Rostou u vás nyní HOUBY?

Vlastík mě naladil. On nachází i mimo léto.

My nenašli nic

Budou houby,Vlastíku?

Ano.

Takhle vás zaujala naše "ušní" poradna....

Ano. V minulém čísle jsme mj. psali o nálezech boltcovitky bezové (Jidášova ucha) a již během krátké doby jste se připojili se svými nálezy i vy, další. Tak se pojďme potěšit vašimi úlovky. Markéta Chrtková ze Sedlčan nám napsala: " Já si myslela, že to jsou nějaký prašivky nebo rosol na stromě, ale když jsem se podívala blíž, tak to bylo ušaté a jako kalíšky a takové gumové bylo jich na stromě spousty. Tak jsme to s tátou sebrali a vygooglili si recept a udělali jsme si je a bylo to dobrý a vůbec ne gumový jako za syrova. Tak vám posílám jejich fotku do soutěže..." My moc děkujeme, jsou to opravdu moc hezké plodnice ucha Jidášova a jsem rád, že vám chutnalo. Jedná se o jedlou houbu a letos je jich v naší lokalitě doopravdy dostatek, což potvrzuje i další zaslaná fotografie od pana Hlubučka z Velíše, který jich nasbíral úctyhodný počet, rozložený na velkém kuchyňském plechu. viz foto... Prý zašel do nedaleké strže, kde na polámaných větvích černého bezu jich objevil nespočet. Je to letos taková trochu zvláštnost. Tento druh houby se v minulém období u nás sice objevoval, ale spíše sporadicky, letos rostou "uši" pravdu požehnaně...Loni například takto neobvykle hojně zase vyrostly pravé hřiby i v místech, kde se dříve téměř nevyskytovaly, jako například pod samotnými duby nebo kaštany, či lípami poblíž silnic mimo les a bylo zde možno jich loni nacházet i několik desítek plodnic najednou.
Paní Jitka Hukkelová z Votic objevila nedaleko Monínce při svých toulkách nádhernou vrstevnatě narostlou plodnici outkovky pestré( viz foto) a ptá se, co s ní? Vyhodit nebo zpracovat? Tak není to jedovatá houba, ale pro svou tuhost patří k nejedlým, ale pokud byste si s ní dala trochu práce, vytvoříte si z ní velmi účinný léčivý preparát. Je nutné plodnice usušit a následně rozemlít na prášek. případně z ní vyrobit léčivý extrakt v lihu. Používá se při léčbě zhoubných nádorů, chronické hepatitidy, žloutenky typu B a C, infekčních nemocech dýchacích a močových cest, při únavovém syndromu a oslabené imunitě. Velmi dobré výsledky má také i při zevním použití na plísňová onemocnění pokožky, při atopických ekzémech nebo psoriáze (lupénka). Obvyklá celková denní léčebná dávka je 5 gramů prášku z houby užívat ve třech menších dávkách denně. Při vážnějších typech onemocnění můžeme denní dávku navýšit až na 20 g prášku ze sušených plodnic.
Těšíme se na vaše dotazy a také zejména na další skvělé a neobvyklé houbařské nálezy, které opět rádi zařadíme do naší již tradiční soutěže o hodnotné ceny! Příjem vašich foto úlovků končí až 31. října, takže máte ještě času dost. Počet zaslaných fotografií od jednoho autora není limitován. Hodně štěstí do košíků a fotoaparátů!

O tom, že lze i na jaře nalézt při procházkách v lese vzácné houby nás přesvědčila paní Alena Vacková ze Škvorce, která objevila na okraji lesa mezi listím a rašícími kopřivami krásné plodnice vzácné houby ohnivce šarlatového ( viz. foto). Z naší lokality jsme měli doposud jeden doložený nález z oblasti nedaleko Budenína. Je to sice nejedlá houba, ale na pohled velmi zajímavá a barevně nápadná. Plodnice vyrůstají nejčastěji koncem zimy z odumřelých a tlejících větviček listnatých stromů, především dubů, buků, habrů, olší, javorů nebo vrb. Zejména ve francouzské gastronomii se plodnice této houby přidávají jako dekorace k některým pokrmům a severoameričtí indiáni z okolí Velkých jezer používali usušený prášek z těchto plodnic jako účinný prostředek k zastavení krvácení.... Vzhledově velmi podobný a poněkud hojnější v našich končinách je ohnivec rakouský, ale nález tohoto druhu z okolí Votic a Blaníku nemáme oficiálně doložen.

Na svých toulkách jarní přírodou můžete objevit zejména na poškozených nebo spadlých větvích černého bezu na větvích černého bezu boltcovitku bezovou, kterou spíše známe pod názvem ucho Jidášovo. Vzácněji může vyrůst i na odumřelých nebo poškozených větvích jiných listnatých stromů jako vrb, javorů, akátů nebo olší. Tato jedlá a chutná houba sice roste po celý rok, ale nejvíce koncem zimy a počátkem jara. Nejčastěji se používá jako přísada do polévek a salátů, hojně je užívaná v asijské kuchyni i pro své léčivé účinky. Jako sušená vydrží kvalitní i několik let. Velmi významné výsledky má užívání ucha Jidášova při léčbě vysokého tlaku a kornatění cév...Zde je doporučován následující postup: vezmeme 3 g sušené houby a tu máčíme přes noc v půl litru vody, druhý den nabobtnalou houbu lehce podusíme l hodinu a pijeme denně jeden šálek odvaru před spaním. Na krvácející rány nebo hemeroidy dusíme 15 g sušené houby v půl litru vody jednu hodinu, přidáme lžičku medu a odvar pijeme ve dvou dávkách jednou denně. Léčebnou kůru po pěti dnech přerušíme. Na krvácející rány můžeme přikládat i obklady dvakrát denně z tohoto odstátého a vychladlého odvaru. Vnitřně se odvar doporučuje pít vlažný.

Hodně štěstí při jarním houbaření a těšíme se na vaše úlovky! Naše fotosoutěž o zajímavé ceny pokračuje až do 31. října.

To se asi nedá koupit v obchodě, ty ucha,že?

Šťastný den houbařům!