Trestani dospelych deti

To by mě upřímně zajímalo, co může holka ve 20 letech udělat strašného, že dostane nařezáno. To jste na tom byly tak fyzicky špatně, že to matka dokázala, Vás přemoci? Ve dvaceti letech má již člověk sílu srovnatelnou s rodičem.

Taky jsem byla ještě skoro ve 20 letech ohnuta přes koleno jak malá holka a dostala čerstvě utrženým proutkem ze zahrady na holou, prý aby to víc štípalo.S mamkou jsem skoro 3 týdny nemluvila, takhle mě ponížit!!!Potom jsme si to nějak vypovídaly.A navíc byl doma mladší pubertální brácha a slyšel z obýváku jak brečim a slibuju, že už to neudělám.Nechci psát co jsem provedla, bylo to hnusný, přiznávám.

Jsem v šoku, dostat facku ze vzteku, to bych pochopil, někdy je ta ruka rychlejší než argumenty. Ale nechat se ve 22 letech bít vařečkou nebo před svatbou řemenem, tak by mě rodiče hezky dlouho neviděli. Je to možná o hrdosti - já jsem jako reakci na takovou výchovu odešel v 18 z domu a dodnes toho nelituji.

Je mi 22 let, již pracuji, ale stále bydlím u rodičů.Není to tak dávno, co jsem dostala od mamky za dost zavažný provinění pořádný výprask vařečkou...Bylo to strašně ponižující, ječela jsem a prosila jak malá holka a ještě ubrečená jsem odešla pryč z bytu.

Ja ziram jak blazen. Jsou ty rodice normalni? Neni to uchylka, bit dospeleho cloveka? Ja dostala jednu facku asi v 11 letech a tatu to mrzelo jak ja nevim co? Mama jen tak symbolicky placla na zadek. Mam dva syny 12 a 13 let, zlobej dost, ale nikdy by me nenapadlo je takhle trestat!! Zatim na ne plati zakazy a domluva. Asi to je tim, ze jsem proti fyzickym trestum. Trestat fyzicky slabsiho mi pripada zbabele. Trestat fyzicky DOSPELEHO mi pripada nenormalni. Omlouvam se, ale nikdy jsem to nevidela ani neslysela.

Ja jsem mela velmi prisné rodice a kazde i male provineni resila matka v detstvi vareckou, asi tak od trinacti az do dospelosti jsem potom dostavala kozenym paskem. Matka pri vyprasku vzdy rikala, ze dokud bydlim doma, tak ze ma pravo me trestat. Jako poslusna dcera jsem se ja hloupa nechala bit az skoro do dvaceti. Posledni velky vyprask remenem jsem dostala, to nikdy nezapomenu, dva dny pred svatbou. Takze jsem byla mozna jedina nevesta, ktera se vdavala se zadkem plnym fialovych jelit.

Taky me mama zbila v mych 24 letech, kdy uz jsem mela 3-leteho syna.Nahodou jsem spala u rodicu v baraku v mem byv. pokojicku a sla jsem na velkou oslavu narozenin. Prisla jsem v 8 hod rano kapanek v nalade a mama na me cekala v koupelne. A tam začla mlátička. Ale beru to tak, ze i rodice maji sve dny a muzou vylitnout kvuli blbosti. A navíc.......myslím si, že když rodič takto ztresta sve dospele dite, je to pro něj horší než pro to dosp. dítě.

Ahoj všichni,náhodou jsem natrefila na toto téma a ráda bych se svěřila s jedním příběhem,který se mi nedávno stal.Je mi 22let a mám o 2 roky mladší sestru.Obě studujeme na VŠ a bydlíme v podnájmu v jednom pokoji.Jendoho dne,když ségra vstávala ráno dřív do školy,tak jsem si bez svolení půjčila její nové kalhoty.Odpoledne přišla domů a nemohla je najít.Málem kvůli tomu zrušila rande...Večer jsme se sešli doma,přisla do pokoje řekla

Ahoj vážení. V dětství jsem byl také tělesně trestán, nikoli však týrán. Trest přicházel bezprostředně po "zločinu", nikdy nebyl za známky (a přece jsem vystudoval :-)), vždy podle otcových slov "za blbost". Od 10 let nic(až na 2 facky - jednu za opakování onomatopoia "pí.." v kruhu bratranců a druhou za spuštění vlakové výstražné signalizace). Nikdy to ve mě nevyvolalo pocit křivdy. Když jsem se stal na poměrně krátkou dobu otcem a dcera neměla daleko k diagnóze ADHD, nikdy jsem se nesnížil ani k jedinému plácnutí. Považuji se za vzdělance, jeden z doktorátů mám z psychologie a vím, že tělesný trest (pokud se už neudržíte) má výchovný význam tak do 7 let věku. Poté už je důkazem neschopnosti rodiče udržet autoritu jinými prostředky než násilím. 19 holce na zadek? Snad jako milostná předehra od milence... ale od rodičů? Přiznám se že nechci uvažovat o důvodech takového jednání. Asi bych je nalezl v mé specializaci (psychopatologie). Na druhé straně musím přiznat, že v případě některých pacientů mě takové řešení občas napadne :-))

nepřijde mi, že na světě je něco, co by se mělo řešit fyzickým ubližováním druhým, ať na svých dětech nebo snad partnerce - to mi přijde vrchol slabnosti...všechno se dá vyřešit jinak.. beru to jako absurdní, někdo si tím prostě buď uleví, ukáže nadvládu nebo využívá toho, že ten druhý mu to neoplatí, jako například děti, ať jsou staří jakkoli, mají ke svým rodičům respekt, či úctu, která jim v tom brání, ale jen tak si nechat ubližovat?.. jak to vyřešit? pak se to jenom přenáší na další generaci... chápu, že někteří rodiče znají situace, kdy si myslí, že rozmluva už nepomůže a tohle je z toho východisko, ale to bych neřekla.. vím, že se někdy stane, že nastane situace, padne nějaká rána a člověk pak neví, jak z toho ven.. ale rozhodně se něco takového nemůže stát zvykem.. mně osboně nikdy fyzicky ublíženo nebylo, jednou jedinkrát jsem dostala facku, ale ne z mojí vinny, ale z bezmoci druhého, ten/ta se mi pak omluvila a nikdy se to neopakovalo, je to už mnoho let.. ale zažila jsem svého bratra, když byl v období 15-20 a měl různé problémy, jak se školou, tak s kamarády atd., jsme každý úplně jiný, ale to na věci nic nezmění.. když někdy "dostal" a já toho musela být svědkem, nebyla jsem na něčí straně, viděla jsem, jak si navzájem ubližují a nikdo z nich to vlastně nechce, cítila jsem jenom bezmoc a vím, jak to bylo vždycky oboum líto, ale někteří lidé si prostě nedokážou o některých věcech promluvit... potom měl bratr nápady, jako utéct z domova atd., několikrát to realizoval, ale spíš to také zavinila jeho touha "v tomhle věku" po nezávislosti.. dneska s odstupem casu by sám dost veci zmenil, ale proste predtim, o tom tak nepremyslel.. ja jsem byla mensi a musim rici, ze to na me zanechalo nazor, ze nejake fyzicke ublizovani nema smysl, jako mala jsem kvuli tomu dost brecela, ze si lide ktere mam tak rada, navzajem ublizuji a ja s tim nic nenadelam. Rozhodne bych to nechtela znovu zazit...

dospělé dítě = hotový člověk. nevím čeho chce trestající docílit. zavání mi to tím, že dotyčný je napřiklad připraven potrestat svou manželku.

Kdyby se me rodice pokusili v me dospelosti trestat - resil bych to sekerou v ruce (me) a v otcove hlave. P.S. Od 18 jsem syrotek

Tedy nevím jako trest je facka spíše ulevou pro toho kdo ji dává.Moje dcera dostala naposledy v 6 létech a i za to se stydím že jsem se neovládl.Dnes je ji 27 a vůbec ji fackování nechybí.

Pokud žijí "dospělé děti" ve společné domácnosti s rodiči, tak je to vždycky problém. Vzpomínám na to, kdy jsem byl jednou dva dny u svý holky a rodičům jsem o tom předem neřekl. Výsledek - 14 dní domácího vězení, a to jsem jentaktak unikl nářezu řemenem. Zbývá snad ještě podotknout, že mi tenkrát bylo skoro 20 a byl jsem v prvním ročníku VŠ. Moje rada - čím dřív se osamostatnit, tím líp.

ahoj, vsechny zdravim a pridavam svuj prispevek, ja take patrim mezi trestane "dospele", mam nevlastni matku, velice autoritativni a zlou, vzdy mi davala najevo, jak mne nesnasi a jeste pred tremi lety (ted je mi27), mi rekla, ze muj tydenni pobyt na horach byl posledni, nemam si pry zvykat na podobne veci, pak sem se sebrala, odjela do ciziny, po navratu se odstehovala k priteli a zazivam "svobodu", matka mne hodne fyzicky trestala v mladi, dovedla mne psychicky tak zpracovat, ze nakonec sem si myslela, ze je to ma vina, ted je to jinak, ale psychicke problemy mam dodnes, kdyz sem byla sama v cizine, bez pritele, tak sem mela v noci desive sny, jak na mne matka porad krici, asi se to se mnou uz potahne, jsou to veci, ktere v cloveku zustanou

Predstava 19lete divky ci kluka jak prehnuti pres koleno dostavaji rodicovsky vyprask mi prijde lehce absurdni. Jsme snad v 21 stoleti.

Dospívající děti by se tělesně trestat neměly a dospělé už vůbec ne. Naplácání na zadek je však podle mého názoru vhodnější zpsůob tělesného trestu než facky nebo pohlavky.

Já jsem měl doma taky autoritativní výchovu, která zahrnovala i tělesné tresty. Sice jen ve výjimečných případech, ale zato až do maturity, protože jsem měl o 7 let mladšího bráchu a naši na nás uplatňovali při výchově stejná měřítka! Když prý 10 letý kluk zaslouží dostat na zadek, tak proč 17 letý za stejný přestupek ne, to byl jejich přístup. Teď už se tomu můžu jen usmívat, ale tenkrát to bylo určitě ponižující a myslím, že pro kluka je to v těhle letech ještě mnohem horší než pro holku. Paradoxní bylo, že jsem byl už o hlavu větší a samozřejmě silnější než oba rodiče a přesto jsem si nechal bez odporu neřazat. To bylo dáno asi tou výchovou.

Ahoj Moniko, i když jsem opačného pohlaví mám podobnou zkušenost. S Tátou jsem měl takové výstupy že .......... . Nyní mám svou rodinu kde mi mé dvě děti skákají po hlavě "pokud si čistí zuby,berou tašku do školy, a necpou mi do videa hranolky." Já taky nevěděl jak ,ale vystřelil jsem z domova. Věř mi, že to neni jednoduchý.

Já jsem dostala za drzý chování vařečkou na zadek ještě v 19.