Trestani dospelych deti

Amazing - rodiče se nejspíš nezmění, ani se sebou nebudou nic dělat. Dost často bývá i snaha dětí je nějak změnit a něco jim vysvětlit naprosto zbytečná.
V takovémhle případě je nejlepší pomoc psychologa - mě s podobným případem psycholog velmi pomohl, hlavně v tom, že mi byl psychickou oporou v období "pravidel" viz. níže:

Rada zní:

1) vysvětlit jim své stanovisko - jsem dospělý, svépravný člověk, ne dítě a nepřeji si z vaší (tvé) strany žádné omezování, útoky (slovní, fyzické), citové vydírání a ponižování. Chtěla bych, aby naše vztahy byly rovnoprávné a přátelské, založené na dobrovolnosti a oboustranné úctě.
Něco v tom smyslu, svými slovy, vyvarovat se poukazování na něčí vinu, rozebírání starých křivd, apod.
Neočekávat, že po tomto pohovoru nastane rodičovské prozření a změna - většinou nenastane :-(

2) když pohovor nepomůže, určit hranice. Sama pro sebe si urči, jak často ti dělá radost rodiče vidět a sděl jim, že je ráda uvidíš cca 1x do měsíce (příklad), telefonický kontakt např. 3x do měsíce. Nereaguj na citové vydírání typu "tak málo, ty nás vůbec nemáš ráda, atd." Pokud při návštěvě nebo telefonátu poruší něco, co jsem zmiňovala v bodu 1 (citové vydírání, slovní a fyzické útoky, atd.) upozornit je na to a odejít/skončit, s tím, že je klidně nemusíš vidět delší dobu. Pravidla si určuješ ty, řiď se pocitem, nemá cenu vidět/slyšet rodiče, když na to nemáš chuť, to je pak falešná přetvářka. A pokud rodiče vyžadují kontakt (i telefonický) častěji, tak to nedělají kvůli tobě, ale kvůli sobě a ubližují ti tím. Na pravidlech tvrdě trvat, nenechat se zviklat, je to boj, ale vyplatí se, výsledkem bývají upřímnější a čistější vztahy, prospěšné oboum stranám.

3) Pokud jsou rodiče tvrdohlaví a bod 2 i po delší době nepřináší výsledky, pak pro záchranu vlastního psychického zdraví přistoupit k úplnému zrušení kontaktů s rodiči. Někdy se to po nějaké době upraví, někdy bohužel ne...

Amazing, není to odvrhnutí, věřím, že máš své rodiče ráda a to co jsem popsala, jsem já osobně dělala jak kvůli sobě, tak kvůli nim. Teď mám rodiče radši než dřív, když mi ze života dělali peklo.

Kolik ti je let?

Bára-jo tak ja jsem to spatne pochopila:o/
To pak mate pravdu! Hm...ale ostava mi jen otazka jak odkazat rodice aby se sebou neco delali,kdyz nepriznaji ze maji nejaky problem.Ja s matkou uz nekomunikuji,ale ona to porad a porad skousi.Nechce dat pokoj...na chvili se odmlci a pak zase obtezuje....Jen neni lehke rodice odvrhnout!!!

Amazing - nejde o to tomu věřit, nebo nevěřit.
Promiň, ale každý si své hranice určuje sám. Pokud někomu takhle matka vyhrožuje a zasahuje do života (na což už nemá právo), měl by jí onen dospělý a asertivní člověk odkázat velmi rychle do patřičných mezí.
Pokud se to v některých rodinách děje, pak souhlasím s Tomem, v té rodině někdo potřebuje péči psychiatra a to myslím naprosto vážně.

Tom,
Ja tomu verim,znam i od nas z mesta jednu pani ktera ma kolem 40 roku a svoji nevestu tresta.Kaze ji jak se ma oblikat,jaky uces ma nosit.Kdy vstat a kdy spat.Kdyz neposlechne dostane proste vyprask.Me moje matka bila i kdyz jsem mela 20 a dokonce i kdyz jsem uz bydlela s muzem se mi vyhrazela ,ze nemam ji odmlouvat (po telefonu) nebo pride ke me a vyfackuje me!Ze i kdyz jsem dospela ,jsem jeji dcera a ja ji musim poslouchat!!!

Velmi dlouho jsem tuto diskuzi nesledoval a tak přemýšlím, jestli to pisatelka alena myslí vůbec vážně. Jako legrace a zkouška reakcí dobrá, ale to je tak všechno.
Pokud je snad jenom část z toho pravda, tak někdo patří do blázince - to je lidově řečeno, neboli potřebuje odbornou péči psychiatra. Otec okamžitě i s matkou a Alena následně. člověk který má přístup k netu, že by byl tak šíleně submisivní? Že by to bývalému manželovi nevadilo, že tchán tříská bývalou před klukem? Pokud je to pravda, tak pošahaná rodina. Bez urážky.

Jestli je tu klub BDSM pozitivních lidí,rád se přihlásím....nevěříte doufám tomu co se tu píše.

Napiš mí na mou adresu.Alena

Alena,
Vim co cejtis a jak moc to boli na dusi a jeste te ponizuji pred tvojim vlastnim synem.To bude mit hezky priklad....
Nemas moznost se odstehovat?Normalne bych ti rekla aby jsi podala trestni oznameni,ale na to clovek potrebuje moc velkou odvahu a pak dukazy,ze to co rikas je pravda.Tvoje reseni vidim jen vtom ,ze musis se odstehovat.Ja to taky tak resila,kdyz me moje mama terorizovala.I kdyz jsem se odstehovala porad mela nademnou silu a snazila se mi znicit manzelstvi,ale to jse ji nepovedlo,protoze jsem se ji zeprela a odmitam sni komunikovat.Ale problem je ze ji mam v hlave a vspominky se porad vracej.Proste musis odtad pric!!!A honem rychle,znici te!!!

Alice rád bych vzpomínal na život na vesnici před lety.Nechceš mi napasat na adresu pavsedlacek"seznam.cz

Přiznávám se,že příspěvku Aleny vůbec nerozumím.Co asi ze syna vyroste.

Je mi 25 let,rodiče mě nemohou odpustit,že jsem se před dvěma roky rozvedla.Tvrdí,že špatně vychovávám svého pětiletého syna.Trestají mě jako malou holku.Včera odpoledne,když jsme se chystali odjet z chaty domů,můj otec uklouzl po neuklizené hračce mého syna.Zrovna jsem se oblékala,tak mě párkrát přetáhl řemenem přes zadek.Po příjezdu z chaty jsme měli návštěvu,která se zdržela.Po celou dobu návštěvy jsem nemyslela na nic jiného,než kdy a jak budu bita.Hosté odešli dost pozdě,takže k trestu nedošlo.Až příjde otec z práce musím mu připmenout,že mám odložený trest.Před výpraskem mě otec podrobně vyslýchá,proč mám být potrestána.Pak teprve dojde k trestu.Jsem bita před svým synem.Byla bych ráda,kdyby žena ,která se zbavila podobných problémůmi odpověděla na adresu alcases"seznam.cz

dobře ty :)

Ano, trestala, i když ne tak často a tak moc, jako jsem to zažívala já. Pár výprasků vařečkou na holou jsem rozdala a domnívám se, že jsem tím dětem nijak neublížila. I to klečení v koutě si párkrát vyzkoušeli, alenikdy jsem je netrestala před cizími lidmi.

Řemenem v devatenácti je docela síla.
Trestáš nebo trestala jsi takhle hezky i svoje děti?

Jak už jsem napsala: česká klasika, pokud jsem zrovna neměla své dny, tak to bylo na holou, tenkrát mě ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Sukně nahoru, kalhotky dolu a počítat do pětadvaceti, tak se to dělalo.
A kdy to bylo naposledy? Už nějak nevím, moc let. Ten rok po vyučení jsem jednou dostala řemenem, to si pamatuji, a párkrát jsem ještě byla bita i od matky, takže to mi bylo asi 19, no a potom jsem se konečně odstěhovala.

Dík za odpověď.
Rákoska se sice považuje za vrchol v trestání, ale vařečka musela být také nepříjemná, to je jisté.
A když už si tak povídáme, dostávala jsi ty výprasky na holou a případně před někým z rodiny? A ještě jeden dotaz, v kolika letech jsi takhle byla bita naposledy?
Ahoj.

To napsat můžu, ale nikdy to nebylo nic vyjímečného, prostě česká klasika. Asi 95% trestů prováděla matka vařečkou, přehnula si mě přes stůl nebo přes křeslo a už mi tam mlaskala jednu za druhou. No a když jsem byla starší, tak se do výchovy párkrát vložil také nevlastní otec a to potom byla pořádná mrskačka řemenem, ten už mě vůbec nešetřil. Takže jelita od řemenu jsem také měla. Rákosku jsem sice nepoznala, ale domnívám se, že se to s ní od té vařečky moc neliší.

Alice, tak nám podrobněji napiš, jak u vás doma před třiceti lety takový pořádný výprask probíhal?
Předváděla jsi jelita od rákosky nebo od řemenu?

Nevím jak moc se dnes trestají skoro dospělé děti, ani děti ani rodiče se tím moc nechlubí. Ale asi před třiceti lety byla situace, alespoň u nás na vesnici, jiná. Seřezaný zadek se považoval za důkaz pečlivé rodičovské výchovy, všichni brali výprask za správný trest. Matka se normálně chlubila před známými, že máme na zadku jelita. Několikrát se taky stalo, že jsem já nebo brácha museli návštěvě ukázat stopy po výprasku. Asi nemusím říkat, jak to bylo ponižující.

Břitva je chlap a nevydává se za malý dítě