Reklama

Bible a dnesni svet

Leoš (So, 14. 2. 2015 - 08:02)

Bibli napsal člověk, ne Bůh!!
Tak to i vypadá !!Podívej se na některé náboženství, napíšou si Bibli a pak vraždí...podle Bible!!

Steve (Pá, 13. 2. 2015 - 16:02)

:-D

mamut (Pá, 13. 2. 2015 - 15:02)

Těžko chápu lidi v...Lidé by se měli lišit od zvířat tím, že by měli používat rozum. Jak vidno - moc jich není. S tím mají ovšem nějací smyšlení bohové máloco společného.

Karel (Pá, 13. 2. 2015 - 14:02)

Zajímavý článeček k Bibli. Přetiskuji v plném znění. :-D

Dr. Laura Schlesingerová je rozhlasovou moderátorkou v USA a posluchačům, kteří ji zatelefonují do jejího pořadu, uděluje rady. Před nedávnem prohlásila, že se jako dbalá křesťanka nemůže za žádných okolností příznivé stavět k homosexualitě.

Následující text je otevřený dopis jednoho občana Spojených států, který zveřejnil na Internetu:

Drahá paní doktorko!
ze srdce Vám děkuji, že vynakládáte tolik obětavého úsilí, abyste lidem přiblížila Boží zákony. Lecčemus jsem se díky Vašemu vysílání naučil a o toto poznání se snažím podílet s co největším počtem lidí. Například, když se někdo pokouší obhajovat své homosexuální chování, připomenu mu prostě Třetí knihu Mojžíšovu (Leviticus 18,22), kde jasně stojí, že jde o ohavnost. A basta fidli.
Jenže od Vás ještě potřebuji poradit ohledně několika speciálních zákonů a způsobů, jak je dodržovat.

Za prvé: Když u oltáře obětuji býka jako zápalnou oběť, vím, že je to libá vůně pro Hospodina (Leviticus 1,9).
Problémem jsou ale moji sousedé. Ti tvrdí, že je to nelibá vůně pro ně. Mám je jako své přátele zavrhnout?

Za druhé: Rád bych prodal svou dceru do otroctví, jak to dovoluje Druhá kniha Mojžíšova (Exodus 21,7).
Jakou přiměřenou cenu bych dnes podle Vašeho názoru měl za ni chtít?

Za třetí: Vím, že se nesmím dotknout žádné ženy, je-li ve stavu menstruační nečistoty (Leviticus 15,19-24).
Problém je v tom, jak se to o ní dovědět. Zkoušel jsem se ptát, ale většina žen reaguje na můj dotaz agresivně.

Za čtvrté: Leviticus 24,44 ustanovuje, že mohu vlastnit otroky, muže i ženy, získám-li si je ze sousedních národů.
Jeden přítel má za to, že se to vztahuje na Mexičany, ale nikoli na Kanaďany. Proč by se to nemělo týkat i Kanaďanů?

Za páté: Mám souseda, který je pracovitý a o sobotách většinou pracuje. Exodus 35,2 stanoví, že musí zemřít. Znamená to pro mě morální závazek, abych ho usmrtil?

Za šesté: Jeden můj přítel si myslí, že i když pojídání všeho, co nemá ploutve a šupiny, jako mušlí a humrů (Leviticus 11,10) je prezentováno jako hodné opovržení, je tato ohavnost menší než homosexualita?

Za sedmé: Leviticus 21,20 praví, že se nesmím přiblížit k Hospodinovu oltáři, jsou-li mé oči stiženy nějakou nemocí. Trpím oční chorobou zvanou krátkozrakost a na čtení nosím brýle. Je mých 4,5 dioptrií a astigmatismus překážkou návštěvy chrámu Páně?

Za osmé: Většina mých mužských přátel si dává stříhat vlasy i přistřihovat vousy, přestože to Leviticus 19,27 jednoznačně zakazuje. Jakou smrtí mají sejít?

Za deváté: Podle Leviticu 11,6-8 vím, že dotknu-li se kůže mrtvého vepře, budu nečistý. Vztahuje se to i na můj luxusní kufřík a synův kopací míč (je brankářem)?

Za desáté: Strýc má statek. Proviňuje se proti Leviticu 19,19, protože osívá totéž pole dvojím druhem semene. Jeho žena navíc nosí šaty utkané z dvojího druhu vláken (bavlna 70% + polyester 30%). Strýc nadto často zlořečí a rouhá se. Je opravdu zapotřebí té námahy se svoláním celé vesnice, abychom je mohli ukamenovat (viz Leviticus 24,10-16)?
Nestačí, když je formou drobného rodinného obřadu upálíme, jako se to dělá s těmi, kdo se vyspí s tchyní (Leviticus 20,14)?

Vím, že jste se všemi těmito věcmi podrobně zabývala a jsem pln důvěry, že nám budete moci poradit. A ještě jednou mockrát děkujeme za to, jak nám připomínáte neměnné a věčné Boží slovo.
S obdivem Váš Jake

mima (Pá, 13. 2. 2015 - 14:02)

Náboženství je...Těžko chápu lidi v dnešní době, že mohou věřit takovým báchorkám, byť se někdy tváří věrohodně.
_________________________________________________________

Taky se divím a nechápu lidi, proč jsou rozvody, vraždy, války, hlad, bída, nenávist, mučení nevinných ..............a to v dnešní době.

A malí lidé (St, 11. 2. 2015 - 18:02)

se chytají stébla... A netuší, že sedli na lep :-DDD

Mamute, (St, 11. 2. 2015 - 18:02)

souhlas. Církev svatá s. r. o. je největší firma na světě, obchodující s artiklem Víra-naděje-láska.

Steve (St, 11. 2. 2015 - 16:02)

Petr: Jo, přesně tak. Každopádně je to špatnej pohled na věc. Ve skutečnosti se nemaže nic - na Zemi teda rozhodně né. Že si to urovná s vrchem je věc druhá.

mamut (St, 11. 2. 2015 - 15:02)

Mně na křesťanství vadí...Náboženství je především dobrá a stálá živnost s něčím (někým ?) co nikdo nikdy neviděl. Možná tak na poušti, když měl halucinace z úpalu. Nebo když pokouřil nějaké bylinky, najedl se hub apod. Těžko chápu lidi v dnešní době, že mohou věřit takovým báchorkám, byť se někdy tváří věrohodně.

Petr (Út, 10. 2. 2015 - 19:02)

Mně na křesťanství vadí to pokrytectví: Člověk spáchá hřích, pak se vyzpovídá knězovi do ucha, ten mu uloží pomodlit se a jede se dál, močálem černým kolem bílých skal. A je čistý, jako by se nic nestalo.

pro P.R. (Út, 10. 2. 2015 - 18:02)

Nemáš na faře kuchařku,tak používáš anču dlaňovou?Tak to máš nahoře odpuštěno předem,protože máš smůlu.Ti fráterníci,kteří mají hospodyni,ti do toho buší přes vyhrnutou sutanu a to je hřích ,který neumyje ani destilovaná svěcená H2o.

boží voko (Út, 10. 2. 2015 - 08:02)

PR.0dpuštěno.-pomodli se...To by z toho pacholek vyšel moc lacino !
Nařizuji tři hodiny sebemrskání , koženými důtkami máčenými v roztoku solném !

bůh (Po, 9. 2. 2015 - 15:02)

PR.0dpuštěno.-pomodli se 200 ooo x zdrávas a máš pokoj synu.

P.R (Po, 9. 2. 2015 - 14:02)

Zhřešil jsem proti svému tělo a hlavně proti Bohu, prosím vás o přímluvné modlitby. Vyznávám své hříchy a proste prosím Boha semnou o odpuštění

bzundislav honi (So, 7. 2. 2015 - 16:02)

já nevěřím a mám klid, nejsem buzna ani tranďák, oblékám se normálně a s kristem mám akorát společné katě

Touha (So, 7. 2. 2015 - 16:02)

Je to již hezká řádka...Jo tak ono je to zkopírováno odněkud z netu, už jsem to našla. Proč to sem dáváš a nedáš jen odkaz? Proč cizí slova vydáváš za svá?

Touha (So, 7. 2. 2015 - 16:02)

Je to již hezká řádka...A v takového boha ty věříš i dál? Je to strach, co tě k tomu vede? To musí být strašné, pokud cítíš pocit viny, že jsi toho člověka tak zničil.Ono se slovyje třeba nakládat opatrně, ale to ty již jistě víš

Transsexualita (So, 7. 2. 2015 - 16:02)

Pohlavní identita, tedy psychická nebo společenská příslušnost k určitému pohlaví, je jinou otázkou než sexuální orientace.

D (So, 7. 2. 2015 - 15:02)

Je to již hezká řádka...Transvestitismus ovsem casto byva projevem transsexuality, a ta je vrozenou dispozici, podobne jako napriklad homosexualita.

Je hanbou bigotnich lidi, cirkvi a nabozenskych organizaci, ze LGBT komunitu ostrakizuji, a presentuji dispozice jejich clenu jako jakysi "hrich" proti bohu.

Pokud je nekdo pod vlivem podobnych nabozenskych doktrin, pak jej to muze nekdy vest az ke stejne agresivnimu ci sebeposkozujicimu jednani, jake je popsano v predchozim prispevku krestanskeho fanatika.

Můj Bůh mne chr (So, 7. 2. 2015 - 15:02)

To bych teda ráda věděla,...Je to již hezká řádka let, kdy jsem každý den procházel brněnskými ulicemi a modlil jsem se za konkrétní vedení, co mám dělat, zda někomu vydat svědectví apod. Obvykle jsem se cítil veden k různým zraněným, odpadlým a bývalým křesťanům, které jsem jakoby náhodou potkával. Byl jsem svobodný, ve sboru jsem nezastával žádnou službu a tak jsem si to mohl dovolit.

Tuším, že to bylo tak v letech 93 – 94, kdy jsem potkal jednoho člověka, jehož jméno nesdělím. Byl to zběhlý muslim, který studoval v zahraniční Korán, ale jeho sexuální orientace ho vedla k opuštění islámu. Byl totiž trasvestitou, nosil náušnice, maloval si ústa rtěnkou a nosil ženské lodičky. Pohled to byl komický, nicméně daný člověk byl značně nešťastný. Bál se, že ho jeho bývalí bratři vyhledají a zlikvidují. Uměl citovat celé súry nazpaměť a uměl (nevím do jaké míry) arabsky.

Tento muž ale toužil stát se křesťanem a občas navštěvoval naše shromáždění. Byl ochoten uznat Krista jako Pána, všemu v Bibli věřil, ale měl velký problém vzdát se své úchylky.

Když mne uviděl, ihned se aktivně ujal rozhovoru o tom, jak je horlivým křesťanem, ale že mu je odmítána Večeře Páně. Když jsem mu řekl proč, viditelně ho to rozzuřilo. Tvrdil, že se nemůže obléci do mužských šatů, že mu to působí trýzeň. Nenaléhal jsem na něho a nabídl jsem mu modlitbu, aby Bůh změnil jeho smýšlení. Velmi důrazně takovou modlitbu, vzpomínám, odmítl. Toho muže jsem potkal během týdne ještě asi na třech dalších místech. Nepřipadalo mi to tehdy divné. Zakoušel jsem Boží vedení velmi často, mnohem intenzívněji než dnes, a tak jsem to chápal jako výzvu se tomuto muži blíže věnovat. Při druhém setkání mi však daný muž pohrozil, že jestliže mu ještě jednou zmíním transvestismus jako hřích, pak mne podřízne. A skutečně, od té doby s sebou zřejmě nosil holící břitvu. Když jsem ho znovu potkal, zeptal se mne, zda stále tvrdím, že je transvestitmus hřích. Zacitoval jsem mu verš o ohavnosti pro muže nosit ženské šaty (musel ho znát z Koránu). Už na nic nečekal a rovnou vytáhl břitvu. Podíval jsem se mu do očí a znovu jsem v klidu zopakoval daný verš. Stáli jsme na poměrně frekventované ulici a pochyboval jsem, že by se odhodlal k činu. Navíc jsem v srdci cítil smělost Ducha svatého. Když muž viděl, že na mne neudělá dojem, schoval břitvu a odešel.

V tomtéž týdnu jsem ho potkal ještě jednou. Dnes ho podezřívám, že mne stopoval. Zopakoval svoji otázku a dostal stejně tak jednoznačnou odpověď. Tentokrát vyndal z kabelky kladivo a rozmáchl se jím proti mé hlavě. Minul. Rozmáchl se ještě jednou a znovu minul. Myslel jsem, že to dělá záměrně, aby mne postrašil. Neměl jsem ani špetku strachu a ještě jednou jsem mu daný verš zopakoval. Nakonec utekl a dlouho jsem ho neviděl. Asi za půl roku jsem v tramvaji potkal muže s viditelným nádorem na hlavě a s ohořelou kůží ve vlasech. Když mne uviděl, zděšeně utekl do zadní části vozu. Ano, byl to on. Šel jsem za ním zeptat se ho, jak se má. „Jdi ode mne pryč, nepřibližuj se!“ řekl popuzeně. Nakonec se se mnou dal přeci jenom do řeči. Nedovedu posoudit, zda to, co mi řekl je pravda, či jeho fabulce, ale z jeho řeči vyplynulo následující:

Sdělil mi, že tím kladivem mne chtěl opravdu trefit (o čemž pochybuji, protože to nebyl žádný kumšt). Když pak přišel domů, položil kladivo na zem. Pak prý, tuším, zapomenul uhasit plamen sporáku a jeho byt se vzňal. Tvrdil, že vznikl, zřejmě od parket či co, takový žár, že se kladivo rozteklo (opět o tom mám své pochybnosti). Bylo mu to, vzpomínám, důkazem, že útok na mne byl jeho zlostí proti Bohu. Nicméně popáleniny na jeho těle a strach v jeho očích z mé přítomnosti se předstírat nedaly. Uvědomil jsem si, že Bůh nás chrání a soudí ty, kteří se očividně vzpírají jeho slovu.

Nevím, jak daný člověk skončil a dodnes mám problém věřit všemu, co říkal. Nicméně věřím, že jsem byl konkrétně veden právě jemu sloužit a pokud něco z toho, co říkal, byla pravda, měl poté možnost vidět, že Bůh je skutečně živý.

Dnes mi mé vzpomínky, vlastní prožitky i svědectví druhých z té doby připadají téměř nereálné, ale nejsou. Nicméně náš vztah k Bohu jistě doznal proměny.

Reklama

Přidat komentář