Mladší muž a starší žena.Jde to!

Tak se ozvi.

já zase naopak toužím po starší ženě jako po objektu sexuální touhy. City bych do toho nerad tahal, jenom by to komplikovaly.'

Můj manžel je o 9 let mladší a zatím není problém,jsme spolu 4 roky,mě je 41 a okolí ,pokud to sami neřeknem nic nepozná.Nevím ale jak to bude za 10,20 let.Toho se trochu bojím.Duševně jsem prý mladší než jeno odemě o 9 let mladší ex manželka,co myslíte vydrží nám to?'

moje 5Oti letá kamarádka má 29letého přítele a úžasně jim to klape, ostatně on si našel ji, mám za sebou krach v manželství a po roce stráveném na různých seznámkách a různých schůzkách mám pocit, že to pravé mi mohou poskytnout snad jen mladší muži, kteří mají rozhled, někde již byli a mají to v hlavě srovnané. Najde-li se někdo odvážný, kdo by se chtěl sejít aspoň na popovídání, můj email je bluerubin"centrum.cz. Nechci si z toho tady dělat seznamku, ale kdo žil mnoho let bez vášně a lásky , tak ví , jak je to setsakra těžké..nebojím se toho, jde přeci o duševní věk a ne o fyzický'

Já jsem starší než muž a asi 4 roky už to skřípe. Jsme spolu 26 let a já mám 5 let do důchodu. Nevím, jestli to vydrží.'

Je někdo kdo vydrřel ve vztahu kdy je žena výrazně starší až do důchodoveho věku,komu to vydrželo x let?'

Nino, měla jsem odmlku, každopádně Ti přeji, abys v klidu našla přesně takový vztah jaký potřebuješ.
myslím, že trpělivost se vyplácí.Ahojky.'

Ahoj, diky moc za to, ze se ti muzu tak trochu vypovidat, ono to cloveku strasne moc pomuze, i kdyz mi nemuzez poradit, coz nemuze nikdo. Opravdu si moc vazim i tvych zkusenosti, presto, ze jsi pomerne mlady, je videt, ze vis co chces a mas to v hlave docela dobre srovnane. To jsem vzdycky na muzskych obdivovala a ver, ze jich moc takovych neni. Clovek se uci z dobrych a spatnych zkusenosti. Ja mela vcera nejaky splin, ale uz je to lepsi, nemam to lehke a snazim se s tim bojovat. Pritel o me nestoji, to vim na 100%, ma me rad a zazil se mnou neco co do te doby nezazil. Jestli o me nekdy vazne stal tak to bylo v zacatcich, kdy jiste veci vypadaly, ze se budou vyvijet jinak, ale to uz je dnes jedno, jsem s tim smirena. On uz se rozhodl pro nekoho jineho. Vis, muj hlavni problem je, ze jsem strasne citove vyprahla, proto bych opravdu mela zacinat nejaky vztah az bude vsechno vyreseno. Jsem v takovem zacarovanem kruhu. Kdyby ti to nevadilo, mohl by jsi mi napsat na cheeky1"seznam.cz, nechci se tady vypisovat pred celym narodem, ale pokud ti to nevadi. Je strasne fajn, kdyz bych si mohla obcas napsat z nekym kdo me nezna a trochu se poznat a videt veci z jineho pohledu. Ja take nemam o potencionalni napadniky nouzy, ale v me situaci vlastne o nic nestojim, nemam co nabidnout, chtela bych treba pokecat, zasmat se, ale asi mam v sobe neco co ty muzsky pritahuje a tam smerovat nechci:-))Jsem jeste porad vdana a i kdyz si myslim o svem manzelovi co si myslim, nechci z nej delat vola. S tou latkou mas pravdu, nemela bych nikoho srovnavat, snazim se o to a v tvem "neni stesti bez bolesti", je naprosta pravda, tak verim, ze uz to snad nemuze trvat tak dlouho a ja pojedu zase na hodne vysoke vlne(doufam, ze nespadnu a dojedu az na breh)Zatim

nemel kozle nestojim o tvoje moudra

takhle ti to raro sluší,tak se mě líbíš!'

grafomani se sesli...

Jano, ted kdyz jsi trochu vic nastinila svoji situaci, nejenze nevim jak bych ti poradil, ale ani nechci. Tady zadna rada nemuze byt dobra a proto ti proste jenom drzim palce. Tvoje manzelstvi je dle tveho popisu opravdu katastrofalni a za normalnich okolnosti bych rekl - rozvod je to nejlepsi reseni. Ale natolik dobre vas oba neznam abych to mohl posoudit a navic je vzdy moznost, ze se vztahy zlepsi a jak jsem psal "znovuobjevite se". Taky je tu fakt, ze mate dceru, ktera bude bez otce. Na druhou stranu, pokud to manzelstvi bylo podobne neuspokojive uz zezacatku, sance na zmenu k lepsimu jsou minimalni. Rovnez tvuj pritel, pokud mluvil vazne, kdyz te zadal o rozvod, mozna o tebe stoji. Ale mozna ne. Vidis, nechtel jsem radit a malem jsem se chytil do vlastni pasti. Nedavam zadnou radu, jen konstatuji fakta. Obavam se, ze cokoliv bych ti poradil by vedlo spis ke zhorseni soucasneho stavu - a ono to asi bude nevyhnutelne. Navic ja sam, kdyz jsem v zivote o nejakou slecnu doopravdy stal (2x mozna 3x), tak to nikdy nevyslo a taky jsem si zazil sve. Jinak jsem o zeny nemel nouzi, ale kdyz jsem ji doopravdy chtel, tak to slo...nekam. Snad to byla i moje chyba. Kazdopadne nejsem tim, kdo by si mohl dovolit radit ostatnim. Snad bych jen zduraznil, ze velmi dulezite je ted poradne se zamyslet, aby jsi neprovadela zmeny jen kvuli zmenam a nezhorsila veci vic nez je nutne. A kdybych mel pridat i neco ze svoji zkusenosti, rekl bych ti - zkus se jeste jednou podivat na sveho milence a objektivne ho zhodnotit (tak objektivne jak je to jen z tveho pohledu mozne). Mozna zjistis, ze tak uzasny zas neni a ze ho vidis, tak jak si ho prejes videt. Trochu zidealizovaneho tvojim smutkem, odloucenim, nedosazitelnosti. Ver mi. Ja do tehle pasti take kdysi spadl a jeste rok a pul od posledniho kontaktu s ni jsem na ni myslel (nebo mozna vic na tu predstavu) a honil jsem stiny minulosti. Kdyz jsem ji pak zhodnotil "objektivneji", trochu mi to procistilo oci a ulevilo se mi. Zkresluje to i tvuj pohled na ostatni (potencialni) partnery, vede to k neustalemu srovnavani, smutneni po dobrych casech a ve finale z toho nevzejde nic dobreho. Nehledej nekoho, kdo bude preskakovat onu pomyslnou latku nastavenou tvym partnerem, protoze je to v tvoji hlave a proto ji nikdo preskocit nemuze! Chce to zmenu v pristupu, v mysleni, odpoutat se od predchoziho vztahu a pak mas prostor videt na ostatnich jejich prednosti a z toho muze vzejit jeste lepsi vztah nez ten sucasny, protoze mas zase vic zkusenosti a vis presneji, co hledat a na co si dat pozor. Tot moje zkusenosti (pekne to mam promyslene co? Pritom sam s tim jeste bojuju. Ale vazne - tohle je cesta, ne slepa ulicka jako ty, ve kterych jsem bloudil predtim). Drz se. Lidem se stavaji i horsi veci a jak rika jedno z mojich oblibenych rceni : bez bolesti neni stesti.

Ericu, mas pravdu, ze me a muj vztah s manzelem nemuzes soudit, protoze nevis jak to bylo a jak to je. Nas vztah je na tom moc spatne, z jistych duvodu musim jeste nejaky cas vydrzet a pak koncim. To co jsem zazila s milencem jsem nikdy s manzelem nezazila ani na zacatku. To jak mi vyhovuje povahove, sexualne a spolecensky, tak mi manzel nikdy nevyhovoval, pravda spolecensky ano. Ted reknes, tak proc sis ho proboha brala, vim nebyla to silena laska, ale pristupovala jsem k tomu zodpovedne, myslela jsem ze to bude fungovat, chtela jsem aby to fungovalo, ale casem se ukazalo, ze kazdy ma jine predstavy o rodinem zivote. Pro me je rodina to nejdulezitejsi, neveru jsem vzdy odsuzovala, ale ted uz mam taky jednu za sebou. Jedine co me snad omlouva je to, ze se to stalo po dlouhem premysleni a s tim, ze jsem pro muj vztah s manzelem udelala maximum. Vis na vtah museji byt dva, musi se na nem neustale pracovat, je jako hrad s pisku, neustale bicovany vetrem a vodou a musi se neustale opravovat. Manzele musi byt partnery,milenci,kamaradi. Milenci zvlast a to je nas hlavni problem, ale ne muj spis manzeluv. Nemuzu byt ve vtahu kde k milovani dochazi tak 2x za rok. Nechci to tady nejak obsahle rozepisovat, kdyz budes chtit napis email kam muzu napsat. Jinak s milencem jsme si prave na zacatku nestanovili pravidla, naopak jsem mela pocit, ze by si pral abych se rozvedla nebo aby se to nejak vyresilo, vlastne mi to rekl, ale ja mu vzdy naznacila, ze jeste neni ten vhodny cas. Postupem casu jsem mela pocit, ze i on i ja delame vse proto, aby jsme tomu nepodlehli, on si poridil pejska a ja zacala znovu studovat. Rozvod udelam ne kvuli nekomu, ale az se budu schopna postavit na vlastni nohy a aby to nebyl radikalni rez pro moji dceru. Moc bych o nej stala, nikdy jsem mu to nedala najevo, vim, ze z toho nikdy nic nebude, ale je tady nejaky duvod proc jsem ho potkala, ja tomu verim. Mozna mi to ma ukazat, ze je mozne potkat cloveka, ktery by mi mohl temer vyhovovat,nebude to bohuzel on, ale treba budu mit stesti a casem potkam nekoho kdo bude za to stat. On milenec, vzdycky bude svym zpusobem pro me nenahraditelny. Urcite na nej nikdy nezapomenu. Silene, kdyz to ted pisu, tak brecim jako zelva:-))Bylo by pro me lepsi, kdybych vedela, ze je to jenom pro zabavu, odreagovani, reseni sex. potreb, vim pak na 100% ze bych to neresila, i ja dokazu byt svym zpusobem chladna, prave proto, ze bych vedela jak to je. Kdybych asi byla uz volna,(a pokracovalo to tak nijak) tak bych v tom vztahu nepokracovala, protoze bych se nemohla o nikoho delit a chtela bych mit pro sebe jen to nejlepsi, mozna jsem narocna, ale ja pristupuje ke vsemu hodne zodpovedne, bude to tim vekem, zkusenostmi, nekdy i spatnymi a z tech se ma clovek poucit, neopakovat chyby. My mame s manzelem jeste k tomu vsemu naprosto rozdilne povahy a to v dlouhodobem meritku naprosto nefunguje. Hlavni chyba je ve me, nemela jsem do toho svazku vstupovat a on si nemel chtit zakladat rodinu jenom aby ji mel. Ja byla zamilovana jen jednou a manzel to nebyl(vidis jaka jsem hrozna), ale vim, ze do milence je to uplne a naprosto jine, ale myslim, ze se s tim pomalu srovnam, myslim na nej porad, i kdyz ho nevidim a nejsme temer v kontaktu. Myslim, ze se z toho vylecim az potkam nekoho, kdo tu hodne vysoko nastavenou latku preskoci.

Děkuji ti, AAA, za tvůj hezký a přátelský příspěvek.Nějak jsem to uvedla do pořádku.Jasně a definitivně jsem mu řekla, co chci a nechci. Chci s ním být maximálně kamarádka, což dodržím, protože jsem si v těchto dnech uvědomila, že toužím právě po tom, po důstojném přátelství a ne po vášnivém sexu. Protože s ním nebydlím, ani bydlet nechci, dodržím své rozhodnutí.On na to přistoupil, sám to navrhl.Bude to vůbec poprvé ,co budu mít ve svém životě kamaráda.Vždycky to byly jen vášnivé vztahy s milenci.Zdá se mi, že jsem vždy povolila příliš rychle, byla jsem dost chtivá.A jsem z toho unavená. Zítra přijede,nebudu však vůbec vařit/ i když on miluje kuchyňské práce,fakt/.Když bude něco skřípat, rozejdeme se. Netoužím už po lásce,ale po sebeúctě.Ahoj a dobrou noc.'

Ahoj Jano. Tvuj prispevek jsem cetl hned nekolikrat - zanechaval ve mne smisene pocity a tezko se mi interpretoval. Na jednu stranu naprosto chapu tvoji situaci - prosli jsme de facto tim samym, jen na opacnych polech. Na druhou stranu nevim jak si vylozit, co bys vlastne chtela. Mam tim na mysli to, ze oba jste prece zadani, mate partnery. Chtela bys opustit manzela a zit s tim mladsim milencem? A jak se k tomu stavi on? Byl to od zacatku klasicky vztah nebo jste to "nastavili" jako my a take to pozdeji u tebe slo dal, nez bys chtela? U manzela jsi pred svatbou nezazivala podobne pocity? Jestli ano, pak je mozne, ze se ti za nejaky cas stane to same i se soucasnym partnerem (milencem). Chci tim rict, ze vztah nebo dokonce manzelstvi je pro mne vazna vec a nikdy bych do toho "neskakal rovnyma nohama". Musel bych mit opravdu pocit, ze je to Ono s velkym O, ze je to skutecne to co chci, treba i na cely zivot. Nevera je pro mne neomluvitelna zrada s naslednym rozchodem - bez pardonu (nemam ji rad ani muzu ani u zen). V techto vecech jsem asi dost konzervativni. Prosim neber to jako moji kritiku tvoji osoby, jsem dalek soudit nekoho koho neznam, zvlast kdyz neznam jeho city, motivace, nazory, manzelstvi atd. a jeste je mi, alespon pisemnym projevem, sympaticky. Jen tim chci vysvetlit, ze bych si moji (byvalou) partnerku nemohl vzit, protoze tam cosi chybelo. Mam ji rad, mozna vic nez to, ale neni tam to co jsem zazival, kdyz jsem se doopravdy zamiloval (dohromady 2x za cely zivot). Nas vztah byl zalozen na necem jinem a oba jsme to vedeli, ale pak se zamilovala (citum se neda porucit) a to byl paradoxne duvod k rozchodu (duvodem byl vlastne muj odchod, ale kdybych to vedel driv, asi bych se s ni rozesel, protoze cim dele bych to natahoval, tim vic by to bolelo). Souhlasim s tebou - 7 let neni neprekonatelny rozdil a ona skutecne vypada mnohem lepe nez lecktere 25-ky. Ale nemohl bych si ji vzit a zit ve vztahu kde by mi stale chybelo to o cem jsem psal o par radek vys. Pochopitelne, lide se meni, intenzivni zamilovanost po nejakem case opadne a pak je to vice o vzajemnem porozumeni a souziti. Pak je mozne, ze si lide prestanou rozumet, nebo si dokonce lezou na nervy. V takovem pripade je lepsi rozchod. Proto je casto nadsazene ono "dokud vas smrt nerozdeli", ale to neznamena, ze bych to bral jako docasnou zalezitost na par let. Manzelstvi nemusi vydrzet, jakkoliv to bylo zezacatku silne, ale ja bych si to tak pral. Kdyz to tam vsak neni ani na zacatku..... Navic se jeste nechci zenit a nechci deti. Dodelal jsem vysokou skolu pred dvema roky a ted si chci zajistit slusne zivobyti, praci (mozna i karierni postup), byt a dalsi zaklad na kterem by pak pripadne manzelsti mohlo stat. Myslim, ze postavit se na vlastni nohy je ted nejdulezitejsi, nemohu se usadit aniz bych byl naprosto sobestacny. A jak je to u vas? Hledam paralely mezi nasimi vztahy. Nevim dost dobre co ocekavas, proto ani nevim jak bych ti mohl treba poradit. Mam ale dojem, ze u vas to bylo podobne jako u nas. Problem nebude ve veku, ale spis v tom, ze jeden v tom vidi vic nez druhy a pak je to pro nej bolestne. Pokud budu brat tvuj nahled na vec jako obecne platny pro vetsinu zen, pak z toho vyplyva, ze tyto vztahy jsou od zacatku nefer, protoze jeden z partneru (asi casteji zena) se po case zamiluje tak jako tak. Jinymi slovy - s necim takovym by se nemelo ani zacinat. Mel jsem zato, ze kdyz jsme se tak od zacatku dohodli, bylo to fer. Ted se zda, ze asi nebylo. Nebo to mozna byla jeji "chyba", ale citum se neda porucit. V kazdem pripade - nemohu znova vstupovat do tehle reky. A tobe Jano preju hodne sily to preklenout, pripadne "znovuobjevit" manzela. Musim ted chvili premyslet....

Ericu, cetla jsem tvuj prispevek. Bolelo me u srdce, neco takoveho prozivam, ale uz to pomalu asi vyhasina. Je mi pres 30, jsem vdana. Seznamila jsem se s klukem o 6 let mladsim. Prozivala jsem s nim to same co popisujes ty. S tim rozdilem, ze jsme nikdy neprespali atd., protoze jsem vdana a on ma pritelkyni, proste jenom nadherne ukradene vzrusujici okamziky, ani se nevidime casto. Je to ale oboustrane vzrusujici chemie. Nedivim se, ze se ta slecna do tebe zamilovala,ja bych se taky zamilovala, i kdyz to nechces a vis, ze si to nemuzes dovolit, stejne se to stane, zvlast kdyz byla svobodna, myslim ze doufala tajne, ze z toho neco bude, ale protoze od tebe citila jak k tomu pristupujes, ze je to jenom pro zabavu, drzela se zpatky. I ja myslim, ze jsem do nej zamilovana, taky to nevi, taky se drzim zpatky, protoze vim, ze z toho nikdy nic nebude, ale do ted jsem nepotkala muzkeho, ktery by mi tolik vyhovoval a nejen v sexu. Nekdy bych si prala, abych nemela to srdce a umela k tomu pristupovat tak chladne, jenze ten sex je pro zenu prave tak krasny proto, ze jsou v tom i city. Prece 7 let vekoveho rozdilu neni problem, porad s ni muzes mit deti a naopak jak jsi psal vi uz o cem zivot je a mnohdy vypada lip, nez nejaka 25. Je skoda, ze jsou ve spolecnosti stale predsudky ohledne ruznych pozadavku na to jaky ma byt partner.

Omlouvám se, že je to 2x, ale zlobí mne internet.'

Nino,myslím, že ten tvůj chlap ještě správně nedospěl, jestli mi rozumíš. jsem také v pozici, že vše vyřizuji, zařizuji, ale můj partner za mne dělá zase jiné věci, které já prostě nemám šanci zvládat. Asi bych být tebou volila cestu ke své spokojenosti pomalu a jistě.Možná by stačelo se trochu přesouvat do sportovního šatníku, zkrátka tak, abys vypadala mladě. ale zároveň to bylo pro tebe příjemné a pohodlné.
Já osobně mám vždy období, kdy chci být načančaná a pak zase např. pul roku upřednostňuju sporotovní oblečení.Zkrátka se nedej a začni si pomaloučku prosazovat svou.
Držím, Ti pěsti, aby jsi měla práci jistou.'

Nino,myslím, že ten tvůj chlap ještě správně nedospěl, jestli mi rozumíš. jsem také v pozici, že vše vyřizuji, zařizuji, ale můj partner za mne dělá zase jiné věci, které já prostě nemám šanci zvládat. Asi bych být tebou volila cestu ke své spokojenosti pomalu a jistě.Možná by stačelo se trochu přesouvat do sportovního šatníku, zkrátka tak, abys vypadala mladě. ale zároveň to bylo pro tebe příjemné a pohodlné.
Já osobně mám vždy období, kdy chci být načančaná a pak zase např. pul roku upřednostňuju sporotovní oblečení.Zkrátka se nedej a začni si pomaloučku prosazovat svou.
Držím, Ti pěsti, aby jsi měla práci jistou.'

Pridavam moju skusenost:(pisal som to uz sice v inej teme ,ale tu sa hodi viac)
mam 23 rokov, ona 41 a musim povedat ,ze ked sme spolu sme obaja strasne stastni,je to absolutna nadhera, jak milovani,randeni,mazleni,proste vsetko...Moc sa milujeme a vekovy rozdiel absolutne nepocitujeme.Je to vztah plny lasky,vasne,nehy...Ma to len jeden hacik, nikdy s tou zenou nemozem zalozit rodinu,mat deti, prezivat kazdodenne radosti,atd...je to bez buducnosti :( a to je smutne...co uz, na to nemyslime a uzivame si,zakial sme spolu...