tělocvik naboso

No to ted ale nechapu. My v...no v ponožkách se brzdit nedá leda bruslit :) ale bos to jde velice dobře pač to neklouže, ale má to úskalí pač si můžeš natáhnout sval, tak že to chce mít dobrou kondici.

No to ted ale nechapu. My v telocviku hrali volejbal, kose, fotbal, vybijenou. Cviceni nebo prostna jen na rozcviceni, takze si nedovedu dobre predstavit, jak se utika a brzdi v ponozkach nebo bos. My ale telak brali jako zabavu a oddych a ze je prospesna pro nase tela a zdravi.

Nam telocvikar kontroloval pred vstupom do telocvicne ci mame ciste podrazky niekedy sme to kefovali pred telesnou kto nepresiel na boso na boso to koncilo ked si zabudol niekto biele ponozky.... Bosy som cvicil casto a raz aj v slipoch

U nás ve škole můžeme cvičit v čem chceme, můžeme se převlíct nebo nemusíme, nikdo to moc neřeší. Já a několik dalších holek si věci na tělák nenosíme, cvičíme v tom co máme na sobě, když máme třeba džíny, cvičíme v džínách. Některé holky si nosí obuv na tělák, já a několik dalších cvičíme bosy.

No to už jsou pak vážně trapasy. U nás se jednou tělocvikář naštval, že je nás málo ve cvičebním úboru (panovaly tenkrát kruté mrazy), tak musely při nástupu kalhoty dolů. Já jsem měl naštěstí vespod normální tmavé tepláky, ale nejlepší žák třídy měl bílé dlouhé spodky. Ještě dneska vidím, jak se červenal...

žirafu na zadečku a srdíčko zepředu.Dva měsíce na mě kluci ze smíchem volali,jestli mám zase žiráfí kalhotky.

A co si na těch kalhotkách měla za obrázek Petro ?Mě by bylo taky asi trapně,někde běhat ve spodnim prádle.

no sranda by to byla,kdyby na nás nečuměli ostatní...a já měla bílý kalhotky s obrázkem a při běhu jsem musela přidržovat podprsenku.

máme tolerantní profesorku...tohle! patri na buzeraci ve skole, opravdu krava, ale nerikejtre, ze jste z toho nemely srandu.

máme tolerantní profesorku na tělák,a tý nevadí co máme na sobě.Ale jednou ji střídala taková kráva,a my jsme to nevěděly,takže jsme samozřejmě cvičební úbory neměly.Takže celou hodinu jsme pobíhaly v prádle před budovou školy.Protože ani jedna holka neměla teplákovou soupravu,takže vrchní oblečení muselo dolů.

ahojky
taky jsem to...Předpokládám,že myslíš povinně při tělocviku.Tohle si pamatuji také.Mě se to naštěstí nestalo,protože jak už jsem psal,jsem si to hodně hlídal.Ale asi v šesté třídě nás při tělocviku hnali ven už někdy v březnu.Byla pořádná kosa,takže v tílku a trenkách to bylo fakt žůžo..No a dva kluci nastoupili v polobotkách.Učitelka je samozřejmě seřvala.Boty a ponožky musely dolu a na pískovém a i na asfaltovém hřišti museli být bosí...,celou tu hodinu.

To já jsem jednou na střední škole, když jsme cvičili venku, měla tepláky, trenýrky jsem zapomněla. Byla jsem jediná a profesor trval na tom, abych si tepláky svlíkla a cvičila ve stejném úboru, jako ostatní holky. Snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on byl jak hluchý a pořád mlel svou. Vzteky jsem si stáhla tepláky pod zadek a až když uviděl moje kalhotky, tak se teprve vzpamatoval. Vím, že dnešním děvčatům to je asi pro smích, dnešní mravy jsou dost jiné než v polovině 80. let, ale pro mně to byl hrozný zážitek, na který si dodnes živě pamatuju.

ahojky
taky jsem to skusil.
nejlepší je to po sterku nebo hline,
ale asfalt taky dobry...

Opět krásně popsáno - od...Já popisuji 70.léta,ale asi to v osmdesátých bylo stejné.Mě se to stalo asi jen jednou,že jsem si zapomněl cvičky a to ve čtvrté třídě.To jsme ještě cvičili společně cholkama,až do páté třídy.Jednak mám vrozenou pečlivost a jednak jsem se bál,že budu muset být přede všemi bos a tak jsem si to hlídal.Že mám jen bačkory a cvičky s sebou nemám,jsem zjistil asi po druhé hodině.Jen tak si odběhnout ze školy samozřemě nešlo,i když jsem to neměl daleko.Musel jsem na to pořád myslet,že budu muset cvičit bos a byl jsem z toho vynervovaný.Před tělocvikem jsme se převlékali v šatně.Tam se ve mě něco zlomilo,řekl jsem si že mě to stejně nemine.No a když jsem byl v tílku a trenkách,tak jsem si zul bačkory a stáhnul podkolenky,už v šatně a snažil jsem se tvářit jako by nic.Moc po mě zatím nekoukali.Bos jsem potom ťapkal do tělocvičny.To lino na chodbě se mi jakoby lepilo na chodidla,bylo to nepříjemné!A co teprve ty studené parkety v tělocvičně!Postavili jsem se do řady,já stál skoro na kraji.Ti kolem mě to museli vidět,že jsem bos,ale moc úšklebků nestihly.Učitelka přišla brzo a po pozdravu řekla,že budeme trénovat hlášení a to celou hodinu!Na začátku hodiny vždy jeden žák podal hlážení,že třída je připravena na hodinu.A taky kdo se omlouvá.Jeden po druhém jsme si to zkoušeli.No a tak jsem si to stejně musel odbýt - když na mě přišla řada,vysoupit a jít podat učitelce hlášní,bosý před celou třídou.Byl jsem ten den bos jen já,díval jsem se.A tak jsem se čevenal a klopil oči,no zážitek...

Opět krásně popsáno - od Neznámého i dalšího autora. Jen bych se domníval, že nějaký podstatný rozdíl od 80.let nebude. I o tom tady byla řeč s dívkami a jedna uvedla, že tehdy se akorát méně dbalo na různé kosmetické prvky (deodoranty, péče o pleť, vytrhávání chloupků atd.). Takže když se musely někde nečekaně zout, zkontrolovala, nemá-li někde špatně zastřižený nehet. A to je všechno - nehtíček! Kdežto my jsme vnímali bosé chodidlo jako celek, ze všech stran; něco, co je skrýváno a najednou je všem na očích... Ono je to uloženo asi někde hlouběji a připadá nám to slabší jen proto, že už nechodíme do školy...

No,když takhle cvičili...Možná je dobré, že dnes již nejsou nohy ničím neobvyklým. Za minulého režimu však to tak nebylo. Je pravda, že zouvání na tělocviku bylo bráno, jako něco zvláštní. To se pak využívalo při trestech, když žák zapoměl správnou obuv. Některí se zdráhali vyhovět výzvě učitelů sundávat obuv a pak i ponožky a o to to bylo zajímavější. Já se na celou akci rád díval, ale když došlo na mě, tak bych se nejraděj někde vypařil. Když jsem věděl, že nemám správné obutí, schovával jsem se před učitelem, ale ten vždy při nástupu kontroloval. Provinilci museli vystoupit z radu a vyslechnout si poznámku o správném obutí a pak následoval příkaz: zout se a ponožky taky! To mě zaručeně zasáhlo, ale nedalo se jinak. Potom následoval běh na zahřátí, rozcvička a pod. "Nejlepší" však byl běh na konec haly a zpátky na štafetu. Tam jsem běžel sám a moje bose nohy jen tak pleskali po parketách, až se ozývala cela hala. Bylo to dost trapný, hlavně když se všichni dívali na mé nohy a byli obuti.

No,když takhle cvičili bosí všichni,tak to nebylo tak vzrušivé a plné smíšených pocitů,jako když jsem se musel zout jen já,nebo jiný žáček.Toto se stalo v šesté třídě. Stáli jsme na začátku tělocviku - jen kluci v řadě,všichni obutí.Kluk,co stál vedle mě,měl dost roztrhané tenisky - odchlypovala se mu podrážka.Učitelka vždy na začátku všechny zkoukla od hlavy k patě.No a samozřemě to uviděla.A řekla mu,ať si sundá tenisky a ponožky.A tak šel ke stěně,stály jsme kousek od ní.A tam se přede všemi úplně zul a vrátil se bosky do řady.A musel být bos celý tělocvik.Koukali na něj skoro všichni,když se zouval,to jsem si všiml.Taky trochu zčervenal.A nevím jak ostatní,ale mě naplnil ten smíšený pocit a vzrušilo mě to.Toto je realita,to se opravdu stalo.

U nás v škole cvičíme všetky dievčatá úplne bosé. Keď máme gymnastiku tak musia byť úplne bosí aj chalani. Chalani však cvičia
povinne v kraťasoch a my dievky v dlhych obtiahnutých teplákoch. Telocvikár nám vraví že naboso sa cvičí najlepšia a mne sa to tiež veľmi páči i keď zo začiatku som sa trochu hanbila.

Napište sem všichni,kluci a...No, já se nestydím. Vzrušovalo mě, když se kluci před tělocvikem zuli do ponožek a do šatny museli jen v ponožkách. A když někdo v ponožkách cvičil, což bylo téměř vždycky, tuplem. A když byl někdo ve třídě v ponožkách. Sám když jsem byl v ponožkách ve škole, tak mě to taky vzrušilo. A nedávno, když jsem se poprvé odhodlal v létě být v čajovně, ale i doma u kamaráda bez ponožek úplně bos, taky mě to vzrušilo. Vzrušuje mě, když jsem v čajovně bosky, ale ostatní kluci mají ponožky.

Ano,je to tak,jak píše Greg.To vzrušení přišlo, když jsem se i já při tělocviku musel úplně zout a být v tělocvičně bos,už jako malý kluk.A byl v tom i nějaký stud,takové smíšené pocity.A fungovalo to,i když jsem v tom nebyl sám.Např.když se všichni musely zout do bosa před šplháním na tyč.Opravdu to mělo hodně kluků?Já o tom nikdy nemluvil,styděl jsem se.Asi ano mělo ,jen je tady asi zase ostych o tom psát.