Trestani dospelych deti

Olgo nebudu Tě kamenovat, ale přiznám se, že o takových lidech mám své mínění. I mě vychovávala taková slepice, která ještě ve společnosti kamarádek dávala k lepšímu, které fyzické tresty jsou nejlepší (tzn. neublíží a nenechají stopy, případně minimální), chodil jsem do kuchyně pro upletený tatar z bužírek (dar jednoho z rodinných přátel) a tento tatar jsem těmto dalším slepicím na návštěvě ukazoval. Jiný dobrák (dětský lékař) zase zastával názor, že je lepší čerstvý vrbový prut. Jenže já jsem se v 18 sbalil a šel. dnes se s rodiči stýkám, ale jenom proto, že jsou staří a je mi jich líto. A víš Olgo, kdy se na mé straně projevily opravdové problémy vůči rodičům - ne v těch 18 kdy jsem šel vlastní cestou (a nelituji, udělal bych to zas), ale po čtyřicítce. Až mé vlastní děti začaly šahat na dospělost, tak jsem si uvědomil, že se podařilo "nezopakovat" to, co jsem si užil já. Bohužel ty vzpomínky mě ponižují ještě teď. To jen takové upozornění pro výchovné odborníky, kteří se tím bitím dospělých a téměř dospělých dětí ještě chlubí. Ne každé dítě je takové jako já, který jsem rodiče úplně nezavrhnul. Přemýšlejte o tom.

Doufam, ze si alespon uvedomujete ze vase dcera dokoncila skolu, ne "diky tomu" ze jste ji zmlatila, ale "prestoze". Rodice: pamatujte si, ze existujou zakony, nemate pravo bit svoje deti jakehokoliv veku, stejne jako nemate pravo bit souseda nebo kolegu v praci. To, ze vase deti vas maji radi a nepodaly by trestne oznameni, nic na tom nemeni.

Když jsem chtěla odejít ze školy těsně před maturitou, moje máti mi dala písemné svolení pro školu. Proč to udělala? Protože věděla, že jsem od ní dostala už dostatečně zdravý základ, abych si tváří v tvář realitě uvědomila, jaká je to pitomost. Školu jsem samozřejmě neopustila, odmaturovala jsem, vystudovala nástavbu v zahraničí - a celý život budu svojí máti vděčná za to, že se chovala jako dáma, že mi důvěřovala a že se nikdy nesnížila k tomu mě bít. A taky že mě naučila pohrdat lidmi, kteří nedovedou řešit problémy jinak, než že pomocí síly demonstrují svou pseudoautoritu.

Ahoj, mě možná ukamenujete,ale ode mne dostala výprask moje dcera ještě na vysoké škole.Poté, co jsem se dověděla,že hodlá vzdát na konci druhého ročníku školu kvůli jednomu přemětu,dostala na holou vařečkou a řekla jsem jí, že pokud neuvidím okamžitě pořádnou snahu,tak nebudu váhat a vařečku vyndám znovu. A světe div se, ono to zafungovalo.Zkoušku zvládla!!!Muselo to pro ní být nepředstavitelně ponižující,to jsem si uvědomila až ve chvíli,když začala s ubrečneým hlasem a se slzami v očích kříčet

Marie, Renata, ale ruku na srdce - kamošky so svojimi dcérami nie ste, však? Čo už, ja som vždy túžila mať v mame kamošku a nepodarilo sa (pritom vôbec nie kvoli fyzickému trestaniu). Cítim to ako určitú stratu a pevne dúfam, že ja budem iná. I keď pod?a slov mojej mamy: "neviem, či by sa ti chcelo byť ve?mi milou matkou pri 4 deťoch" trochu pochybujem. Ale verím, že budem iná, pretože kladný vzťah treba budovať od začiatku (od narodenia dieťaťa). A potom, milé dámy, nie sú naozaj potrebné žiadne telesné tresty.

Renato, a kdy si to tvoje dcery zaslouží? Za co?

Renato, a kdy si to tvoje dcery zaslouží? Za co?

Hrůza :-O Pak se dámy nedivte, až se jednou to dospělé dítě otočí a jednu vám natáhne. Znáte to, jak se do lesa volá...

Naprosto souhlasím s Marií. Také já mám dvě dcery, 17 a 20 let a v případě, že si to zaslouží, jim neváhám dát pětadvacet vařečkou na holou.

Mnozí se mnou asi nebudou souhlasit, ale já považuji přiměřeně velký a zasloužený výprask za dobrý výchovný prostředek, který nemůže uškodit v žádném věku. Zdůrazňuji "přiměřený a zasloužený"! Mám dvě také už dospělejší dcery, 13 a 15 let, a když něco provedou, tak neváhám přistoupit k tělesnému potrestání, většinou to vychází tak jednou za čtvrt roku. Řemen ani vařečku moc nepoužívám, většinou bohatě stačí, když jim na zadek vysázím tak 10 až 20 svižných plácnutí rukou. Takový trest určitě není týrání a ani dcery se výprasku příliš nebrání.

Myslim, ze zena ktera je dobrou matkou nedostane mnoho spatnych slov od svych deti. Ale varecka je urcite schopna utisit deti, kteri nejsou s necim spokojeni, ale je jiste ze to nevzbudi lasku.

Je to pro takhle velke deti potupa a trauma zasunute v podvedomi. (Krivdy a potupne zazitky z detstvi a dospivani si kazdy pamatuje az do smrti).

No, to jsi teda hrdinka... Jaké sis je udělala, takové je máš. A pokud máš potřebu na sedmnáctiletého potomka tahat vařečku, tak to se máš teda fakt čím chlubit.

Ja budu psát z druhé strany, jsem matka 2 dcer ve věku 12 a 17 let a musím říct, že někdy je jejich chování neúnosný.Když mi řekne, třeba nějaká moje známa o tom, že ji její vlastní dítě řekne, že je kráva nebo at jde někam, no nezlobte se, ale mezi tyhle rodiče tedy patřit nechci a nebudu.A myslím, že je dobře, že moje holky vědí, že pokud překoročí hranice, tak tu vařečku vyndám....

Jeste jednou reknu, nenechte se bit jako mali beranci. Nikdo nema pravo ublizovat psychologicky nebo fysicky. Ani rodice, urcite by si nedovolili napadnout vedouciho v praci, kdyby se jim neco nelibilo. Hned by byli povolani k soudu. Tak proc si mysli, ze doma to muzou? I kdyz deti udelaji chybu jsou jine moznosti jak potrestat. Jako nedovolit jejich oblibene zabavy na cas. A tomu chlapci bych rekla,mozna mas precitlivou sestru a tak si dej zakon, but radeji zticha kdyz nemas neco hezkeho rici. Jestli te jeste napadnou, vezmi jim ty varecky a hreben a rekni, ze si to nenechas a reknes to na ne reditelovi ve skole. A te divce bych poradila aby si promluvila se svymi rodici a aby si vzpomneli kdyz byli mladi, ze take nebyli vzdy stoprocentne na cas doma. Ze jsi dospela a dobre vychovana, ze ti musi verit, ze nikdy nic spatneho neudelas. A ohledne pozdniho vraceni, priste jim zatelefonuj, ze budes pozde, at ti daji vice casu. Nebo predem se s nima domluv aby ti dovolily byt venku dele.I kdyz rodice si preji, aby deti se chovali dobre, nejsou jich majetek.

To mi přijde docela legrační, pokud je to pravda. Škoda, že jsem nikdy žádného kluka při klasickém výprasku neviděla. Ale schválně se na to zeptám.

Je mi 17 let,dělám modeling,měli jsme přehlídku takový pankový kolekce v jednom pražskym klubu,ale ja tam zustala s holkama a domů jsem přišla až rano v 7hod,trochu napita,balil me tam nekakej kluk a koupil mi 3 vina,dostala jsem jen přes kalhotky takovým koženým páskem od kabelky!!!,brečela jsem jak maly decko,bylo to hrozný,fakt to strašně štípalo,nedokažu si představit,že by se někdo z mých kamaradů dověděl,že jsem skoro dospělá dostala takhle na zadek!To bych se snad musela odstehovat...ale ten večírek byl hooodne dobrej

ahoj, ja se vrátim k tematu sourozenců.Mě je skoro 15 a bydlim v pokoji s 19letou sestrou.Musim si před ni dávat pozor na pusu,protože na mě již dvakrát vzala kartác na vlasy a tou druhou stranou jsem dostala a bolelo to snad vic nez maminou vařečkou.Ted kdyz ji necim stvu,tak ten kartac vzdycky vynda ze supliku na stul a rika že jestli nepřestanu tak mě ohne přes koleno.Mamne se to stydim rict

Ahoj,nejdrive bych chtela Ti podekovat ze jsi dobry otec, ale nechapu proc se nepostavis na mou stranu, hlavne kdyz to biti ve svem detstvi jsi take nemel rad.V teto dobe lidi by meli byt uz vice vzdelanejsi, ale poznavam, ze tradice se tezko meni.Do lidech je nabouchany nazor, ze k vychove je potreba biti. Nedavno jsem cetla forum, kde dospeli vypisovali jak byli v detstvi biti a ted zde jak i dospele lidi se nechaji mlatit od rodicu. Velmi dobre vim,kdyz jsem vyrustala v Cesku, ze mlateni bylo normalni. A ted urcite by se na me vsichni chteli vrhnout a namlatit me, ze mam jiny nazor. Cesko ma reputaci, ze je milomirovny narod, ale to se nevi, ze za zavrenymi dvermi je to jine. Ani zeny nemaji rovnopravnost. Takze ja vam chci jenom vedet, ze v mnoha zemich se nevychovava bitim. Jsem velmi rada ze ziji v krasne Kanade. A uz se nebudu tak velmi zastavat meho rodinneho naroda, je tam neco velmi spatneho, kdyz se dovoluje biti slabsich.