Co je to schizofrenie
Schizofrenie je duševní nemoc, patřící mezi takzvaná psychotická onemocnění. Svůj název získala teprve začátkem 20. století, a to podle mylné představy, že typickým příznakem této nemoci je rozdvojená osobnost. Ještě dříve se používalo označení "předčasná demence", což je ještě více zavádějící.
Schizofrenií onemocní přibližně jedno procento populace a to všude po celém světě bez ohledu na podnebí a kulturu. Vyznačuje se především těžkou desintegrací osobnosti, porušeným kontaktem s realitou (neboli svět schizofrenika je velmi vzdálený světům ostatních lidí) a sníženou schopností vypořádat se s běžnou zátěží každodenního života.
Schizofrenie se projevuje především poruchami myšlení - bludy, a poruchami vnímání - halucinacemi. Blud je falešná představa, která se zdá být nemocnému skutečná a pravdivá a nelze mu ji vyvrátit. Například představa spiknutí, při níž je nemocný přesvědčen, že je sledován a že se na něj chystá nějaký útok. Jindy může mít schizofrenik bludnou představu, že je nadán nějakými nadpřirozenými schopnostmi a že jimi může zachránit svět. Chci podotknout, že každý, kdo se cítí být ohrožen nebo má nějaké zvláštní schopnosti, není rozhodně schizofrenik.
Halucinace jsou poruchy vnímání, nemocný člověk slyší, vidí nebo cítí věci, které jiní nevnímají. Dá se říci, že člověk s bujnější fantazií si představuje různé obrazy, v duchu s někým rozmlouvá apod., ovšem bez problémů tyto věci odliší od skutečných vjemů zvenčí. Typickým příkladem halucinace je slyšení hlasů. Tyto hlasy s nemocným rozmlouvají, někdy mu nadávají nebo přikazují. Halucinace nejsou pouze projevem schizofrenie, přicházejí při požití některých drog nebo např. v náboženském vytržení (ty mohou být na rozdíl od projevů nemoci velmi příjemné a mohou být pro náš život důležité). Podobný stav můžeme také někdy zažít ve stavu mezi spánkem a bděním.
Lidé, kteří onemocněli schizofrenií, mívají potíže s pozorností - těžko se soustředí, jejich mozek jakoby ztrácí schopnost filtrovat informace, přicházející zvenčí. Nemocný je tak přehlcen vjemy, nedokáže rozlišit důležité od nedůležitého.
Nemocný je pro svou nemoc přecitlivělý vůči vnějším vlivům a je svou nemocí velmi zaměstnán. Kromě halucinací, bludů a potíží s koncentrací se nemocný potýká často s úzkostí, depresí, ztrátou motivace nebo propadá apatii. Mění se tak jeho chování i vztahy s blízkými lidmi. Jeho okolí si všimne, že "ten člověk se nějak změnil".
Zatím jsem tu zmiňoval jen samé negativní příznaky schizofrenie. Člověk postižený touto nemocí je často velmi citlivý a vnímavý, má také schopnost originálního myšlení. Schizofrenií trpěli například.:
? Georg Fridrich Händel - německý hudební skladatel
? Sir Isaak Newton - anglický fyzik a matematik
? Vincent van Gogh - nizozemský malíř
? Johanka z Arcu - francouzská národní hrdinka
Autor: Jan Kulhánek
Komentáře
já sám osobně jsem se s touto nemocí či jejím projevem seznámil a chci také podotknout, že ač je toto samotné onemocnění dosti nepříjemné, velice nepříjemné je ale i často, dostat se do psychiatrické léčebny, a i poté to člověka dost zásadně ovlivňuje (třeba více než ta nemoc samotná) v jeho životě, co se týká postojů ostatních, i dodržování práv každého nemocného člověka, a myslím, dle vlastní zkušenosti, že je toho hodně, co by se mělo upravit a napravit, i co se týká vztahu laiků i lékařů k těmto lidem!
Všem přeji, aby se s tímto raději vůbec nesetkali...
R. H.
Já sám jsem také věřící a poznávám, že víra v Boha může opravdu pomoci, a je asi lepší, než mnohá psychoterapie.
Nikoho ale nechci odrazovat...
:-)
snad pár LAICKÝCH rad pro ty co se s tím potýkaj nebo pro jejich blízké; upozorňuji že rady nejsou odborné pochází výhradně
z mojí zkušenosti z nemocí a z toho co jsem vyrozuměl z chování ostatních pacientů se kterými jsem se setkal -
1. zezačátku se v konverzaci se schizofrenikem snažte vyhnout zájmenům např věta: To je v pohodě. může vyvolat negativní
reakci prostě z toho důvodu že osoba nemocí trpící si pod zájmenem TO představí něco úplně jiného než jste tím mysleli vy,
patrně ňákou halus se kterou se zrovna potýká a to jí vyděsí což vede k tomu že se cítí ohrožena v důsledku čehož strácí pozornost
a místo toho aby ste si mohli rozumně promluvit se stahuje do sebe atd...
2. pro mě byla nejhorší "první fáze nemoci" kdy jsem byl totálně dezorientovaný a nevěděl jsem co se děje, jinými slovy je nutné a
významně nemocnému ulehčí když pochopí že ty hlasy jsou jenom v jeho hlavě a že nereprezentují nikoho nebo nic skutečného (chápu
že je to pro nemocného těžké to pochopit ale když se mu to povede výrazně se mu to ulehčí)
3.schizofrenik se cítí ve velkém stresu a často se o tom bojí s někým mluvit, proto na vás apeluju, sami o tom s ním začínejte
mluvit a neváhejte mluvit o pro vás naprosto triviálních věcech, popisujte mu co si myslíte ať do vás vidí a nejste mu tak cizí
4.jednu dobu jsem si myslel že jsem posedlý ďáblem, tak jsem zašel za knězem který mě vyved z omylu, což mě velice pomohlo - přestal
jsem se těch hlasů bát
5.snažte se být v klidu ale zárověň stále něco dělat, mě pomohlo když jsem se koncentroval na něco jiného než jenom na to co se mi
honí hlavou př:televize, posilovat (po lécích se dost často tloustne ale když člověk cvičí dá se to zmírnit), stolní fotbálek...
6.u mě nemoc odsatrtovala po požití LSD, myslel jsem si že jsem v jiný realitě a abych se dostal spátky že se musím zabít a tak
jsem si podřezal žíly - bývalo by se tomu dalo předejít kdyby někdo tušil co se mi honí hlavou za haluze a proto apleuju MLUVTE s
nemocným o tom co se děje a popřípadě ho vyveďtě z omylu!!!
to je asi tak vše co mě zatím napadá, pokud byste měli nějaké otázky pište na schiz.lsd"seznam.cz, přeju hodně štěstí a BOJUJTE
mám kamarádku, která má paranoidní schizofrenii. Vypráví nám, jak ji chtějí zabít, jak ji ovládají z vesmíru. Psal jste, že by měli lidé s touto nemocí pochopit, že jsou to jenom bludy, to co vidí a slyší. Nevím, jak to mám udělat, abych jí tohle vysvětlila. Připadá mi to jako nemožné. Ona mi nevěří. Myslí si, že jsem proti ní. Nechce to poslouchat a vždycky raději začne mluvit o něčem jiném. Chtěla bych jí pomoct. Poradíte prosím?
Předem děkuji
naomi007"seznam.cz
to bohužel nesmím říct
už nesmím nic říct
ale jisté je jedno, zákony nedovolují osobám postiženým díki chování druhých normálně žít, dokonce jim nedovolují ani žít, a tak musím mimo zákon, pravda nechci aby nebyl zákon nebo změnil, toho by se mohlo zase zneužít, nenávidím zákon ale svět bez takového bych nenáviděla ještě víc, nemůžu si vybrat, neexistuje jiná možnost, pokud to neudělám nebudu moci v životě dokázat víc než je běžné jen kvůli minulosti, ale já mám navíc,
když tak se uvidíme v base, zařídím si to tak, aby mě místo do psych, zavřeli bez léků do basy, tam mi bude líp,
potvrdí se to co říkám bude to náročné ale umožní mi to startovat na čáře na které startuje většina lidí s tím rozdílem že budu mít časové prodlení a roky života, které mi už nikdo nevrátí, kdo ví, třeba ten extra ten extra nízký tlak s dětské dávky mi prodloužil život, řekla mi, že to nemůže mít na mě tak velké účinky že každou půl hodinu musím si na 5 minut lehnout, to mi řekl do očí psychyatr, přitom si moc dobře pamatuju jak mi bylo, oni nechtějí přiznat že se spletli, ne je to ani nenapadne? a to mám věřit někomu, kdo se mě snaží přesvědčit o tom, že nemám pravdu?
nebo to byl nejaký experiment, jestli nelžu? no dobře ale to by mi pak musela říct, dobře třeba máš pravdu, nebo tak něco, ale ona nic, a jediné co mi řekla bylo pokud je nebudeš brát skončíš zase na psych, přitom moc dobře věděla jak se mi tam nelíbilo, tím se mi zhnusila tím jak mi vyhrožuje, pořád mi říkají bude to horší, rodičům že bych se mohla zabít, jo pamatuju si, že jsem se chtěla někdy zabít to jsem měla v sobě ty sfinstva vyflusla jsem je několik dní nebrala a myšlenky na sebevraždu byly pryč, jaktože to na mě nepůsobí? nejsem náhodou úplně normální a psychiatr zanedbal základní věc, rodinu? proč ji tak věří.
a jestli psychiatři trpí depresemi tak si to zaslouží mají důvod proč mít špatné svědomí, kvůli mě určitě.
ty jejich kamené výrazy jako odpověď na pravdu,
sorry ale jestli mi omylem zabili život, nemůžu jim odpustit, ale nezabiju je, je zrovna ne,
druhý člověk
třetí člověk psycholog (brečela u stolu a mluvila mi něco o kostlivcích pod postelí, nebojí se ,že se jí pomstím?
čtvrtý člověk, zjistila jsem že po vysazení léků se cítím líp, to se jí zřejmě nelíbilo a odmítala se mnou mluvit, odmítala poslouchat ještě jednu věc kterou jsem jí neřekla.
pátý člověk nějaká bláznivá kráva ve škole, jestli se stalo to co si myslím, tak to nepřežije
šestý člověk
další psychiatr,
začala jsem mluvit o tom, co jsem před tím nestihla říct, ale udělala jsem chybu řekla jsem čeho se obávám (teď už se toho neobávám mám nachystanou případnou pomstu)
a teprve potom jsem měla v úmyslu říct proč se toho obávám, ale to už zavřeli na psychinu,
když sem jim nakonec řekla, Ona mi odpověděla že toho člověka nezná,
hmm když toho člověka nezná, jak mu může zdělovat mé osobní údaje, jenom protože je to rodič?
teď už nemůže:D
nebo by snad chtěla?
dokonce ji to ani nezajímalo, neptala se mě nato, jako by rodina nebyla v jejích prvotním zájmu, takžo to je tím že udělala chybu ta psycholožka? myslím si.
nakonec mě psychyatr pošle na pohovory k psychologovi,ale o čem si tam mám mluvit když všechny mé obavy jsou oprávněné a nezbavil by se jich ani zdravý člověk?
- Odpovědět
Pošli odkaz