vždycky vydělávaly obrovské peníze, zvláště v souvislosti s patenty nejrůznějších a často jen pochybných, neúčinných a zpravidla zdraví velice škodlivých chemických medikamentů.

Přesněji, jak jistě také víš, už mnoho desetiletí je na léčbu rakoviny v obecném podvědomí veřejnosti propagována výhradně léčba ozařováním, chemoterapií a operacemi - tedy zákroky, které pacienta nemocného rakovinou v drtivé většině případů jenom dodělají a velice často nezemře na rakovinu, nýbrž na tuto drastickou léčbu, které je téměř na sto procent neúčinná. Vždyť je dávno známo, kolik nežádoucích vedlejších účinků chemoterapie má, ani je zde nemusím vyjmenovávat, jak jsou známé. A přesto je chemoterapie stále masově propagována a veřejnost maximálně věrohodně obelhávána, že jedině chemoterapie, ozařování a operace jsou to jediné, co rakovinu může vyléčit, navzdory celé řadě drastických a často až fatálních vedlejších účinků, které tato chemická léčba přináší. A přírodní léčba rakoviny, která je daleko efektivnější, účinnější a šetrnější - tedy bezmasové diety, ovocné a zeleninové šťávy a podobně, o čemž jsi zajisté už také slyšela a četla, díky čemuž se spousta lidí z rakoviny rychle a bez komplikací uzdravila a rakovina se jim už nevrátila, tady ve veřejnosti nemá šanci prorazit, jelikož na přírodních medikamentech se nevydělávají peníze. Všechno je to jenom rakovinový průmysl - doslova multimiliardový průmysl, který zabíjí lidi jenom pro peníze, že to musím takhle doslova říct. Za tímto účelem bych ti rozhodně radil zhlédnout na youtubu dokument Léčba rakoviny zevnitř, který o tom, zejména ve své první hodinové části více než výstižně pojednává. Než jsem tento dokument dílem náhody jednou zkouknul, často jsem se setkával s protiargumenty svého okolí, že kdyby přírodní léčba rakoviny byla skutečně tak účinná, dávno by se v široké veřejnosti prosadila a neužívala by se za tímto účelem žádná chemotorapie či ozařování. Jo - teprve díky tomuto dokumentu vím, že celé je to jenom o tom, že přírodní medicína z důvodů, které jsem již zmínil, zde nemá absolutní šanci se prosadit. Chemická medicína a tučné výdělky, které z ní plynou, to prostě neumožní. Rozhodně tento dokument - Léčba rakoviny zevnitř - zkoukni a co nejvíc o tom informuj své známé a přátele. Tak jak jsem to i já už učinil. Budeš z tohohle dokumentu ze začátku nejspíš pěkně překvapena, ale věř mi, je to opravdu tak. A pak se klidně zase tady můžeme vrátit ke známého a zajetému tématu...

Ahoj Ivo, na Leviathana si...Zdravím tě,Honzíku.Dnes jsem se opět krásně vykakala,krásna šíša a bobeček,za 20 vteřin,můžeš se podívat na hovno.sk,a ostatní diskutujíci taky.Tos mě potěšil žes koketoval s medicinou,můžu potvrdit je to naroční studium,vyžaduje hodně trpělivosti a sebezapření,jak vidím na svych kamaradkach,ktere se na to podujaly,já jsem se rozhodla pro obor zdravotnicky zachranař,asi proto,že je to neobvykle pro holku a nemůže se tím pochlubit každy a taky ušlechtilý obor,kdy člověk má radost z toho že dá do toho všechno,aby zachranil byť jediny lidský život.Ale někdy je těžke po studiu se zaměstnat,nedělam to,protože mlade absolventky zachranky moc nechtějí,je to naročne,dělají to ženy,ale většinou až po mateřske.Ale našla jsem si dobre místečko v nemocnici na ambulanci,zachranařství se věnuje můj drahy,takže zatím žádna konkurence ve vztahu.Co se týče mediciny,taky jsem spíš pro přírodní než dopovat se množstvím chemie a antibiotik,ktere často nic nevyřeší akorat zdraví ještě víc podlomí.Hodně lekařek u nás v práci je toho nazoru,že organizmus je nutne léčit jako celek,důkladně vyšetřit cele tělo a neřešit jen jeden problem,například,pacient trpí bolestí kloubů,obvoďák ho pošle na ortopedii,ortoped ho prohledne,předepíše nějake léky a nashle,a problem se nevyřeší,protože pacient trpí nadale,a ten problem nemusí souviset s klouby ale třeba se žaludkem,se střevy,nebo ještě nezjištěnym diabetem.A abych neodbočovala od temy naši diskuze,tedy začnu přímo se střevem,a to rovnou tlustym střevem.říká se že tluste střevo je něco jako druhy mozek,a pokud je nemocne nebo zanesene různymi toxiny,ktere se nasbírají v průběhu celeho života a ty se ukládají ve vnitřních organech dlouhé měsíce a léta a pak má člověk různe potíže s klouby,alergiemi,krevním tlakem,cholesterolem,diabetem,migrenami ,zrakem a člověk si neuvědomí že to mnohokrat souvisí s tlustým střevem,proto je třeba provádět detox,protože pokud je střevo zdrave,zdravy je v podstatě cely organismus.A v tom případě by měl být člověk sam sobě lékařem,měl by o sebe víc pečovat,správně se stravovat a dopřát svemu organismu klidu a relaxu.Já zatím díky Bohu,žádne problemy se zdravím nemám,zatím oplývam vitalním zdravím,jinak bych kriteriemi zachranařskeho oboru neprošla,ale jsou mladí lidé v mem věku kteří na tom zdravotně nejsou moc dobře a snažím se jim doporučovat lečbu na přírodní bazi.a můj nazor je že k medikamentozni lečbě a k lečbe antibiotiky bych se uchylila jen ve velmi nutním případě.Takže zatím tolik,hezky si otevřel tohle tema,tak v něm můžeme pokračovat,tak se těším na tve nazory,ať se ti krásně kaká,Honzíku a ostatním taky.Mějte se krásně.

Zdravím vás všechny.Včera...Ahoj Ivo, na Leviathana si tady pamatuju, i když, máš pravdu, že už je tomu nějakej ten pátek, co se tu už o sobě nedal vědět. Ale to, že zařizuje nějaké vlastní malé muzeum nočníků a toalet, mi nějak úplně ušlo. Ale co, jak jsem už psal, to muzeum nočníků a toalet v Praze je beztak svého druhu skutečně největší na světě a přístupné pro širokou veřejnost. Co se týče toho, že jsem se tady zmínil, že jsem studoval muzejnictví, tak stejně i stojí za zmínku, že jsem i já měl pro změnu původně v plánu studovat medicínu a být doktorem. Akorát jen, když jsem se později dozvěděl, jaké nároky by to obnášelo (například už jenom nutnou fyzickou zdatnost potřebnou k opatrné manipulaci s bezvládným pacientem, kterou jsem nikdy dvakrát neoplýval) nebo často navazující studium chemie, na kterou jsem byl vždycky levej jak šavle, tak jsem pak od toho radši upustil. Ale netrápí mne to, protože jsem se kdysi, hlavně v pubertě, hodně zajímal i o alternativní, tedy povětšinou přírodní medicínu, která, ač se to mnohdy nezdá nebo neví, je mnohem účinnější a šetrnější než ta chemická. Vím to z vlastní zkušenosti, od mé dlouholeté zadní a alergické rýmy mi pomohl až jeden léčitel. A dodnes se o přírodní medicínu dost zajímám, takže aspoň, že to mám jako takového "koníčka". Kdybys nebyla proti, rád bych si tady s tebou podebatoval i o těchto věcech, tím spíš, že by mne vůbec zajímalo, jak se ty coby člověk pracující převážně v "západní" medicíně, tedy často i chemické, díváš na tuto "opačně zaměřenou" přírodní medicínu...

Zdravím vás všechny.Včera se mi povedlo vykáknout krásny utvar,2 šišky ktere se propojily do tvaru pismena "L" a bylo to uplně spontanně,nepomohla jsem tomu,ani jsem to nenaranžovala já sama,když jsem se po vykakání koukla na svůj vytvor,byla jsem překvapena.Můžete se podívat na hovno.sk.Johny 22,vítam tě v tehle diskuzi a jsem ráda že se našel další "náš člověk" ktery se rád podělí o sve kakací příběhy.Tak ať se ti nadále krásně a pravidelně kaká.Honzíku,o muzeu toalet a nočníků jsem něco zahledla a ráda bych se tam podívala až budu mít cestu do Prahy.Pokud si pamatuješ na kluka z tehle diskuze,Leviathana,on začal se zařizováním maleho muzea toalet,mal slušnou sbírku historickych zachodů,hlavně z 50tych a 60let minuleho století,ale je škoda že se odmlčel,je tomu teměř rok co se tu objevil naposledy,jeho sbírku bych si ráda prohledla.Co se týče historie,starych věcí a jejich vyvoje taky to mám ráda,u babičky jsme v dětství vždycky něco objevovali,na půdě,nebo v kůlně,a dřív než jsem se rozhodla pro medicínsky obor,chtěla jsem studovat historii nebo archeologii,takže co se týče muzejnictví,si taky "můj člověk".Vygoogli si historical toilets,tam najdeš tak zajímave a krásne věci ohledně toalet,nočníků a věci ktere souvisejí s velkou potřebou vůbec.Tak zatím,ať se tobě Honzíku,tobě,Johny a všem ostatním krásně a pohodově kaká.Mějte se krásně.

Zdravím tě,Honzíku.Máš...Však jsem si to i myslel, že jsi na tom v tomhle, co se týče téhle větší nepravidelnosti v kakání byla podobně. Jinak ještě, kdyby tě to zajímalo, tak věz, pokud to dosud nevíš, že v Praze je už nějaký ten rok muzeum nočníků a toalet, zhruba mezi Karlákem a Výtoní. Už nějakou dobu se tam chystám, ale zatím jsem si na to stále nějak neudělal čas. Ale určitě se tam jednou podívám, tím spíš, že jsem muzejnictví, přesněji informační služby v těchhle institucích, i studoval. Je to prý největší expozice svého druhu na světě a celkem je to po všech stránkách dost zajímavé...co jsem o tomhle muzeu dosud slyšel a četl...Tak jestli by tě to zajímalo...

Zdravím tě,Honzíku.Máš...Ahoj Ivo, pěkně si tu rozepsala styl jakym provádís velkou potřebu . Díky že se jako holka/slečna/paní (nevím proste žena) nestydíš o tehlech věcech něco napsat. 3x za den je az moc ne si myslím? Já chodim většinou když se mi chce. Ale také většinou pravidelne

Jo, Ivo, tos mne docela...Zdravím tě,Honzíku.Máš pravdu s tím že bych si mohla zařídit abych kakala aspoň 3 krát za den,já co kakání miluju.Někdy je to těžke,moc toho nespapám,i když mám rozdělene stravovaní jak má být,snídaní,oběd,večeře a mezitím nějake pamlsky.Ale někdy mám takovy den kdy se nestihnu pořádně napapat,jen něco zobnu a víš,z kafe,chlebíčků a sušenek nebo čokolady moc toho nenakakáš.A jak už jsem psala každy jsme jiny,máme jine zažívaní.Ale moc se těším z pravidelne každodenní ranní nadílky,někdy jsem překvapena že je toho tolik.Co se týče extremů-tak ten hodně kakací jsem měla v raném dětství,hlavně když byl den svatby nebo posvícení a nějaká slavnost kde se hodně jedlo,pilo.A chodila jsem kakat i 4krat za den a byly to krásne šišky,žádny průjem.Druhy extrem-nekakací byl když jsem šla poprve v životě na tabor,bylo mi 8 let a nechtěla jsem na tabor,byla jsem zvykla na prazdniny u babičky a s lidma ktere jsem znala a měla ráda,takže to bylo psychosomatickeho původu a šla jsem kakat až za 3dny po příchodu na tabor a byly to králíčí bobky a stěží jsem je vytlačila,to si moc dobře pamatuju,to se neda zapomenout.A co se týče pohodoveho kakání po 3dnech nekakání,bylo to na lyžáku a stalo se to nejen mě ale i mým spolubydlícím spolužačkam že nekakaly 2 nebo 3 některé i 4 dny po příjezdu na lyžák.Víš,změna prostředí,jiná strava,organismus se potřeboval vzpamatovat.Ale pamatuju si že pak to byly krásne dlouhe šišky vykakane bezproblemově s o to větší slasti po dlouhem nekakání až do konce lyžáku.Takže zatím tolik co jsem si vzpomněla.Krásne a pohodove kakáníčko tobě Honzíku a všem ostatním přeju.

Že ses pak po těch třech nebo čtyřech dnech nekakání, když to pak na tebe konečně přišlo, vykakala úplně v pohodě a bez jakéhokoliv namáhavého a zdlouhavého tlačení či obdobných potíží...

Jo a teď do toho nepočítám tu tvoji předmaturitní story, kdy jsi kvůli zácpě, kvůli které jsi taky nekakala několik dní, nemýlím-li se a která ve finiši vygradovala těžce namáhavým vykakáním tvé patrně největší šišky za svůj dosavadní život. Fakt mám na mysli kakací extrém toho druhu, kdy jsi několik dní za sebou normálně a v obvyklém množství a pravidelně jedla a přesto jsi několik dní za sebou nekakala a přitom to za celou tuhle dobu nejevilo ani nejmenší symptomy nějaké zácpy či tak...abych to takhle celkově upřesnil

Zdravím tě,Honzíku.Kakám...Jo, Ivo, tos mne docela překvapila, že kakáš jenom jednou denně a to po ránu. Myslím, že by sis to měla zařídit tak - v rámci stravování a množství snědeného jídla za den - abys kakala taky aspoň třikrát denně. Nepřijde ti to přece jen nějak málo, kakat jenom jednou denně, tím spíš, že přece kakáš tak ráda a tolik si to umíš užívat? Ale to je koneckonců samozřejmě jenom tvoje svobodné rozhodnutí, jak si to v tomhle pro sebe zařídit a uzpůsobit...

Jinak ještě, měla jsi někdy s kakáním "extrém" toho druhu, že jsi buďto za den kakala až příliš často (a přitom to ani jednou nebyl průjem) anebo kdy si nekakala třeba i několik dní za sebou? Nevím, jestli jsem to tady třeba už nepsal, ale pokud ne, tak si dobře vzpomínám, že když jsem jezdíval v dětství a pubertě na tábory - které, jak známo, dovedou s tímto "biorytmem", dá-li se tak říct, celkem slušně zamávat a rozhodit ho - tak jeden můj kamarád byl jednou na velký za den celkem šestkrát a ve všech těchto případech měl stolici normální, až jsme se fakt divili, kde to proboha v sobě bere, a já pro změnu dvakrát za sebou takhle zažil, že jsem nebyl na velký předlouhý čtyři dny, až jsem se skoro obával, aby to nebyla předzvěst nějakého vážného onemocnění trávicího traktu či tak něco a to jsem přitom celou dobu zcela normálně a pravidelně jedl jako ostatní. Taky se ti někdy něco takového stalo, že jsi někdy nekakala takhle dlouho anebo jsi naopak kakala i čtyřikrát a vícekrát za den a ve všech případech to byly normální, pořádně tuhé a objemné šišky nebo bobky?

A jak jsi na tom teďka s...Zdravím tě,Honzíku.Kakám stale ve dřepu,jen vyjimečně,když mám průjem,nebo křečovitou bolest v podbříšku když mám své dny si sednu na prkýnko.Kakám jednou za den ráno po probuzení.Ale samotne kakání je užasne bezproblemove,vykakana jsem tak za 20-30 vteřin.Můžeš se podívat na moje vytvory za poslední dobu.To je dobre že kakáš pravidelně a myslím že velmi spravně,podle medicínskych pravidel by měl mít zdravy jedinec stolici 3krát za den,ale každy jsme individualita sama o sobě,takže u někoho stačí aspoń jednou za den,podle toho jak se napapá,pokud si dáš bohate snídaní,velkolepy oběd a slavnostní večeři,tak je velka pravděpodobnost že se z toho všeho krásně a slastně vykakáš.Tak tos mě překvapil a potěšil,ráda bych viděla tvoje vytvory,pokud se rozhodneš je vyfotit a dát na hovno.sk.Tak ať se ti krásně kaká a všem ostatním taky.

Zdravím tě,Honzíu,díky za...A jak jsi na tom teďka s kakáním, Ivo? Kakáš stále ve dřepu na papír nebo spíše zase v klasickém sedu na prkýnku? A kolikrát za den? Já to mám v současnosti dost pravidelně třikrát za den, vždycky po větším jídle...a tak je to asi určitě správně

Jo, Ivo, tos mi s takovou...Zdravím tě,Honzíu,díky za další tvoji story.Opět si to dobře vymákl a neskončilo to v kalhotkach a navíc ses vyhnul škodolibym spolužákům.Já jsem taky v lavici měnila polohy,přehazovala jsem pravou nohu přes levou abych potlačila nucení a aby se to dalo co nejdele zadržet.Co se tyče prdění,takove silně nutkajíci ktere jsem nemohla udržet se mi povedlo ve školce,ale to jsme byli ještě malé děti,takže se to snadněji prominulo.Učitelka řekla jen tolik"co,Ivuško,už to nevydrželo,muselo to vypustit...",brala to s nadhledem,ale jinak ve společnosti jsem se snažila vždycky zadržet.Podobnou story jakou si zažil ty jsem zažila já,ale ve hře byl můj spolužák,bylo to v páty třídě.Jedna přísna učitelka zastupovala našeho učitele,ten odjel do školy v přírodě s jinou třídou,a i když jsme všichni měli před ní velky respekt,zmíněny spolužák si hlasitě uprdnul na celou třídu.Učitelka zařvala"Co to bylo za prase?"Přiznal se a poslala ho za dveře.Máš pravdu,může se to stát každemu,někdy se člověk sebevíc snaží zadržet ale nejde to.A navíc prdění,podobně jako kakání je ukazovatelem zdraví.Prděním člověk dokazuje že jeho střevní biokultury pracují v plnem nasazení a starají se o to aby byl naš organismus zdravy.Zatím tolik.Honzíku,krásne kakáníčko tobě a všem ostatním,mějte se krásně.

Zdravím tě,Honzíku,a...Jo, Ivo, tos mi s takovou ještě připomněla jednu jinou moji průjmovou story ze základky a dílem náhody rověž ze sedmý třídy. To jsem zase den předtím večeřel s našima hovězí guláš, který mi očividně nesedl (ač po guláši jsem jinak nikdy průjem téměř neměl) a už od rána mne ve škole první hodinu dost bolelo břicho a já už velmi dobře věděl, že dříve či později z toho bude parádní průjem. Jako na potvoru tohle na mne přišlo akorát u začátku vyučování a vzhledem k tomu, že jsem tehdy byl zatvrzelým odpůrcem chození na záchod o hodině, tak jsem to celou dobu statečně snášel a zadržoval. I když za cenu toho, že mne břicho z toho bolelo natolik, že dost dobře nešlo, abych v lavici normálně seděl, tak jsem - rád nerad - si jednu nohu pokrčil a následně zvedl nahoru, kolenem téměř k bradě a v této "pozici" jsem přetrpěl celou hodinu. Samozřejmě jsem se neubránil rejpavým poznámkám jedné spolužačky, proč tak divně sedím, ale naštěstí s tím pak poměrně brzo přestala. A jen co hodina skončila, nenápadně jsem se odebral na záchod (byla klika, že v té době si to stále nežádalo vyjít ven během několika vteřin či třeba jen necelé minuty) a tam jsem to všechno už v pohodě a s pořádnou úlevou vypustil. A fakt to bylo tmavé, husté, ve velkém množství - no prostě po hovězím guláši. Taky to podle toho i smrdělo a měl jsem štěstí, že jsem si tam zrovna vybral záchod s dveřma, které se mohly zajistit na vnější kličku, protože dílem náhody se poblíž nacházeli dva mí spolužáci, kteří si to celkem komentovali, ten můj smrad. Naštěstí brzo odešli a já se pak mohl zcela v pohodě vrátit zpátky do třídy, bez rizika, že by mne někteří podezírali, že jsem to byl já a podle toho ze mně měli prdel.

A taky mne napadlo, že vlastně nikdy nebo možná jen velmi sporadicky tu probíhaly diskuze o prdění. Což jsou příběhy, které beze sporu taky stojí za zmínku. Máš nějakou story, kdy sis v nejnevhodnější možné chvíli někde hlasitě uprdla a měla jsi z toho trapas či naopak srandu? Já si pamatuju, že rovněž na základce, asi ve třetí třídě jsem si přes veškerou snahu v asi třech po sobě jdoucích intervalech prdnul (zhruba ve stylu "pu-ůůůůů" a musel jsem kvůli tomu jít na chvíli za dveře. Dodnes to ale považuju za celkem nespravedlnost, protože ať jsem se snažil sebevíc, zadržet to prostě za nic na světě nešlo. Ostatně, něco takového se přece může stát každému. Máš i ty nějakou takovouhle podobnou prdící story?

Ahoj Ivo, nevím, kdy se tu...Zdravím tě,Honzíku,a vítam tě po dlouhe době.Díky za další story.Dobře si to vymákl, že to neskončilo v kalhotkach,měl si štěstí že tam bylo kryte místo.Co se týče me story ohledně průjmu,už jsem to tady psala,ale pokud si to nečetl,zopakuju to.Stalo se to taky v sedmý třídě,ráno jsem doma něco vykákla,bylo to řídke teměř vodopad,ale šla jsem normáině do školy,myslela jsem že bylo toho dost co jsem vykákla a víc mě to už trapit nebude.Ale pak na druhy hodině jsem cítila že další varka chce vyjít ven,zbyvalo deset minut do konce hodiny,zadržovala jsem jak se jen dalo,konečně zvonek,přestávka a já vyběhla ze třídy jako blesk,a to se opakovalo ještě třikrat do konce vyučování a měla jsem štěstí že jsem mohla jít na záchod o přestavkach,že jsem to vydržela a nepokakala jsem se na vyučování,jinak by puberťáci z naši třídy měli o zabavu postaráno a snad by mi to připomínali po další roky zakladky.Co se týče kakání te maturitní mega šišky,mazala jsem si analek a po tři dny jsem kakala normalne šišky nebo bobečky a po každem kakání jsem si natírala analek a pozvolna to svědění a pálení odešlo,snažila jsem se především na to nemyslet a pak to zmizlo ani nevím jak.Takže zatím tolik.Honzíku,ať se ti krásně kaká a všem ostatním taky.Mějte se krásně.