Trestani dospelych deti

Doma jsem nebyl bit na holou snad nikdy, ale vždycky o prázdninách jsem jezdil k tetě a ta mě řezala často a nejradši přes holou, protože byla rozvedená a nenáviděla chlapy. Většinou jsem si musel sám stáhnout kalhoty a ona si mě ohnula přes kolena, sáhla mi trenýrky u pomalu mě plácala vařečkou přes onažený zadek, to ještě šlo, ale po bití jsem musel klečet nebo stát v koutě s holým zadkem a ona mě ještě občas pleskla rukou po zadku. Ještě ve 14 letech mi schválně našvihala přes holou na zahradě prutem i když /nebo právě proto/ věděla, že za potem jsou děti a i holky a ty se mi pak smály jaou jsem měl pruhovanou prdel a jak jsem tetě sliboval, že už budu hodný. kdybych to, ale nahlas neslíbil, tak by mě sešvihala třeba do krve.

Sakra, nezbláznili jste se všichni?
Jeden tady vychvaluje ponižování jako prostředek, který "výchově" dodá to správnou šťávu (což mi připadá opravdu úchylné). "Tak" to vše opepří nezbytnou dávkou primitivního antikomunismu (v pohledu zpoza "Velké louže" je to ale spíše kontraproduktivní).
A teď se ještě dozvím, že vzdělání přestává být důležité a jaké to byly zlaté časy, kdy jsme měli všichni stejně. Asi by to chtělo míň TV NOVA, jsou i jiné programy. Jinak jsem v tom předešlém režimu prožil skoro 28 let a vůbec se mi nestýská. A možnosti vzdělání v současné době jsou neporovnatelné, jenom jde o to je využít. Ale to ty děti musí být motivovány svým nejbližším okolím, rodiči zejména - a motivovat není synonymem pro seřezat!

se milis, kdyz si myslis, ze za komunizmu se nevykradalo. Existovalo takove heslo - vse patri nam. Mnoho pracovniku si ukradalo produkty na sve vedlejsi fusky.

A co ty uciliste, kde mladi lidi se vyucovali ale hlavne pracovali zadarmo na tri leta? Naproste zarizene otroctvi. A to nesmel chybet jeden den bez lekarske poznamky.

Ono nejde o den volna, ale o neomluvenou absenci a to je, nebo vlastně možná byl vážný prohřešek, který matka správně potrestala. Dneska je to bráno jako nicotnost. Je jiná doba, dnes se rozkrádá, vraždí a upláci ve velkém stylu a vzdělání přestává být důležité, vždyť stačí mít dost peněz a lze je koupit. Až doroste dnešní mladá generace, která si myslí, že demokracie je naprostá svoboda a každý si urve co nejvíce a když má prachy, tak si najme ochranku a tuneluje ve větším dál, tak možná už nepůjde vše svádět na komunismus.
Pokud "tak" je starší než 25 let a tedy dřívější dobu už zažil na vlastní kůži a přesto má takový názor na pořádek a zaměstnanost, tak by zasloužil nebo zasloužila nasekat na holou, aby si vážila hodnot, kde práce byla daleko spravedlivěji hodnocena, než dnes, někdo "vydělá" několik miliónů za rok a někdo nemá ani několik tisíc korun na živobytí.

Vzdyt jsi si vzal jen den volna.
A tak asi byli vychovavani nasi obcane v dobe komunismu, neztratit den ze skoly i zamestnani a byt jako otroci.

Píšete tady, že dospělé děti řežou na holou jen rodiče-úchyláci. Ono to je asi o něčem jiným. Dostat přes slipy nebolí o nic míň než na holou. Jde o pocit strašnýho ponížení a potupy, a to se pamatuje víc než ta bolest. Mě doma nebili za špatný známky, za kouření ani za pivo. Ale jednou jsem zkusil jít za školu. Prostě jsem chtěl zkusit jaký to je-a taky se mi nechtělo do školy. Bylo mi 16 pryč. Napsal jsem si sám omluvenku a šel se místo školy flákat po městě. Máma mi na to přišla. Když byl brácha pryč, vlítla na mě do pokoje. Musel jsem si sundat kalhoty i se slipama. Kleknout a vystrčit prdel. Dostal jsem takovej, že jsem se z toho div nepočůral. Bolest přestala, ale na to ponížení jsem dlouho nezapomněl. A potom už mě nikdy nenapadlo jen zkusit nejít do školy.

to myslis od 16 do 120?

Mirku, mluvis mi z duse. Vsak ono obcas i v normalnim dospelem zivote obcas potrebuje "proplesknout", aby se probral a prestal delat nejakou hovadinu.

Ahoj :o) Hledám rodiče, kteří mají doma školáka s problémy chování (záškoláctví, šikana, alkohol, drogy apod.),na anonymní dopisování (e-mail). Pracuji na diplomové práci, která se týká vlivu průběhu těhotenství a porodu na pozdější problémy dětí ve škole. Pokud Vás zajímají souvislosti, napište. Moc vám předem děkuji :o) S pozdravem Jana
e-mail: jany.b"seznam.cz
ICQ: 339257681

Alenko, ale o označování kohokoliv jako zrádce v mém příspěvku nebylo ani slovo. A ve vztahu k roku 1968 už vůbec ne. Ta moje poznámka na okraj se týkala konce roku 1989 - a to už ta emigrace byla opravdu směšná.
Styl psaní mi určitě nevadí. Ale cit pro jazyk je něco jiného. Naprosto otevřeně - tahle diskuze se celá asi přečíst nedá. Ale i těch pár stránek, které jsem absolvoval celkem jasně vypovídá o tom, že možna nadpoloviční většina příspěvků není míněna vážně. Ale Ty na takové příspěvky naprosto bezelstně reaguješ. A to je Tvá absence "citu pro jazyk", o které jsem psal. Prostě ani tady není běžné mlácení dětí na ulici, v autobuse. A ani doma už to není, co bývalo kdysi - naštěstí. Ale těch 40 let nesmyslného režimu se podepsalo určitě na všech a chce to jediné - čas.
Měj se fajn.

Ahoj Tomasi, ty jsi mi dal par otazek a i kdyz momentalne nemam moc casu, ti napisi, ze napriklad se mi zda moc smesne nebo i divne, kdyz lide kteri se rozhodli odejit v 1968 jsou oznaceni zradcema.
Udelalo by se tem neodeslym lepe kdyby zustali a trpeli v tom spatnem rezimu spolecne?
Vim, ze mnoho lidi by odeslo, ale museli zustat z rodinych duvodu.
Ti co odesli byli vetsinou mladi lide touzici po poznani noveho a zklamani nepravdivym rezimem v Cesku. Poznali bohuzel ze nemaji silu nic zmenit. Ja osobne jsem snila o cestovani svetem od malicka a v te dobe vyuzila moznosti.
Ale pred tim jsem take lezla po sovetskych tankach a mluvila s mnoha cleny armady. Take byli z ruznych prevzatych statu ze Sovetskeho svazu a uz se domneli, ze oni byli poslani jejich vladou nas potrestat.
Ale ve skole nam nebyla dana moznost mluvit nasi pravdu a ucili nas, ze ty armady jsou pratelskyho umyslu a byly k nam pozvani. (Ale nikdo nerekl kdo je vlastne pozval a kdo by vlastne stal o ozbrojene navstevniky..) Tak uz jsem mela toho vseho dost a zadnou zmenu pro lepsi jsem v CSSR nevidela.
A pak co se delo je primo neuveritelne- Cesi zacali trestat sve obcane, ktere meli pribuzne v zahranici a nebo trestali osoby co minule se stavili za lepsi system. Jaka to narodni ostuda.
Myslim ze hrdost a umet se postavit za pravdu je velmi dulezite a tak by se meli deti vychovavat a ne ponizovanim.
A pak i lidi ve vyssich mistech by nemohli zneuzivat sve pozice, jelikoz by byli nauceni pro cineni dobreho.
Jinak jsem vyrostla v te zemi a i dost dobreho prozila a samozrejme se te zemi budu zastavat. Nedavno v novinach zde psali o profesoru z university a jak byl obliben. Take byl oslavovan jako hrdina a jeho jmeno bylo R. Vrba. Jako mladik utekl z koncentracniho tabora za nebezpecnych podminkach a dal zpravu ce se tam vlastne delo a hlavne chtel varovat ostatni. Coz se mu podarilo zachranit nekolik sto tisicu madarskych zidu. Byl to vyznamy clovek a podobnych Cecho Slovaku se urcite najde mnoho a me to dela hrdou.
Jinak Cesko je to hezka zem a navstevnici se vraceji s nadsenim co objevili.
Pardon za styl psani

xxx.
Taky jsem si to sám pro sebe takhle vysvětloval - nejméně špatné řešení v dané situaci. A dobré prostě neexistovalo.
Poslední dvě věty bych jenom opakoval, takže je "podepisuju" :-)

Tomáši: dost jsem přemýšlel o tom, co jsi napsal v souvislosti s rodiči a minulým režimem. Osobně zastávám názor, že někdy jsou všechny řešení špatné. A rodiče asi vybrali to nejméně špatné z nich. Ale osobně si vůbec nedovolím tu situaci komentovat, sám nevím jak bych se zachoval. Nejsem fanatik ani v jednom směru, ale automatické vychvalování fyzických trestů mi dost vadí. Jak má někdo ve všem jasno, tak jsem hrozně nedůvěřivý.

xxx.
Tak tak, trpaslíci. Svatá pravda :-)
Stejně je zajímavý, jak se v těch historkách často opakuje to "nejhorší bylo ...".

Alenko, trošku už mi to Tvoje moralizování začíná vadit. V zásadě s Tebou souhlasím, ale nevím, k čemu konstatování "já prostě nechápu" je. Trochu mi to připomíná jednoho bývalého kamaráda, který v říjnu 1989 statečně utekl před bolševiky do Kanady. A když se za dva roky přijel podívat, prohlásil, jak to tady máme všechno strašně šedivý a zanedbaný a že nechápe, jak tady můžeme žít. A tam u nich je to lepší. Moji otázku, jaký je jeho přínos pro to, že "tam" je to lepší, moc nechápal. Ale to jen tak na okraj.
Zkritizovat situaci v jiné zemi umím taky. Já taky nechápu, že třeba v mnoha zemích se na školách povinně vyučuje náboženství. Ale taky jim to na netových diskuzích nevyčítám.
Schválně, kdy jsi byla naposled v Česku?
A nakonec, myslím, že Ti docela chybí cit pro češtinu. Takže pak těžko rozlišuješ, co je skutečnost a co "spankingová fantazie". Jen můj dojem ...

Ivo: Jak psal tomáš, nejhorší jsou trpaslíci ..... .

Ja proste nechapu, jak se tu tvrdi ze jen vyprasky pomahaly.
Ja jsem nikdy nemela duvod sve deti bit i deti co znam z okoli se chovaji dobre. Cim to je?
A take fackovani v autobuse by se v zemi kde ziji neignorovalo.
Asi hlavni vec bude, ze deti zde mohou klidne komunykovat sve nazory a dostavaji od malicka vice ucty nez jak v Cesku. Maji vetsi svobodu, ale i tak vetsina se nedostava do prusvihu. Bych rekla, ze se tu zije v klidu, ale i tak vyjimecne pripady ublizovani detem se tu take vyskytnou a to je vetsinou od nenormalnich, mentalne postizenych lidi.
Jinak si myslim, ze deti se vetsinou vychovavaji v ucte a to pomaha i k inteligenci coz az vyrostou vetsina bude znat jak se chovat spravnym zpusobem ve spolecnosti. A ne jak lidi v Cesku se chovali v komunystycke dobe.. Nekteri se vetsinou klepali strachy od podrezaku.
I zde kde ziji neni vse perfektni, ale je tu nesmirny rozdil jak lidi premysleji o vychove deti. A lidi se tu neboji mluvit pravdu

Lado, Evo a Jitko souhlasím s Vámi a je vidět, že ani nezáleží na tom jestli je někdo bit na holou a nebo né, ale důležité je zda se s tím umí vyrovnat. Někomu určitě přiměřený výprask v pravý okamžik pomůže překonat krizové období a je to asi nejlepší způsob. Na mne v 14 a 15 letech žádné domluvy neplatily, nevěřil jsem rodičům a spíše dělal naschvály. Táta mne několikrát nasekal zadek a já si začal dávat pozor, abych už další bití nedostal a najednou jsem začal zjišťovat, že je lepší začít omezovat průšvihy a dokonce jsem si našel i jiné kamarády. Dnes vím, že domluvami by se to asi nepodařilo. Díky táto !!!

Já jako dospělá dostávala dost často na holou od táty a moc jsem se styděla, ale nejhorší bylo, když u nás byl někdo na návštěvě, to bych se nejradši propadla hanbou.Teď už jsem vdaná a od táty bití nedostávám /zatím/ :)

Alenko, já fakt nevím, co je normální pro většinu inteligentních lidí v Česku. I v tak malém státě se těch inteligentních lidí pár milionů najde, a já neměl tu čest se poznat s více, než několika stovkami z nich (ty ano?). Ale když budu předpokládat, že mé okolí je statisticky aspoň trochu reprezentativní, pak si myslím, že pravdu nemáš. Tenhle "způsob výchovy" je viditelně na ústupu. S dobou před takovými 30 lety je to těžko porovnatelné.
Takže já holt zůstanu u svého osvědčeného nenásilného stylu. A budu ho i ve svém okolí propagovat. Ale nebudu si přitom dělat iluze, že život a svět kolem mě je černobílý, NENÍ :-).